18.11.2019 | Svátek má Romana


AKVARISTIKA: Mokří mazlíčci aneb o rybičkách trochu jinak

2.3.2009

A protože jsem přesvědčená, že i ti nejzodpovědnější akvaristé někdy o svoje mokré mazlíčky přijdou, chtěla bych se vrátit k "rybičkové" diskuzi, která byla nedávno u článku od Matyldy. Všechny články i diskuze k nim si bohužel pročítám až se zpožděním a u vás pozdě nočních či ranních hodinách. Crossette - zdravá rybka nadnáší nemocnou

Tentokrát to zpoždění bylo skoro týdenní a ani jsem to všechno nestihla, ale diskuzi u rybiček jsem pročetla celou. Jenže jakýkoli můj dodatek k ní by bylo přijít s křížkem po funuse - asi by ho už nikdo nečetl. Přesto bych se chtěla touto cestou dodatečně postavit na stranu Matyldy a odsouhlasit vše co na její obranu bylo napsáno. V žádném případě tím nechci znovu rozvířit diskuzní hladinu - považujte to za uzavřené téma.

Také chci věřit, že Terka se rozjela více, než původně měla v úmyslu a pak už prostě nevěděla, jak z toho ven. Osobně si myslím, že každý, komu zvířata tahají za nitky u srdce, přece ví, že i rybičky jsou živí tvorové a nechce je vědomě trápit, natož nechat uhynout. Někdy se holt učíme ty živé tvory poznávat až teprve tehdy, když už jsme se jich ujali a není cesty zpět.

No ale právě článek od Matyldy a zajímavá úvaha Dede nad schopnostmi jejích Nazgulů daly podnět k mému dnešnímu povídání.

O mém chovu rybiček před třinácti lety také rozhodl někdo jiný, ale zcela obráceně - nejprve bylo akvárium a pak rybičky. Kdosi ho vyhazoval se vším vybavením, mně to přišlo škoda a tak jsem si to sakum prásk vzala. Představa relaxace při krásných rybičkách pokojně plavajících v čisťoučké vodě byla lákavá. A přeci to nemůže být zase tak složité tuhle představu realizovat.

Bohužel ani já se nemohu chlubit velkým úspěchem. Když rybičku kupujete, nedokážete odhadnout její stáří - tedy já rozhodně ne. A tak nevíte, jak starou a třeba i nemocnou rybku si přinesete domů. Když je stará, brzy vám pojde, aniž by to byla vaše chyba. A když je nemocná, nelze ji prostě vyndat z vody, přendat do zavařovačky, pelášit s ní k veterináři a zaprosit "pane doktore pomozte". Vědomí, že rybka umírá snad vaší vinou či nedbalostí vás vyžene někam pro radu.

Ale i odborník často tápe a záruku léčby vám nikdy nedá, jen doporučí to a to. Když není odborník při ruce, vrhnete se na pročítání dostupného materiálu, nebo informací na internetu. Podle uvedených rad pak nakoupíte spoustu všemožných léků, většinou kapek. A protože stejně nedovedete přesně odhadnout čím rybka stůně, raději koupíte od všecho trochu a doufáte v zázrak.

Akvárium jsem si založila dříve, než jsme měli kočky a musím říci, že tu počáteční relaxaci u rybiček jsem si krásně užila. Manžel tehdy ještě pracoval, byla jsem doma sama, nosila jsem si před akvárium snídani a vedla jsem s rybkami dlouhé debaty. Také během dne jsem si k nim často přisedla nebo alespoň moment postála.

Rybky jsem neměla ani drahé ani exoticky duhově vybarvené. Byla jsem začátečník a také akvárium bylo jen střední velikosti. V obchodě jsem si nechala doporučit odolné rybky právě pro začátečníky a koupila 6 rybiček - černo-bílé tetry. Postupně jsem dokupovala ještě další druhy, na jejichž jména už si nevzpomínám. Pamatuji se, že jsem jich nakonec měla šestnáct.

Crossette - nové rybkyPrávě proto, že jsem rybičky kupovala postupně, jsem přesvědčená, že k těm zdravým jsem si jednou přinesla i nemocnou a ta nakazila ostatní. Rybičky dostaly plíseň, měly krvavé žábry a dostávaly křeče. Bylo mi jich nesmírně líto a léčila jsem, jak jsem nejlépe dovedla. Docílila jsem ale pouze různé barvy vody od oranžové až po fialovou, léčebný zázrak se nekonal a z hejna rybek mi během krátké doby zbyly jen tři z těch původních šesti teter. Ty měly zdravý kořen a dařilo se jim dobře.

Ke třem tetrám do naší domácnosti přibyla kočička Dixie, která rybky jako kotě velice ráda pozorovala. Když vyrostla, sice občas k akváriu přišla, ale postupně jí přestalo bavit, zájem projevila pouze tehdy, když jsem akvárium čistila (můžete si přečíst). O akvárium a přeživší rybky jsem se dále pečlivě starala, ale o nákupu nových jsem už neuvažovala.

Dokonce jsem byla rozhodnutá, že až mně i tyhle zbývající tři tetry umřou, další rybky už kupovat nebudu. Jenže pak jsme se ujali druhé kočky Smoky a ta byla akváriem doslova posedlá. Také tady si můžete přečíst, co o tom sama kdysi napsala kočce Penelopě.

Nemám tušení, jakého stáří se akvarijní rybičky dožívají. Tři tetry, které v akvariu zbyly, patřily mezi těch původních šest a od té doby jsem už další nekoupila. Takže v roce 2004 jim bylo osm let a opravdu mně ten jejich věk překvapil.

Za ty roky, co jsem tetry měla se mi nezdálo, že by povyrostly. Snad pouze jejich barva byla trochu světlejší a jejich černé pruhy bledší. Jak tetry stárly, všimla jsem si, že se jim začínají kalit oči, ani nevím, jestli pak vůbec ještě viděly. Potom nastal den, kdy jedna z rybiček umřela. Tentokrát jsem věděla, že to není nemocí, ale prostě stářím a čekala jsem, že v nejbližších dnech stejný osud potká i zbývající dvě.

Ale stala jsem se svědkem něčeho, co mně velice dojalo. Jedna ze zbývajících rybek začala umírat. Pohybovala se co nejméně a velmi pomalu. Stále ještě dokázala vyplavat k hladině vody, ale žrala málo a jakoby neměla sílu se udržet, většinou rychle klesala ke dnu. Její kalné oči měly mírně krvavé okraje a byly tak vyboulené, až jsem se divila, že jí nevypadnou. Seděla jsem u akvaria, pozorovala chudinku starušku a vlastně jí přála rychlou smrt.

No a najednou ta druhá tetra, která byla čilejší, tu svoji klesající družku podplavala a svým hřbetem jí začala nadzvedávat. Zapůsobilo to, stařenka se rozpohybovala a začala více plavat. Druhá tetra jí byla stále za ocasem, a jakmile ta slabší začala klesat ke dnu, ta silnější jí znovu podpírala. Tuhle záchrannou akci opakovala ještě mockrát za den. Crossette - stará rybka mezi novými

Bylo jasné, že vycítila, co se s její družkou děje a snažila se jí pomoci. I přes to jsem očekávala, že tu slabou tetru najdu druhý den ráno na dně akvária. Ale nenašla a podpůrné plavání s kladným výsledkem se opakovalo ještě další dva dny. Třetí den ráno ale ležela tetra mrtvá na dně akvaria.

Chvilku mi trvalo, než jsem v akvariu našla tu poslední rybičku. Ležela také u dna, v rohu mezi umělým kapradím. Sice žila, ale velice pomalu dýchala a dávala jsem jí tak nanejvýš den života. Jenže uběhla půlka týdne a tetra stále žila. Byla ale tak pasivní že plácání Smoky packou na akvarium jí nechávalo zcela klidnou. Už jsem se na to "pomalé umírání" nemohla dívat a navíc jsem přece Smoky slíbila, že jí koupím nové rybičky.

Manžel se zrovna chystal někam jet a tak jsem ho pověřila, aby se cestou domů zastavil v obchodě a koupil dvě nové tetry. Manžel splnil, ale místo dvou rybiček se vrátil hned se třemi - že prý to byly poslední tetry a on tam tu chudinku jednu nemohl nechat. Položila jsem nafouklý a uzavřený pytlík na hladinu a po chvíli rybičky vypustila do akvária.

A světě div se! Do té staré apatické tetry vjel nový život. Odlepila se ode dna, přidala se k těm novým a začala plavat v jejich houfečku. A nejen to - její vybledlá barva dokonce trochu ztmavla a pouze podle jejích zakalených očí jsem jí rozeznávala mezi ostatními. Věřte mi to nebo ne, ale tahle osmiletá stařenka se vedle svých mladších kolegyň natolik vzpružila, že s nimi žila ještě celých šest měsíců!

A já dále pravidelně pucuju akvárium ve kterém plavou tři nadmíru čiperné rybičky. Dělá mi v kuchyni parádu a největší radost z něho má kočky Smoky, která jeho sklo chodí očumáčkovat a každé ráno s velkou chutí jeho osazenstvo burcovat.

Marička Crossette, USA


SOUTĚŽ: Zapojte se do velké fotosoutěže o hračky Fisher-Price
SOUTĚŽ: Zapojte se do velké fotosoutěže o hračky Fisher-Price

Milé maminky, letos jsme si pro vás opět připravili velkou fotosoutěž se značkou Fisher-Price! Vyfoťte své děťátko s jeho oblíbenou hračkou, nahrajte ji do soutěže a získejte hodnotné ceny.