Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
AKVARISTIKA: Mokří mazlíčci aneb o rybičkách trochu jinak
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Bětuláskovo! 2.3.2009 23:47V dobách ne tak dávných, v 80. létech, doufám, že nadovždy již zmizelého nehezkého 20. století, byl chov akvarijních rybek docela slušnou kompenzací zakázaných světů. Taky se na něm přirozeně pod tlapou vydělávalo načerno a možná by se leckdo i divil, jak moc! :-) Jo, mohli jsme lapat rádia a dělat se krásný ve filmových klubech, a chtít mít mnoho zvířat, ale měli jste jen jeden pokoj a moc jste jezdili popíjet na víkendy a tam by se ani kočka nebo pes nevešli. Tak to byly rybky. Než se ozve další Terka, upozorňuji, že jsem, přirozeně, nastudovala vše nastudovatelné. Než jsme měli to devítisetlitrové (a to jsem se nepřeklepla) akvárium právě pro tlamovce z Tanganiky a Malawi, měli jsme tři třísetlitrová. Astronauti plavali v jedné nádrži, a když byla nouze, prostě jsem jim strouhala mraženej špenát a tvrdý sýr. Malé nádrže do 90 litrů nepočítám. V další velké nádrži plavali právě první tlamovci, ještě než je svět akvarijní v Česku poznal, a v třetí, nejblíž mé posteli a pro mou potěchu, tetry. Od stříkacích po konžské. Bylo nás tu ve městě pět a půl, co se vyznali v rybách (a já od té doby zapomněla víc, než jsem se kdy naučila), ale přesto se mi dařilo nějak - občas - trochu - někdy - někoho - vyléčit. Ryby a ptáci mívají tolik nemocí, že spousta z nich je doposud nepopsaná a nezměřitelná. Tehdy jste se ve většině případů dočetli, že máte zvýšit či snížit teplotu, vyměnit část vody nebo víc probublat, nebo nalejt modrou či zelenou skalici či hypermangan - hrůzné rady. Přesto jsem i s tímto minimem rad někdy zaznamenala úspěch. Ale fakt jen občas. Jenže pak onemocněly mé tetry. Prosápala jsem všechny knihy: evidentně bičíkovci, a zabijí je. Jediná dostupná léčba, jestli vůbec něco ještě zachráním, je metronidazol. I vstoupila jsem do lékárny, bylo mi tak dvacet pět, naproti mně stál starý lékárník, tím myslím stará škola - že právě uctivý a svědomitý tak, že mi to nedokázal dát, protože nesměl. Než jsem mu řekla - tak se stavte u nás doma a já vám ty rybky ukážu. |
|
|
Bětuláskovo! 2.3.2009 23:52A tak mi to pod tím nátlakem dal. Až o spoustu let později jsem zjistila, že jsem z něj vycucla lék na nepříjemnou pohlavní chorobu. Ajta. A já doufala, že to sepíšu tipně. :D No ale v zásadě to JE vtipné, né? |
|
|
dalmatin 3.3.2009 8:36Re: A tak mi to pod tím nátlakem dal.
|
Chichi, lékárník si možná myslel, že mš originální výmluvu |
|
ota.karel 24.5.2009 8:58Re: V dobách ne tak dávných, Já jen drobně závidím, že jsi se dala na ryby tak mladá. Mně to oslovilo až v době smutku z rozvodu, když jsem jednou popíjel u karáda, co měl v kuchyni na zdi, tehdy vzácné lepené akvárium 110 litrů. Když jsem do něj kouknul, tak jsem se najednou octl v jiném světě, daleko od mého trápení (podobně krásné pocity mi dávalo potápění v moři, ale to je jen o dovolené, akvárium máte doma pořád). Nejdřív jsem začal navštěvovat akvaristické prodejny na všech služebních cestách a kochal jsem se, sbíral vědomosti, učil se poznávat ryby a rostliny. Pochopitelně nejvíc tam, kde měli jako zlatý hřeb velké společenské akvárium. Pak mi ten kamarád sehnal 100 litrové lepené akvárium a dneska to nechápu, ale já u něj seděl první rok každý večer! Otevřel si lahev něčeho dobrého a koukal na ryby. A největší pocity štěstí jsem měl, když jsem si na stěnu mezi okny v obyváku umístil dvě stejně veliká lepená akvária, která vytvářela na chvilku dojem jednoho velkého 175cm dlouhého akvária! To už v Brně existovala první prodejna, kde vám lepené akvárium vyrobili, ale na ty mé rozměry mi řekli, že by to stálo2 500Kčs, což bylo tehdy moc peněz (cca 1986). Jinak se mi velice dařilo, protože se mi i nějaké ryby rozmnožily a jedinou nemocí byla nespecifická infekční vodnatelnost způsobená tím, že jsem třeba přes 2 měsíce na 160 litrové akvarium nesáhnul (vysoká hladina dusičnanů). I to jsem se naučil léčit pomocí antibiotik, ale jednodušší je alespoň druhý měsíc vyměnit část vody a odkalit dno. Rybičky zasáhly do mého života tolik, že jsem kvůli nim a sobě zrušil etážové topení na uhlí a nainstaloval si wawky, protože tehdy bylo automatické topení do akvária nesehnatelné a já někdy, štván hormony a geny, nebyl pár dnů doma, takže rybičkám neměl kdo topit. Dnes, bohužel, dávám přednost TV, kterou jsem roky ignoroval. Ale věřím, že se téhle neužitečné závislosti zbavím a vrátím se k rybičkám a knihám, které dřív daleko užitečněji zaplňovaly mé večery. |
|
|
dalmatin 2.3.2009 21:31Maričko, pro mě je pondělí pracovní den o cca 14 hodinách. Když si něco takového přečtu, je to jako pohlazení. Děkuji |
|
|
Bětuláskovo! 2.3.2009 21:29Pocity ocením příběhem. Jé! Nemůžu psát, přišla znenadání Pusi, i když je otevřeno do ložnice k Temné Běti.Jejda, jejda. |
|
|
jenny 2.3.2009 20:56Krásné povídání, Maričko děkuji, rybičky takhle napsané jsou velmi poetické. Tajemná nasvícená akvaria, zářicí do tmy pokojů , jsou jak výzvy netušených záhad za okny, pro kolemjdoucí. Vždycky mně to fascinovalo, třeba to ještě zkusím. |
|
|
Jakub S. 2.3.2009 21:36Re: Krásné povídání, Výzvy netušených... no Jenny, ty jsi (omlouvám se) inteligent! |
|
|
jenny 2.3.2009 22:25Re: Krásné povídání, Tak Ti teda dík, sssi dělej bžundu, šáák počkej zajíci. |
|
|
RenataE 2.3.2009 21:37Re: Krásné povídání, Povídání opravdu krásné, ale já už to nezkusím nikdy. Synek obdržel darem akvárium (od tatínka) ve věku 2,5 roku. Jak dlouho trvalo, než nakrmil rybičky plnou pikslou žrádla? Správně, dva týdny, jen co se stihnul naučit, jak se ta krabička otvírá. Pak řval, že ve vaně v kyblíku jsou rybičky a že se chce s nima koupat. Pak bylo delší období bez příhod, až byly Zuzce dva roky. Byla šikovnější, krabičku se žrádlem stihla už tenkrát, bohužel těsně před odjezdem na víkend. V neděli zbyl v akváriu nejodolnější exemplář - sumeček. V pondělí se akvárium stěhovalo k tatínkovi do práce, kde funguje dodnes. Sumeček se dožil snad dvanácti let, časem k němu přibyl rak a pirani. Rak poskytl fantastickou učební pomůcku, občas se svlékal a jednou se podařilo celý krunýř usušit, nalepit do krabičky a předvést ve škole. Dodnes mi není úplně jasné, jak se z toho dokáže vysoukat, krunýř je dokonalý do posledního článku tykadla. A usušený je v podstatě modrý. |
|
|
Jakub S. 2.3.2009 21:40A máte tu slupku pořád? |
|
|
RenataE 2.3.2009 21:59Re: A máte tu slupku pořád? Musím se podívat, jestli ji najdu, tak vyfotím. Je to opravdu velmi zajímavé. |
|
|
RenataE 2.3.2009 22:11Re: A máte tu slupku pořád? Našla jsem, vyfotila, zítra to někde zveřejním! Už není tak hezky modrý, časem vybledl. |
|
|
Zdena b.p. 2.3.2009 18:56Milá Maričko, tvoje povídání je krásné a milé pokaždé, ale dnes jsi mi připomněla naše první zvířátka. Dostali jsme od kamaráda veliké akvárium, skoro jako půl vany a koupili čichavce. 2 perleťásky, 2 modré a 2 zlaté. Nevěděli jsme o rybičkách opravdu skoro nic, ale snad to bylo tím, že měly dost prostoru, vydržely nám dlouhé roky. Ty nejodolnější perleťásci skoro 8. Byly zvyklé při příchodu dvojnožce do pokoje se jako formace shromáždily nejblíž příchozímu. Odchod každé z nich byl smutek v rodině. |
|
|
Jakub S. 2.3.2009 21:37Re: Milá Maričko, Pane Jakub - tři dny, jako úmrtí v rodině... víte, že? Teď zrovna to dávali... |
|
|
Zdena b.p. 2.3.2009 23:44Re: Milá Maričko, Mám to na DVD |
|
|
ota.karel 27.6.2009 17:48Re: Milá Maričko, Když odvedl ty koně z pivovaru na jatka ....Pro něj to muselo být děsné, když s nima roky pracoval ... Já se z rozvráceného mnželství roky bráním mít něco živého rád, jen jsem povolil u těch ryb ...ale, když jsem jednu nemocnou skaláru hodil do záchodu, bylo mi všelijak mizerně ...Nechci nic živého mít rád, aby to nebolelo. |
|
|
Matylda 2.3.2009 16:19Mimochodem Maričko-díky! |
|
|
Dede 2.3.2009 15:56Maričko, já mám dojem, že kdybys ty psala třeba i o žížalách, tak si je člověk bude muset zamilovat - věnuješ zvířatům tolik nevtíravé lásky a ona ti to vracejí |
|
|
Jakub S. 2.3.2009 21:39Dede, já mám dojem, že o žížalách by to byla přílišná challenge pro každého. Pokáď ovšomž nejde o žížalu Julinku. |
|
|
štětinka 2.3.2009 15:29Maričko Jsem moc ráda, že jsi popsala, že i rybky můžou být zajímavé, i když se mazlit nedají. Ostatně já na to mazlení moc nejsem, mnohem raději zvířata pozoruji. A líbí se mi i že jako obvykle se stále učím, že žádné přírodní zákony nejdou zobecňovat. Ternézky (Tetry černé) totiž jsou hejnové rybky a daří se jim prý nejlépe od 8 kousků výš a nelépe v alespoň 80-100 litrovém akva. A podívej, u tebe jim bylo dobře i jinak. Stále to zákazníkům říkám: Nikdy nemohu dopředu chování vašich svěřenců otipovat, někomu žijou tetrazonky společně se skalaárama celý život, jiný je musí chovat samotné a nepomůže velké hejno a dostatek úkrytů ve velké nádrži. Takže, díky! |
|
|
Louk 2.3.2009 12:39Krásné a dojemné vyprávění Díky, Maričko, z každého tvého povídání sálá veliká láska - ať už se týká chlupatců kočičích či psích, nebo šupinatců |
|
|
Jakub S. 2.3.2009 12:23Jak té rybičce došlo, že kamarádka už sama nemůže nahoru, a zdvíhala ji - lapal jsem nevěřícně po dechu. Ryby, a tohle? Příroda pozorného neustále překvapuje a ohromuje. A nutí k pokoře. Vždyť zvířetníci to vědí, že. Jasně. Ale já se furt učím. Reni, zanech vší naděje: táta z té puberty asi nevyroste... |
|
|
zana 2.3.2009 12:15Milá Maričko krásné srdíčkové vyprávění. |
|
|
abyt 2.3.2009 10:09Maričko, ty se opravdu nespecializuješ pouze na jeden živočišný druh! |
|
|
Vave 2.3.2009 8:55Jak jen to děláš, milá Maričko |
|
|
EvaŽ 2.3.2009 8:48Obdivuju jak dokážou ve vaší domáctnosti žít rybičky a kočky, kočky a sousedovic psi. Je z toho vidět láska ke všemu živému |
|
|
Matylda 2.3.2009 7:55Tetry se mi taky líbí ale už máme jen karasy, případně malé koi kapry. Jenže ti do správné velikosti nikdy nedorostou, akvárium, byť veliké, jim to nedovolí. Přesto mají někteří jména- Černý strakáč, Žloutek s bílkem a podobně. Hezký článek! |
|
|
Xerxová 2.3.2009 6:15hezké povídání povídání od Maričky vždy pohladí po duši |
|
|
fallen dragonkin 2.3.2009 19:57Re: hezké povídání to bylo moc pekne povidani o rybickach, napiste casteji a dejte nam vedet jak se maji nove prichozi. moje knizka o rybickach rika, ze tetry jsou rybky, ktere ziji ve statisicovych hejnech v rekach, a proto je pry lepsi mit jedno hejno stejneho druhu tetry nez mit jenom par od kazdeho druhu. |
