D.M. 26.7.2009 18:37

Re: Mily pane Pouzare

Co si myslite, pan prezident ma take par doktoratu z tech korespondencnich univerzit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Papouch 26.7.2009 18:02

Re: Mily pane Pouzare

to, co se ucilo pred 15 lety ve skole je dneska v praxi obvykle nepouzitelne a vetsina dnesnich beznych technologii (C++, Java, design patterns, uml, webove aplikace) tehdy ani neexistovala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 17:20

Re: Patrone

Jo, tady naprosty souhlas. Obecne se v populaci strasne precenuje vyznam formalniho vzdelani. Vite, kdybych mel zakladat stat a vybirat si obcany, tak treba kvalifikovany nastrojar s vyucnim listem mi bude platnejsi nez 10 bakalaru genderovych studii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 17:16

Re: Tituly v ČR ???

Pasacku, bakalar obvykle 3 roky, u vas ve Vermontu bachelor. Magistr, dalsi stupne po bakalari, celkem pet let. U vas ve Vermontu master.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pasáček koz ve Vermontu 26.7.2009 17:07

Tituly v ČR ???

Mohl by prosím, někdo vysvětlit, co znamenají v ČR tituly jako magistr, bakalář a jiné. Moje kozy by to zajímalo. Tady ve Vermontu, kde se čas zastavil, jsou tyto tituly neznámé. Jaké školy musí někdo mít a kolik let studovat, aby byl magistr ?  Jsou v ČR ještě inženýři ?

Děkuji  P. K.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 26.7.2009 16:51

Re: R

Vysokou školu nepotřeboval ani Bill Gates ! Ale je škoda, že vysvědčení z nějaké školy nelze nahradit profesní zkouškou. I když vlastně některé firmy dávají přednost pracovníkům, které si vyškolí samy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:46

I ta maturita by měla být výběrová

a vysoká škola tuplem. A hlavně by neměly být nesmyslné obory a majitelé diplomu, kteří by dříve neprolezli základní školou.

Úplně žasnu, kolik lidí dnes neví věci, které jsme se učili v osmé třídě žákladní školy.

Profesor kdoví čeho, žvanící o "globálním oteplování" a neznající chemickou podstatu HOŘENÍ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ludva 26.7.2009 16:41

Re: Chce to výběrové školství

Mám dojem, že myšlenka je taková : Všeobecné střední studium a bakalářské odborné studium pro všechny, co mají zájem. Magisterské studium  už jen pro ty, co na to mají. Samozřejmě, že střední odborné školy se brání, ale mnohé z nich už musely zavést gymnaziální třídy, aby přežily. Nakonec to bude levnější. Toho, že vzdělání se degraduje, se nebojím, nakonec i dříve diplom nezaručoval, že za ním není blbec. A kromě toho - dnes nelze studenty připravit na nějaké delší období - vše se strašně rychle vyvíjí a vzdělávání je celoživotní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:38

Re: Chce to výběrové školství

Na hospodářství to nemohlo být vidět, protože tady byl debilní ekonomický a politický systém. Ale naše současné hospodářství je založeno převážně na cizím know how.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:28

Milý samovzdělanče, není tomu tak

Skutečnost je taková, že základy dává téměř výhradně vysoká škola, absolvovaná v patřičném věku. Většina jiných může třeba docela úspěšně v oboru pracovat, ale ty základy nemá a to někdy vadí.

Sám jsem byl svědkem, jak se chybně naměřený výsledek dostal až na ministerstvo a nikdo si nevšiml, je je to blbost, protože to nevěděl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 16:22

Re: Patrone

Jo, já to beru, je to podobné zkušenosti mého otce, ale ta není nijak nová.

Můj otec byl dělník, ale dělal dost kvalifikovanou práci a dělal ji velmi dobře. (Šlo o oživování a seřizování nějakých přístrojů, ale to není podstatné.) Až nějaký ouřada, který neměl co dělat, přišel na to, že otec není vyučen v tom oboru, který dělá. Takže on musel jako zhruba čtyřicetiletý skládat učňovské zkoušky, aby směl pokračovat v práci, kterou perfektně uměl.

A toto se odehrálo v sedmdesátých letech, takže fakt nic nového.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:22

Není to tak docela pravda

V dobách antiky se totiž většina lidí k nějaké vědě vůbec nedostala. Vynálezy byly dílem řemeslníků a podobných profesí. Jinak je tady pořád STEJNÁ situace, peníze i posty drží mafiáni a ti likvidují konkurenci.

Podotýkám, že je tady spousta vysokoškolských oborů, jejichž absolventi vyloženě ŠKODÍ, protože se chtějí živit ideologií. Je úplně jedno, jestli se ta ideologie jmenuje vědecký komunismus, sociální ekologie nebo genderové studie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 16:09

Re: Mily pane Pouzare

Lidé se středoškolským vzděláním byli zvyklí z dřívějška dělat na určitých pracovních pozicích. Jenže mezitím se kvalita vysokoškoláků rozšířila směrem dolů k nižším úrovním, takže zaměstnavatelé byli nuceni na tyto práce, aby udrželi průměrnou kvalitu nového  zaměstnance, předepsat vysokoškolské vzdělání.  Starší nezaměstnaní středoškoláci, i když jejich IQ i kvalita obecně je často v průměru stejná jako dnešní vysokoškoláci nabíraní na tyto místa, najednou nemají potřebný papír k požadovanému vzdělání a musí přesvědčit zaměstnavatele jen praxí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 15:23

Patrone

cast tech korespondencnich universit je vyslovene obezlicka pro lidi, kteri uz svoji praci kvalifikovane delaji, chteji v ni pokracovat, ale pro jejich praci je ted predepsano "vyssi vzdelani". Naprosta blbost, typicka pro statni spravu, ale dost casta i ve velkych soukromych spolecnostech.  

U nas na JIPce se o ventilatory a dalsi pristroje velmi kvalifikovane stara Robert, dela to uz 15 let, ma high school. Prace mu pribylo, bude mit dva mladsi kolegy. Tim se dostane na misto, kde je tabulkove predepsano bakalarske vzdelani. Tak Robert po vecerech korespondencne studuje obor, ktery uz umi. Tedy castecne studuje. Robert ma bohuzel dyslexii, takze pisemne prace mu delame spis my.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 15:09

JaSi

Problem moralky spolecnosti to jiste je a tady nekde lezi i reseni.  U kontrolnich mechanismu si nejsem uplne jist. Pokud nekdo ma skutecne IQ 160, tak nejspis dokaze "oc.hcat" jakykoliv kontrolni mechanismus, ktery treba ja dokazu vymyslet.

Ale mne ani tak neslo o politiku a zakazky. Mne slo o celkovy pristup ke vzdelani, ktery je IMHO nesmyslny. Byly doby, kdy salova sestra na chirurgii mela maturitu, dneska ma bakalarsky titul a uz existuji programy s PhD v oboru osetrovatelstvi. Stejna appendectomie, stejny sal, v mnoha pripadech i stejny chirurg, ale o mnoho let vic vzdelavani pro sestru. Proc?

U nekterych oboru je ta nesmyslnost do oci bijici. Kdyby se nekdo rozhodnul poskytnout vysokoskolske vzdelani v oboru operniho zpevu cele populaci, tak budeme muset zmenit definici nektereho z terminu vzdelani, populace nebo operni zpev.

Byly doby, kdy titul z prestizni university znamenal jednak, ze absolvent ma urcitou sumu vedomosti a jednak, ze jeho velmi talentovany mozek prosel prisnym treninkem. Pokud bude mit bakalarsky titul polovina populace, tak temer definice mezi absolventy budou lide znalostne a intelektove podprumerni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 14:41

Re: Mily pane Pouzare

Já bych řekl, že lidé se středoškolským vzděláním dnes hledají práci nejobtížněji. O kvalifikované dělníky je docela zájem, i pro ty nekvalifikované se jakžtakž něco najde, ale středoškoláci mají těžkou konkurenci "nadbytečných" vysokoškoláků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JaS 26.7.2009 14:22

Re: R

Pokud se IQ150 spotřebovává jen na vych*ané využívání státních podpor a nepřináší žádné skutečné výsledky (jak popisuje autor), tak jeho význam není pozitivní. Záleží na tom, aby se IQ využívalo pro práci a ne pro vymýšlení výhod. To je problém morálky společnosti, morálky politiky atd. V přidělování grantů musí být účinné kontrolní mechanismy, které tu vych*anost vyloučí. Pokud celá politika funguje na principu přihrávání zakázek "bráchovi", tak diskuse vůbec nemá smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mk 26.7.2009 13:38

Re: Co je to základní výzkum?

tak to mate nejak popletene. Delala jsem postdoka v jedne americke federalni instituci, pak jsem se stala clenkou fakulty na jedne americke universite a za celou tu dobu zadna z techto instituci nehledala nekoho na aplikovany vyzkum. Pri interview nikoho nezajimalo, jestli z meho vyzkumu budou nejake aplikace, ale jak moc muj vyzkum povede k novym publikovatenym objevum (krome jineho). Schodou okolnosti jediny aplikovany vyzkum, ktery jsem kdy delala, byl jeden maly projekt na AV CR, kdyz jsem tam pusobila jako PhD studentka. Jedna firmicka to dodnes prodava. Clovek se az nekdy divi, kolik existuje expertu na to, jak se ma delat veda. A uprime, asi do 30ti jsem vedu skutecne delala jen z nadseni z apodprumerny plat, ale kazdy jednou dostane rozum, takze ac nadsena vedkyne, o mych profesnich rozhodnuti rozhoduje vyse sumy na vyplatni pasce. A vemte na to jed, ze nejsem vyjimka. BTW. platy na AV CR jsou vyplaceny z penez , ktere jsou ji ted kraceny. To neni o neschopnosti ceskych vedcu, ale o neskutecne hlouposti par potentatu. A najde se par uzitecnych idiotu, kteri jim k tomu s chuti zatleska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mk 26.7.2009 13:07

Re: Mily pane Pouzare

papir vam zajisti prilezitost, skutecne schopnosti uspech. Mate pravdu, protoze mnozi zamestnavatele pozaduji na stredoskolskou cinnost vysokoskolsky diplom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 26.7.2009 12:51

Re: Mily pane Pouzare

Hodnocení  VÚT neznám, ale absolventi ČVUT (konkrétně FJFI) dostávali v době, kdy jsem se o to zajímal (kolem roku 2000), přibližně stejný počet bodů jako absolventi běžných západoevropských univerzit. Což byl celkem úspěch, protože ty západoevropské univerzity byly výrazně lépe přístrojově vybaveny.

Co se korespondenčních univerzit týče: V první řadě je potřeba říct, že nehovoříme o uplatnění jejich absolventů ve vědě.  Tam se kvalita školy zohledňuje a tito lidé nemají šanci získat kvalitní místo. Výhodu budou mít spíše v běžných profesích.  Amerika má podstatně větší pracovní trh a větší míru mobility obyvatelstva. Když třeba zaměstnavatel hledá technika, tak u několika set přihlášek může nějaká univerzita navíc být plus.

Jinak ty korespondenční univerzity nejsou v principu úplně špatná idea, pokud se jedná o tzv. distance learning. Lidé v odlehlých oblastech Kanady, Austrálie, Švédska, ... si tak mohou rozšířit vědomosti.  A může jít třeba i o starší lidi, kteří nechtějí sedět s náctiletými v lavicích na seminářích.  Ale jak jsem již řekl, pokud chce někdo dělat vědce na západní univerzitě, tak vstupenkou je postdoc na MIT nebo Stanfordu a ne korespondenční univerzita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 11:47

Re: Mily pane Pouzare

Jo, od těch "korespondenčních univerzit" mi občas chodí spamy. Že mi pošlou diplom na základě "life experience" a podobné bláboly. To už je snad lepší to ČVUT (nebo v mém případě brněnské VUT), ne?

Stojí za zamyšlení, proč takováhle nabídka existuje. Není to náhodou tím, že mnozí zaměstnavatelé (u nás, v USA, všude...) dají víc na papír než na schopnosti? Vždyť poznat, že někdo je lempl, to je docela dobře možné ve zkušební lhůtě, nebo dokonce i při přijímacím pohovoru, pokud je veden kvalifikovaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 11:43

Re: R

Jo, to už jsem napsal. křivka rozpětí inteligence v populaci se nijak zvlášť nemění.  Takže když zvýšíme procenta lidí s vysokoškolským diplomem, tak se to dá udělat jedině posunutím spodní hranice směrem ke středu nebo až za střed. Za první republiky bylo vysokoškolsky vzdělaných lidí střelím 1 %. Za komunistů střelím 5 %. Dneska to má být střelím k 30 %  Hranice na křivce se posunuje čím dál víc směrem doleva. Vysokoškolský diplom získají i lidi, kteří by ještě před 20 lety měli nárok sotva na střední školu. Vysokoškoláci tím získávajína úkor středoškoláků, ovšem střední školy se taky snaží udržet počet svých žáků a tak  musí snižovat kritéria  na kvalitu a dávat maturitu těm, co by před 20 lety udělai tak sotva základní školu. A jak se úměrně tomu snižuje průměrná kvalita těchto vzdělanostních kategorií, snižuje se taky váha těchto diplomů. A taky jak se snižuje průměrná kvalita kategorie vysokoškolák, zvyšuje se počet míst, na kterých je vysokoškolské vzdělání podmínkou. Protože minimální  IQ a obecně schopnosti potřebné ke kvalitnímu zastávání takového místa se na křivce dostaly z oblasti středoškoláků do oblasti vysokoškoláků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 11:24

Re: R

To je správná otázka. Úspěšný truhlář, kuchař nebo profese jim podobné nejméně 2 tisíciletí, po rok střelím 1800, nepotřebovali mít vůbec žádné školy. Začínali jak učedníci a když byli dobří, vypracovali se. Do roku střelím 1930, 1950 jim stačila základní škola, umět číst, psát, počítat. Museli už rozumět trochu zákonům a různým písemným nařízením, vyřizovat různé písemné věci na úřadech a v neposlední řadě kdyby neměli tu základní školu, byli by považování za duševně někde vespod a k pořádné práci by je nikdo nepustil. Dneska musí mít úspěšný truhlář nebo kuchař nějakou střední školu, učňovskou nebo s maturitou. Když by vystudoval jen základní školu, byl by považován za duševně někde vespod a jako zaměstnanec by se dlouho k pořádné práci nedostal a jako živnostník by měl problémy s povolením živnosti.  Přitom na 99 % ti úspěšní kuchaři a truhláři, kdyby se nějak dalo dohromady, by byli asi na zhruba stejné úrovni, když pomineme různé technické možnosti dané různýma dobama. A to by ti nejstarší neuměli třeba ani číst a psát v kontrastu se současnými kuchaři nebo truhláři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 26.7.2009 11:22

Re: Mily pane Pouzare

Mimořádně nadaní lidé možná žádný vzdělávací systém nepotřebují.  Ale fakt je ten, že když se na západě o nějakou pozici uchází např. absolvent MIT, který několik let strávil jako postdoc na Stanfordu, tak má výrazně vyšší šanci ji dostat než např. absolvent ČVUT, který jako postdoc pracoval v české Akademii věd. A to už vůbec nehovořím o všelijakých amerických korespondenčních univerzitách, kde pro získání diplomu stačí zaslat dostatečně vysokou částku peněz. Prostě pro zaměstnavatele je kvalita absolvované školy velmi důležité vodítko. Už jen z tohoto důvodu má smysl kvalitní české školství budovat.  Jen velmi málo Čechů může v současné době zaplatit svým dětem studium na prestižních amerických univerzitách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 11:07

Re: od antiky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 26.7.2009 10:53

Re: od antiky

Protože je u nás naštěstí pořád ještě dost lidí, kteří chtějí, aby se ČR dostala na úroveň vyspělých západních ekonomik.  A tam jsou vědci placeni podobně jako jiní vysoce kvalifikovaní pracovníci.

Ve vědě to funguje podobně jako v podnikání: Chceš-li kvalitní pracovníky, musíš jim zaplatit tolik, aby neměli důvod přecházet ke konkurenci. Pokud si někdo myslí, že kvalitní vědeckou základnu vybuduje pomocí několika mimořádných jedinců, kteří jsou ochotní pracovat za minimální mzdu, tak by měl okamžitě odejít ze všech funkcí, kde se o vědě rozhoduje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 26.7.2009 8:38

Re: R

Ovsem usetri penize nutne na peci o ty s IQ 60.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 26.7.2009 8:17

Re: Učení se je prý školometství.

Doufam, ze se to brzo zmeni. Matematici svetoveho vehlasu prijdou na pracak a budou shanet misto. Tam jim reknou: 'Matematik? To umite scitat. Pujdete delat pokladniho."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jhm 26.7.2009 7:58

Re: od antiky

Jak vtip dobry. Jake bylo prumerne doziti v antickem Recku? Prizpusobime i nase zdravotnictvi? Stejne mame az prilis vysoke prumerne doziti. Nektere maminky stejne uz rodej doma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 3:57

R

zvyšovat, třeba lepší zdravotní péčí, průměrnou inteligenci v populaci. A to nijak zvlášť moc nejde.

Problem je v tom, ze i zdravotni pece spis zvysi prumerne IQ (nebo jine znaky) v populaci zmenami na leve casti krivky. Pridavani jodu do soli nebo kvalitni lecba hypothyreosy muze omezit mnozstvi lidi s IQ 60. Ale nejspis nevyprodukuje moc lidi s IQ nad 150.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek