R 26.7.2009 11:07

Re: od antiky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:22

Není to tak docela pravda

V dobách antiky se totiž většina lidí k nějaké vědě vůbec nedostala. Vynálezy byly dílem řemeslníků a podobných profesí. Jinak je tady pořád STEJNÁ situace, peníze i posty drží mafiáni a ti likvidují konkurenci.

Podotýkám, že je tady spousta vysokoškolských oborů, jejichž absolventi vyloženě ŠKODÍ, protože se chtějí živit ideologií. Je úplně jedno, jestli se ta ideologie jmenuje vědecký komunismus, sociální ekologie nebo genderové studie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D.M. 25.7.2009 18:32

Re: Mily pane Pouzare

Pane Jiri Polivko, blahopreji Vam. Ne kazdy je vsak tak talentovany jako Vy, ze umel sam od sebe cist a psat. Jenomze uz jste se asi sam od sebe nenaucil funkcionalni analyzu, egyptologii nebo entimologii, ze?!

Patrne jste mel ale vice vyuzit zdejsi vzdelavaci system - jinak byste nepsal takoveto bludy a nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L 25.7.2009 21:48

Re: Mily pane Pouzare

Funkcionalni analyza me moc nebavila. Teorii integralu jsem se ale naucil sam a mam dokonce publikovane prace v tomto oboru. Skola je jen pro ten papir.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 25.7.2009 22:05

Re: Mily pane Pouzare

Něco se člověk může naučit sám, ale všechno ne. Nutným předpokladem je také dostatek kvalitní literatury a tento předpoklad není ve všech oborech splněn.

Já si také říkám, že programovat se člověk může naučit úplně sám, jen z knih. Ale jak tak chodím po světě (už dost dlouho), tak jsem ještě žádného dobrého programátora-samouka nepotkal. Neříkám, že neexistují, ale troufám si tvrdit, že jsou to výjimky.

A i když člověk nepotřebuje, aby ho někdo vyučoval, tak škola pořád není jen pro papír, ale také pro získání času. Já jsem se v době svých studiií také naučil dost věcí sám. Pak už jsem na to nikdy tolik času neměl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 2:29

Re: Mily pane Pouzare

Já jsem se svého času úplně sám naučil programovat jeden dnes  zastaralý databázový systém.  Používající jazyk velice podobný Fortranu. Jenom z  cca 10 let starých znalostí ze školy z předmětu programování ze začátku 80 let a ze skript.  Pak jsem se dostal k profesionálním zdrojovým textům programů a k nějakým jednoduchým úlohám a  oni takové úlohy dělají pro mě prakticky nesrozumitelným způsobem a úplně jinak než bych to dělal já. Nepovedlo se mi jako samoukovi naučit současný způsob programování, protože bych se musel nejdřív odnaučit něco z toho, co jsem se naučil předtím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 3:39

Patrone

taky existuji obory, kde je ilegalni pokouset se o samostudium.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V 26.7.2009 19:20

Re: Patrone

pry Michelangelo operoval na mrtvych za 'samo' studijnimi ucely a tehdy mu hrozila i smrt, kdyby se to provalilo, dneska maximalne jen vezeni, nebo pokuta...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 19:27

V

no chirurg samouk by asi tezko dostal licenci, spis tak 5 let ve 2. napravne. Taky asi neni zcela uplne legalni si doma postavit mensi jaderny reaktor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Papouch 26.7.2009 18:02

Re: Mily pane Pouzare

to, co se ucilo pred 15 lety ve skole je dneska v praxi obvykle nepouzitelne a vetsina dnesnich beznych technologii (C++, Java, design patterns, uml, webove aplikace) tehdy ani neexistovala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 18:54

Re: Mily pane Pouzare

To platí ale jen pro IT, že 15 let staré vědomosti a ještě k tomu ze školy ( to je totéž jako 25 let staré vědomosti z IT praxe) jsou úplně nanic. Ve většině jiných oborů jsou 15 let staré vědomosti důležitý základ pro doučení objevů z oněch chybějících 15 let. U It je to tak do 5 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 20:24

Re: Mily pane Pouzare

Blbost. Já pracuji v IT, studoval jsem před víc než 20 lety a tehdejší vědomosti mi pořád slouží jako základ. Musím se samozřejmě učit nové věci, ale základ mám. Copak dnes fungují počítače jinak, než fungovaly tehdy? Že nás tehdy učili Pascal a dnes používám C++, to je zanedbatelný rozdíl. Doučil jsem se objektové programování a to je z takových těch principiálních věcí v podstatě všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jiri Polivka 27.7.2009 0:39

Re panu D.M.

Vazeny pane,

dekuji za blajoprani. Vidim, ze se bojite podepsat; muj zivotopis muzete najit na Marquis Who is Who, v rade oboru jako citaci.

Ano, prosel jsem stredni i vysokou skolu (CVUT), ziskal jsem  kandidata ved; ale jak jsem napsal,  nejlepsiho vzdelani se mi dostalo v radioklubu OK1KPZ. Vse ostatni byl spise nutny balast, pro PAPIR. A jazyky, ve kterych jsem i vyucoval, psal publikace a obcas i prekladal, az na spanelstinu jsem se naucil sam. Na  strance Marquis si muzete precist, ktere to jsou. Skoly netreba, hlavni je vlastni zajem. Tuhle zasadu rad rikam vsem mladsim, i vrstevnikum.  Skolsky system  potrebuji ti bez vlastnich napadu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 26.7.2009 11:22

Re: Mily pane Pouzare

Mimořádně nadaní lidé možná žádný vzdělávací systém nepotřebují.  Ale fakt je ten, že když se na západě o nějakou pozici uchází např. absolvent MIT, který několik let strávil jako postdoc na Stanfordu, tak má výrazně vyšší šanci ji dostat než např. absolvent ČVUT, který jako postdoc pracoval v české Akademii věd. A to už vůbec nehovořím o všelijakých amerických korespondenčních univerzitách, kde pro získání diplomu stačí zaslat dostatečně vysokou částku peněz. Prostě pro zaměstnavatele je kvalita absolvované školy velmi důležité vodítko. Už jen z tohoto důvodu má smysl kvalitní české školství budovat.  Jen velmi málo Čechů může v současné době zaplatit svým dětem studium na prestižních amerických univerzitách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 11:47

Re: Mily pane Pouzare

Jo, od těch "korespondenčních univerzit" mi občas chodí spamy. Že mi pošlou diplom na základě "life experience" a podobné bláboly. To už je snad lepší to ČVUT (nebo v mém případě brněnské VUT), ne?

Stojí za zamyšlení, proč takováhle nabídka existuje. Není to náhodou tím, že mnozí zaměstnavatelé (u nás, v USA, všude...) dají víc na papír než na schopnosti? Vždyť poznat, že někdo je lempl, to je docela dobře možné ve zkušební lhůtě, nebo dokonce i při přijímacím pohovoru, pokud je veden kvalifikovaně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 26.7.2009 12:51

Re: Mily pane Pouzare

Hodnocení  VÚT neznám, ale absolventi ČVUT (konkrétně FJFI) dostávali v době, kdy jsem se o to zajímal (kolem roku 2000), přibližně stejný počet bodů jako absolventi běžných západoevropských univerzit. Což byl celkem úspěch, protože ty západoevropské univerzity byly výrazně lépe přístrojově vybaveny.

Co se korespondenčních univerzit týče: V první řadě je potřeba říct, že nehovoříme o uplatnění jejich absolventů ve vědě.  Tam se kvalita školy zohledňuje a tito lidé nemají šanci získat kvalitní místo. Výhodu budou mít spíše v běžných profesích.  Amerika má podstatně větší pracovní trh a větší míru mobility obyvatelstva. Když třeba zaměstnavatel hledá technika, tak u několika set přihlášek může nějaká univerzita navíc být plus.

Jinak ty korespondenční univerzity nejsou v principu úplně špatná idea, pokud se jedná o tzv. distance learning. Lidé v odlehlých oblastech Kanady, Austrálie, Švédska, ... si tak mohou rozšířit vědomosti.  A může jít třeba i o starší lidi, kteří nechtějí sedět s náctiletými v lavicích na seminářích.  Ale jak jsem již řekl, pokud chce někdo dělat vědce na západní univerzitě, tak vstupenkou je postdoc na MIT nebo Stanfordu a ne korespondenční univerzita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mk 26.7.2009 13:07

Re: Mily pane Pouzare

papir vam zajisti prilezitost, skutecne schopnosti uspech. Mate pravdu, protoze mnozi zamestnavatele pozaduji na stredoskolskou cinnost vysokoskolsky diplom.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 14:41

Re: Mily pane Pouzare

Já bych řekl, že lidé se středoškolským vzděláním dnes hledají práci nejobtížněji. O kvalifikované dělníky je docela zájem, i pro ty nekvalifikované se jakžtakž něco najde, ale středoškoláci mají těžkou konkurenci "nadbytečných" vysokoškoláků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 16:09

Re: Mily pane Pouzare

Lidé se středoškolským vzděláním byli zvyklí z dřívějška dělat na určitých pracovních pozicích. Jenže mezitím se kvalita vysokoškoláků rozšířila směrem dolů k nižším úrovním, takže zaměstnavatelé byli nuceni na tyto práce, aby udrželi průměrnou kvalitu nového  zaměstnance, předepsat vysokoškolské vzdělání.  Starší nezaměstnaní středoškoláci, i když jejich IQ i kvalita obecně je často v průměru stejná jako dnešní vysokoškoláci nabíraní na tyto místa, najednou nemají potřebný papír k požadovanému vzdělání a musí přesvědčit zaměstnavatele jen praxí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 15:23

Patrone

cast tech korespondencnich universit je vyslovene obezlicka pro lidi, kteri uz svoji praci kvalifikovane delaji, chteji v ni pokracovat, ale pro jejich praci je ted predepsano "vyssi vzdelani". Naprosta blbost, typicka pro statni spravu, ale dost casta i ve velkych soukromych spolecnostech.  

U nas na JIPce se o ventilatory a dalsi pristroje velmi kvalifikovane stara Robert, dela to uz 15 let, ma high school. Prace mu pribylo, bude mit dva mladsi kolegy. Tim se dostane na misto, kde je tabulkove predepsano bakalarske vzdelani. Tak Robert po vecerech korespondencne studuje obor, ktery uz umi. Tedy castecne studuje. Robert ma bohuzel dyslexii, takze pisemne prace mu delame spis my.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Patron Divný 26.7.2009 16:22

Re: Patrone

Jo, já to beru, je to podobné zkušenosti mého otce, ale ta není nijak nová.

Můj otec byl dělník, ale dělal dost kvalifikovanou práci a dělal ji velmi dobře. (Šlo o oživování a seřizování nějakých přístrojů, ale to není podstatné.) Až nějaký ouřada, který neměl co dělat, přišel na to, že otec není vyučen v tom oboru, který dělá. Takže on musel jako zhruba čtyřicetiletý skládat učňovské zkoušky, aby směl pokračovat v práci, kterou perfektně uměl.

A toto se odehrálo v sedmdesátých letech, takže fakt nic nového.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fafa 26.7.2009 17:20

Re: Patrone

Jo, tady naprosty souhlas. Obecne se v populaci strasne precenuje vyznam formalniho vzdelani. Vite, kdybych mel zakladat stat a vybirat si obcany, tak treba kvalifikovany nastrojar s vyucnim listem mi bude platnejsi nez 10 bakalaru genderovych studii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D.M. 26.7.2009 18:37

Re: Mily pane Pouzare

Co si myslite, pan prezident ma take par doktoratu z tech korespondencnich univerzit

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R 26.7.2009 19:20

Re: Mily pane Pouzare

I u mimořádně nadaných lidí se občas stane, že jsou v něčem průměrní nebo i podprůměrní. Dobrá škola neomezí jejich talent a nadání a v oborech, kde by jinak byli na katastrofální úrovni, je aspoň vytáhne na nějaký rozumný průměr. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Emil XX 26.7.2009 16:28

Milý samovzdělanče, není tomu tak

Skutečnost je taková, že základy dává téměř výhradně vysoká škola, absolvovaná v patřičném věku. Většina jiných může třeba docela úspěšně v oboru pracovat, ale ty základy nemá a to někdy vadí.

Sám jsem byl svědkem, jak se chybně naměřený výsledek dostal až na ministerstvo a nikdo si nevšiml, je je to blbost, protože to nevěděl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zen 25.7.2009 14:15

Re: Co je to základní výzkum?

Dekujeme za zpravy agentury JPP.

Co takhle misto "znamy meho zmaneho slysel" uvest konkretni jmeno, ustav a datum (rok staci).

IMHO se na AV provadi TAKE aplikovany vyzkum, ale neni to primarni zamereni AV. Nebo si snad myslite, ze napr. unikatni pristroje, ktere jsou pro nektere experimenty treba, spadnou z nebes nebo se zakoupi na blesaku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

mk 26.7.2009 13:38

Re: Co je to základní výzkum?

tak to mate nejak popletene. Delala jsem postdoka v jedne americke federalni instituci, pak jsem se stala clenkou fakulty na jedne americke universite a za celou tu dobu zadna z techto instituci nehledala nekoho na aplikovany vyzkum. Pri interview nikoho nezajimalo, jestli z meho vyzkumu budou nejake aplikace, ale jak moc muj vyzkum povede k novym publikovatenym objevum (krome jineho). Schodou okolnosti jediny aplikovany vyzkum, ktery jsem kdy delala, byl jeden maly projekt na AV CR, kdyz jsem tam pusobila jako PhD studentka. Jedna firmicka to dodnes prodava. Clovek se az nekdy divi, kolik existuje expertu na to, jak se ma delat veda. A uprime, asi do 30ti jsem vedu skutecne delala jen z nadseni z apodprumerny plat, ale kazdy jednou dostane rozum, takze ac nadsena vedkyne, o mych profesnich rozhodnuti rozhoduje vyse sumy na vyplatni pasce. A vemte na to jed, ze nejsem vyjimka. BTW. platy na AV CR jsou vyplaceny z penez , ktere jsou ji ted kraceny. To neni o neschopnosti ceskych vedcu, ale o neskutecne hlouposti par potentatu. A najde se par uzitecnych idiotu, kteri jim k tomu s chuti zatleska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek