Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Poručíme větru, dešti a globálnímu oteplování 5
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
sociolog 23.3.2007 19:00Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor tak ba nikoho nemelo udivovat, ze podil CO2 v atmosfere stoupl na dnesni hodnoty. Co jineho ty tretihorni kaprade ve te nafte a uhli nez CO2 vazaly? Takze nechapu, vo co Klausovi a jeho Klausojugend go, kdyz nadavaji Goremu. Kdyz spaluju ve svych kachlacich jen drevo, ktere v lesich okolo mne sesbiram, tak jak se delo po tisiciletich, i pred vynalezem kachlu, tak podil CO2 v atomsefere zkartka nezvysuji. Necoi jineho je, kdyz se do toho pripletou cele tretihory... Takze jeste jednou mili cesti buransti vychytralci: vo co go? Bechcete misto toho se predat k vyspelemu svetu aprestat se branit na novemu technologickemu paradigma, ktere je krome ceske kotliny vszde vidno? |
|
|
Zdenka Jelenova 23.3.2007 19:41Re: Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor Je to hruza, tahle generace spali cele tretihory, dalsi cele ctvrtohory, co zbude nasim potomkum? Nic ! Takova nezodpovednost. A Klaus tem antiekologum dela jeste hlasnou troubu pred posmesnymi zraky celeho sveta a cele Evropy. Pfuj ! |
|
|
EmilXX 24.3.2007 16:26A vidíte, jaderná energie může tomuto zamezit, ale Vy raději Pol Pota a jeho venkovské komuny. A chci vidět Sociologa, jak topí jen dřevem, které někde nasbírá. A ty čtvrtohory bych prosil upřesnit. |
|
|
jasan 23.3.2007 20:40Re: Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor blbum, co chtej zase "poroucet vetru desti" se branit budme ..mame s nimi sve zkusenosti |
|
|
JAROSLAV M. 23.3.2007 21:40Re: Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor A kolik je většina flory celých třetihor? 0,5%? A ten vyspělý svět je v republice Mali či kde? |
|
|
Ludva 25.3.2007 11:47Re: Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor Dokonce i prvohory, protože černé uhlí vzniklo hlavně kolem karbonského období prvohor. V třetihorách vznikala ropa a mladší druhy hnědého uhlí. Ale nebyla to většina flory (i fauny u ropy), pouze malá část, která se dostala mimo běžný koloběh uhlíku. Jen přírůstek biomasy se odhaduje na 150 miliard tun ročně, to je asi 70 miliard tun uhlíku a ten se také vrací z odumřelých organismů rozkladnými procesy do ovzduší. |
|
|
pavel 99 25.3.2007 14:06Re: Kdyz uvazime, ze jsme za par desetileti spalili vestsinu flory celych tretihor A právě proto bude Rakousko stavět nové plynové elektrárny a Německo dokonce uhelné. To je SNIŽOVÁNÍ emisí jako řemen. A mimochodem - pokud jsem zaznamenal cíle Al Gora, tak mluvil o snížení emisí CO2 o 90% - to už je pod úroveň lovců mamutů (při přibližném zachování počtu lidí). |
|
|
Bursík (SZ) 23.3.2007 14:34Žádné oteplování! Já vám dám oteplování, bando jedna! Vzhůru do doby ledové! Není nic lepšího než -30 a metr sněhu! My ze Strany zelených jsme už připraveni. Kačka Jauvajsová má zásoby gravettských oštěpů a až naklonujeme mamuty, budeme je lovit na Václaváku! |
|
|
Vojta 23.3.2007 15:21Re: Žádné oteplování! Dost dobrý....., fakt mi nějak odlehlo, že se v tomto státě nalézají i lidé se smyslem pro humor. Jdu si domů nabrousit oštěp a proklaju jím Bursíka včetně těch jeho soukmenovců přijednom. Na mamuty kašlu, ty neškoděj. |
|
|
rezy 23.3.2007 17:35Re: Re: Žádné oteplování! Mamuti jsou potvory zákeřný, vracej nalezený děti... |
|
|
Bursík (SZ) 23.3.2007 19:31Re: Re: Re: Žádné oteplování! Ať žije led a sníh! Ať žije megafauna! Vivat Eduard Štorch! Kopčem - náš vzor! |
|
|
Bursík (SZ) 23.3.2007 19:34Re: Re: Re: Re: Žádné oteplování! ...Zelený Kopčem - náš vzor! |
|
|
surfer 23.3.2007 12:10Pro čtenáře zdrojů Odpovídám na Vaši poznámku z 21.3. Omlouvám se za prodlení, ale nedostanu se k těmto věcem každý den. Asi jste se nepodíval na můj odkaz, jinak byste zjistil (jako s pobavením já), že oba vycházíme ze stejného článku. Pokud vycházíte z tohoto grafu, myslím si, že vzhledem k měřítku to nelze odhadnout. Já proto vycházím z komentáře na NOAA(http://www.ncdc.noaa.gov/paleo/milankovitch.html), který podle mne zahrnuje i práci Bergera a M. F. Loutrea, a říká : "Astronomical calculations show that 65N summer insolation should increase gradually over the next 25,000 years..". Pokud pro své tvrzení máte jiný pramen, prosím o link. Jinak, pokud odkazujete na Amper, mohl jste rovnou dát odkaz na tentýž článek v češtině, aby si to užili i ti, co neumějí anglicky. |
|
|
čtenář zdrojů 23.3.2007 12:52Re: Pro čtenáře zdrojů obávam se, že jste špatně pochopil graf oslunění. Ta nula uprostřed znamená současnost. Vlevo je to, co už bylo, vpravo to, co bude. Křivka stále klesá a obracet se začne až za asi 5000 tisíc let. |
|
|
surfer 23.3.2007 13:03Re: Re: Pro čtenáře zdrojů Pochopil jsem to správně, ale jak jsem uvedl výše, nedá se to přesně odkadnout. Když jsem si to zvětšil, vychází mi posun max. 1800-2000 let, ale vzhledem k měřítku to mohlo být i posunuté. 5000 let to v žádném případě není, a pokud vzcházím z komentáře na NOAA, že příštích 25 000 let bude oslunění postupně stoupat, myslím, že i při posunu 2000 let by to komentovali jinak. P.S. Už jte se seznámil s prací Prof. Zbigniewa Jaworowského ? |
|
|
čtenář zdrojů 23.3.2007 13:27Re: Re: Re: Pro čtenáře zdrojů Jaworovského jsem přečetl jen tak zběžně. Nemám čas to těď číst dopodrobna. V podstatě tvrdí, že rozptyl naměřených hodnot CO2 je větší a že v Holocénu nebyl objem CO2 konstantní. To ale není žádná novinka. V minulosti totiž neexistovalo "neovlivnitělné" měření jako dnes na Hawaji a tehdejší hodnoty CO2 se zjišťují nepřímo. Z těchto hodnot se pak musí dělat průměry a nedržet se extrémů. O objemu CO2 v pravěku se se ví už dávno a hodnoty kolem 1000 ppm nebyly tehdy ničím výjimečným. Globální teploty tomu také odpovídaly. |
|
|
surfer 23.3.2007 13:51Jaworowski
To jste tedy četl opravdu zběžně. Podstatné je, že vypíchl v Obr.2. účelový výběr hodnot CO2 pro výpočet průměru skutečně naměřených hodnot v letech 1860-1900. G.S.Callendar tak získal průměr 292 ppmv, když vyloučil 16měření vyšších než byla získaná hodnota a 2 nižší. G.Slocum použil všechna měření a získal průměr 335 ppmv pro toto období. Data z ledovcových vrtů jsou také „upravována“. Podrobnosti jsou ve vlastní práci (pdf 1.4MB), ne v tom výtahu. |
|
|
LM 23.3.2007 14:01Re: Jaworowski Doporučuji http://cdiac.ornl.gov/by_new/bysubjec.html Spousta dat, informací, odkazy do literatury... |
|
|
surfer 23.3.2007 14:54Re: Re: Jaworowski Už jsem si několikrát všiml pane Metelko (pokud jste to Vy), že rád argumentujete způsobem „on o voze, já o koze“. Server Vámi doporučený samozřejmě znám, ale nevím, co bych tam teď měl dělat. Situace s prof. Jaworowskim totiž silně připomíná „případ špenát“. Pokud si nevzpomínáte, oč jde, mohu Vám to připomenout. Asi v polovině osmdesátých let vyšel ve Vesmíru článek o vědeckých omylech a podvodech. Uváděli tam, že původní práce se téměř nikdy nekontrolují a neopakují. Tak byl dlouhá desetiletí doporučován špenát jako vyjímečný zdroj železa (mj Pepek námořník apod.). Tehdy na jedné univerzitě zopakovali v rámci studentských prací měření obsahu prvků v zelenině, a ukázalo se, že špenát se od ostatních druhů zeleniny v tomto směru nijak neliší. Při bližším pátrání se pak ukázalo, že v původní práci německých vědců z 1.dekády 20.století byla tisková chyba v desetinné čárce, které si nikdo nevšiml. Prof. Jaworowski poukázal na zkreslení hodnoty CO2 pro 19. stol., ze které vycházejí všechny práce o lidském původu zvýšení obsahu CO2 v atmosféře. |
|
|
LM 23.3.2007 15:32Re: Re: Re: Jaworowski Ten link jsem uvedl z jediného důvodu: CDIAC spravuje oficiální databázi měření CO2. Netvrdím, že Jaworowski je špatně, ale link na oficiální data asi neuškodí, že? |
|
|
surfer 23.3.2007 16:22Re: Re: Re: Re: Jaworowski Neuškodí, ale ani nepomůže. Cituji z Jaworowského práce: "Pearman et al. (1986) „ po přezkoušení dat“ vyloučili 43% hodnot CO2 z Law Dome,Antarktica, 39% hodnot CH4 a 43% hodnot N2O, protože byly vyšší nebo nižší než předpokládané „správné“ hodnoty. Tak dosáhli hodnoty 281 ppmv CO2 pro před-industriální dobu…" Oficiální databáze obsahuje samozřejmě takto upravené hodnoty. Takových příkladů uvádí několik. |
|
|
surfer 23.3.2007 15:25Re: Re: Jaworowski Ještě dodatek, link jsem dával na jiném místě, takže ho uvedu ještě jednou, protože pochybuji, že jste to četl. http://www.warwickhughes.com/icecore/ |
|
|
čtenář zdrojů 23.3.2007 11:57pro didiho (CO2) existují databáze měření CO2 z ledovců. V těch ledovcích se ukrývají bubliny starého vzduchu, ze kterého se dají vypočítat objemy plynů v minulosti. Například program Epica na Antraktidě dokázal najít objemy CO2 až do doby 600 tisíc let před n.l. Objemy CO2 se měřily už v minulosti v 19. a 18.století. Nebyly ale měřeny pravidelně jako teď na Havaji. Všechny tyto natvrdo naměřené hodnoty tehdejších badatelů se pohybovaly na úrovni okolo 275 až 280 ppm. Tehdy se o globálním oteplování ještě nepsalo a fyzikové tehdy tyto hodnoty naměřili při zkoumání složení atmosféry a nikoli při zkoumání změn klimatu. |
|
|
surfer 23.3.2007 12:22Re: pro didiho (CO2) To, co píšete, není tak docela pravda, o těchto hodnotách jsou vážné a odůvodněné pochybnosti. Přečtěte si http://www.warwickhughes.com/icecore/, a pokud máte čas, i download (1.4MB). Možná se Vám protočí panenky. |
|
|
exulant 23.3.2007 22:33Re: pro didiho (CO2) Uz jsem pred par dny odkazoval na clanek od pana Veizera v Geoscience Canada,2005,vol.32, str, 13-28 o uhlikovem cyklu na zemekouli za posledni 4 miliardy let. Pan to studuje na University of Ottawa a Ruhr-Universitat Bochum nejakych 40 let. |
|
|
BERAN 23.3.2007 10:34Také já děkuji za serii článků O klimatických změnách nemá cenu diskutovat s vášní fotbalových fanoušků. Když jde ale o plýtvání veřejnými zdroji a další nesmyslné zvyšování daní, je třeba se vrátit ke zdravému rozumu! |
|
|
jk 23.3.2007 15:28Re: Také já děkuji za serii článků Jsem pro zadržování vody v krajině. čím víc vody tím stabilnější klima. čekáme-li větší výkyvy je to stabilizační faktor. Kritika výstavby přehrad je pustá demagogie. Problém je využívání jejich retenčních možností. Výstavba nových přehrad je efektivní. Přehrady se hodí ať je vody málo nebo moc. Nevyužité možnosti jsou většinou v místech, kde je voda čistá. To může být v blízké budoucnosti velmi Velmi cenný zdroj. Je možné, že by nám Němci na tato opatření velmi rádi přispěli.Jistě mají zájem o co nejstabilnější průtok vody Děčínem. Jsou též třeba nádrže využitelné pro přečerpávací elektrárny napájené z větrných elrktráren. JEN tak lze tyto zdroje efektivně využít bez zbytečného ohrožení stability rozvodné sítě. Bafuňářům strany zelených rekrutujících se převážně z lidí dobře usazených v dobře placených státních úřadech,by měla rychle vzniknout konkurence ve formě druhé strany zelených, která by razila realističtější řešení.
|
|
|
I.L. 23.3.2007 17:25Re: Re: Také já děkuji za serii článků Zblaznil jste se? Chcete dalsi vytunelovane Certovy steny, zatopene Svatojanske proudy (uz toho moc nezbyva) planovane prehrady se skalnato bahnitymi brehy v Krkonosich, kde by v zajmu "nadlepseni prutoku v Drazdanech voda kolisala o desitky vyskovych metru behem roku? Co bylo pokrokove za barona Liebiega zacatkem 19 stoleti je silenstvim v dobe, kdy energeticke naroky jsou o mnoho radu vetsi (a splnit je muze predevsim jaderna energetika) Je to smutne, jak Zeleni chteli byt (ted uz jim tohle snad trochu doslo) m.j. v cele nicitelu nasich zbyvajicich vodnich toku
|
|
|
BERAN 23.3.2007 10:31Retenční nádrže, nebo retenční opatření? Myslím, že povodně v roce 2002 ukázaly, že větší význam než přehrady mají drobnější stavby, které mohou být umístěny kdekoli, zejména v nížinách. Retenční (zadržovací) účel může splňovat jen taková přehrada, která je většinu roku napůl, či zcela vypuštěná. Doved si někdo představit, že hrad Orlík znovu vysoko ční nad vltavským údolím? Naopak zadržovací kapacita stovek rybníků (vyčištěných od bahna) je mnohem vyšší a LEVNĚJŠÍ, i když započítám to pravidelné čištění, nebo znovuvybudování těch již zrušených, než budování přehrad a vyhánějí obyvatel z jejich domovů. Stejně tak budování suchých poldrů - "prázdných přehrad", které mohou být v případě potřeby zaplaveny, nebo zalesňování té části pastvin, či orné půdy, která je v současnosti "nadbytečná", je MNOHEM LEVNĚJŠÍ, než pravidelné vyplácení dotací sedlákům za to, že na té půdě nic nepěstují, případně, že se s obilím, tam vypěstovaným, topí. |
|
|
Vojta 23.3.2007 10:55Re: Retenční nádrže, nebo retenční opatření? Váš příspěvek je velmi dobrý a nedá se nic jiného, než souhlasit. Naráží to však na problémy v majtkoprávních vztazích a podmínkou je též uzpůsobení povodňových plánů těmto předpokladů. V některých lokalitách po celém území republiky jsou tato opatření zavedena (jedná se o poldry atd., při vyhlášení stavu ohrožení se odstraňují hráze toků aby voda mohla do těchto prostor odtékat aj.). Co se týká přehrad, například při povodni v srpnu 2002, tak mají také jen omezenou retenční schopnost. Jenom velmi přibližný příklad: Celková kapacita vltavské kaskády je asi jedna miliarda metrů kubických. Přitom při povodni 2002 protekly touto kaskádou asi čtyři miliardy metrů kubických, takže bychom na zadržení, případně umírnění povodně na přijatelnou míru potřebovali nejméně tři další Vltavské kaskády. Ptám se jenom: kde by měly být? |
