Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Poručíme větru, dešti a globálnímu oteplování 5
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
LM 23.3.2007 12:01Re: Re: krmiči Tak jsem to pro Vás udělal. Průměrná teplota 1821-1827 = 10,2, za 2000-2006 to bylo 11,2, rozdíl je statisticky významný na 1% hladině významnosti jak podle parametrického t-testu, tak podle neparametrického Mann-Whitneyova U-testu. Jinak byste se divil, jaké byly kdysi požadavky na teploměry. Po střední Evriopě jednotný typ, vzájemně srovnávané a kalibrované... Jinak doporučuji knihu "Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku" (http://www.chmi.cz/reditel/sis/dejiny.html), tam to máte velice podrobně... |
|
|
Elvíra 23.3.2007 12:43Re: Re: Re: krmiči takže se možná otepluje...to není až tak špatné...horší jsou ta "opatření" do kterých nás enviromentalisté nutí.... |
|
|
krmič 23.3.2007 19:14Re: Re: Re: krmiči Teď zrovna nemám čas, podiskutujeme o přesnosti někdy jindy, ale jestli si myslíte, že se vůbec dá teplota vzduchu změřit s (absolutní) přesností na 0,1°C, tak o měření asi moc nevíte. A v 18. století byl nejbližší etalon v Paříži nebo v Londýně? Pokud vůbec něco takového existovalo. Samozřejmě nepopírám trend v řadě naměřené dlouhodobě jedním přístrojem, stabilita těch teploměrů byla asi dobrá.. |
|
|
čtenář zdrojů 23.3.2007 10:44krmiči (pokračování) pokud ale Vašim názorem je, že je dobře, že se otepluje, pak je Váš názor správný, protože oteplení střední Evropy o 2 až 5 stupňů bude darem z nebes a já se na to těším. |
|
|
krmič 23.3.2007 19:07Re: krmiči (pokračování) Ano, to je můj názor. |
|
|
exulant 23.3.2007 22:21Re: Re: krmiči (pokračování) No jo, ale pokud bude dost prset. |
|
|
BERAN 23.3.2007 10:53Re: Velmi si přeji globální oteplení. Pro někoho je to dobře, pro jiného naopak. Větší teplo NĚKTERÉ floře prospěje, jiné uškodí. A s faunou je to to samé. Spolu se oteplením a zmírněním zim se bude lépe dařit i parazitům a "škudcům". Příroda se BUDE MUSET přizpůsobit stejně, jako to dělá od vzniku světa. Optimum NENÍ STAV, ale PROCES. |
|
|
pan Havran 23.3.2007 8:11Demagogie "Republikáni v Kongresu ve shodě s Klausem zpochybnili závěry Ala Gora." Vzhledem k tomu, že volby v USA vyhráli demokraté, zajímalo by mě spíš, čí závěry zpochybnili oni! |
|
|
Jan Svoboda 23.3.2007 10:04Re: Demagogie Tak mám pane neblahý pocit, že demagogem jste Vy. Podstatné snad je, zda mluví odborník, či zhrzený prezidentský kandidát, který má dost peněz na to, aby zahájil monstrkampaň. Vy mluvíte o výsledku voleb, ne o podstatě věci. Výsledky voleb vedly již k lecčemu - například k fašismu v Německu, komunismu v Československu atd. |
|
|
pan Havran 23.3.2007 12:54Re: Re: Demagogie A právě proto mě zajímá, koho zpochybnili ti, kdo jsou u vesla. Vás by myslím taky moc nezajímalo, koho u nás zpochybnili komunisté. |
|
|
Jimmy Keen 23.3.2007 8:01Tož tak, až o 8 stupňů stoupla kdesi teplota za pár let a ono nic. Tady se blekotá o růstu 1-2 stupně za století a je z toho problém. Alarmističtí šamani s bubínky a batůžky tančí své rituální tance, Gore točí film, všichni se snaží vytáhnout peníze z naší kapsy za stále hlasitějšího smíchu čínských soudruhů a čím dál větší dav nemyslících přikyvuje, že když to vykládá Bursík v novinách, tak to asi bude pravda. |
|
|
Vojta 23.3.2007 8:23Re: Tož tak, až o 8 stupňů stoupla kdesi teplota za pár let
|
|
|
čtenář zdrojů 23.3.2007 9:07Keene Změny klimatu se vždy nejvíce projevují ve vysokých zeměpisných šířkách. V dobách ledových byla průměrná teplota na pólech asi o 15 stupňů nižší, zatímco okolo rovníku bylo chladněji jen asi o 2 stupně. Střední Evropa byla tehdy chladnější asi o 10 stupňů. V případě oteplení je to samozřejmě opačně. Například současné oteplení je na rovníku zatím téměř nepostřehnutelné, v Česku se oteplilo asi o 2 stupně ale za polárním kruhem o 6 až 8 stupňů . |
|
|
krmič 23.3.2007 10:28Re: Keene To je ovšem dobrá zpráva, je li to tak. Volnou plavbu Severním ledovým oceánem po celý rok jistě Rusové uvítají. |
|
|
Fallowa 23.3.2007 6:54Díky, bylo to velmi zajímavé a určitě se pokusím tu knihu si někde vypůjčit.Tento výpis z knihy mi poskytl mnoho zajímavých informací |
|
|
Z.Ch. 23.3.2007 6:54gille, děkuji za doplnění. |
|
|
Z.Ch. 23.3.2007 6:52Na rozloučenou Mým úmyslem bylo hlavně dodat nám laikům fakta, která nám tak chybějí, abychom, alespoň trochu, rozuměli problematice, která se před námi najednou vynořila. Je jistě nutné chovat se k přírodě šetrně a neničit si prostředí ve kterém žijeme. Je ale stejně nutné bránit se neuváženým, direktivním a nevratným zásahům do našeho hospodářského systému. I to je totiž naše životní prostředí. A hrozí zásadní nebezpečí, že vrhneme nesmírnou energii a vynaložíme ohromné prostředky na něco, co jen velmi málo ovlivní klima, ale bude mít zásadní destruktivní účinky na náš život. Ať v rovině hospodářské či politické. A vynaložená energie a prostředky budou pak výrazně chybět jinde, při řešení problémů, které nás skutečně čekají. Těmi problémy, nejen podle mého názoru, jsou hlavně energie a voda. V Čechách, kde příliš nesvítí slunce, ani příliš nefouká vítr, je energie takto získávaná záležitostí naprosto iluzorní. Své by o tom mohlo vyprávět Rakousko – když nefouká vítr, nakoupí u nás energii z Temelína.(V případě jeho zrušení či nebudování dalších podobných zdrojů my ovšem nebudeme mít kde nakoupit – nebo velmi draho). Energie z plynu je pak jednoznačně závislostí na cizích zdrojích. Proto si myslím, že jaderná energie je pro nás jedinou možnou cestou. Bez vody nelze žít, ale její zdroje jsou omezené a spotřeba stoupá. Namísto rychlého odvádění vody z našeho území, které praktikoval socialismus nesmyslným narovnáváním koryt řek a potoků a jinými hříchy, bychom se měli postarat, aby vody na našem území zůstávalo co nejvíc a budovat např. retenční nádrže. |
|
|
Z.Ch. 23.3.2007 6:52Re: Na rozloučenou - pokr. Za vážné nebezpečí pak považuji rigiditu a nedomyšlenost nařízení majících zkvalitnit a usměrnit náš život. Jen dva příklady: Aby zemědělec dosálh na dotace EU musí posekat trávu k 15.červnu – i laikovi je jasné, že jinak dozrává seno u Středozemního moře a jinak na severu Polska, jinak v nížině a jinak na Šumavě – ale celá Evropa musí být posekána k jednomu datu. Stejně nesmyslný je i požadavek zdražení uhlí. Nejen ve chvíli, kdy bude mít důchodkyně na vybranou jestli má zmrznout nebo hodit do kamen kdejaký odpad, tam spolehlivě hodí třeba pneumatiku. Jak správně konstatují autoři ve své knize, klimatické výkyvy přežije jen flexibilní civilizace, která je schopná se přizpůsobit. A klimatické výkyvy nás nepochybně čekají ať podnikneme cokoliv. Zůstaňme proto flexibilní a připravenou společností. |
|
|
Fallowa 23.3.2007 7:02Re: Re: Na rozloučenou - pokr. K tomu už není co dodat - skvělé |
|
|
Kočkodlak 23.3.2007 7:55Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Naprostý souhlas a nemám co dodat! |
|
|
Jimmy Keen 23.3.2007 7:57Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Pokud tam ovšem nejsou bahňáci či chřástal, pak zemědělec musí posekat až po 15. červenci nebo později, podle toho, jak se schvalující ochranář vyspí. V dotacích se mu proplatí ztráta za znehodnocení a s to seno si múže strčit třeba za klobouk. Vypadá to celkem dobře, co by jeden pro chřástala neudělal, že až na maličkost, že jaksi nikdo nevysvětlil, jak je možné, že zemědělci před několika destiletími sklízeli trávu v době optima a chřástalů bylo habaděj. |
|
|
Haui1 23.3.2007 8:52Re: Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Asi byli chrástalové uvědomělejší než jsou dnes. |
|
|
Sidi 23.3.2007 18:02Co chcete vlastně říci, Keene! Tenkrát tady ovšem byla úplně jiná krajina, zcela jiná země, než je dnes. Jiný charakter zemědělství, míň silnic, míň velkoskladů, míň aut, .... Takže chřástalů mohlo být víc. P.S.:Nechodil jste za školu svého času? |
|
|
Pavla B. 23.3.2007 8:53Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Děkuji za sérii zajímavých článků i za tento závěrečný komentář. V jednom ze článků, který se zabýval klimatem pozdního středověku, jsem postrádala zmínku o morových epidemiích - ty byly významným faktorem ovlivňujícím život celé tehdejší Evropy. Šíření moru přitom také souviselo se změnami klimatu - na nich bylo závislé rozšíření krys (přenašečky moru) a jejich pozdější vytlačení potkany (kteří mor nepřenášejí). |
|
|
Z.Ch. 23.3.2007 8:56Re: Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Pavlo, zmínka o moru tam byla docela malá, ale ve včerejší diskusi jsem dávala link na článek v časopisu Vesmír, kde je i celý seznam všech morů a epidemií, jak šli v historii za sebou. Ono tam chybělo ledacos - ale jinak to nešlo, téma je opravdu příliš rozsáhlé. |
|
|
Pavla B. 23.3.2007 9:29Re: Re: Re: Re: Na rozloučenou - pokr. V tom případě se omlouvám za nepozorné čtení! |
|
|
xx 23.3.2007 9:52Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Zůstaňme flexibilní a připravenou společností a hlavně si držme dobře ruku na portmonce před novodobými zelenými lupiči. Budeme ji k tomu přizpůsobování ještě setsaramentsky potřebovat! |
|
|
gill 23.3.2007 12:49Re: Re: Na rozloučenou - pokr. Já děkuji za Váš přístup. Fanatismus nikdy nic pozitivního nedokázal. Chce to informace - skoro jako pro Číslo 5 :-)) - a uvažovat bez předsudků a zbkrlých rozhodnutí. A byrokratická nebo ideologicky motivovaní rozhodnutí (z libovolné strany) smrtelně škodí. Nejen v tomto bodě s vámi zcela souhlasím. |
|
|
Vojta 23.3.2007 8:53Re: Na rozloučenou Jenom malinká poznámka, svůj kladný názor na váš seriál jsem vyjádřil již níže. Jde o ty retenční nádrže. No ono jde o to, že retenční nádrže byly již před lety postaveny (např. Vltavská kaskáda). Budování dalších těchto nádrží naráží v posledních letech především na odpor "ekologů". Přistupuje k tomu i fakt, že nejvhodnější lokality pro stavbu vodních děl, které by měly retenční (tzn.laicky protipovodňové, zadržovací či akumulační) účinky již byly využity. Nelze takové dílo provést stavbu takového díla v rovinatém terénu, například v Polabské nížině, protože poměr zatopených ploch vůči objemu zadržené vody by byl zcela neúnosný. Tady je možná trochu příkladem "kauza" Novomlýnských nádrží na Moravě, doporučuji přečíst si o tom v odborném tisku, je to dost složitá záležitost. Když v roce 2006 byla ministerstvem navržena výstavba asi 200 nádrží (vesměs regionálního významu, ovšem především jako ochrana před povodněmi), nastal výrazný negativní ohlas nejen od "zelených", ale zcela logicky od zastupitelů dotčených obcí, kdo by také chtěl opusti svůj majetek a přestěhovat se kdoví kam. Mnozí lidé si raději vykydají jednou za pár let z domu bahno, než by se přestěhovali - je to ale pochopitelné. Takže je to problém, není tu totalita, ta řekla: tady to bude a vy budete přestěhováni tam. Na druhou stranu by měl stát zvážit, co je v daných podmínkách prioritou a podle toho rozhodovat (aby to nedopadalo, jako slavný úsek dálnice z Prahy před H.Králové). Musím potvrdit, že regulace vodních toků, od potůčků až po velké říční toky způsobuje zrychlený odtok vody a v dolních tocích pak způsobuje náhlá zvýšení průtoků, které mohou působit škody. Mělo by s v této věci jistě do budoucn postupovat velmi citlivě, neboť retenční účinky krajiny jsou nezanedbatelné. Regulace větších toků (Labe, Vltava) probíhala již v 19. století a pokračovala ui začátkem století 20.. Účelem této regulace (správně řečeno kanalizace) bylo, aby byly tyto toky splavné pro lodní dopravu co nejdéle v roce. |
|
|
Alča 23.3.2007 6:36Výtečně, Rputi! |
