Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
CLIMATEGATE: Popíračům solárního počasí zamrzl úsměv na rtech
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
para 28.1.2010 12:20Re: přebujelost informací, človíčku vyber si, vyznej se... Bohužel jádro není dořešený problém. Dnes je sice velmi spolehlivé ale zásoby paliva pro dnešní JE jso ještě menší jak světové zásoby uhlí. Navíc dnešní JE jsou tak výstavbou nákladné, že je efektivnější právě spalovat fosily. Viz tabulky efektivit energetických těžitelností. ERoEI. http://www.esf.edu/EFB/hall/ http://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI |
|
|
MPL 28.1.2010 13:39Re: přebujelost informací, človíčku vyber si, vyznej se... V ČR je elektřina z JE asi. 1,-Kč / 1 kWh. Pro uhlí je to podobné. Oba typy, jak JE, tak i UE byly postaveny přibližně ve stejné době. Můžete vysvětlit, proč by najednou měl být provoz v nové JE neefektivní a v nové fosilní UE efektivní (navíc při provozu v nové UE chtějí CO2 cpát do země)? Řekl bych, že ERoEI pro JE, z kterého vycházíte, stanovil nějaký zelený mužík těžce zaměřený proti JE - v uvedeném odkazu na Wikipedii je u ERoEI pro jádro uvedeno doslova - Z PROTIJADERNÝCH ZDROJŮ!!!!!. Už jste tu dříve měl několik odkazů, kde je ERoEI pro JE uvedeno několikanásobně vyšší než to, ze kterého pořád vycházíte (např. zde v tab. 2.: http://www.world-nuclear.org/info/inf11.html Myslím, že už byste mohl ten svůj kolovrátek o ERoEI ve vztahu k JE, trochu předělat. |
|
|
Jenda 28.1.2010 14:43Re: přebujelost informací, človíčku vyber si, vyznej se... Strčte si ty pišvejcovy konstanty někam, buďte už konečně té dobroty! |
|
|
knihovnik 28.1.2010 12:46Re: přebujelost informací, človíčku vyber si, vyznej se... ne neni - cvicne si spoctete kolik Temelinu by muselo stat v cesku aby byla uhrazen CELY energeticky ekvivalent spotreby fosilnich paliv ceska. |
|
|
Petrik 28.1.2010 11:19Tajemstvi-vzniku-slunecnich-skvrn http://petrik.bigbloger.lidovky.cz/c/116488/Tajemstvi-vzniku-slunecnich-skvrn.html |
|
|
Petrik 28.1.2010 11:22Re: Tajemstvi-vzniku-slunecnich-skvrn Sluneční mechanismus globálního oteplování ovšem stále ještě nevylučuje alespoň částečně antropogenní charakter téhož... Oba vlivy se sčítají. Na nefosilní paliva musíme přejít tak jako tak, jinak se rovnou můžeme připojit zpátky k Rusku http://petrik.bigbloger.lidovky.cz/c/109151/Fyzika-globalniho-oteplovani.html |
|
|
. 28.1.2010 11:39Re: Tajemstvi-vzniku-slunecnich-skvrn to není špatný nápad, V Rusku je nevytěžených surovin nejvíce. |
|
|
para 28.1.2010 12:05Re: Tajemstvi-vzniku-slunecnich-skvrn S těmi skvrnami v odkazu to docela sedí ale v tom závěru jsou i pochybná tvrzení např: .."Nabité částice..... kde způsobují povodně a záplavy, zatímco vnitřek kontinentu trpí suchem)"... Takto uvedeno je to nesmysl. Ty částice jsou především jádra vodíku, protony... s toho nikdo prach snadno neudělá a pokud tak právě pro to že jsou ionizované tak je magnetické pole stahuje do polárních oblastí. Kosmický prach skutečně na planetu dopadá ale to je něco jiného. Právě v důsledku slunečního záření je tento prach vyfukován ven od Slunce a vesmír se proto zdá být zcela průhledný. |
|
|
libienski 28.1.2010 11:09Globalizace normalizace Všechno jedno. Počasí podnebí. Všechno jedno. Vývoj klimatu vývoj počasí. Všechno jedno. Dál to jde tak daleko, že při východním studeném proudění tady část bláznů považujících se za klimatoskeptiky jásá, jaká že je to studená zima, bláhově dovozujíc, že změna globálního klimatu o kterém sami hovoří jako o oteplení, se nekoná a potvrzujíce to tím, že klimatologové špatně předpovídají počasí:-) No komu čest tomu čest! |
|
|
para 28.1.2010 11:25Re: Globalizace normalizace ... Jo jo přesně tak. jen si říkám co by vzešlo s toho, pokud by se polární oscilace častěji s postupem GO dostala do fáze kdy se nad Ruskem drží silná tlaková výše.... Přes zimu by si přišli na své klimaskeptici, v létě zas zarytí alarmisti.... Časem by se třeba skamarádili a to už jenom proto, že by pro mrazosuché klima nebylo tolik co jíst a tak by je už tolik nefrustrovali nestrávené přebytky agresivit. :))) |
|
|
Honza42 28.1.2010 11:34Ano, přesně tak V našich podmínkách musíme počítat s kolísaním teplot -30/+35°C. A to je namodulováno na té křivce "nebezpečného" oteplování o 0,02°C rok, které je (možná) způsobeno CO2, možná také nečím úplně jiným. A možná se začne ochlazovat. A doufejme, aby to bylo zase jen 0,02°C rok. |
|
|
para 28.1.2010 11:43Re: Ano, přesně tak A nejen to - navíc s kolísáním srážek 0/4měsíce až po cca 100mm/hod v přívalovém proudu, k tomu kolísání rychlosti větru tu a tam s tornádkem... a tak si na své ještě hodně dlouho přijdou i vyznavači adrenalinového počasí |
|
|
libienski 28.1.2010 12:12Re: Ano, přesně tak Hlavně, že se neoteplí, to se zde někomu jeví jako důležitější než to, jestli mu ob rok unese vítr tašky ze střechy nebo mu ob rok z jara a z podzimka voda vyplaví sklep nebo naopak tady zase 3 měsíce pořádně nezaprší.... |
|
|
Honza42 28.1.2010 12:20Re: Ano, přesně tak To máte pravdu, třeba naši straně a vládě, EU a tak podobně. Nejdůležitější je aby se globálně neoteplilo. Jestli se lokálně utopíte nebo umrznete je celkem fuk. |
|
|
libienski 28.1.2010 16:34Re: Ano, přesně tak a od toho tady máme přece globální změny klimatu a boj proti nim. Ne strana a vláda, soudruhu, jak jste byl zvyklý, ale rozumní lidé zde nastavují zásady budoucí prosperity. |
|
|
Janek 28.1.2010 11:02Zprůměrované klima .... Zima roku 1865 byla opět bohatá na sníh, závěje dosahovaly až 7 metrů. Doprava do Nových Heřminov byla zcela přerušena. Dne 6. června 1866 se přes Vrbensko přehnala hrozná bouře, která zejména v okolí Nové Pláně způsobila v lesích mnoho škod. V letních měsících propukla cholera. O svatodušních svátcích napadlo mnoho sněhu, který zničil kvetoucí obilí. Velký orkán řádil v lesích kolem Nové Pláně v roce 1867. V závěru roku 12. prosince se přehnala přes Vrbensko ničivá bouře a vzápětí velká sněhová vánice. Rok 1868 přinesl nebývalou pohodu a velkou úrodu obilí i ovoce. Hned další rok 1869 však byl zase velmi studený a deštivý. Tuhá zima byla i v roce 1871, napadlo mnoho sněhu a velké závěje velmi ztěžovaly dopravu. Zato v roce 1872 byla velmi mírná zima, květy rostlin se objevily již v lednu. Dobré a vydatné žně byly v roce 1874, ale již v březnu roku 1875 způsobily silné mrazy mnoho škod, zejména na zvěři. V dubnu nastaly velké povodně. Dne 23. července 1875 sněžilo na Vysoké holi. V polovině května roku 1879 padal na Vrbensku sníh, dne 6. června se zde rozlila velká povodeň. Žně byly velmi špatné. Další povodně byly u Vrbna i v roce 1880. Dne 5. srpna odpoledne došlo ve Vrbně k průtrži mračen. Léto roku 1881 bylo horké a suché, byla velká nouze o vodu. Dne 15. června 1884 byla ve Vrbně velká povodeň, ale žně byly vcelku dobré. Tuhá zima se dostavila opět v roce 1885 a trvala dlouho, ještě 16. května byla velká vánice. |
|
|
Janek 28.1.2010 11:02Re: Zprůměrované klima .... Velmi nevyrovnaný byl i rok 1886. V zimě napadlo ohromné množství sněhu, velká sněhová vánice byla ještě v polovině května. Vzápětí nastalo teplo a v červenci dokonce nesnesitelná tropická vedra. Podzim byl velmi mírný. Velké sněhové závěje byly v únoru roku 1889. Žně byly toho roku špatné. Roku 1891 byla tuhá zima s velkým množstvím sněhu, léto bylo deštivé, jen pět dnů v létě nepršelo. Žně byly velmi špatné, na řece Moravici byla velká povodeň. V průběhu zimy v roce 1893 klesla teplota až na -30C. Rok 1894 byl poznamenán prasečím morem. Dne 6. července byla velká bouře. V tuhé zimě roku 1895 napadlo mnoho sněhu, tvořily se až devítimetrové závěje, ve velkém hynula zvěř. Konečně roku 1896 přišla mírná zima, po které pršelo od května až do září. Jen v měsíci srpnu pršelo celkem šestadvacet dní. Žně byly slabé.Dne 6. října roku 1897 napadlo mnoho sněhu, v srpnu byla velká povodeň pro stálé deště. Už 6. října 1897 napadlo opět velké množství sněhu. Za mírné zimy roku 1899 kvetly již 12. ledna letní květiny, v březnu ale napadlo mnoho sněhu a uhodila velká zima, která trvala až do 1. dubna roku 1900. Způsobila velké škody na ptactvu a ovocných stromech. Od 17. do 20. dubna 1903 stále sněžilo. Dne 11. července byla ve Vrbně povodeň, která neměla pamětníka. Byly zbořeny všechny lávky a mosty, zůstal jedině mnichovský most. Rok 1904 byl suchý, nastal hlad a bída, zejména pro nedostatek píce pro dobytek. Za velkého horka vyschly studny. Tuhá zima nastala roku 1905. V roce 1906 byly velké bouře ve dnech 19. listopadu a 19. prosince. Rok 1907 byl celý velmi teplý, ale léto a podzim roku 1908 byly velmi suché. |
|
|
bm2 28.1.2010 12:20Re: Zprůměrované klima .... TO je tym, ze neverili sudruhovi Pachaurimu a koristnili z matky zeme, choleru na nich. Nam sa to vdaka dobrym ludom v IPCC a zopar bilionikov $ na odpustky nemoze stat. |
|
|
JaS 28.1.2010 11:01Globální oteplování pokračuje, akorát na Sibiři má někdo větry a otočil se na druhou stranu - proto sem fouká vzduch ze Sibiře (smajlík). |
|
|
M.M. 28.1.2010 10:58oprava že všechno zmrzlo, stavby stojí... |
|
|
M.M. 28.1.2010 10:57Kajane, tady je takové horo, že všechno, že stavby stojí a už měsíc sedím doma. Ale nevadí, pracuji na článku o sociální politice hitlerovského Německa, o jeho sociálním státu a socialistické podstatě národního socialismu. Je toho strašně moc, mám už hotových přes deset stránek. Budu to pak muset asi nějak zkrátit :-)))) |
|
|
Kajan 28.1.2010 11:36Re: Kajane, tady je takové horo, že všechno, že stavby stojí a už měsíc sedím doma. Velmi chvályhodné a úctyhodné ! Ta podstata socialismu je vždy stejná ! Ütok na přirozenost, tedy na spontánní řád lidské interakce ! Dzp. |
|
|
Janek 28.1.2010 10:54Pořád Globální oteplování ....? Chladná zima a mírné léto trvalo od roku 1701. Dne 5. dubna 1702 ještě ležel sníh, ale potom následovalo velmi mírné léto a žně se vydařily. Ale již roku 1707 byla v důsledku špatného počasí opět velká neúroda. Velké vichřice zničily očekávané dobré žně. Sucho roku 1709 přineslo velkou neúrodu a hlad. Tuhá zima zaznamenaná jako tzv. 'ledová zima' trvala 136 dnů. I rok 1712 byl velmi bídný. Dne 4. července poničilo silné krupobití úrodu kolem Staré Vody. Len se neurodil a to ani v následujícím roce 1713. Léta 1715-1717 pronásledoval mor. Těžce postižen byl i Bruntál s celým okolím. Povšimněte si data vytesaného do morového sloupu na bruntálském náměstí před radnicí. Roku 1720 nastal po velké zimě mor dobytka. Po celou zimu bylo velmi mnoho sněhu a u Staré Vody se jezdilo na saních ještě 14. dubna. Lidé se tohoto roku ale vzpamatovali, úroda byla kupodivu větší, než očekávali. Vše se začalo obracet k lepšímu. Roku 1721 bylo velmi dobré jarní i letní počasí. Následovala velmi teplá zima roku 1722, již v lednu nebylo nutno topit. Brzy však opět přišly velké zimy roku 1725-1726, následovala neúroda obilí a lnu. Ani v roce 1727 se žně nevydařily a obilí byl velký nedostatek. Po dalších dvou letech roku 1730 nastaly již velmi brzy na podzim velké mrazy, při kterých zmrzly všechny okopaniny. Neúroda trvala ještě další rok 1731, po špatných žních nastal hlad. Velké deště zničily úrodu roku 1736, neúroda pronásledovala lidi i další rok 1737, nastala opět velká drahota. Dne 11. listopadu 1739 způsobil velký orkán v okolí Vrbna mnoho škod. Následovala tuhá zima roku 1740. Od 9. do 13. ledna pomrzlo mnoho lidí i zvířat. Sotva se lidé trochu vzpamatovali, přišly další pohromy. |
|
|
Janek 28.1.2010 10:55Re: Pořád Globální oteplování ....? Dne 7. května 1740 řádila strašná vichřice u Staré Vody. Celý kraj postihly v srpnu roku 1740 těžké průtrže mračen a velké bouře, které trvaly až do podzimu roku 1741. Roku 1743 lidé kupodivu po všech hrůzách sklidili velmi dobrou úrodu, ale již roku 1744 napadly opět velké spousty sněhu. Smolný den nastal 9. listopadu 1744, kdy vyhořelo město Beroun. Dne 9. srpna 1745 postihla Novou Pláň velká povodeň s krupobitím. Jinak bylo po většinu roku velké sucho se špatnou sklizní obilí a velkou morovou ránou dobytka. Časté bouře nastaly v průběhu roku 1747 i roku 1748. Dne 10. června se rozpoutala strašná bouře s velkou povodní opět v Nové Pláni a Staré Vodě. Hejna kobylek přepadla na podzim okolí Vrbna. Dne 25. srpna 1750 postihla okolí Vrbna velká průtrž mračen. Od 11. srpna roku 1751 pršelo neustále po šest neděl. Další průtrže mračen nastaly ve dnech 23. a 27. července 1754 v Berouně. Konečně se lidé dočkali roku 1759 velmi dobrých žní a snížení cen všech potravin. Trvalo to jen velmi krátce, již roku 1760 byla opět velká neúroda, nastal velký hlad a drahota. V dalších dvou letech lidé tak tak přežívali, ale již roku 1763 nastaly časté průtrže mračen. Nejčernějším rokem pro Bruntál byl rok 1764. Zima se držela po celé jaro, ještě po Matěji (24. února) napadl sníh ve Dvorcích do výše domů, sněhem zapadlo již kvetoucí obilí a následovaly průtrže mračen. |
|
|
horduch 28.1.2010 10:48jen total blb může tvrdit ,že slunce významě neovlivňje zemské klima ,vždyť vyzařená energie slunce za 1vteřinu je 100000x větší než veškerá energie země od jejího vzniku |
|
|
Pavel 28.1.2010 10:53Re: jen total blb No konenčně to tady někdo napsal, ale upřesnil bych tu energii země, vyrobenou, spotřebovanou člověkem, nebo geotermální zemskou, myslím, že i tak všechny dohromady :-) |
|
|
horduch 28.1.2010 11:03Re: jen total blb |
|
|
Jirka 28.1.2010 11:58Re: jen total blb Je potřeba vyjádřit, kolik této energie se přemění na Zemi na tepelnou. Zbytek kinetické energie nás odtlačuje od Slunce. Tím pádem jsme neustále dál a dál a toto je důkaz totálního ochlazování. Zmrzneme pánové, zmrzneme! Myslím, že to předpovídal i Jára Cimrmann. Tato ztráta přitažilosti je umocňována i tak, že Slunce tím, že vyzařuje ztrácí hmotnost. Než se Slunce stane červeným obrem, budeme dávno prič. Šmytec! |
|
|
knihovnik 28.1.2010 10:47a jeje Mag janyska se spontannimi rady se pustil do klimatologie. Doufam ze se zaregistrujete janysko - bez Vas by Pes nebyl cim je. Vase diskusni prispevky jsou jako lahev polevkoveho koreni na stolech zavodni jidelny v zanikle Kolbence. |
|
|
Janek 28.1.2010 10:27Taky Globální oteplování? ... Roku 1469 se po velmi kruté zimě dostavila velká neúroda. Dvorce se širokým okolím zasypaly roku 1542 obrovské spousty kobylek. V důsledku neúrody nastala roku 1600 velká drahota, cena za korec žita se vyšplhala až na 20 tolarů. Roku 1612 nastala zima s nebývale velkými sněhovými vánicemi. Teplá zima však nastala již roku 1617, kdy byl zaznamenán návrat skřivanů a drozdů z teplých krajin již v lednu. Netrvalo dlouho a velká drahota nastala opět roku 1619. Počasí se stále zhoršovalo, až roku 1623 nastala velká zima, že lidé mrzli na ulicích a nastal takový hlad, že lidé vybíjeli i psy a kočky. Roku 1630 byl stále velký hlad a nouze. Krušná léta vyvrcholila morem v letech 1632 i 1633, který propukl s velkou silou opět v roce 1645. Neúroda je zaznamenávána i v letech 1657-1663, i když v roce 1622 byla zima teplá, v domech se nemuselo topit a od února již kvetly stromy. Zvrat nastal již v roce 1667, kdy nastala krutá zima, v okolí Vrbna byly ještě v květnu velké sněhové vánice. Neúroda následovala až do roku 1669, lidi sužovala velká drahota. Roku 1670 nastala opět velmi krutá zima, po které přišlo roku 1671 neobvykle horké a suché léto. Vzniklo mnoho lesních požárů. Celý rok 1676 byl mimořádně chladný. Mnoho lesních polomů v důsledku prudkých větrů vzniklo roku 1677. V den Nanebevzetí Páně o velikonocích přišla ještě velká zima a na Dvorecku ležel tři dny sníh až do výšky kolen. Nic dobrého nepřinesl ani rok 1680. Velké horko nastalo v květnu, ale červen byl neobyčejně chladný. V letních měsících bylo velké sucho, které vystřídaly v druhé polovině roku velké přívaly dešťů s povodněmi a nastal mor. Dne 2. srpna 1692 bylo ve Vrbně zaznamenáno zemětřesení. |
