17.5.2024 | Svátek má Aneta


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z Pr. 2.3.2007 4:14

Re: Autore Vlku, proč je špatné, aby děti věděly, kdo napsal pohádky ?

Co to melete pane Mejla - ze politici blaboli kazdy vi protoze meli pouze vzdelani z vecernich kurzu marxismu-leninismu - "massa Bob" a knihy Karla Maye s tim nemaji nic spolecneho - Old Shatterhand ani Winnetou neblabolili - ale Vam se to nejak vsechno micha v mozku?

68 2.3.2007 4:13

Re: Re: Teprve až dnes zjištuji,

Stále ještě!? No, bude to chtít ještě hodně úsilí. Snad to stihnu.

Z Pr. 2.3.2007 4:07

Re: Máte naprostou pravdu

Pane ZW nebudte ironicky. Priklady z clanku jsou naprosto srozumitelne. Pochazim z Ostravy - a kazdy ostravak vi kdy je tam tvrde a kdy mekke y ci i - a zasnu jak dnesni odchovanci skol delaji takove zasadni chyby - myslel jsem ze to je prazskym narecim, ale zrejme je to vina skolni vyuky, jak autor clanku spravne dokazuje.

mike 2.3.2007 3:10

Re: Teprve až dnes zjištuji,

Nasledky tyrani v detsvi jsou videt na kazdem vasem prispevku ;-) (SCNR)

Rudolf Blazek, Taipei ,Taiwan 2.3.2007 2:48

DITTO

Jen se musi najit rovnovaha. V USA (zil jsem tam 15 let) maji zase extremne skoly hrou, takze deti casto umeji prd z prirodnich ved. Ale opravdu v porovnani s ceskou populaci umeji hovorit a hlavne argumentovat v diskusi. To je na gymnaziich (kam se dostane kazdy) velmi tradicni aktivita, konaji se v tom dokonce turnaje.

O historii a literature nemluve, v CR se opravdu uci seznamy jmen a dat. A historie se navic vyucuje z pohledu nevolnika nebo Husity, takze nam uplne chybi kvalifikovany pohled na roli spolecenskych vrstev jako treba slechta v oblasti statni spravy a mezinarodni politiky. Ci na roli slechty a cirkevnich vzdelavacich instituci v oblasti literatury, hudby a ved. Naprosto chybi nejen souvislosti evropske, ale i ceske, rakousko-uherske a risske, kam nase kralovstvi politicky a ekonomicky patrilo. O souvislostech s denim dnesnim ani nemluve.

Vyuka historie je jen priklad, ze co autor pise o vyuce jazyka je problem systemovy. Je treba nakopat zidloprdy do zidli.

68 2.3.2007 2:37

Teprve až dnes zjištuji,

jak jsem byl jako malý chlapeček týrán. A ztýrán. Ale dostávám se postupně z toho, znalosti v dětství získané mě nechávají chladným.

V. Hoffman 2.3.2007 2:00

Re: Re: No, viete

V tom s Vami musim plne suhlasit, mnoho tych skolskych znalosti som sa neskor musel "oducit" a naucit sa to samostudiom spravne. Ale z clanku mam pocit, ze autor nespochybnuje len formu /tam by som s nim suhlasil/, ale aj obsah vyuky gramatiky a jazyka vobec.

mipo 2.3.2007 2:00

Po dlouhé době

jsem si přečetl článek, ve kterém mohu naprosto a bez výhrad souhlasit s každou větou. Vystihuje naprosto přesně úroveň našeho školství, které se snaží z žáků vychovat chodící encyklopedie a vůbec v něm nezáleží na tom, aby žáci dokázali nabiflované poučky užitečně aplikovat v životě. Díky pane Vlku!

ZW 2.3.2007 1:39

Máte naprostou pravdu

Dnešní lidé se skutečně neumějí srozumitelně vyjádřit. Mimochodem, můžete mi objasnit význam následujících vět? Viz:

Suverénně jsem mněl pětku z každého diktátu, než mi paní učitelka Davidová, "dej jí Pánbůh lehký nebe", prozradila, že všechny záhady, kdy je "Fantíkovi bratři" a proč je "Frantovy ponožky" a podobné lahůdky, na kterých se dodnes kdejaký pedagog vyžívá.

A aby se špatně gramaticky nepsalo v knížkách a novinách, na to, mají být vychováni specialisté.

Maturita na ekonomické škole je o něčem jiném na chemické průmyslovce.

Hm?

Mejla 2.3.2007 1:34

Autore Vlku, proč je špatné, aby děti věděly, kdo napsal pohádky ?

Souhlasím s tím, že je nutný zvláštní přístup např. k dyslektickým dětem apod., ale na snaze pochopit jazyk nevidím nic závadného. Vaše návrhy by zřejmě vedly k tomu, abychom mluvili jako "massa Bob" z románů Karla Maye. Nakonec už se k tomu blížíme, viz např. blábolení i veřejnoprávních komentátorů ČT neschopných správně pojmenovat občany např. Kazachstánu nebo Malajsie, nemluvě o používání přivlastňovacíh zájmen atd.

kirast 2.3.2007 1:28

Člověk by si mohl myslet, že se děti ve škole učí to, co budou v životě potřebovat.

Ve skutečnosti se uči to, co učitele znají, bez ohledu na to, nakolik to žáci budou potřebovat. Někdy dokonce se učí i to, co někteří učitelé sami neznají. Mnohé děti dokáží takový handicap překonat, pro jiné je to vykolejení na celý život. Pro celou společnost je to ovšem ztráta.

jv 2.3.2007 1:07

Re: Re: No, viete

A ještě šílenější je, když do vás učitelka hustí ne příslovečné určení místa ale Adverbiale loci..

doxa 2.3.2007 1:06

P.S.

Příslovečné určení času v této větě je nevyjádřené, rozumi se samosebou "pokud možno ihned"

doxa 2.3.2007 1:00

Obohať následující holou větu

tak, abys mohl odpovědět na otázky: "koho, o co, kdy a proč?". Věta zní : "Autor testu  prosí."

Správná odpověď: "Autor testu prosí celý národ o pár facek, aby dostal rozum."

Vlado 2.3.2007 0:57

Re: No, viete

Ano pane Hoffmane, nesporně máte pravdu, že znát základy gramatiky mateřského jazyka je výhodné i pro studium jazyků cizích. Běda však, když do vás učitelé hustí stejně nesmyslnou formou, kterou popisuje pan Vlk, i jazyky cizí. Já tím během studií prošel a jestliže mluvím (s pracovní znalostí) několika cizími jazyky, pak s mými znalostmi nemá někdejší české školství nic společného. Slyšel jsem ale při přátelských posezeních s dnešními kantory, že dnes má už být situace jiná. Kéž by to byla pravda. Článek pana Vlka mne totiž optimismem nenaplňuje.

doxa 2.3.2007 0:46

Je to zákeřné šílenství

Kupř. ta věta "Snad nám tento týden na lyžích vyjde a nikdo z nás neskončí v sádře, jako se to vloni stalo Láďovi." s podměty "týden, nikdo, to" se při zběžném čtení velice snadno změní v "Snad nám to tento týden na lyžích vyjde a nikdo z nás neskončí v sádře, jako se to vloni stalo Láďovi." s podměty "to, nikdo, to"

V. Hoffman 2.3.2007 0:23

No, viete

ono sa ten vetny rozbor celkom zide, ked sa snazite naucit gramatiku cudzieho jazyka. A pri preklade tiez obcas nie je od veci vediet urcit, co je veta hlavna a co vedlajsia. Este aj ten podmet sa vam zide.

Naviac v piatej triede skutocne nemozete povedat, ci z dietata bude ekonom, chemik alebo hudobnik. A doucat sa pravopis na strednej je uz dost pozde. Keby som to bral z vasho pohladu, tiez sa mozem trpko stazovat, ze do mna v skole tlacili napriklad botaniku, ktora mi v zivote zatial nebola vobec uzitocna a ani nepredpokladam, ze by som ju potreboval v buducnosti.

A.S. Pergill 2.3.2007 0:08

To PS podepisuji

Howgh!