D. Laurencikova 17.4.2024 7:07

To je zas velmi zajímavé. Takže jako pravicové orientovaný člověk vlastně musím zavrhnout Kristovo učení, říkáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 17.4.2024 7:07

To je zas velmi zajímavé. Takže jako pravicové orientovaný člověk vlastně musím zavrhnout Kristovo učení, říkáte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 17.4.2024 7:04

A říkají si "demokrati'. To je fraška! 🤒

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Laurencikova 17.4.2024 7:04

A říkají si "demokrati'. To je fraška! 🤒

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.4.2024 5:48

Jak říkám, jak nácky a fašouny někdo začne označovat za pravičáky, vždycky je to kovaný bolševik. Podle toho je snadno a rychle poznáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 17.4.2024 5:40

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 17.4.2024 5:39

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kocián 17.4.2024 5:36

Zatímco pravice sází na iniciativu jedinců, levice podporuje silný stát pod falešnou záminkou, že jedině ten je schopen zajistit sociální spravedlnost. Absurdita toho je skvěle vyjádřena Orwellovým: Všechna zvířata jsou si rovny, ale některá jsou si rovnější.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 17.4.2024 0:53

S autorem lze souhlasit, fašismus, nacismus i socialismus, jaký jsme měli u nás, jsou levicové ideologie.

Zásadní rozdíl byl v tom, že základem našeho marxistického socialismu bylo takzvané všelidové či státní vlastnictví výrobních prostředků, kde lidé nejsou vykořisťování soukromými vlastníky. Základem fašismu a nacismu je soukromé a především korporátní vlastnictví výrobních prostředků. Hlavní roli hrají korporace, které zásadním způsobem určují i politiku státu. Dnes se na Západě jedná o korporátní socialismus bez důrazu na národ, tedy spíše o fašismus. Ovšem Západ usiluje zároveň o světovou hegemonii a bojuje proti těm, kteří mu v tom brání. To je projevem bujícího transatlantického nacismu. Ten se projevuje agresivitou, sankcinováním a všemožnou diskriminací příslušníků států, které se nechtějí podvolit, zabavováním majetků, zakazováním sportovců v účasti na sportovních soutěžích, umělců na kulturních akcích, dokonce i zákaz prezentování uměleckých děl diskriminovaných národů. Můžeme to sledovat v přímém přenosu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Grundmann 17.4.2024 0:29

Otázka, co je pravice a co je levice, je hlavně otázkou definice a o definicích se nedá dobře diskutovat. Každý může mít svou vlastní definici.

Sám považuji za nejlepší definici pravice a levice na základě postoje k myšlenkám biblického Nového zákona. Podle mě je levicí hnutí, které se inspiruje hodnotami obsaženými v Nového zákoně. Pravice je zase hnutí, které tyto hodnoty odmítá. Mám na mysli pouze hodnoty Nového zákona, nikoliv křesťanskou teologii. Pravice i levice mohou být teologicky křesťanské bez ohledu na to, jaký mají postoj ke křesťanským hodnotám.

Pravice je v podstatě konzervativní hodnotově předkřesťanské hnutí. Pravice tedy může existovat na celém světě, všechny islámské společnosti jsou v zásadě pravicové. Levicová hnutí mohou existovat pouze ve zemích, kde se křesťanské hodnoty skutečně rozšířily. Levice neexistuje v Africe, třebaže je velká část Afriky teologicky křesťanská. Křesťanské hodnoty a morálka však v Africe téměř neexistují.

Levicové hodnoty nevznikly až s křesťanstvím. Jejich první stopy jsem našel u dekadentních řeckých filozofů asi 300 let před Kristem. Hlavním představitelem předkřesťanského levicového myšlení byl Díogenés ze Sinópé. Křesťanství vzniklo ve skutečnosti fúzí myšlenek dekadentních řeckých filozofů a židovské teologie. Židovství je tedy v zásadě pravicové a levicoví Židé jsou Židé ovlivněni křesťanstvím. Díky osvícenství se pak západní společnosti osvobodily od křesťanské teologie, avšak ponechaly si křesťanskou morálku a hodnoty. Moderní levice tedy vznikla až v průběhu 18. století.

• reagovat
• nahlásit příspěvek