Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
JAZYK: Zrušme Y, tvrdí malověrní
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
sprosťák 11.3.2009 11:30Re: všem nepřátelům pražáků ste ňákej plachej,já bych napsal "a jak !!!!" |
|
|
JJ 11.3.2009 9:35Re: všem nepřátelům pražáků Me se zase osvedcilo to, ze kdyz nekdo lpel na pravopisu, tak toho moc jineho v hlave nemel. Zvlaste na PSU nastupuje gramatika tam, kde dochazi argumenty. |
|
|
PPP 11.3.2009 12:02Re: všem nepřátelům pražáků Moravština pana Hogra je opravdové nářečí z okolí Brna. Všechno ostatní, včetně "brněnštiny pana Donutila" (kterého si jinak velmi vážím) je jenom parodie pro pobavení posluchačů. Stejně tak hantec z prostředí Divadla Na provázku, je umělá řeč, určená pro zábavu a zasmání nádherných recesistů. Jako legrace perfektní. ale jako obraz skutečné řeči ne. |
|
|
Věra 11.3.2009 18:27Re: všem nepřátelům pražáků Souhlas, v Praze je teď v nářečí pěkný hokej a slyšíme to v TV a dokonce to čteme i v tisku. Například rychlé auta, zlobivé děcka, hezké děvčata, nebo "v několikati případech", nejvíc mi ale vadí prznění předložek u pražských čtvrtí. Když slyším (nebo čtu) "na Břevnově, na Krči, na Ruzyni" a další, mám vztek. Předložky v těchto případech měly vždy svůj řád. Platilo sice "na Žižkově, na Vinohradech, na Proseku, na Petřinách, na Bílé hoře, na Malé Straně", ale u jiných čtvrtí se používalo "v, ve", např. v Dejvicích, v Bubenči, v Břevnově, v Košířích, v Krči, ve Strašnicích, v Malešicích, v Ruzyni, v Liboci. Ve 2. pádu se pak píše do Dejvic, do Bubenče, do Břevnova, do Košíř, do Krče, do Strašnic, do Malešic, do Ruzyně, do Liboce a nikoliv "na". Třeba "na Dejvice nebo na Břevnov, na Strašnice, na Liboc" je poněkud divoké a neobvyklé spojení. Podle výslovnosti lze poznat, odkud který moderátor nebo autor článku pochází a to by nemělo být. Poslední dobou to vypadá, jakoby Praha byla někde na Moravě, občas i na Slovensku. |
|
|
Bromik 11.3.2009 9:01Je to zločin Nechci, abychom se slepě přizpůsobovali cizím " vzorům" ale pro srovnání Francie má svou Akademii, která až příliš úzkostlivě dbá na čistiotu francouzštiny. Bojuje proti cizím slovům, a váží si svého jazyka. My jako bychom neznali pojem jazyková kultura. Hovorová řeč zaplavuje rozhlas, televizi i tištěná média, o fonetické stránce jazyka ani nemluvě. Nyní přijde nějaký chytrák s nápadem zrušit tvrdé Y. Cizími slovy se to v češtině jen hemží a to chcete zrušit také Y ve slovech cizího původu ? Je to smutné. Karel Čapek napsal : Krásná, čistá, svatá řeči mateřská, musel bych žít sterým životem, abych tě plně poznal ... Doufám, že se najdou ještě lidé , kteří mají jazyk český rádi a podobné zloiny nedopustí. |
|
|
Předseda 11.3.2009 9:06Re: Je to zločin No, pamatujete si na ministryni školství paní Buzkovou a její učební pomůcky plné vulgarit, které odůvodňovala tím, že "takhle se stejně mluví", že? Takže pokud je takovýhle nebezpečný pito*mec přímo na postu ministra, obávám se že šance prosadit podobné zrůdnosti jsou velmi vysoké. |
|
|
JJ 11.3.2009 9:36Re: Je to zločin Taky poslala sve deti do francouzskeho lycea. |
|
|
Majkkl 11.3.2009 8:57Absolutní nesmysl. Ze stejného ranku je rušení matematiky u maturity (aby se ti nebozí studenti nemuseli stresovat), abychom pak o pár let později s údivem zjistili, že náskok studentů ze zemí, kde podobné rovnostářské experimenty nedělají, se zase zvýšil. Proč, probůh, ničit krásný český jazyk jen kvůli tomu, aby se ulevilo průměrným a hlavně podprůměrným, kteří mají potíže s učením? Mám tohoto hyperkorektního trendu plné zuby. Místo toho, abychom hledali cesty, jak změnit nesmyslný biflující styl školství na systém, který umožní chytrým maximální vzdělání a těm hloupým maximum možného bez stresů a pocitů méněcennosti, neustále někdo vymýšlí experimenty. Jedno matika ano, pak zase ne, teď likvidace češtiny. Sociální inženýrství je v těchto končinách zakořeněné. |
|
|
JJ 11.3.2009 8:51Osobne si mislim, ze bi se vubec nic nestalo, kdibi se "y" zrusilo. Ovsem take sy myslym, ze by se vubec nyc nestalo, kdyby se zrusylo mysto toho "i". Rust obe b as neblo dobre. Tem starsim to trha oci, deti zase nemohou pochopit, pro na takove ptakovine starsi trvaji. Ale rozhoduji starsi a tak se to nezrusi. |
|
|
Nikoloki 11.3.2009 9:33Re: Osobne si mislim, ze bi se vubec nic nestalo, kdibi Možná bü přece jenom bülo možné zrušüt obě ... |
|
|
JJ 11.3.2009 9:37Re: Osobne si mislim, ze bi se vubec nic nestalo, kdibi Genüalnü. |
|
|
MeKu 11.3.2009 8:42Mne vždy pobaví/nase...e když v televizi slyším slovo "konzert". Většinou je tak vyslovují "lidé od kultůry". Vznik je sice jasný: aby Němci alespoň trochu správně vyslovili toto slůvko italského původu, musí si jej zapsat jako konzert protože v tom jejich "blekotání němého" se "z" vyslovuje zako "c". A každý český intelektuál proto vyslovuje KONZERT. |
|
|
Ypsilon 11.3.2009 8:50Re: Mne vždy pobaví/nase...e Postmoderní intelektuál by mohl vyslovovat "končert", tím by se přiblížil originálu a byl by "originélní". |
|
|
Raff 11.3.2009 10:11Re: Mne vždy pobaví/nase...e Omyl! Být "IN" znamená vyslovovat všechno po anglicku, tedy konsé't.
|
|
|
Viking 11.3.2009 8:39Paní Čejková Paní Čejková vyslovuje všechna i, y jako e, takže jí doma říkáme "Merka". |
|
|
MeKu 11.3.2009 8:34Mne vždy pobaví/nase...e když v televizi slyším slovo "konzert". Většinou je tak vyslovují "lidé od kultůry". Vznik je sice jasný: aby Němci alespoň trochu správně vyslovili toto slůvko italského původu, musí si jej zapsat jako konzert protože v tom jejich "blekotání němého" se "z" vyslovuje zako "c". A každý český intelektuál proto vyslovuje KONZERT. |
|
|
Chosé 11.3.2009 8:52Re: Mne vždy pobaví/nase...e Já myslím, že konzert vyslovují hlavně v Čechách, na Moravě se říká koncert. Ale aby to nebylo málo v Čechách říkají i drezy namísto dresy a to už se mě zdá moc... |
|
|
Předseda 11.3.2009 9:15Re: Mne vždy pobaví/nase...e No je to kus od kusu. Já třeba jsem celoživotní pražák a koncert vyslovuji s C. Ale poslední vlna jazykových úprav, která nám přinesla možnost psaní slov jako komunizmus, renezance apod. dala teda češtině taky pěkně na frak |
|
|
Raff 11.3.2009 10:01Re: Komunizmus? To je fakt povolená varianta? A jeho vyznavači jsou KOMUNIZTI ? |
|
|
Předseda 11.3.2009 10:36Re: Komunizmus? Vidíte, to nevím, to jsem nezkoumal. Ale socializmus, fašizmus... to skutečně je podle pravidel správně |
|
|
Saul 11.3.2009 10:43Re: Komunizmus? Chce to ještě krapet dotáhnout. Co taková DISKUZE A DEMOGRACIJI A SOCIJALIZMU? |
|
|
ijáček 11.3.2009 10:48Re: Komunizmus? To ne, v odůvodnění bylo, že KOMUNISMUS je příliš vznešené slovo a proto se píše se S. |
|
|
Náčelník Skvrnitý ocas 11.3.2009 10:02Re: Mne vždy pobaví/nase...e A kozy místo kosy ... |
|
|
rasputin 11.3.2009 8:29A co 5.pád? A co 5. pád? Nezrušíte? Blbové se stejně oslovují prvním pádem. A co psaní jmen?Jméno a příjmení ? Blbové stejně používají maďarský způsob, |
|
|
rasputin 11.3.2009 8:24Přizpůsobování se. Zase přizpůsobování se blbcům, primitivům a lemplům. Taková česká tradice. Vlastně degenerace. |
|
|
Haui1 11.3.2009 13:15Re: Přizpůsobování se. Neviděl bych to tak černě. I Němci měli nedávno jazykovou reformu. Nevím, jak to přijali normální aspoň trochu vzdělaní občané. |
|
|
Skoroprduch 11.3.2009 8:23kouzla Mluvit se naučíme v předškolním věku. Potom se pouze zvětšuje slovní zásoba. Je až do nebe volající na čem můžou kantoři bazírovat. Ono jim nic jiného nezbývá. Mají tak přiblblé osnovy. Pokud najdeme určitou logiku budiž ale odvolávat se na historii to je opravdu argument malosti. Ještě že tady je život a navždy nám zůstane souvětí: Ženy si hrály s tvrdým, muži odešli s měkkým. |
|
|
Informace 11.3.2009 8:22Uděláme radikální reformu? Podotýkám předem, že nejsem ani filolog ani bohemista a tak se tu dotknu jen několika otázek, co mi vyvstaly při četbě článku. Grafická forma spisovného jazyka, (abeceda, pravidla zobrazení čili pravopis) nikdy přesně neodpovídá výslovnosti, ale je to ustálená konvence s dlouhou tradicí. Nejlepším příkladem může být angličtina, ale i jiné evropské jazyky, nemluvě už o ideogramech čínštiny nebo japonštiny. I když v češtině je psaná forma dost blízká výslovnosti, najdeme v ní mnoho dalších případů, kdy výslovnosti neodpovídá. Nemám po ruce nějakou knihu o fonetice a tak řeknu namátkou jen na co si vzpomenu: znělá na konci slova (dub místo dup), asimilace znělé s neznělou (v slově rozsýpat z nevyslovujeme), asimilace neznělé se znělou (kdes byl, vyslovíme gdez byl), digrammy ch, nebo dž (džbán) a pod. V hovorové češtině se dvě gramatické formy bílý a bílí rozlišují použitím –ej namísto ý, právě aby nedošlo k nedorozumění, zatímco ve spisovném jazyce toho není zapotřebí. Kromě toho rozlišování i/y ve spisovném jazyce má své historické kořeny. Kdy vznikla forma –ej, nevím, ale je jasně příznakem hovorového jazyka. Můžeme libovolně míchat hovorový jazyk se spisovným? Ne, protože každý má své funkce při komunikaci. To bychom mohli na př. zjednodušit sedmý pád mn. čísla podstatných jmen a namísto příslušných koncovek pro mužský, ženský a střední rod, tvrdé a měkké deklinace používat jen dvě –ama, -ema, případně –ima, jako je to v hovorové češtině a mimochodem ve spisovné ruštině. Spisovný jazyk se mění, hlavně pokud jde o slovní zásobu, jiné kategorie jako tvaroslovná nebo ortografická mnohem pomaleji. Zatím co slovní zásoba se neustále přizpůsobuje požadavkům měnícího se světa spontánním způsobem, tvarosloví a pravopis se mění zásahem svrchu – jazykovou reformou. Má smysl dělat ty reformy jen tak, bezhlavě a ničit tak nejen dlouhou tradici a charakter ale i narušovat semantické funkce jazyka? Nechme tedy na pokoji i/y.
|
|
|
ok 11.3.2009 9:13Re: Uděláme radikální reformu? Forma -ej byla v rudolfínské době brána jako spisovná. Až Komenský a tradice Bible kralické tuto formu kodifikovala jako nespisovnou. Moravané prostě všeobecnou formu -ej z Čech nepoužívali, a tím ji de fakto vytlačili ze spisovného jazyka. |
|
|
Květoslav 11.3.2009 8:08A co můžete čekat? Když o pravidlech českého pravopisu rozhodují Švédi? |
