Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
JAZYK: Zrušme Y, tvrdí malověrní
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Hašek 11.3.2009 19:10Re: Zrušit všechno |
fg 11.3.2009 17:15co by se mělo zrušit v každém případě je shoda podmětu s přísudkem. Slováci ji nemají a nevadí to. Je naprosto jedno, jestli tramvaje jezdily a nebo jezdili. a ve výslovnosti se to taky nepozná.Je to zbytečná buzerace dětí. |
františek 11.3.2009 18:05Re: co by se mělo zrušit v každém případě je To se proklatě mýlíte. Jak bych podle textu poznal blba od člověka schopného a věděl, koho mám vyrazit z práce?. Dříve jsem blba poznal podle toho, že říkal "diskuze". Ať je ten pravopis obtížnější, ubližuje to jenom pitomečkům a nevzdělancům. |
gnomon 11.3.2009 18:52Re: co by se mělo zrušit v každém případě je Já posuzuji lidi podle toho co umí a ne podle toho co neumí. Znám Čechy co nejenže neumí psát ale i dobře česky nerozumí a natož dobře mluví. Vemte si i některé naše členy vlády. Znám lingvisty, kteří neumí velkou násobilku a přesto se může jednat o chytré lidi. Znám i ředitele, který má mezery v základním vzdělání - neumí řádně mariáš a přesto má dobré výsledky v práci. Mám i vysokoškolsky vzdělané kamarády, kteří neumí diferenciální rovnice a přesto s nimi kamarádím a pokud bych byl jejich vedoucí nikdy bych je z práce nevyhodil. |
Hrad 11.3.2009 20:48Re: co by se mělo zrušit v každém případě je Ty jsi ale blb. Promiň. To není urážka, ale dignóza. Diferenciální rovnice nepotřebuješ při pasení ovcí. Je nesmysl vyhodit Rumla mladšíhu jen proto, že se topí při pasení ovcí v integrálech. Ještě jednou. Jsi ale korunovaný. Doufám, že tvůj ředitel, kterého vzpomínáš je manažer. Manažer výskytu. A co ty? Ty musíš být ozdobou. Jistě si kvalifikovaně pleteš Praotce Čecha se Svatoplukem Čechem. Blbe. Co děláš mezi lidmi. Vím. Přetvařuješ se. Lidé to ale na tebe ví. Blbe. |
sekera 11.3.2009 22:12Re: co by se mělo zrušit v každém případě je Hrade seš moc vostrej, on to myslel dobře, myslel Knížete |
žibřid 11.3.2009 18:17Re: co by se mělo zrušit v každém případě je Takže by pak dvojčata byla roztomilí jako v Cimrmanově Aktu? Obávám se, že by Vás za to velikán nepochválil. |
Viki 12.3.2009 19:56Re: co by se mělo zrušit v každém případě je Pokud neslyšíte ten rozdíl, pak nemůžete být rodilým mluvčím v jazyce českém. A rušit by se měla shoda podmětu s přísudkem proto, že žáčci i zcela dospělí jedinci nejsou mentálně schopni se tomuto zcela primitivnímu pravidlu naučit, není-liž pravda? Já bych radší zrušil semafory, protože lidi stejně přecházejí vozovku na červenou ! |
J.G. Pašek 11.3.2009 16:42Pavel Eisner - CHRÁM A TVRZ . . Pavel Eisner (1889 - 1958) byl německý žid, který ovládal 12 jazyků, ale psal a tvořil v jazyce českém jak málokterý echt Čech . . . . RADY ČECHŮM, JAK SE HRAVĚ PŘIUČITI ČEŠTINĚ http://www.fi.muni.cz/~imladris/cervena/vidy.html
|
Kudrnáč 11.3.2009 15:38Výslovnost V souvislosti s rušením jednoho z "i, nebo y" bych řekl, že obě hlásky jsou rovnocenné, takže to, že se téměř stejně vyslovují není důvod pro jakýkoliv zásah do pravopisu. Pokud jde o výslovnost, ta vadí u televizních hlasatelů a hlasatelek nikoli jen v souvislosti s tímto problémem. Vyslovují místo měkkého íčka éčko, tedy nikoli ve snaze přitvrdit, ale naopak změkčit /Leberec, ledé, několek a pod. převážně po el/. Neznám kriteria pro přijetí hlasatele v mediích, ale pokud někdo soustavně špatně vyslovuje, nebo dokonce skloňuje, pak by se měl živit jinak, než svým hlasem / např. pědset, sedndesát, nebo skloňování desetinných čísel - dvě celých jedna desetin atd. / Navíc se vyskytuje řada hlasatelek s vyloženě nepříjemnou barvou hlasu, připomínající krákorání, či huhňání. Teď mě napadá, že by bylo možné také zrušit písmeno "R" a usnadnit tak výslovnost ráčkujícím. Nahradit ho písmenem "L", tak jako to dělají malé děti. Francouzi vynechali ve výslovnosti písmeno "H", v písemné formě však zůstalo zachováno a nikoho nenapadá, proč tomu tak je. My jsme zvyklí kritizovat kdeco, i když k tomu nejsme povolaní, tak proč ne pravopis ? V poslední době je na řadě ypsilon a přechylování cizích jmen. |
cipísek 11.3.2009 15:48Re: Výslovnost Máte pravdu.Jen ať nám pěkně "i" a "y" zůstanou-je to mimo jiné i dobrá základní pomůcka,podle které se dá dost spolehlivě poznat, jestli je pisatel (někteří novináři a někteří diskutující prominou) nedouk nebo ne. Čeština už dostala v minulosti zabrat dost. |
ok 11.3.2009 17:16Re: Výslovnost Vážený Kudrnáči, už cca potřetí zde upozorňuji, že pro Čechy z Čech je měkké a tvrdé i-y jedna hláska, jsme ji schopni rozlišit jen na základě toho, kde v naší rodné řeči používáme "chytrej" - tak to bude asi "chytrý", ale jistí si tím nejsme, skutečně musíme používat pravidla a jazykový cit získaný čtením. Na Moravě je to asi jiné, nevím, to nejsem schopen posoudit. Pokud Čech z Čech říká skoro Leberec, je to prostě správně česky, s tím se prosím smiřte, my Češi z Čech to tak opravdu vyslovujeme a nepovažujeme to za chybu. Jak jsem napsal níže, Čeština Čechů z Čech je částečně neslovanský jazyk - výslovnost "Leberec" je toho nejlepší důkaz, na to čeští buditelé se svojí rodnou němčinou zapoměli, naučili se slovíčka, ale keltogermánský přízvuk zůstal . |
ok 11.3.2009 17:17Re: Výslovnost PS: jsem pro zachování současného pravopisu. |
Liberta 12.3.2009 0:02Re: Výslovnost "na Moravě je to asi jiné" ...asi ano. Když je Moravák schopen automaticky pojmenovat Bolka Polívku jako Polévku, je to "taky" čeština... |
Richard III. 11.3.2009 15:24Y - I? Myslím, že existuje řada větších problémů než jsou y a i. Jen namátkou: - naprosto zhůvěřilé užívání nebo neužívání zvratných zájmen, kde mnoho psavců z médií prostě neví, která bije - budoucí čas dokonavých sloves, kde se rozmáhá nečeské "budu ..." (budou vidět - uvidí), což prý už akceptoval i jazykový ústav AV! - nesmyslné používání záporu tam, kde zcela obrací smysl výroku (hraje nikoliv nezanedbatelnou roli, bez toho aniž by byl ...) - špatné časování (včetně soustavných chyb ve 3. os. mn. čísla), skloňování nebo použití úplně jiných slov (dobyjí místo dobudou, zájmeno ono, kde se chybně užívají tvary muž. rodu, nejcitlivěji místo nejcitelněji) - a spousta jiných nesmyslů. Zvláštní kapitolou jsou tak zvaní překladatelé (ti poctiví nechť prominou, ale jsou v menšině), kteří neznají obvykle pořádně ani jeden z jazyků ani jeho reálie. Pokud jde o i - y, jsem pro sjednocení. Je to menší jazykové barbarství než většina z těch, která už naši "odborníci" zapracovali do spisovného jazyka. |
Jenda 11.3.2009 15:39Re: Y - I? No kdyz jsme u toho ... pokazde kdyz nekde vidim, ze "diky zemetreseni zemrelo 5000 lidi" tak se mi otevira kudla v kapse a "domy se postavi" me taky dokaze postavit. Mozna by nekterym "novinarum" mel nekdo vysvetlit rozdil mezi tim jestli "se oholi" nebo "budou (nekym) oholeni". Domy se nepostavi, nekdo je bude muset postavit (a nekdo zaplatit). Ale chapu, trpny rod je prilis slozity. |
cipísek 11.3.2009 15:51Re: Y - I? Jendo- "díky zemětřesení..." určitě použil novinář,který před tím pracoval v Pohřební službě a psal tam parte. |
Kanuk 11.3.2009 18:32Re: Y - I? Spíš kopal hroby. |
Liberta 12.3.2009 0:10Re: Y - I? Lituji, Jendo, chápu, co chcete říci, ale nemáte pravdu. "Domy se postaví" a "domy budou postaveny" má v češtině stejný význam a dokonce jde v obou případech o trpný rod! Zapomněl jste, že tvar "ono se udělá" NENÍ ČINNÝ ROD, nýbrž trpný?! (Mrkněte do mluvnice ). Kromě toho - tvary "budou (někým) oholeni" vedou ke germanismům, to není v češtině přirozené ("Domy budou postaveny zedníky" moc česky nezní. Buď jen Domy se postaví nebo Zedníci postaví domy.) |
Šerlok Homeless 11.3.2009 15:20Jde taky o srozumitelnost. Psané slovo je napsáno jednou a přečteno obvykle víckrát a psaná podoba nese i sémantickou informaci. Odstraněním jednoho písmena přibude synonym (bít/být), a ubude redundance, takže se sníží srozumitelnost psaného textu. |
mi 11.3.2009 14:32Vypich Jen dotaz - co je to ten autorem zmiňovaný Vejpich)? |
žibřid 11.3.2009 15:48Re: Vypich Kopec v Praze, konečná tramvaje. |
Věra 11.3.2009 17:16Re: Vypich Na Vypichu je konečná momentálně šestatřicítky, dříve tam končívala osmička, kdysi také dvojka a jednička. Na dohled od konečné je obora Hvězda a sídliště Petřiny. Ale nikdy se neříkalo "Vejpich", vždycky jen Vypich, pocházím totiž odtamtud, nevím, kde to autor slyšel. My Břevnováci jsme to nikdy neříkali. |
mi 11.3.2009 19:07Re: Vypich No proto se ptám... |
HonzaV 11.3.2009 20:42Re: Vypich taky jsem slyšel Vyšťouch :) |
Liberta 12.3.2009 0:14Re: Vypich No, mám oprávněné podezření, že autor je Moravák (řada symptomů o tom svědčí, zejména jeho zkreslené a přecitlivělé rozlišování údajné pražské výslovnosti I a Y), takže si zřejmě automaticky Vypich předělal na ten "Vejpich". - Také jsem to nikdy neslyšela, je to nesmysl... |
mig 11.3.2009 14:10pro OK Těšil jsem se na Váš příspěvek, protože očividně něco o věci víte. Ale Vy jste to, pane studente, zmatlal dohromady. Polepšete se a přijďte ještě jednou. :-) Západočeské nářečí od Rožmitálu v starých pohádkách a pražské nářečí z Vinohrad v ČT 1, je opravdu nebe a dudy. |
Kanuk 11.3.2009 18:36Re: pro OK No, migu, já bych napsal i řekl (to hlavně) VE starých pohádkách, ale to jen tak mimochodem. Třeba jste nedomáčkl klávesu. |
silvatax 11.3.2009 13:36Vyjmenovaná slova a čtení Souhlasím s tím, že biflování vyjmenovaných slov je k ničemu. Dnes si pamatuji jenom ta po b, přesto jsem snad nikdy neudělal chybu v psaní i a y. Určitě také proto, že jsem ze Slezska, ale hlavně proto, že jsem se češtinu učil čtením literatury a ne biflováním nějakých pouček. Doma se přitom česky nemluvilo, leda ze srandy. Pokud budou děcka ve školách vedeni ke čtení, nevidím problém s jejich výukou češtiny. Tomu, kdo chce i nebo y zrušit, doporučuji, aby si napsal část textu výlučně s jeho favoritem. Když uvidí ten paskvil, bhned ho to přejde. |
Haui1 11.3.2009 13:46Re: Vyjmenovaná slova a čtení Naprostý souhlas co se týká čtení. Když člověk čte, tak mu v hlavě utkví řada slovních spojení, takže si ani nemusí moc lámat hlavu s gramatikou, protože to má už zažité a nemusí přemýšlet u každého druhého slova, jak se to skloňuje či časuje. |