2.5.2024 | Svátek má Zikmund


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Lucius Malfoy 10.1.2007 16:22

Re: Dneska je to tady samý expert , tak dotaz,

Peleta je - stejně jako celý tvel - dělána na míru konkrétnímu typu reaktoru, takže se pro různé reaktory  liší. Samotný návrh průřezu pelety je docela alchymie, už proto, že nejvíc tepla se vytváří uvnitř a ochlazována je po okrajích

Jiří Tyc 10.1.2007 21:19

Re: Dneska je to tady samý expert , tak dotaz,

Už jen doplním, že některé pelety (palivové tablety) mají ve středu otvor cca 1 mm v průměru pro zmenšení teplotního maxima uvnitř tablety. Zajímavá informace je i ta, že jedna tableta o hmotnosti cca 7 gramů dokáže energeticky nahradit až jednu tunu hnědého uhlí.

Charlie 10.1.2007 13:27

Odborníci pomožte.

Jak je to vlastně s tím palivem ?  Kolik procent U má při vložení do reaktoru a kolik když je tzv. “vyhořelé” ?  Tato informace by se mi hodila v diskusi ve Focus.de 

Díky za námahu.

emp 10.1.2007 13:34

Re: Odborníci pomožte.

palivo se skládá z oxidu uraničitého.. obsahuje v zásadě 2 izotopy  - 238U a 235U. Uran-235 se v přírodě nalézá v koncentraci kolem 0,7procent, a musí se pro lehkovodní reaktory "obohacovat". Do lehkovodní elektrárny jde palivo s průměrným obohacením 235U 3,5procenta (přibližně) a zbytek tvoří 238U.

Když je vyhořelé vznikne zhruba 1procento 239Pu (pro štěpení obdobné jako 235U) a cirka 2-3 procenta  štěpných produktů. 239Pu se vytváří z 238U. Kolik je tam zbylého 235U si netroufnu napsat, ale dle mého to bude kolem 1procenta. Zbytek tvoří 238U a ty štěpné produkty (2-3%)

Charlie 10.1.2007 13:41

Díky !

Už to překládám do němčiny.  

Jiří Tyc 10.1.2007 21:14

Re: Re: Odborníci pomožte.

Váš odhad je správný. Po čtyřech letech v reaktoru je obsah U235 cca 1%, což nestačí na udržení štěpné reakce. Jen ještě doplním, že v jedné tuně paliva se z a zmíněné 4 roky vytvoří cca 35 kg štěpných produktů. Pokud bychom palivo přepracovávali jako například Němci, Angličani, Francouzi nabo Japonci, stačilo by ukládat jenom toto. Dukovany za 20 let provozu vyprodukovaly v přepočtu krychli štěpných produktů o hraně 1,4 m.

i.h. 10.1.2007 17:45

Re: Odborníci pomožte.

Mohl byste mi rict, kde diskutujete na focus.de ? Dekuji.

Charlie 10.1.2007 18:55

Re: Re: Odborníci pomožte.

http://bb.focus.de/focus/viewtopic.php?t=87679 

CarolusIV

Charlie 10.1.2007 19:02

Re: Re: Re: Odborníci pomožte.

Nejen tam. Nick je Carolus4.

Antonín Hrbek 10.1.2007 13:07

Palm Springs

Nevím, kdo z diskutujících v Palm Springs byl a jaký na něj větrníky udělaly dojem. Je totiž příšerný kontrast mezi hotely, golfovými hřišťmi, restauracemi, vilami v samotném Palm Springs a Windmills - seřazenou čtyřtisícovou armádou tu a tam se líně otáčejících větrníků na poušti v podhůří.. Ale bez nich by asi Palm Springs nemohly existovat, protože má obrovskou spotřebu elektrické energie na klimatizaci, zavlažování atd.

Pokud má někdo zájem vidět jak vypadá "ekologická" krajina, tak na www.windmilltours.com

Peta 10.1.2007 12:56

Větrníky

Když už tady běží diskuze o VE. Nemáte někdo nějaké informace (odkazy) o nově postavených VE v ČR? Výkon, provozovatel, lokalita příp. inkasované dotace na výstavbu, množství vyrobené energie ap..

Hledal jsem na netu, a nic :-( Že by to bylo tak tajné?

M. Zima 10.1.2007 13:03

To, jak

na větrnících kasíroval ČEZ státní prachy je tajné.

Peta 10.1.2007 13:26

Re: To, jak

No. Pokud já vím, tak ČEZ zase tolik VE nepostavil a neprovuzuje

Peta 10.1.2007 13:32

Re: Re: To, jak

Jediná VE ČEZu je Mravenečník: http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=75915

instalovaný výkon 1,165 MW

emp 10.1.2007 13:35

Re: Re: Re: To, jak

jj, jedina VE.. a myslim, ze tam jsou tri vrtule... ale

M. Zima 10.1.2007 13:41

ČEZ

prováděl český vývoj VE a proto je legitimní otázka, co za to dostal od státu. Že neměl na úspěchu zájem je jasné.

emp 10.1.2007 13:47

Re: ČEZ

pokud vím, prováděly se rozsáhlé studie efektivnosti využití fofrníků. Zjistilo se, že proti předpokladům je využitelnost nižší, než se očekávalo...  Nevím, jestli za tím je něco jiného, ale tohle se občas stane..

MS 10.1.2007 15:33

Re: Re: ČEZ

Průměrné využití VěE dodávajících do sítě za rok 2005 bylo 10,34 %.

emp 10.1.2007 16:05

Re: Re: Re: ČEZ

jojo, já četl někde že je to od 7-14procent..  předpoklad byl kolem 15ti, mám takový pocit,

pavel 99 10.1.2007 18:40

Re: Re: Re: Re: ČEZ

akorát pan Pávek předpokládal 20%, což se jaksi nepodařilo.

emp 10.1.2007 13:10

Re: Větrníky

tyto informace by mě také zajímaly, někde jsem viděl jen dílčí informace, jako např. http://www.csvts.cz/cns/news/031210v.pdf 

To, o čem píšete je práve přesně to, co by se mělo zveřejnit a nejen na nějaké i-net diskusi. R^

M. Zima 10.1.2007 13:21

ČEZ pouze kopíruje

chování západních koncernů. Připomenu projekt GROWIAN. Stálo to jako atomová elektrárna, neuvěřitelnou miliardu DM. Protože šlo o R+D (F+E) zaplatil většinu stát. Jelikož postavili stožár před vrtuli, docházelo k takovým rázům, že to musel nahoře ve velíně řídit námořní kapitán. Zbourali to, protože vyzkoumali, že VE není využitelná. Dnes se stejní manageři nestydí stavět funkční, levné a jednoduché VE's, potom, co jim to ukázali Dánové. Tolik ve zkratce.

emp 10.1.2007 13:29

Re: ČEZ pouze kopíruje

Na co byl u VE velín?  Jinak bych nepsal, že VE je levná. Stejně tak můžu napsat, že moje solární nabíječka baterií byla levná... :-/

M. Zima 10.1.2007 13:37

Ve srovnání s tím,

jaké ceny diktovaly koncerny, pokud měli vývoj VE v ruce jsou dánské a dnes i německé VE's tak levné, že si je může dovolit každý sedlák.

emp 10.1.2007 13:41

Re: Ve srovnání s tím,

to ano, ale stejně se mu nevyplatí...

Taky si mohu dovolit mít střechu ze solárních panelů... ale proč bych do toho investoval, když mě to bude stát majlant a bude mi to dodávat proud jen přes den.

Jinak.. vy byste chtěl mít na zahrádce větrník? Já tedy ne

Stredocech 10.1.2007 13:54

Mimochodem, Dánové okopírovali americkou konstrukci,

vyvinutou NASA. Samozřejmě, konkurenceschopné to není, proto ty nucené odkupy.

Peta 10.1.2007 13:43

Re: ČEZ pouze kopíruje

VE s velínem nahoře bych teda chtěl vidět. Pane Zimo, jste si jist, že mluvíte o VE?;-)

A jste si jist, že vůbec víte o čem mluvíte? Ačkoliv to vypadá, že píšete česky, já Vám vůbec nerozumím. :-(

M. Zima 10.1.2007 14:01

Možná, že byste měl

vzít v úvahu alternativu, že nerozumíte problému:). Ohledně GROWIAN doporučuji google a návštěvu technického musea Sinsheim.

Jura Jurax 10.1.2007 14:57

Re: Možná, že byste měl

Zagoogloval jsem si GROWIAN a našlo se mi - vyjímám z http://sf.zcu.cz/rocnik07/cislomm/1-4def.html :.. ... roční využití VME je nízké, např. ve "větrné" Kalifornii pouze okolo 1 200 n;hodin za rok - pozn. redakce]. Přesto některé prameny uvádějí i vyšší hodnoty, např. 2 000 až 2 500 ... 2 000 h odpovídá přibližně ročnímu využití akumulačních vodních elektráren s nepoměrně lepšími regulačními vlastnostmi ...

... je třeba si uvědomit, že elektřina z větrných elektráren je k dispozici pouze tehdy, když vítr vane optimálně. Jde tedy o nezaručený výkon, který musí být zálohován jinými zdroji ...

... záleží především na stálosti a rychlosti větru, a proto izolovaně pracující VME vyžadují akumulaci (elektrický akumulátor, zásobník tepla, výrobu vodíku aj.) nebo náhradní zdroj (např. dieselagregát) ...

... v zimě se může na listech rotoru vytvořit námraza, takže mohou odletovat kusy ledu. Rotor, převod a generátor působí hluk (při posuzování je třeba vzít v úvahu úroveň ostatního hluku v okolí) ...

... s větším výkonem větrných turbín se snižují výrobní náklady (v minulých 10 letech poklesly o 60 % a odhaduje se, že při soustředěné výrobě by mohly klesnout o 30 až 40 % a vyrovnat se výrobním nákladům na uhelné elektrárny). !! To ovšem platí pouze v místech, kde větrné turbíny mohou pracovat optimálně, např. v Irsku nebo v Dánsku ...

MS 10.1.2007 15:43

Re: Re: Možná, že byste měl

Podle Danish Wind Assotiation byla účinnost v Dánsku za r. 2005 20%, ve GB 24%, ve Skotsku 26% (plánovaná účinnost 30 % se nekonala). Ideální místo pro VěE je Patagonie, kde vane vítzr nad 7 m/se 320 dnů v roce.