Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Pochybné biopotraviny
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
. 7.6.2006 9:17Re: Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy ? Nejsi mimo ty? |
|
|
Racek 7.6.2006 10:26Re: Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Znát předpisy? To je možná dobré, ale rozhodně to nestačí: ještě by bylo potřeba je dodržovat. Pokud je stavební úřad ochoten zkolaudovat halu pro chov kuřat, která je postavena v rozporu s platnou vyhláškou a všichni kolaudaci přítomní to vidí na vlastní oči(!) (Malešovice, rok 2005), pak je evidentní, že problém je jinde než v předpisech. |
|
|
R 7.6.2006 10:46Re: Re: Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy No tak vidíte, že je dobré znát předpisy. Pokud je znáte, tak vidíte, že ta hala pro chov předpisů neodpovídá a kritizujete toho, kdo to jmenovitě zavinil. Pokud je neznáte, tak se tam třeba zajdete podívat a na základě svého otřesného dojmu z tamního prostředí začnete demonstrovat proti chovu kuřat u nás. Tím ze sebe vytvoříte užitečného idiota pomáhajícího likvidovat všechny, i poctivé chovatele kuřat u nás a tím vytvářejícího prostor pro dovoz kuřat odjinud. Třeba zrovna odněkud, kde na nějaké předpisy úplně kašlou. |
|
|
ZZ 7.6.2006 11:34Re: Re: Re: Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Múdro povedané. Netvrdím, že veľkochov zvierat na produkciu potravín je nejaká supre romantika, ale ak chce chovateľ vyprodukovať produkt v zodopvedajúcej kvalite aby mu to niekto odkúpil a nechce skrachovať na vedľajších nákladoch, tak musí normy dodržiavať. A k tej neštandardnej hale pre slepice. Ak sliepka neznesie 280 -300 vajec za rok, je škoda ju chovať. Ak niekto uplatil kolaudáciu haly, ktorá nezodpovedá požiadavkám, slepice mu neznesú primeraný počet vajec, preplatí náklady na veterinára a predraží si kŕmny deň, lebo stresovaná slepica vajce neznesie. Týmto prakticky vykope hrob svojej "podnikateľskej aktivite" a viac to robiť nebude a tým nepoškodí dobré meno slušných chovateľov. A tak je to u všetkých veľkochovov. |
|
|
. 7.6.2006 9:22M. Scully: Fotka z Bílého domu http://www.whitehouse.gov/news/releases/2003/01/images/20030125_p25961-36-1-515h.html |
|
|
Mablung 7.6.2006 11:03Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Ach jo, to jsou ale kecy. Ano, "velkovýrobny masa" trpí neduhy. Ano, jsou tam problémy s kanibalizmem a úmrtností. Ale rozhodně to není takový koncentrák, jaký je tady popisován. Vše je podřízeno ekonomice. Nemocné či stresované zvíře má mizernou ekonomickou výkonnost. Proto většina rozumných zemědělců se snaží, aby zvířata byla maximálně zdravá a maximálně v klidu. Pokud nebudou mít, sníží se jim zisk. Lidé jako autor tohoto příspěvku si neuvědomují, že hospodářská zvířata jsou jen výrobek. Ano, zní to hnusně. Ale hospodářská zvířatat jsou jen majetek produkující maso, vlnu, vejce, ... . Je to základní ekonomická úvaha. Pokud jí neakceptujeme, musíme křivit ekonomiku dotacemi. Čím lepší podmínky zvířatům vytvoříme, tím horší bude ekonomická výkonnost domácích podniků a tím větší budou potřebovat dotace, aby vůbec přežily a mohly konkurovat zahraničí. A mimo EU samozřejmě prdí na nějaký welfare a produkuje své živočišné výrobky levněji než EU. Jo, its all bout money ... Bio potraviny jsou většinou lepší v tom, že se jim dá část dozrát přirozeně. Jak známo, za kvalitu se platí a neměla by se nikomu vnucovat. Ostatně, bio potraviny mají své nevýhody. Ať již zmíněné plísně u obilovin, či vyšší mikrobiologické znečištění vajec z volného chovu. V klecích je totiž produkce vajec mnohem hygieničtější ... |
|
|
. 7.6.2006 12:44Re: je to ze Smithfield Foods Matthew Scully popisuje realitu v nejmodernější, vysoce produktivmí "výrobně masa" společnosti Smithfield Foods. Vše je podřízeno zisku. "NPD 41-132 je chromá, ztrácí váhu a umírá v ohradě pro prasata určená na porážku - alespoň tady si konečně může natáhnout nohy. Nedokázala se dostat až k osmému vrhu, říká mi Gay. S pomocí zázračného léku na plodnost měla v prvním vrhu osmnáct selat, dvakrát více, než je obvyklé, a třináct v druhém vrhu, ale pak začala ztrácet váhu a potrácet a nyní, říká Gay, „posloužila svému účelu" a bude zabita. V její blízkosti leží druhá prasnice, která dnes ráno pošla na zápal plic, a v celé ohradě leží šest dalších zdechlin, která si na tohle prostředí zřejmě z nějakého důvodu nedokázala zvyknout. Brzy přijede muž s nákladním autem a postará se o ně. „Většina prasat z této ohrady jde na trh," říká Gay, když si prohlížíme denní ztráty, „ale nemocná se vůbec ke Smithfieldovi nedostanou. Tohle je samý odpad." Nemocná prasata se na trh nedostanou, protože u Smithfieldů mají svá měřítka. Vyrábějí jen kvalitní produkty. Vy, zákazník, si zasluhujete jen to nejlepší". |
|
|
J.K. 7.6.2006 13:20Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Jenomže zvířata se navzájem koušou vždycky. Taky hryžou kovové věci, vždycky a vůbec 90% emotivně zmíněného dělají zvířata vždycky. Přežvykování mají dokonce takové krávy i v názvu - přežvýkavci, no a to potom stojí a přezvykují navrázdno. |
|
|
Siggy 7.6.2006 15:59Re: Re: ukázka z jeho knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy Přežvýkavci nepřežvykují naprázdno, ale to, co dříve zkonzumovali. Prostě si to vrací z žaludku (kniha-bachor-čepec-slez) zpátky do tlamy a odtud nadrobno sežvýkané zase zpátky. Díky tomuto opakovanému průchodu dokážou strávit i celulózu apod. > "Jenomže zvířata se navzájem koušou vždycky." - Ano, ale jen v omezené míře. Velká agresitivita vůči okolí i sobě (tj. sebepoškozování) je příznakem stresu a špatného psychického stavu (například z toho, že je příliš mnoho zvířat netěsnáno do příliš malého kotce), nemoci nebo nedostatku nějaké živiny (například drůbež je schopná se navzájem doslova pozabíjet a sežrat). |
|
|
glox 7.6.2006 8:49ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... Zrovna včera jsem snědl normální nebio-kedlubnu a když jsem srovnal její vodovou chuť s výraznou a lehce štiplavou chutí kedluben, které pěstovali moji rodiče a prarodiče, napadlo mě, že nemusí být špatné připlatit si za kvalitu a místo levné dusičnanové vodozeleniny kupovat biozeleninu. Rychlená zelenina za moc nestojí ani co do chuti ani co do obsahu vitamínů a stopových prvků a s tím ani milý Straka nic nesvede. |
|
|
Lída 7.6.2006 8:57Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... Vy už máte "přírodní" kedlubny? |
|
|
honzak 7.6.2006 10:51Re: Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... jako "nejblbější sedlák" jsem míval první kedlubny na svůj svátek - 24.6. Bez fólie a se zaléváním o víkendu. Kdyby byla vhodná odrůda a stanoviště, dalo by se to stihnout o těch 14 dní dřív. |
|
|
Ladislav N. 7.6.2006 8:57Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... "...Rychlená zelenina za moc nestojí ani co do chuti ani co do obsahu vitamínů a stopových prvků..." Tak ji nejezte a sežeňte si jinou, v tom vám přece nikdo nebrání... |
Kedluben? Ono asi taky záleží na odrůdě, kterou kdo pěstuje, stejně jako u jahod. Fascinuje mě, že ze Španělska jsou schopni k nám dopravit krásné jahody či jiné ovoce, zatímco českým plantážníkům dělá problém převézt jahody či broskve 2 kilometry bez rozmačkání...|
|
Em 7.6.2006 9:19Re: Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... Ano , španělské vypadají o mnoho lépe a to je asi tak vše. |
|
|
I-Worm 7.6.2006 9:41Re: Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... jen jestli v tom není něco jiného... |
|
|
cca 7.6.2006 10:21Re: Re: ZELENINA LEVNÁ, STRAKOU PODPORAVANÁ, ALE... není to tak dávno co byla v NG reportáž z výrobny rajčat ve Španělsku - děkuji nechci a počkám si na vlastní zahrádkové |
|
|
R 7.6.2006 8:38Bio znamená pěstovat několikanásobně méně Málokdo si uvědomuje, že chuť biopotravin je dána taky množstvím produkce. Vinař může řezat vinici tak, že bude sklízet každý rok 20 metráků hroznů z hektaru, při intenzívním hnojení se to dá. Nebo může stejnou vinici řezat tak, že bude mít 5 - 10 metráků. V prvním případě, když bude zvlášť kvalitní teplé počasí, tak mu to víno v říjnu dozraje a i třeba bude lepší než na krabičák. Když nařeže na 6 metráků z hektaru, tak mu to dozraje o měsíc dřív a i v chladném roce bude to víno za něco stát. Stejně tak jabka. Na zahradě jabka pěstujeme "biozpůsobem" bez chemie na starých vysokokmenech a polokmenech. Jabka jsou o dost chutnější než ty kupované. Zimní vydrží ve sklepě do dubna a jediné jonathany do června, když je jich dost. Jenže na jedno jablko ve sklepě připadá odhadem až 2 - 4 kila jablek, co opadnou, zčerviví nebo zhnijou na stromě. Pokud by se pěstovaly intenzívně a s použitím chemie, tak místo jednoho jablka by byly ty dvě kila. |
|
|
R 7.6.2006 8:46Re: Bio znamená pěstovat několikanásobně méně A kdo si pamatuje jako já ještě "bitvu o zrno" ze stránek Rudého práva v 70 letech, tak si taky pamatuje tehdejší výnosy v rozmezí 1,5 - 2 tuny zrna z hektaru, zatímco dneska je běžné 6 tun. Jenže tehdy se nestříkalo obilí na jaře a v létě co 14 dnů chemikáliemi, protože tehdy ještě nebyly. Maximálně se namořilo osivo, aby je nežrali ptáci a hlodavci. A část prostoru, odhadem do 10 % na poli zabraly plevely, třeba chrpa nebo vlčí mák, ty jsou dneska dokonale potlačeny selektivnímu herbicidy. Stejně jako drobná lovná zvěř. |
|
|
ZZ 7.6.2006 11:41Re: Re: Bio znamená pěstovat několikanásobně méně Kde ste videl ošetrovanie obilnín počas vegetácie? To sa aj dá? Pardon sem tam sa môže použiť u obinín na kŕmne účely použiť močovka, na zvýšenie obsahu bielkovín. Ale kto má dnes močovku a kto pestuje obiloviny na kŕmenie, keď sme si vďaka lacným dovozom potravín zlikvidovali vlastné chovy? |
|
|
R 7.6.2006 12:35Re: Re: Re: Bio znamená pěstovat několikanásobně méně No předloni jsem měl nějakou pravidelnou práci vedle pole s pšenicí. První postřik byl někdy na začátku dubna, pravděpodobně něčím na podporu odnožování pšenice a na posílení rostliny po případném poškození obilí plísní pod sněhem nebo mrazem. Poslední postřik byl někdy na začátku července ve fázi zelené zralosti zrna a to nejspíš proti napadení zrna houbovými chorobami v případě vlhkého počasí při zrání a sklizni. Celkem jsem zachytil na tom poli 6 postřiků a to nevylučuji, že mně nějaké utekly. Schválně, kdo asi dělá v těch polích se vzrostlými kulturami v létě co 30 metrů koleje? |
|
|
rdu 8.6.2006 14:31Re: Re: Bio znamená pěstovat několikanásobně méně Ty 1,5 - 2 tuny to ovšem bylo na Gerlachovském štítu... V obilnářských oblastech se běžně sklízelo přes 40 metráků na hektar. |
|
|
. 7.6.2006 8:14Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Autor těchto slov není gentleman, ale sprosté, hloupé čuně. |
|
|
Em 7.6.2006 8:41Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Též si myslím ,že jest to hovadník kancelářský. Ať si zkusí vejce od domácí slepice versus kupovaná v obchodě, ředkvičky , jahody atd. Pokud ten rozdíl nepozná, tak nevím proč o tom krafe |
|
|
Jura Jurax 7.6.2006 10:24Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. No, zkoušel jsem vejce od domácí slepice a ty z hypermarketu a je fakt, že mi přišly naprosto stejné. Ovšem chválil jsem ty domácí, byly od oblíbené tetičky a domácí je holt domácí ... s jahodami totéž - mno vlastnoručně, byť pod donucením okopávané mi se mi zdály být diametrálně stejné jak ty kupované ... asi nejsem dost etický |
|
|
Em 7.6.2006 10:41Re: Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Zkus se někdy podívat na žloudek. Etika se týká podmínek ve velkochovu. |
|
|
mirek 7.6.2006 11:49Re: Re: Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. ad Em: oranžový žloutek znamená jenom, že ta slepice žrala zelenou terávu |
|
|
Skepticus Maximus 7.6.2006 12:44Re: Re: Re: Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Nikoli trávu, anébrž pestrou stravu |
|
|
Skepticus Maximus 7.6.2006 11:01Re: Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Jestli tetička krmí slepice stejným svinstvem jako ve velkochovech, tak vejce budou prakticky nerozeznatelná. Jinak normální vejce má silnější skořápku a tmavější žloutek, zapamatujte si to, abyste se nelekl, že jde o mutaci až ho někdy uvidíte |
|
|
terra 7.6.2006 11:57Re: Re: Re: Slepice v 2x větší eurokleci není 2x víc spokojená, ani netrpí jen polovičně. Je to stroj na snášení vajec, ať mu k tomu hrají Mozarta, nebo ne. Ale ne, jste jen málo mlsný... On to fakt JE rozdíl... |
|
|
Matthew Scully 7.6.2006 7:45Krutost musí skončit republikán Matthew Scully: Asi v roce 1974 jsem četl knihy o průmyslovém zemědělství a rozhodl jsem se, že se na tomto nechci podílet. Samotné obrázky mě stačily přesvědčit: kuřata s uštípnutými zobáky nacpaná v klecích tak malých, že nemohou ani rozevřít křídla, prasata uvězněná celý život v malých klecích, podvyživená teleta připoutaná v temných kójích. Metody průmyslového zemědělství jsou nemilosrdné a nehodné lidstva. Mám respekt vůči těm, kteří upozornili na problém krutosti ke zvířatům. Myslím třeba na skupinu, která skrytou kamerou natočila strašné věci - krávy, které byli zaživa porcovány, prasata házená do vařící vody. Pro své aktivity jsou nazýváni radikály, pomatenými extrémisty….Ale já jsem přesvědčen, že takoví lidé ukazují velkou odvahu a prokazují nám službu. Musíme si uvědomit, že lidé se mohou shodnout na stejných cílech z různých důvodů: Světský (ateistický) filozof Peter Singer může oponovat průmyslovému zemědělství z pozice etiky a spravedlnosti. Enviromentalista může oponovat průmyslovému zemědělství z pozice ochrany přírody. Konzervativec může oponovat průmyslovému zemědělství protože je destruktivní k drobným zemědělcům. Věřící osoba může oponovat průmyslovému zemědělství protože to je degradace zvířat i lidí –a přečin proti Bohu. Krutost musí skončit. Máme přes rozdíly stejné cíle. |
