Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Když nepřijde kůrovec, přijdou ochranáři
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Chris Kelvin 25.5.2009 15:06Re: Článek jeví... Co si Šumava ušetřila na kyselých deštích vzniklých na základě kysličníku siřičitého v atmosféře, vzniklého spalováním nekvalitního uhlí (tento vliv byl opravdu více koncentrován v průmyslových oblastech), dostává dnes plošně jako všechny evropské lesy z kyselých dešťů vzniklých již na bázi oxidů dusíku který, jak známo, produkuje hlavně stále se rozvíjející automobilová doprava. Nepodceňujte také časový faktor, kdy vliv prostého vyčerpání lesní půdy intenzivním lesním hospodařením tyto kyselé deště pouze umocňují. |
|
|
R.J. 25.5.2009 15:06Re: Jjeden pohled do povltaví Není to tak hrozné, Cedr to není, ale zase se udrží při řezbě detail, jako třeba u hrušky, ta je také dobrá, tvrdá. Jinak i olše je dobré dřevo, trvanlivé, to by nikdo neřekl, co? Jak se nechá vysušit, je to kámen. proto se používala v kolářství. Jinak jsem našel doma lípu,asi dvacet let starou, pěknou, koupenou v němcích, špalek, hergot, to je také tvrdé jak šutr. Jinak parub má ostrý jen jazyk, s "vercajkem " je to asi horší. |
|
|
Chris Kelvin 25.5.2009 15:02Re: Článek jeví... V ty jaderné elektrárny také časem doufám, ale lokality Vámi popisované jsem tam nikde neviděl. pokud ano, byly to zpravidla osamocené kopce, které jak svou polohou, tak třeba i mocností lesní půdy nejlépe vyhoví oné zdrcující dvojici kyselý déšť/tvrdé povětrnostní podmínky. To, co líčítě jsem dříve vídal v Krušných horách, kde, jak známo, se jednalo o latentní situaci - oslabení vlivem kysleých dešťů, a pak stačila jedna krutá zima 79/80 a lehlo to všechno. O něco později v menším se situace opakovala v Jizerkách. |
|
|
R 25.5.2009 15:02Re: Vy jste odborník ? Těží 200 let staré stromy, to je poněkud diskutabilní tvrzení. Lesnické tabulky říkají, že dřevní hmota v lese přirůstá zhruba do 60 - 100 let věku porostů. Potom se už nezvětšuje, případně dokonce klesá, protože starší stromy postupně padají a jejich četnost se zmenšuje Takže prapředek barona odepsal pro hospodaření příslušný kus lesa, udělal z něho defakto prales a baron, jestli dnes ty stromy těží, dělá z toho zase obyčejný produkční les. |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:57Re: Vy jste odborník ? Ještě dodám, na Šumavě, v lese zvaném "Čert v lese" jsem objevil smrky a jedle, které možná mají těch 200 let také, se ženou jsme je neobjali, možná tak Zeman by to zmákl, nebyl jsem u nich dlouho, musí se obcházet rašeliniště, jsou "schovaný", ale půjdu se tam letos mrknout. Ty hřiby a křemenáče kolem, to je báseň. Horší to je potom s cestou, jak se člověk přesně netrefí, tak se projde, tak pět kiláčků. |
|
|
R 25.5.2009 14:54Re: Vy jste odborník ? Jenže realita u nás je taková, že na 115 hektarech bude stejně takových 10 - 20 vlastníků, kteří budou vlastnit kousky od 500 m čtverečních po hektary. Není pak velký rozdíl, jestli honitba bude 600 hektarů a 60 vlastníků nebo 100 hektarů a 5 vlastníků. Druhá věc, je rozdíl, jestli honitbu vlastní jeden majitel, potom není pro něho problém udělat příslušné zkoušky a starat se i o myslivost a jestli honitbu vlastní x vlastníků, často lidi bydlící kdesi v městě a s myslivostí a se zbraněmi nemající nic společného. Ale už se prosazuje, kdo má těch hektarů více, často už dělá taky myslivecké zkoušky a je potom mezi myslivci i na tom svém. Za třetí 125 nebo dokonce 75 hektarů je dost pro drobnou zvěř, ale není dost pro srnčí a jelení, ti tak "obývají" více než jednu honitbu. Potom stačí trošku znepřátelení držitelé sousedních honiteb a přednostně se číhá na hranici honitby, jak srnec nebo jelen přijde ze sousední honitby a překročí hranici, je prompně odstřelen dříve než uteče zase pryč k těm druhým. A to je hlavní důvod, proč je u nás minimální rozloha honitby tuším 600 hektarů. |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:49Re: Vy jste odborník ? V oboře u Třebechovic jsou buky a duby určitě starší, je jich tam docela dost, kolem jejich "Děti a vnuci" , je to krásný pohled, ovšem zvěř, ta pravá, tak ta je za ohradou. To samé na jihu, u rybníků, také stromy starší 200 let, některé. A co některé aleje?.. ty teď teď dostávají zabrat od jiných "ochránců". Škoda, ale co, poručíme všemu, nejen dešti. Nebo né ? |
|
|
silvatax 25.5.2009 14:49Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů NAštěstí nebydlím v jižních Čechách ani se tam nehodlám stěhovat. Tak mi může být jenom smutno. |
|
|
honzak 25.5.2009 14:42Re: Jjeden pohled do povltaví asi ano, ale řezbář musel mít kromě ostrého vercajku taky sílu jak paroubegg břuch! |
|
|
silvatax 25.5.2009 14:39Re: Vy jste odborník ? Prosím, ani v Česku není problém pěstovat les jako bavorský baron. U nás je ovšem tím baronem(=vlastníkem lesa) stát. Odborně vzdělaný lesák dělá to, co po něm vlastník lesa chce, neboť vlastník je uživatelem důchodu z lesa a lesní je jeho zaměstnancem. Důkazem budiž kupříkladu to, že před rokem 1990 se v Česku zalesňovalo ze 60% smrkem, nyní tento podíl klesl na 40%. Podíl přirozené obnovy se zvýšil několikanásobně. Rozlohy honiteb klesly z řádově 10 000 ha režijních na cca 1200 pronajímaných honiteb. Škody neplatí daňový poplatník, jak se nepravdivě a tendenčně uvádí, ale nájemce honitby, který kromě toho ještě platí nájem. LČR do svých honiteb investuje pár tisíc ročně a jenom v Moravskoslezském kraji inkasuje odhadem něco kolem 15 mil. ročně jenom za nájem - přesná čísla jsou pochopitelně předmětem obchodního tajemství. Takže nářky nad poškozeným dřevem jsou jenom krokodýlí slzy prolévané lidmi, kteří si chtějí přihřívat svoji mediální, politickou nebo podnikatelskou polívčičku. Vidět před rokem 1990 v Beskydech přirozený nálet smrku byla vzácnost. Dnes je běžný nálet buku, jedle o smrku nemluvě. Nepapouškujte to, co napsal jiný, a běžte se raději podívat do reálného lesa. |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:39Re: Jjeden pohled do povltavý. Máš pravdu , jsem dožrán , v presu a pak to pak dopadne. |
|
|
R.J. 25.5.2009 14:38Re: Jjeden pohled do povltaví Vše řečeno, jen dodám , že se ještě používal místo Zimostrázu na dřevoryty. |
|
|
j 25.5.2009 14:28Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Nemějte starost o Šumavu, celou věčnost to zvládala sama a sama to zase zvládne i kdyby jste ji celou vyřezali a pokácené stromy zachránili |
|
|
5P 25.5.2009 14:25Re: Vy jste odborník ? Ty 200 let staré smrky a jedle jsou docela bomba. 200 let staré buky a duby lze samozřejmě použít. Na palivo, pokud nejsou moc shnilé. |
|
|
honzak 25.5.2009 14:21Re: Článek jeví... "Vybrat jeden obrázek suchého lesa a vydávat to za Šumavskou realitu je spíše manipulace" - opravdu? On tam žádný takový les není? Kůrovec je jistě omezen na několik arů a stahuje se pod vlivem plamenných prohlášení bursíka a té jeho kačeny? Jinak podle mých skromných (a jistě neúplných) informací byla Šumava kyselými dešti postihnuta nejméně z Českých pohraničních hor. |
|
|
5P 25.5.2009 14:20Re: Článek jeví... Zajeďte se podívat na Šumavu. Za tabulkou "Vstup zakázán, I. ochranné pásmo, původní les", uvidíte uschlý kůrovcový les, kde roste ostružiní, bují plevel a roste tam dvoumetrová tráva, ve které případné náhodně uchycené sazenice stromů přežijí tak 1:10000 (optimistický odhad) a dostat se tam lze tak maximálně v merkavě s plamenometem nebo na zádech speciálně vycvičeného slona. Jinak zelené není třeba bít. Oni vymřou sami. Naši zelení hlásají to co před 20-25 lety vykřikovali zelení v Rakousku a Německu. Až půjde do tuhého budou zuřivě obhajovat výstavbu atomových elektráren, staletími prověřené hospodaření v lese a geneticky upravené plodiny budou chroupat až se jim za ušima budou dělat boule. |
|
|
silvatax 25.5.2009 14:13Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Například Kateřina Žáková a její biomasa nebo paní Zubová, která sice ví co je to biomasa, jak je možno čísti na jejích billboardech, ale nedokáže si vzpomenout ani na jeden skleníkový plyn a z národních parků ČR dokáže vyjmenovat jenom dva. Pan Bursík převzal osobně politickou zodpovědnost za situaci v NP Šumava (Léto 2007), ale procesy, které tam nastartovali ochranáři budou doznívat ještě po padesáti letech. Uplynuly dva roky a kde je Bursíkovi konec i s jeho slavnou politickou odpovědností? A kdo se bude zodpovídat dalších 48 let? Šumavské lesy ovlivňují vodní a potažmo klimatický režim celých jižních Čech. Ví někdo z těch "vzdělaných" ochránců jak to dopadně? Smrky jsou na Šumavě původní dřevinou - podívejte se do Boubínského pralesa co tam roste- ale to jsou jiné smrky, než to co se tam díky "bezzásahizmu" a "přirozenému vývojizmu" dneska zmlazuje - smrky z celé bývalé rakouské monarchie, vegetační stupeň sem, vegetační stupeň tam. Když lesáci chtěli na Šumavu vrátit to co tam bylo, tak je koupená média odpálkovala jako dřevožrouty a smrkové fanatiky. Přitom nechtěli nic jiného, než postupovat v souladu s tím co opravdu předvídat lze. Na Šumavě se rozjíždí děsivý ekologický experiment s koncem v nedohlednu, ze kterého mají dnes hrůzu i někteří z těch, kteří v roce 1991 filosofii "bezzásahismu" tleskali. "Ochránci" šíří o lesácích klišé jako o smrkových fanaticích, přitom od roku 1990 každoročně stoupá podíl vysazených listnáčů a podíl zalesněného smrku klesl na 40% oproti cca 65% před rokem 1990. někdy mám pocit, že většina tzv. ochránců v lese ani nebyla. No a Zeman je úplně stejný extrémista, jenže se chce vézt na vlně opačného směru. Ví, že na Šumavě má postaveno magnát Bakala, ten má jistě spoustu podnikatelských nápadů. A s ním je řada dalších, sice ne tak bohatých, ale hodně bohatých. A peníze znamenají politickou podporu a Zeman se s rodnou ČSSD rozešel, tak možná loví jinde. Kůrovec je jenom záminka |
|
|
I. Laengsfeld 25.5.2009 13:53Re: Vy jste odborník ? 200 let stare smrky a duby dohromady? V "prirozenem" smisenem lese? Nejste spis baron Prasil? |
|
|
Chris Kelvin 25.5.2009 13:48Článek jeví... ...silné známky manipulace. Autor sice na obrázku vypadá jako nějaký pan profesor, znalostí asi ale moc mít nebude. Stvořil jakýsi hoč-poč, který se prostě chce zavděčit zarytým zelenobijcům a přilít asi oheň do ohně dnes tak populární (a hlavně zbytečné) bitvy zarytých zelených a jejich zarytých nepřátel. Dávat přízemní mrazíky do souvislosti s globálním (ne)oteplováním je dost odvážné (byly vždy), zaklínat se Zemanem jako odborníkem na lesní hospodaření také. Kdo podřezal ty stromy ví asi jen autor, ale možná ani ne, protože kdyby to věděl, podal by jistě trestní oznámení, čili se jednoznačně jedná o autorovu licenci. Vybrat jeden obrázek suchého lesa a vydávat to za Šumavskou realitu je spíše manipulace. Autor asi nic neví o kyselých deštích, o jimi způsobeném vymývání určitých látek důležitých pro růst smrčin z lesní půdy, o přirozeném střídání různých druhů porostů důležitému pro nevyčrpávání lesní půdy - tak jako se půda zemědělská vyčerpá v řádu jednotek až desítek let a je tedy její vyčerpání v rámci zkušeností jedné generace, je vyčerpání lesní půdy v řádu stovek let. O tom, kdo zavedl povinné zalesňování na území Čech a Moravy a jak vypadala situace předtím autor také asi neví nic. No nic, jdu číst něco jiného |
|
|
honzak 25.5.2009 13:38Re: Jjeden pohled do povltaví Děkuji! Nadělat z akátu dužiny pro sudy bude asi pěkná šichta, ale oni Taliáni kvůli chlastu máknout dovedou! |
|
|
Minutus 25.5.2009 13:35Re: Jací odborníci to řešili v minulých tisíciletích ? Mám dojem, že tam například nebyly žádné smrky. |
|
|
silvatax 25.5.2009 13:33Re: Jjeden pohled do povltaví Akát je kruhovitě pórovitá dřevina (stejně jako dub, jasan, ořešák nebo jilm) a má nádhernou kresbu - takže jako dekorace interiéru. Dále je nesmírně houževnatý, proto se z něj vyrábí nezničitelná topůrka. Je odolný povětrnostním vlivům - takže např. na venkovní dveře. Italové vyhledávají akátové dřevo na výrobu sudů pro zrábí nejkvalitnějších vermutů. Tak např. k tomu se dá akát použít. Akát ovšem kromě jiného tvoří bohatý kořenový systém - patří do čeledi vikvovitých a na jeho kořenech žijí bakterie schopné přímo zpracovat vzdušný dusík- a v minulosti se vysazoval na prudké svahy k jejich zpevnění. Proto se pravděpodobně ocitl u té Vltavy. |
|
|
GRUNTORÁD 25.5.2009 13:20Re: Komunisti za 40 let zrujnovali VŠECKO TEN SEZNAM COS OPSAL OD EKOTERORNÍKŮ TEN TAM BYL I ZA KOMANČŮ, JEN SE O TOM NESMĚLO PSÁT, OBÉ JIŽ DNES NEPLATÍ , BLB JAKO TY SE MŮŽE SVOBODNĚ VYJÁDŘÍT A NOKDO HO ANI NEUPÁLÍ A TO JE ŠKODY, ALESPOŇ PRO MNE. |
|
|
ZW 25.5.2009 13:10Re: amatérský článek O smyslu odstranění nepůvodních ořešáků v chráněném území se snad nebudeme přít, že? A ponechání mrtvého stromu na místě je to nejlepší, co lze pro přírodu udělat: Strom se stane útočištěm pro vzácné živočichy žijící v odumírajícím dřevě a navíc jeho postupná degradace umožní přirozený růst okolních dřevin. Pokácet strom (a zdevastovat přitom jeho okolí) by bylo mnohem větším zvěrstvem. |
|
|
j 25.5.2009 13:08Re: Vy jste odborník ? Pokud je to pravda tak dávám palec nahoru |
|
|
j 25.5.2009 13:06Re: Milej pane. Starší lidi Vám řeknou, že se střílelo odjakživa Asi zapomínáte, že rys do přírody patří. Ale už jsem vás pochopil, vše musí být tak jak vám to vyhovuje a tomu se má vše podřídit i kdyby jsme měli cesty vysypat kamením a nepohodlné živočistvo vystřílet. Prostě nový Legoland. Můžete si s ochránci podat ruce, cíl různý ale metody stejné. |
|
|
PETR 25.5.2009 13:06Re: Vy jste odborník ? Proč sedět ? Ten pan baron má ve svém lese svou honitbu, zvěře v něm má tolik, kolik předepisuje zákon, nemá výdaje s nátěry proti okusu, se stavěním oplocenek a má zisk z prodeje zvěřiny, z peněz za poplatkový lov apod. Jenže - v Bavorsku je minimální honitba 115 ha ( v sousedním Sasku dokonce 75 ha ) a je tam samozřejmé, že majitel pozemku na něm hospodaří. U nás si soudruzi urputně hájí socialistické zákony o lese i o myslivosti, které, byť se jinak jmenují, se v podstatě od dob komunistické nadvlády nezměnily. |
|
|
j 25.5.2009 13:00Re: Má to svoji logiku. Území by se dostalo z moci ochranářů Můžete mi říct proč má vyhynout kůrovec? Připomínáte mi číňany co hubili vrabce a všichni víme jak to dopadlo. |
|
|
Jara London 25.5.2009 12:56Re: Jací odborníci to řešili v minulých tisíciletích ? Ještě před 1000 nebylo po "šumavském ekosystému" ani potuchy, protože na jeho místě existoval středoevropský prales. Tohle byl ekosystém, v němž skutečně možná desítky tisíc let (možná - kdo to dnes ví) existovaly i kůrovcové kalamity, ale existovali i přirození nepřátelé kůrovce, kteří ho spolehlivě potlačovali. Co dnes? Šumava je v podstatě stejně umělá, jako zbytek lesních porostů v ČR. I její ekosystém je umělý a nemá přirozené regulační mechanismy. |
|
|
Sš 25.5.2009 12:56Přidat řetěz a zámek? To je dobrý nápad. Oni sami se připoutávají řetězem a zámkem, takže když jim někdo pomůže a přidá další řetěz a zámek (a zahodí klíč a odejde), nedopouští se přeci ničeho špatného a určitě ne žádného trestného činu. Je to vážně dobrý nápad. |
