Po smrti své matky se Jason Wander dostává na šikmou plochu zákona. Zbije totiž svoji učitelku, po nepovedené diskuzi, ve které urazí Jasonovo vlastenectví. JW je postaven před soudce Marca, který mu po domluvě pohrozí: „Ještě jeden problém a půjdeš, buďto do basy, nebo do armády“. Jako by se neřeklo, za měsíc se ti dva potkali znovu a Wander si nakonec, avšak velmi nerad, vybral vojnu...

Chlapcovy problémy jsou jen kapka v moři oproti skutečnosti, že se lidstvo ocitlo ve válce. Nastal první kontakt s mimozemskou rasou, který se bohužel nepovedl a má zničující následky pro lidstvo. Projektily vystřelované z Ganymedu, měsíce Jupiteru, vyhlazují z povrchu země celá města a Země je navíc zamořována šedým prachem z už tak zničujících projektilů.

Lidstvo nemá příliš na výběr a tak ze starého „šrotu“ sestaví vesmírnou loď Naděje, aby ji v posledním zoufalém pokusu vyslalo k protiúderu. Patnácti tisícová posádka speciálně vycvičených vojáků GES – sirotků, kteří ztratili rodiny a nikdo je tedy nebude postrádat - vyráží jako pomyslná poslední naděje na Ganymed.

Tolik asi ke stavbě klasického příběhu po vzoru Heinleinovy Hvězdné pěchoty, se kterou je tento román často srovnáván. Společné rysy, které snad musí kopírovat každá military, naleznete i v Sirotčinci: Jason si projde základním výcvikem a díky známostem, které si udělal, odletí na největší měsíc Jupiteru. Na místo, kde se odehraje rozhodující bitva o osudu Země a hlavně lidstva. Čtivý příběh se zbytečně nezadrhává, děj ubíhá dopředu a kupodivu nepůsobí nudně ani stereotypně, ačkoli Jason Wander postupně prochází základním výcvikem, vesmírným výcvikem, speciálním výcvikem jednotek GES a nakonec je vyslán na zmiňovanou zoufalou misi.

Robert Buettner se při psaní nebál využít svých bohatých vojenských zkušeností, vždyť byl důstojníkem vojenské rozvědky, takže jednotlivé popisy výcviku nabízejí až neskutečně uvěřitelné zajímavosti. Autor nezapomíná odkazovat na různá historická fakta, což může být pro každého ze čtenářů přijemným zpestřením - málokdy můžete spojit zábavu se ziskem nových vědomostí.

Výborný překlad pana Jiřího Matyskiewicze podtrhuje jeho znalost armadní hantýrky, kterou doplňuje poznámkami pod čarou, čímž textu dodává na úplnosti a usnadňuje jeho pochopení. Dokonce si občas dovoluje poopravite samotného autora knihy v některých historických faktech. Na kvalitě knize přidává i povedená obálka Marka Hlavatého, která je lepší než originál.

Fantom Printu se podařilo vydat velice dobrou military science fiction, která bude brzy doplněna pokračováním Sirotčinec: Osud (orig. Název Orphan’s Destiny/Osud Sirotčince). Buettner navíc právě píše zřejmě poslední část série s názvem Orphan’s Journey ("Sirotčinec: Cesta"). Uvidíme, jak se s tím Fantom Print popere.

Na závěr pouze  dodám...

...zadní strana knihy říká: "Od vydání slavné Heinleinovy Hvězdné Pěchoty se čekalo na knihu, která by se jí alespoň blížila. Román, jenž držíte v rukou, to dokázal…" Rozhodně souhlasím: Sirotčinec to opravdu dokázal.

VÁLKA JE SIROTČINEC