‚Okuste, čím vším dnes žije česká fantastika!’ vyzývá nás editor ve svém sborníku, sestaveném ‘Jen tak‘. Je nutno ocenit, že má někdo odvahu věnovat se s takovým zápalem domácí scéně a Michael Bronec je v tomto směru vskutku vlastencem – každoročně vyhledává nové talenty ve svém Trollslayerovi, povzbuzuje je k další tvorbě a nyní se rozhodl sestavit sborník z víceméně poloamatérských textů i mimo soutěž. Chvályhodné to je, ale s čtenářským požitkem to bude horší, než u antologií sestavených z příspěvků zkušenějších spisovatelů.

Ze všech autorů jsou na obálce sborníku vyzdvižena tři jména, u kterých je šance, že se na nich oko čtenářovo zastaví:

Martin D. Antonín nám ve své Zdvořilostní návštěvě nabízí sto třiceti stránkovou akční jízdu, která volně navazuje na jeho román Křivé ostří. Povídka odkrývá další střípek autorova bohatého světa, do kterého on sám slibuje ještě mnohokrát zavítat.

Eskorta Jiřího Pavlovského je opravdu velmi svěžím počinem: nabízí téměř filosofickou disputaci a přitom spoustu krve a drsné hlášky. Ostatně jak jinak to může dopadnout, když se do sebe pustí andělé, démoni a StB.

Epizit Roberta Fabiana je typickou sci-fi ze staré školy: neobyvatelná planeta, prastaré město, hrstka lidí, považující sama sebe za pány tvorstva a jen jediný, který si uvědomuje, že něco není v pořádku… na můj vkus mohla být ovšem silněji pointovaná.

Za zmínku určitě stojí Poslední obránce Hargiboru Edity Dufkové, napsaný velmi originálně: jako přepis zvukového záznamu. Povídka navíc disponuje překvapivým a hluboce humanistickým závěrem.

Jména ostatních autorů se v lepším případě už objevila v nějaké soutěži:

Lívia Hlavačková vyhrála loni O nejlepší fantasy s fascinujícím Drozdem, ve Třpytu mečů… se bohužel drží spíše klasického fantasy schématu, které se ale aspoň snaží ozvláštnit netradičním přístupem.

Povídka Jakuba D. Kočího je velmi extravagantní – setkáme se s myšími rytíři, kočkodraky a mluvícími balvany. Místy autor děj neukočíroval k plné čtenářské spokojenosti, ale hlavní je přehršel nápadů.

Kratičká hříčka Stáni Kučové vsází na pointu, cesta k ní je ale poměrně nepřehledná.

Marie Klepetková se pokusila parafrázovat Michaila Bulgakova, výsledek je ale rozpačitý. Příliš z něj vyčnívá rozdíl v literární zdatnosti mezi autorem předlohy a autorkou povídky.

Jana Kopečková se dosud v Broncových knihách objevovala jako korektorka, její povídkový pokus je rozhodně slohově zdatný, ale příběhem snad až příliš klasický.

Poslední dvě povídky: Čas pomsty Alexandra Kazdy a Barvy Kláry Skokanové jsou jako dvě strany jedné mince – epický a lyrický, vtipný a vážný přístup k fantasy a sborník uzavírají s grácií. Zejména poslední jmenovaná by se za jiných okolností, například právě v Trollslayerovi, mohla stát malou senzací.

Příjemnou novinkou, kterou sborník přináší, jsou rozhovory s autory (i když bohužel ne se všemi). Ty nahradily klasické autorské medailonky. Čtenáře určitě potěší, že budou moct nahlédnout autorům pod pokličku a zjistit, co si o svých pracích myslí oni sami.

Nový sborník Strak na vrbě doporučuji pozornosti především těch čtenářů, kteří se zajímají o domácí scénu a nadějné nováčky na ní, ostatní asi radši sáhnou po známějších jménech. Přesto přejme editorovi do budoucna mnoho odvahy na podobné projekty, jednou si možná budeme kupovat románové ságy autorů, které on sám našel a vypiplal.

Hodnocení: 50 %.

Třpyt mečů, záblesky laserů
Bronec, Michael (ed.)
Obálka: David Spáčil, Tomáš Kučerovský
Redakce: Michael Bronec, Jana Kopečková, Zuzana Kupková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 488
Rozměr: 105 x 175
Provedení: paperback
Cena: 245.00 Kč