L. Novák 12.12.2020 12:26

V zemích, kde začala opatření proti šíření COVID-19 pozdě nebo nebyla dostatečně tvrdá, se zatím získání kolektivní imunity po 1. vlně nepotvdrdilo. Jenom to množství zemřelých skokově narostlo.... a začaly vymírat domovy pro staré a nemocné .

https://www.lidovky.cz/svet/svedsky-experiment-s-promorovanim-dopadl-s-nejasnym-vysledkem-do-lockdownu-se-nezenou-ani-tentokrat.A201113_163538_ln_zahranici_sed

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 12.12.2020 13:16

Skôr sa mi zdá, že premorenie u nich nedosiahlo potrebné percento, tak to ide ďalej samospádom. Len neviem ako to dať dokopy s bežne prijímaným tvrdením o vysokej nákazlivosti vírusu (aj ja som tomu určitý čas bral ako fakt, potom prišli príklady len jedného nakazeného v rodine...).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.12.2020 2:26

No, četl jsem o tzv. superpřenašečích, od nichž se nakazí všichni kolem. A pak jsou ti ostatní, kteří šíří nákazu méně.

Zdokumentovaný příklad superpřenašečky popsaný v médiích byla ta dívčina v nočním baru Techtle Mechtle v Praze v červenci (júli). Nakazila asi 60 lidí na mejdanu a ti zase další nejbližší doma...

https://www.lidovky.cz/domov/na-prazskem-vecirku-se-nakazilo-65-lidi-koronavirem-jsou-mezi-nimi-i-fotbaliste-sparty-dukly-a-bohem.A200722_095838_ln_domov_ele

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.12.2020 9:33

Máte pravdu, nejako mi to vypadlo z pamäti. Šikovná holčina.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 12.12.2020 13:46

Švédsko neexperimentovalo. To děláme my. Nezadlužili budoucnost stovkami miliard, málo kdo zkrachoval. Ekonomika zpomalila méně než u nás. Celkově mají menší počet mrtvých než my. Nárůsty počtů pozitivních nevypovídají o ničem jiném, než o procentu promořenosti. Důležité je jen číslo hospitalizovaných, těžkých průběhů a mrtvých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 13.12.2020 2:28

Jasně. Švédsko šlo "najisto". Nechali vymřít domovy důchodců...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 13.12.2020 10:10

V desetimilionovém Švédsku se počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, začal postupně zvyšovat od konce října. Dosud nejhorším dnem byl 11. listopad, kdy za jeden den mělo pozitivní nález 5764 lidí. Přibývá také hospitalizovaných pacientů a nákaza se šíří také v domovech důchodců, což se v první vlně podařilo Švédsku výrazně omezit. „Švédská rozhodnutí se řídila zbožným přáním. Nepočítalo se s nejhorším scénářem. Místo proaktivního přístupu byla reakce příliš pomalá. Virus se v populaci stihl rozšířit dřív, než zodpovědné osoby zareagovaly,“ uvedla v rozhovoru pro The Telegraph Lindeová, která funkci zastávala do roku 2013. Svým prohlášením reagovala na Tegnella. Ten se v létě chlubil, že díky jeho strategii ve Švédsku klesá počet případů, protože si lidé vytvářejí přirozenou imunitu proti koronaviru. Tegnell se domníval, že touto cestou bude v zimě Švédsko lépe chráněno než například sousední Norsko, které zavedlo restrikce. Tegnell však už připustil, že se „vývoj liší od toho, čemu jsme v létě věřili“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kulheim 12.12.2020 13:53

Tento Váš příspěvek do diskuse by si měli všichni přečíst a vládní úředníci by měli být přezkoušeni , jestli tomu porozuměli.

Dodal bych jenom to, že virus pokud se setkává "panenskou půdou", tak nabývá na virulenci. Jeho virulence se snižuje až se začne setkávat odolnými jedinci. Nemá podmínky pro rychlé pomnožování. Nevím jestli to ještě v současnosti platí.

Myslím, že v současnosti je virus agresivnější než byl na počátku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 12.12.2020 15:47

Rychlé šíření, ale méně nemocných, hospitalizovaných a těžkých případů = virus mutuje na slabší formy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 13.12.2020 6:09

Zkuste ještě přečíst článek o mRNA vakcínách publikovaný 09.12.2020 na Oslu: https://www.osel.cz/11503-pribeh-mrna-vakciny.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.12.2020 10:03

Niečo o histórii som už čítal. Naozaj neverím na čipovanie a podobné nezmysly, napriek tomu sa obávam, aby to nedopadlo "Mysleli sme to dobre, dopadlo to ako vždy. V kontakte s cudzorodou RNA sme v živote bežne, prebehne však pri tom štandardný biologický postup eliminácie s následným imunitným benefitom. Stačí malá odlišnosť od "prírodnej" RNA (ako spomínaný problém s jedným ribonukleozidom) a nastanú problémy. Prestup mRNA do bunky prostredníctvom fosfolipidu má v porovnaní s dopravou, napr. amfotericínu, ďaleko závažnejší dopad. Mňa by skôr zaujímali postupy pri štúdiu vedľajších dopadov tohto postupu. Možné problémy, ktoré naznačil prof. Weissman, sa mi nezdajú zanedbateľné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 13.12.2020 10:16

Britský farmaceutický gigant AstraZeneca souhlasil, že zaplatí společnosti Moderna závratných 240 milionů dolarů za práva na desítky mRNA léčiv, které dosud neexistovaly. Proč asi...?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 13.12.2020 10:41

Tak o histórii jste čítal málo: "Drew Weissman, imunolog s lékařským diplomem a Ph.D. z Bostonské univerzitybrzy objevil způsob, jak obejít achilovu patu mRNA. Každé vlákno mRNA se skládá ze čtyř molekulárních stavebních bloků nazývaných nukleosidy. Ale ve své pozměněné syntetické formě jeden z těchto stavebních bloků vyvolával nežádoucí imunitní reakci. Karikó a Weissman vytvořili hybridní mRNA, která se mohla vplížit do buněk, aniž by varovala obranyschopnost těla. A i když si publikované studie Karikó a Weissmana mnozí nevšimli, článek upoutal pozornost dvou klíčových vědců - jednoho ve Spojených státech (Rossi) a druhého v Německu (Sahin)."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.12.2020 16:46

Čítal som aj to. Neviem však, či sa opravou nukleozidu odstránila hrozba, spomínané prof./profesorkou (?) Weissmanonom. Síce v roku 2018, ale predsa: "Nedávne pokusy na ľuďoch však preukázali mierne a v ojedinelých prípadoch závažné reakcie v mieste vpichu alebo systémové reakcie pre rôzne platformy mRNA. Potenciálne obavy o bezpečnosť, ktoré sa pravdepodobne vyhodnotia v budúcich predklinických a klinických štúdiách, zahŕňajú lokálny a systémový zápal, biodistribúciu a perzistenciu exprimovaného imunogénu, stimuláciu auto-reaktívnych protilátok a potenciálne toxické účinky akýchkoľvek neprirodzených nukleotidov a zložiek aplikačného systému. Možným problémom by mohlo byť, že niektoré vakcínové platformy na báze mRNA indukujú silné reakcie na interferón typu I, ktoré sú spojené nielen so zápalom, ale tiež potenciálne s autoimunitou. Identifikácia jedincov so zvýšeným rizikom autoimunitných reakcií pred očkovaním mRNA teda môže umožniť prijatie primeraných preventívnych opatrení. Ďalším potenciálnym problémom v bezpečnosti môže byť prítomnosť extracelulárnej RNA počas očkovania mRNA. Ukázalo sa, že extracelulárna holá RNA zvyšuje permeabilitu pevne zabalených endotelových buniek a môže tak prispievať k edému. Ďalšia štúdia ukázala, že extracelulárna RNA podporovala zrážanie krvi a patologickú tvorbu trombov. Bezpečnosť bude preto vyžadovať nepretržité hodnotenie, pretože rôzne spôsoby mRNA a systémy podávania sa prvýkrát používajú u ľudí a testujú sa u väčších populácií pacientov."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 13.12.2020 16:48

Ospravedlňujem sa za preklad, to Google, nie ja.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 12.12.2020 11:31

Ale jistě, jakmile bude dostupná vakcína pro všechny, měla by se zrušit všechna protiepidemická opatření. Taktéž bych navrhovala, nepřijímat pacienty s covidem do nemocnic, vyjma těch, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohli.

Ti co se mohou očkovat a nechtějí, ať se v tom dál plácají jak umí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 12.12.2020 11:40

To jste ale zase na nejlepší cestě ke scénáři povinného vakcinačního pasu (a jeho falšování), který bude sice dobře myšlen, ale nakonec nabyde do šikanozních rozměrů pro neočkované a kdy bude jen důležité razítko a ne to proč ho nemáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 12.12.2020 11:46

Vakcinační pas bych si představovala takto: byl očkován - nebyl očkován ze zdravotních důvodů - byl očkován, ale není imunní (lze zkontrolovat testem na protilátky) - nebyl očkován.

Fakt nevím, jakou šikanu chcete řešit ve vztahu k dobrovolně neočkovaným. Ostatní, zejména nerizikoví, se přece kvůli rizikovým nemohou omezovat a ekonomicky tratit donekonečna. Zatím jiná možnost než solidarita s rizikovými není, ale až bude, tak mně osobně můžou akorát škrábat záda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 12.12.2020 12:17

No a kde berete jistotu, že po vakcinaci budou očkovaní skutečně dlouhodobě imunní vůči COVID-19? Zatím to moc jednoznačně z výsledků nevyplývá, nebo ano?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 12.12.2020 12:37

Nevyplývá. Bude nutno kontrolovat tvorbu protilátek a případně přeočkovat. Proto je taky v plánu perspektivně očkovat až 16 mio osob

Ale ono se tohle všechno dělá i u jiných vakcinací, nic nového pod Sluncem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 12.12.2020 13:02

Kontrola tvorby protilátek by se výhodně mohla spojit s týdenním hlášením na policii a případnou žádostí o opuštění vymezené oblasti. Tohle se skvěle osvědčilo v SSSR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Boublíková 12.12.2020 14:18

Protilátky proti SARS-cov-2 si můžete kontrolovat i sám, test prodávají v každé lékárně. Osobně bych radši ušetřila pětikilo a nechala se otestovat na účet VZP, ale volbu máte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 12.12.2020 17:01

Proč bych si měl kontrolovat protilátky, pokud se cítím zcela zdráv?

Vás také neposílám na vyšetření k psychiatrovi, protože jsem přesvědčen, že se v tomto ohledu cítíte zdráva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 12.12.2020 18:03

Tak třeba chcete darovat krev: takže je rozumné vyšetřit, zda nemáte protilátky na HIV, hepatitidu a v minulosti by Vám ověřili i BWR, dnes nevím...

Prostě si představte, že pro nás ostatní jste "dárce" všech těch externit, které na nás vylučujete, takže než Vás někam pustítme, budete muset prokázat, že nepředstavujete hrozbu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirka 13.12.2020 9:04

Pro mne je největší hrozbou srážka s blbcem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 13.12.2020 18:22

Myslete pozitivně. Berte to spíše jako životní šanci

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 13.12.2020 6:29

Lidský organizmus se umí s covid-19 vypořádat díky specifickému typu T-buněk, které se objevují i v tělech pacientů, kteří s novým koronavirem do styku nikdy nepřišli. To umožňuje tzv. zkřížená reaktivita, kdy T-buňky vyvinuté v boji s jiným virem reagují na podobný, i když dosud neznámý patogen. Takové buňky vznikají v boji s jinými druhy koronaviru, způsobujícími to, co nazýváme nachlazením. Paměťové T-buňky se tedy ukazují jako kritický faktor v dlouhodobé imunitní ochraně proti nemoci Covid-19, neboť tyto buňky mohou zabránit opakovanému těžkému průběhu nákazy. T-lymfocyty v těle zpravidla zůstávají po mnoho let, zatímco úroveň protilátek po prodělané infekci se poměrně rychle snižuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 13.12.2020 13:30

Z mnoha případů, kdy se třeba u rodinných příslušníků nakažených lidí vůbec neprojeví pozitivita, je zřejmé, že u části populace musí existovat přirozená imunita. Jak velká část populace to je se pochopitelně neví. Ale může to být klidně i velká většina. Například u běžné sezonní chřipky se v podstatě nedělají absolutně žádná opatření proti šíření chřipkového viru a přesto se chřipkovým virem podle odhadů nakazí jen 15 až 20 procent populace. Takže je docela dobře možné, že současná "pandémie" už dosáhla svého maxima a veškerý ten směšný "boj proti šíření" je úplně zbytečný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek