Eva B. 30.1.2008 8:53

Re: Maďar proti Rakousku

a když ne, od čeho je tu Google...to snad není problém si  najít dobové politické reálie, pokud mi chybí kamínek do skládanky. jestli už předpokládáte, že dnešní děti budou číst Vernea, nepodceňujte je ani v tomto, autore. přepracovávat Vernea mi připadá trošku šílené...nový překlad - proč ne. případně, ať je vidno, že toto je verze remasterovaná, v nové aranži :-)  nějak si neumím představit, že by za pár let chtěl někdo přepracovat úžasnou pentalogii páně autorova otce, jen tak pro srovnání :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Servác 30.1.2008 9:24

Re: Maďar proti Rakousku

Já to četl jako kluk, o politice jsem neměl ponětí a vůbec mi to nevadilo. Kdyby tam tvrdili, že bojovat za nezávislost Angoly na Patagonii, taky bych to v těch deseti přijal - dítěti stačí, že jedni jsou hodní a druzí zlí. Dospělí by pak neměli číst páně Neffovo převyprávění. Ostatně: jeho otec, Vladimír Neff, ve Třinácté komnatě ústy doktora Diviše říká synku Kosťovi: "Proto jsem nechtěl, abys četl převyprávění Dona Quijita nebo Robinsona pro děti. Člověk se už k takové četbě v dospělosti nevrátí." (Citováno zpaměti.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jenda 30.1.2008 13:24

Re: Re: Maďar proti Rakousku

Na druhou stranu nacpat diteti knihu pro dospele muze snadno zpusobit, ze uz se k takove cetbe v dospelosti nevrati. Jsou knizky jejichz zarazeni do povinne cetby by melo byt trestne. Ne proto ze by byly spatne, ale proto ze v tom veku a jeste povine detem nic nedaji a az k nim clovek doroste tak se do nich prave proto jaky opruz to byl tehdy nikdy nevrati.

Ostatne je spousta knih ke kterym se clovek nevrati ovsem v dobe kdy je cetl mu mely co dat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vita 30.1.2008 13:48

Re: Maďar proti Rakousku

Odpor Maďarů proti Rakousku nezůstal utajen ani za nejhlubší normalizace. Ba ani účast ruských  vojáků na potlačení povstání 1848/9 - ukázka třídní soudržnosti monarchů.

Spíše o odporu Slovanů  (Jelačičovi Chorvati)se držela huba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

xxx 30.1.2008 8:13

Re: Tak na tu EU jsem zvědav.

Doufám, že se nedožiji toho, abych si to mohl přečíst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Mirek F. 30.1.2008 8:51

Re: Rusové a jiné národy ve verneovkách

V Cestě do středu země, jsou hlavními hrdiny Němci (a Islanďan). Tato kniha byla ovšem napsána ještě před německo-francouzskou válkou 1870

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krmič 30.1.2008 11:51

Re: Rusové a jiné národy ve verneovkách

A mně utkvěl nejvíc z celého Ocelového města titul článku, který píše Dr. Schultze hned někde v první kapitole:

"PROČ PODLÉHAJÍ VŠICHNI FRANCOUZI DĚDIČNÉ DEGENERACI?"

Často si na to vzpomenu a kolikrát si říkám, jestli na tom něco není.

(Nic proti verneovkám.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J.M. 30.1.2008 13:37

Re: Re: Rusové a jiné národy ve verneovkách

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Timo 30.1.2008 7:06

Re: Verneovky s Burianem...

Tak nějak mne napadjí slova pana Wericha z jedné ze scének s Horníčkem (řeč šla snad o Shakespearovi): " .... víte, on autor byl vůl a překladatel není..."  Nic proti, chápu, že každý se musí nějak živit, ale toto snad zapotřebí není.

A ještě jeden postřeh: k Julesi Vernovi přece patří "šrafovaný svět" - pánové Rioux a ostatní! Jakkoli si Z. Buriana vážím, k Verneovkám mi nesedí. V Mayovkách, nebo Štorchových knihách ho mám raději.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F..A.Kekule 30.1.2008 9:19

Re: A co ještě Velkého Bobše?

Nevím, nevím, asi se pletu, ale s tím Plevovým Robinzonem si nejsem docela jist. Byl to Crusoe? Já jako destileté dítě měl knížku, ve které se vyskytovali námořníci se jmény jako "kapitán Lanovský", nebo "kormidelník Vlnovský" a už tehdy mi to připadalo dost stupidní - anglický námořník s takovým jménem! Už si z toho skoro nic víc nepamatuju, ale mám dojem, že to byl nějaký jiný Robinson.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Servác 30.1.2008 9:26

Re: Re: A co ještě Velkého Bobše?

To nebyl Robinsou, to byl Hrdiný Kapitám Miroslav Vlnovský. Pamatuji-li se dobře, byl původem Polák, když umírá, vrací se k polštině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ben 30.1.2008 9:43

Re: Re: A co ještě Velkého Bobše?

Kormidelníka vlnovského napsal Frederick Marryat. Jde o robinsonádu, která byla určena dětem pro žábavu i poučení  o zvířatech a rostlinách tropického pralesa na ostrově, který se stal na čas útočištěm členů rodiny pana Bláhy, která zde prožívala rozličná dobrodružství, vrchlící přepadením "domorodci" a hrdinskou smrtí stařičkého kormidelníka Vlnovského, který se pro záchranu ostatních trosečníků obětoval. I já se v dětství trochu divil českým jménům hlavních hrdinů. Šlo o básnickou licenci překladatele, který se domníval, že počeštěním anglických jmen v knize toto roztomilé dílko více přiblíží našemu dětskému čtenáři. Kniha vyšla asi v osmi vydáních. Moje vyxdání, které uchovávám i s jinou svojí dětskou četbou, bylo osmé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Babák 30.1.2008 12:39

Re: Re: Re: A co ještě Velkého Bobše?

Kniha se v originále jmenuje (anglicky) "Ztroskotání Pacificu". Frederick Marryat je mimo jiné autorem mezinárodního vlajkového kódu, který se používá dodnes.

Knihu prý napsal v rozhořčení nad románem "Švýcarský Robinson". To je dost veliká pitomost: celá rozvětvená rodina ztroskotá na ostrově, oplývajícím mlékem a strdím, zachrání komletní lodní náklad, obsahující vybavení slušného supermarketu a žijí si jako prasata v žitě. I ženicha pro dospívající dceru v okolí najdou (pochopitelně WASP). Rozhořčení F. M. pocházelo z toho, že v románu není dostatečně velebena Boží prozřetelnost (hrdina románu je sice evangelický pastor a občas pořádá bohoslužbu, ale málo). Marryatův román podle toho vypadá (nejsem si jist, jestli z něj nepochází slova "bohdá že žízní nezahyneme")

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F..A.Kekule 30.1.2008 13:36

Re: Re: Re: Re: A co ještě Velkého Bobše?

Já se tomu Maryattovi nedivím, mě už tehdy překvapovalo, že na tom "švýcarském" ostrově byla zvířata z celého světa, chyběl snad jen lední medvěd a ani tím si nejsem docela jist. A i jinak to byla idylka jako Brno (moji brňáci mi rozumějí), nakonec z toho zřejmě byla Švýcarsku do té doby chybějící kolonie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MK 30.1.2008 2:05

Re: no to bude legrace

Tak tak. Teď mě napadlo, zda dlouhá obliva J.V. u nás - já ho hltal v 70. letech - nějak nesouvisela s izolací ČR, stíženou možností cestovat, a tak. Verne měl romantiku moře, ostrovů, dalekých zemí, tedy věcí, které jsou pro dnešní děti víceméně nuda, jakou znají odmalička z autopsie. Vlastních příběhů ve verneovkách moc není - i když se najdou výjimky, jako zrovna ten Matyáš Sandorf.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

VF 30.1.2008 6:54

Re: Re: no to bude legrace

Opravdu  si myslíte, že to děti znají z AUTOPSIE?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zzdena 30.1.2008 7:29

Re: Re: Re: no to bude legrace

autopsie

Význam:

•  1. vlastní zkušenost

•  2. poznávání chorobných změn zrakem

•  ohledání mrtvoly pitvou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Hoffman 30.1.2008 8:34

Re: Re: Re: Re: no to bude legrace

No, ono je skutocne pravda, ze Slovnik cudzich slov uvadza vyznamy, ktore ste spomenula. A taktiez je pravda, ze  povodne grecke slovo autopsia znamenalo "vidiet na vlastne oci". A v tomto vyzname sa v urcitom casovom obdobi preklady tohto slova do rozlicnych jazykov aj pouzivali.

Lenze od 17. storocia predsa len nejaky ten cas uplynul a slovo autopsia sa teraz pouziva takmer vyhradne vo vyzname "obhliadka mrtvoly/, pripadne /zriedkavejsie/ vo vyzname kriticke zhodnotenie minulych udalosti. Pokial to slovo vobec niekedy malo vyznam "vlastna skusenost" /nie som si isty, ci "vidiet na vlastne oci" nevyzaduje priamy vizualny vnem/, tento vyznam sa uz velmi davno nepouziva. Zas netreba verit vsetkemu, co sa pise vo vseobecnych slovnikoch.

• reagovat
• nahlásit příspěvek