S. Kneifl 8.11.2021 1:22

Jeden fenomén vám nabídnu: oblačnost. Nedávná analýza 20 let měření družice CERES provedená německými vědci celkem jasně argumentuje, že za velkou většinu oteplení za posledních 20 let může pokles globální oblačnosti zhruba o 1,5 %. A to je prosím měření, nikoli modelování.

https://www.mdpi.com/2073-4433/12/10/1297

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 8.11.2021 2:46

Podívejte se pořádně na figure 16.

Tam je celkový součet vlivu různých oblačností s vyčíslením rozdílů mezi rokem 2001 a 2020.

Je tam jen nepatrný rozdíl za 20 let, ale směrem dolů, tedy mírně ochlazujici vliv.

Pokud existuje opravdu pokles oblačnosti, pak ve dne to má vliv oteplující, ale v noci ochlazující. Takže teoreticky se vliv vyruší

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 8.11.2021 8:26

"pokles oblačnosti, pak ve dne to má vliv oteplující, ale v noci ochlazující" ano, já z čundrů pamatuji že když byla bezmračná obloha tak ráno byla kosa a naopak. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 8.11.2021 8:37

Bylo mi jasné, že nebudete chtít uznat ani naprosto jasný argument, ale budete si muset najít lepší důvody než své naivní teorie o dokonalém vyrušení obou vlivů. Tahle studie celkem jasně dokládá, že nerovnováha tím vznikne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 8.11.2021 9:09

Myslite nerovnováhu způsobenou rozdílem 0,15 W/m2 ?

Zkuste si to porovnat s přírůstkem forcingu sklenikovych plynů. Pak pochopite, že skleníkové plyny maji vliv na přírůstek teploty mezi lety 2001 a 2020 asi pětkrát vyšší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 8.11.2021 9:28

Podle měření se zdá, že opět jen teoretický. Promiňte, ale raději budu věřit vědcům, než vám:

„In the period 2001–2020, the greenhouse gas effect is prominent in the “Clear Sky” areas but overcompensated by the SW fluxes and cloud effects.“

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 8.11.2021 11:01

Vy věříte jen některým vědcům. Já věřím všem.

Ta práce, na kterou se odvoláváte, je nejspíš správná, ale popisuje jev, který má za 20 let pozorování (2001-2020) vliv na klima v rozmezi 0,15 W/m2.

Podle dalších vědců se od roku 2001 do 2020 změnil díky přírustku skleníkových plynů forcing o 0,69 W/m2 (tedy skoro 5-krát větší).

Takže vliv přírustku skjleníkových plynů mnohokrát převyšuje vlivy ostatní.

Zde máte odkaz:

https://gml.noaa.gov/aggi/aggi.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 8.11.2021 13:05

Bojím se, že srovnáváte jablka a hrušky. Těch 0,15 není žádný forcing (nějak navíc ke skleníkovým plynům), to je celková nerovnováha. To, z čeho je složená, je uvnitř toho článku a skleníkové plyny už zahrnuje.

The dominating influence of a declining TOA outgoing SW is not in line with the assumption that the global warming in the last 20 years is primarily caused by holding back the LW due to the greenhouse effect. As discussed below, the greenhouse effect plays a role, however, for the period 2001–2020 at TOA it was certainly not dominating.

A ti „další vědci“ vycházejí hlavně z modelů, protože dosud nebylo k dispozici měření, ze kterého by se tohle dalo zjistit. Teď už je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.11.2021 5:51

Hm, já nevím, kdo nám tady vždycky vypisuje, o kolik setin byl měsíc teplejší než v posledních 10 letech...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 8.11.2021 9:24

Až pochopíte rozdíl mezi průměrnou měsíční teplotou a naměřeným absolutnim rekordem, pak se prihlaste.

Pro začátek vám sdělují, že ten měsíc, kdy v Dobrichovicich naměřili těch 40,4 stupně, nebyl nejteplejsim měsicem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 8.11.2021 5:59

Relaxace z malé doby ledové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 8.11.2021 6:57

Nedluží, v internetovém článku nemůže odpovidat na vše.

Použil jste klasickou aktivistickou klíčku-když se neda zpochybnit obsah článku, napadni něco, co v něm není.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 8.11.2021 6:58

Perfektní článek. Zejména potvrzení toho, že pisálkové vytvareji zcela jinou realitu.

Co na to Rada?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 8.11.2021 7:59

"který fenomen má v současnosti větší vliv na oteplování, než lidská činnost." kdyby to pan Šálek věděl tak nebude tratit čas klofáním do klábosnice na Neviditelném čoklovi... ale přednášel by to ve Stockholmu při přebírání Nobelovy ceny za fyziku. Ale zatím to dokázat nemůže nikdo, je jenom řada alternativ o dalších možnostech. A věda by je měla vážit stejně a nezaujatě. To, že prý 94% vědců věří na CO2 naprosto nic neznamená. kdysi 99,999% vědců věřilo, že Slunce obíhá kolem Země. A nakonec každý to viděl 2x denně. Jen jakýsi kacíř Kopernicus koukáním do dalekohledu dospěl k opačnému názoru. To, že klima osciluje už miliony let je vidět z vrtů do ledovců (Vostok, Gronsko). A nakone "proč skončila poslední doba ledová když pžed 10 000 let Kopčem a Velký Mamutík topili jen ekologicky dřívím? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Onion 8.11.2021 8:44

No tak pan Šálek nám neprozradil kdo, co má jaký vliv na oteplování, to je sakra bída. Ale protože vy tady vystupujeme tak, že to víte tak byste nám to mohl osvětlit vy. Důraz kladu na to abyste nám vysvětlil jak velký vliv má lidská činnost na zvyšování emisí CO2 a asi následnému oteplování. I když proxy data z historie Země jednoznačně ukazují na to, že se nejdřív oteplilo a pak se zvyšoval objem CO2, takže vyšší CO2 v atmosféře byl vždy následek a nikoliv příčina. Zároveň vysvětlete proč třeba tady V Krušných horách se třeba už třetím rokem v podstatě ochlazuje. To, že se drobet otepluje v Antarktide mne až tak nezajímá, neb tam nežijí. A ušetřete mne prosím průměrů.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 8.11.2021 11:21

Nastudujte si si něco o postupné změně poměru izotopu 13C a 12C v atmosferickém uhlíku.

Podíl izotopu 13C v atmosfeře postupně klesá, protože fosilní uhlík obsahuje převážně izotop 12C.

Takže CO2 příbývá v atmosfeře prokazatelně z fosilních paliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

G. Onion 8.11.2021 14:16

Proxy data říkají úplně něco jiného, opět kecáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek