P. Rada 29.3.2023 16:45

"Blbé" je, že jste sám nejspíše popletl pojmy KDY a KDE.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-klimatolog-k-oteplovani-v-cesku-budeme-scitat-skody-a-muzeme-si-za-to-sami-228114

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 16:15

Pro diskusi je "Cesta do pekel"/spam ... je používání vágních pomluv při neadresnosti a vyhýbání se faktickým údajům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Králová 29.3.2023 14:00

A vy jste, vážený pane, dokázal co? Pochlubte se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 14:05

Pan Veabec se paní Králová nejspíše mýlí - Kalaus patří před soud za vlastizrádnosti kterých se průběžně jsouc pod přísahou dopouštěl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vrabec 29.3.2023 15:06

Každopádně jsem před celým světem nekradl péra.

Jinak kecá tupé komíny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vrabec 29.3.2023 15:08

Přesně tak

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hejna 29.3.2023 9:13

Tomu říkám, pane Jouzo, argument jak noha.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 29.3.2023 1:24

Dovolím si s vámi p. Teply polemizovat.

Archimedův zákon dí: "Těleso PONOŘENÉdo kapaliny je nadlehčováno silou, rovnající se váze kapaliny tělesem vytlačené." Takže u ledovce to platí pouze o PONOŘENOU část. Teprve po roztátí části ledovce nad vodou (cca 10%) to bude platit pro celý ledovec, včetně části, která byla původně neponořená nad hladinou. Celkový objem vody v oceánu se tím ovšem o něco zvětší. O kolik, (angstrém?, mikrometr?, milimetr?, metr?, desítky metrů?) to si neodvažuji odhadovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 29.3.2023 1:46

Ledovec není celý ponořený do vody proto, že zmrzlá voda má menší hustotu, než voda v tekutém stavu a proto led plave. Jediný rozdíl může být v tepelné roztažnosti vody v tekutém stavu, ale ta je zrovna u vody celkem zanebatelná. Co se týká stoupání a klesání hladiny oceánů, tak na ni má také vliv pohyb tektonických desek a změna reliéfu oceánského dna vlivem podmořské tektonické činnosti. Aby se výrazně zvedla hladina oceanů vlivem tání pevninských ledovců, musela by roztát podstatná část pevninského ledu v Antarktidě. Vzhledem k teplotám, které tam po většinu roku panují, by na to ovšem nějaké "globální oteplení" o pár stupňů absolutně nestačilo. To spíš ty ledovce odtávají odspodu vlivem geotermálního tepla, které nelze přišít lidské činnosti ani v té nejbujnější fantazii....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 29.3.2023 7:19

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 8:25

Pominul jste Gronský případ který sám má potenciál zvýšit hladiny oceánů o metry. Celkový úbytek už začíná nastávat i v případě Antarktidy. Fakt je, že masivnost ledovců nezávisí jen od úrovně průměrné teploty ale i od velikoasti jen krátkodobých výkyvů. To prostě proto, že ledovec roste jen relativně pomalu o vodu kterou přináší vzdušné proudění ale může odtávat mnohonásobně rychleji odtokem vody - což se už nyní právě děje v Gronsku kde sice po naprostou většinu roku ledovce narůstají ale přesto může jen během několika dnů odtékat více vody čímž právě už vzniká dlouhodobý propad masivnosti.

Podobný efekt hrozí nárůstem i v Antarktidě která nejspíše nejdříve opticky přijde o pobřežní plovoucí led (jež hladiny oceánů sám o sobě nezvedne) ale následně se teplé proudění bude moci sále častěji a hloběji dostávat nad pevninský led. Ten přitom může začít odtávat, sklouzávat... zejména odspodu a to právě při jeho průměrné teplotě pod bodem mrazu. Proto se hodnotí celkový potenciál stability ledovců. Více ohledně modelu růstu hladin až 10tis let dopředu je ve studii Clark a kol 2016.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.3.2023 9:03

"následně se teplé proudění bude moci sále častěji a hloběji dostávat nad pevninský led." ano máte pravdu, vzduch teplý -30 oC bude se tlačit na vzduch studený na -60 oC.... jak tento teplý vzduch -30 oC bude roztávat ten pevninský ledovec? No Antarktida kdysi byla přilepena k Austrálii a byla skoro na rovníku, takže měla klima dosti teplé. Pokud se nezastavila na pólu tak za pár desítek milionů let se opět přehoupne a dostane do tepla, a pak roztaje celá a moře se zvedne o 24 m. Že bych si přestal mýt nohy? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 14:20

S těmi teplotami vzduchu které běžně panují kolem Antarktidy jste poněkud plácnul. Nad centrem se tam sice pravidelně drží tlakové výše a s důsledkem na přízemní teploty zhruba jak uvádíte - ale za takové situace jsou srážky nepravděpodobné a naopak suchý vzduch a sluneční svit mohou dokonce navozovat sublimaci.

S hlediska bilance vláhy/ledu je podstatné proudění nesoucí vláhu od oceánů a to mívá na hranicích pevninského ledu teploty +-10C... Podívejte se průběžně třeba sem:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.3.2023 17:34

"ale za takové situace jsou srážky nepravděpodobné" pročež uprostřed Antarktidy vyrostly 4 km ledu že? Jistěže tam sníh padá, možná méně, ale jinak by už dávno centrální antarktický ledovec odsublimoval a on spíš roste. No není to asi jednoduché. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 19:19

Když si pro nejhrubší odhad podělím tlouštku ledu 4km obdobím 9 milionů let za jaké vznikal, tak mi vyjdou +0.4mm/rok. Také mám informace, že donedávna Antarktida celkově spíše narůstala. Toto období ale zdá se končí i když nikoli zlomově výrazně:

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3439712-antarkticke-ledovce-se-zmensuji-nejrychleji-v-dejinach

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 30.3.2023 7:05

No já do toho nedělám, čili informace mám z WIKI nebo internetu. Ale cosi jsem četl, že Arktida a Antarktida se střídají v nárůstu i ubývání ledu. A cosi mi říká, že do Arktidy se loni vypravila loď s aktivisty aby se pokochali Arktidou bez ledu a dokázali si oteplování Země... a tahal je ven ledoborec. Jestli antarktický ledovec rostl tak pomalu nevím, ale určitě vyrostl dosti vysoko. A pokud by měl roztát tak určitě to nebude do roka a do dne.... J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 19:26

https://magazin.gnosis.cz/teplejsi-voda-jizniho-oceanu-rozpousti-ledovy-prikrov-v-antarktide/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Teply 29.3.2023 15:36

Grónský pevninský ledovec je 2. největší (po Antarktickém). Má rozlohu cca 1 700 000 km2 a průměrnou tloušťku 1,5 km. Obsahuje cca 2 500 000 gigatun ledu (1 Gt ~ 1 km3 vody).

Pokud by celý roztál, zvedla by se hladina moře o cca 7 m. Pro kontrolu - plocha moří a oceánů je cca 361 419 000 km2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 16:38

K tomu, že v budoucnu až několika tisíc let Gronský trvalý led roztaje, se zřejmě už nedá zabránit. Zatím se ale může zdát, že pro tak velkou odlehlost dopadů naší a následující generaci nic moc nehrozí. To je ale omyl protože to podstatné kterým je zasolování dříve úrodné půdy v důsledku růstu závlah i v blízkosti oceánů začíná významě vadit už dnes a technická opatření jsou možná jen někde. Už dnes přeci začíná být celosvětově potravinová a migrační situace napjatá.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rust-hladiny-oceanu-do-roku-2050-ohrozi-kazdorocnimi-zaplava/r~61e21e0efae511e984c6ac1f6b220ee8/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.3.2023 8:41

"Neštěstím" nejen pro naši zemi spíše je, že si zatím málo lidí uvědomuje neudržitelnost masivnosti provozování zejména osobní automobility na fosilní bási a nedomyšleností rozvoje bydlení v městsky satelitních "ubytovnách".

Nejpřínosnějším řešením nejspíše přitom není dnes tolik proklamovaná velká elektromobilita ale tkví ve změně životního stylu včetně architektoických podmínek a to tak, aby se co možná nikam nemuselo cestovat.

Příkladem může být nově budovaná městská čtvrt Vídně - Aspern integrující vše podstatné do vzdáleností dostupných pěšky a na širší okolí vázaná především hromadnou dopravou:

https://amper.ped.muni.cz/gw/resilience/priklady/html_soubory/Aspern.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek