A. Forman 4.2.2020 7:44

VE jako podstatně levnější typ energie..... to si dál z nás budete dělat blázny ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:56

Blázny ze sebe dělají ti kteří ignorují přírodovědné principy těžby energií:

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

Pokud Vás zajímá více pak si projděte další články k tématu. V čaštině k tomu před lety vyšlo pěkné a doposud sotva překonané vysvětlení i v češtně:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-9/ceka-nas-drasticka-zmena-zpusobu-zivota.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Forman 4.2.2020 9:00

Pokud zdroje energie a výroba energie neprojde trhem se zpětnou ekonomickou vazbou, je to všechno k ničemu. A že VE je jasně ekonomicky nevýhodný zdroj, je již dokázané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 12:06

Kým? Kde? Jak dokázané?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Forman 4.2.2020 12:57

Kdyby ničím jiným, tak garantovanou částkou za výkup takovéto energie a hádejte kým ? Státem. Kdyby se opravdu měla cenová hladina za energii z VE ověřit tržním prostředím, nestál by ani jeden větrník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 4.2.2020 8:16

Těch 15% je energeticky nešťastných. Zatím co u německých off-shore se blíží k 50% ( z jedné vrtule dosáhnete ročně více než trojnásobek el.práce).Navíc diagram dodávky VE v Česku připomíná ústa přestárlé indiánky a bez smysluplné akumulace typu PVE jsou VE spolu s FVE energetickým harakiri.

K poklesu ceny stačí jen navštívit vísky Guntramovice, Dvorce,Horní Loděnice : spousta nemovitostí na prodej, kupujte ,kupujte -nebudou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:36

Pane Bočku energie větru se dá využívat různě. Třeba přímo pro výrobu komodit s douhodobou skladovatelností jako je vodík. Metod jak akumulovat energii je daeko více. Ty sice problematiku komplikují ale konec konců akumulace jsou v přírodních procesech odjakživa běžným jevem.

Jinou variantou je život na fosilní dluh s minimem akumulace. Svého času jsme se utěšovali, že technologickýý pokrok povede záhy k jiné s hlediska těžby efektivnější technologii - jaderné... K tomu v dominantím úhrnu ale nedošlo - ba naopak. Našly se sice některé formy lokálně výhodnější ale v globálním úhrnu se těžba energií už zhruba století snižuje.

Vhodně umístěné a technologicky propracované VE jsou dnes vedle snižování měrné spotřeby jedou s mála cest jak si dlouhodobě udržet životní úroven a tím rozvojové šance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 4.2.2020 9:02

To je zajímavé, že se sice pořád dočítáme o tom, jak je spousta možností akumulace - ale stále je to jen na papíře.

Že by v tom byl nějaký háček (velikosti kotvy na Titaniku)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 4.2.2020 10:09

Bocek, dycinky bez háčku, Vhodné umístění větrných elektráren tak tipuji mimo Českou kotlinu. Jedinnou smysluplnou fotovoltaickou elektrárnou je LES, stačilo by jen trochu více vody, trochu vice CO2, hubení kůrovce jinak než odvozem a lepší hospodáře než "Kindermanažery " v LČR. Fotovoltaiku bych rád na každé J střeše a přebytky do TUV. Vodní elektrárny, které si nezákoně přivlastnily OZE bych nechal budovat všude , kde je mgh. Průmysl však vyžaduje zdroje stálé a nezávislé. Jinak prohlašuji, že JE mají stejný pohon jakoVodní, VE,FVE -tedy jadernou reakci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 4.2.2020 10:37

Jenže ten vodík musíte stlačit na minimálně 200 atm a při tom chladit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 9:48

To zní, jako byste preferoval leháro proložené 15% pracovního času, když zrovna fouká.

Vztah cen nemovitostí a sucha bych do toho radši netahal. Jestli dobře koukám kolem sebe, tak v posledních dvou třech letech je dost sucho a ceny nemovitostí dost rostou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:41

Jesté je pro mě spíše to, že "nevím proč".

Pozdravení ale akceptuji a opětuji jako předpoklad k věcné diskusi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.2.2020 5:47

A které vědce myslíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šťastný 4.2.2020 7:20

Pane Vérosto, zkuste se lépe informovat. Možná, že větrníky nejsou jedinou příčinou, ale to, co je popsané v článku platí. Bydlím v jedné oblasti Krušných hor, kde se toto beze zbytku naplňuje. Slábne západní proudění a téměř zmizely srážky, případně jsou málo vydatné. Už několik let naše oblast jenom schne a dále ji vysušují pevninské větry z východu.

https://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=740229

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:51

Pane Štastný pokud bydlíte v oblasti se silnou orografií - jako jsou hory - tak právě Vy máte možnost si všimnout a porovnat míru vlivu vysokých pohoří a přízemních větrníků.

Ti co žijí jinde si dnes v době rozvinuté informatikymohou alespon pustit animace chodu vzdušných mas které názorně ukazují proč někde jsou deštné pralesy a jinde a třeba také těsně vedle oceánu hned pouště. Toto si mohou porovnat na gogle mapách porovnat i s dislokacemi větrníků po světě.

Ti vnímvější a schopní si dohledávat historické situace si dokonce mohou všimnout jak změny podnebí daleko úžeji krelují se změnami zalednění severní polární čepičky o kterých jsem psal už s kraje diskuse:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 10:05

Pan Rada má pravdu v tom, že podkrušnohoří leží v něčem, o čem jsme se už ve vlastivědě učili, že se jmenuje srážkový stín. A nezpochybňuju sucho posledních let. Podle starých kronik to vypadá, že už bylo na čase a že to zase přejde. Ale hlavně: o vlivu větrných elektráren jsem se doslechl už párkrát, takže to zkouším najít na přehledné a vysloveně efektní animaci na www.ventusky.cz. Mj. je tam rychlost a směr větru ve výškách 10 - 100 - 250 m nad zemí. Zatím se mi tam nepodařilo objevit ani náznak vlivu větrných parků.

Sám sobě namítám, že netuším, kolik z těch dat jsou měření, kolik model a jak moc je výsledek zhlazený, takže klidně věřím, že nějakých 20 km (zhruba z Chomutova do Loun, řekl bych) tam vidět být nemusí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:46

Lidská realita stojí na dominanci emotivity nad racionalitou.

"Neviditelnou energií" by v této situaci mohla být touha života po sobě samém která se ale při přebujení chtivosti mění v nezvládnutelnou a dlouhodobě neživotaschopnou.

Nejvýmluvněji situaci dokreslují případy drogově závislých. Lidstvo se dnes v tomto smyslu stalo závislé fosilně na stálém extenzivním růstu. Ten často nekriticky obhajujeme jak jedinou možnost jak závisláci, kteří si svět bez růstu dávek už neumějí představit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 9:54

Nejenom lidi se chtějí mít pořád líp. I ta slunečnice "každým dnem otáčí se za sluncem". Tomu bych drogová závislost opravdu neříkal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 4.2.2020 1:55

a betonové plochy a asfaltové cesty a gigantické lány ujížděné do betonových ploch mohutnými stroji - jenže všechny tyto další vlivy se nestaví pro svou údajnou potřebnost k záchraně klimatu - jak je tomu u větrníků...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2020 2:21

Hlavně se z toho nic nehýbe. Roztočená vrtule s víc jak stometrovým průměrem míchá vzduch daleko víc než jakákoliv stojící budova. A taky je takových vysokých budov jen pár, kdežto větrníků jsou tisíce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.2.2020 5:48

Přesně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.2.2020 6:47

On je hlavně rozdíl v tom jestli tomu větru jen překážíte nebo mu přímo odebíráte energii. Kdo tohle nechápe je - ale nebudu nikoho zbytečně urážet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 10:53

Než začnu zbytečně urážet vás :-), poprosím: stoupněte si do silného větru (k nalezení na většině rozhleden a v okolí pohybujících se objektů aneb stačí vystrčit ruku z jedoucího auta) a zjistěte, kolik práce vám dá udržet sám sebe v klidu.

A jelikož práce je jen jiné slovo pro energii a jelikož platí zákon akce a reakce, můžete považovat za prokázané pokusem, že i nepohybující se těleso odebírá pohybujícímu se vzduchu energii.

Fyzikální puristé mi nepochybně namítnou, že práce je součin síly a dráhy, přičemž tady je dráha nula, ale já jim řeknu, že to vím taky a ať se zamýšlejí ještě jednou.

Praktická ukázka vlivu větru na (původně) nepohyblivý objekt je například zde: https://www.youtube.com/watch?v=jSazfffR72I.

Jo. dělám si z toho legraci, ale chápete, doufám, oč mi jde .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.2.2020 10:57

Asi fakt nechápu. Já se jen snažil naznačit, že energie, kterou větru odebere turbina je určitě mnohem větší, než energie kterou odebere statický objekt. Já netvrdím, že ve druhém případě je to nula.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 11:44

Podle mě jste tu nulu tvrdil, ale nemusíme se vracet.

Čistě intuitivně (líp to neumím):: turbína větru uhýbá, ona se s ním nepere. Představme si vrata: nezamčená si vítr otevře, o zamčená se zarazí.

Pro doplnění: větru je energie odebírána jednal pohybem (vítr odnese střechu; odstrčí list turbíny; zvedne letadlo - je jedno, jestli je vzájemného pohybu dosaženo pohybem vzduchu nebo letadla; proto starty i přistání proti větru), jednak deformací (stromy ve větru; nebo si položte ruku na nějaké návětrné okno - budete se divit, co to sklo dělá).

Pro představu: nějaká takováhle věž: https://www.gsmweb.cz/foto.php?op=oskar&cid=30501&okres=SU musí při zhruba stoletém zatížení větrem zvládnout tah v libovolné noze několik desítek tun. Taky má pod sebou základ těžký nějakých 100 tun, případně pod každou nohou tahové piloty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 4.2.2020 6:56

Na tom něco je. Samozřejmě že třeba odlesňování, změna zadržování vody, a jak pan Šejna říká i mrakodrapy a zastavěnost vliv mají. stejně jako, že jeden větrník problém nebude. Pole větrníků už ano.

A jsme u toho co říkám vždycky. Vyřvat si ekologii není správná cesta. Musí se na to s rozumem, systematicky a nejde to bez demokracie. A hlavně pryč od rudých mozků především těch se zeleným nátěrem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek