M. Hájek 11.2.2020 14:22

Všímáme si udusané půdy neschopné jímat vodu, nízkého obsahu humusu v půdě, údajného nedostatku zeleně v otevřené krajině, dýmajících komínů, pěstování řepky, kácení amazonského pralesa, údajného poškození tryskových proudů, odvodnění pozemků, narovnaných vodních toků, anomálií na jihu Indického oceánu, nevšímáme si však stovek tisíc větrných elektráren a kilometrů čtverečních solárních panelů. Větrné elektrárny jsou zcela novým prvkem v atmosféře, který tady nikdy nebyl ale který zcela určitě ovlivňuje proudění vzduchových mas, sice nepatrně, ale jehož vliv se s postupem času kumuluje a nakonec se v plné síle nakonec projeví. Možná v podobě orkánu Sabine.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Hájek 11.2.2020 13:01

Těch větrníků není jen pár, jsou jich stovky tisíc, minimálně 350000, v západní a severozápadní Evropě jich stojí na 100000, bylo by s podivem, kdyby neměly žádný vliv na ŽP kromě výroby elektřiny. Ekologičtí aktivisté nám říkají, že v jakékoli činnosti člověka by se měla dodržovat zásada předběžné opatrnosti. Říkají nám také, že klima křehké a že i malá příčina může mít dalekosáhlé následky. Říkají tomu efekt motýlího křídla. A tady se vybudovalo ve velkém něco, co tady nikdy nebylo a s čím nejsou žádné zkušenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Tůma 10.2.2020 14:26

Tady je rozhodně jiná interpretace výsledků: https://www.forbes.com/sites/michaelmarshalleurope/2018/10/05/no-wind-farms-are-not-causing-global-warming/#7a0614c4f8ce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 8.2.2020 13:08

Nic o tom nevím, obrázek pro mě moc snadno pochopitelný není, vlastně vůbec, má mysl je otevřená, takže: co vlastně ten obrázek ukazuje? vidím za větrníky pruhy vírů se zkondenzovanou vodní párou na viditelnou mlhu, nepříliš vysoko nad zemí. Co to vlastně znamená? a jak to vzniká? proč vlastně za větrníkem vlhkost ve vzduchu kondenzuje? (napadá mě - že by se za větrníkem snížila teplota...?), a co dál? může to skutečně ovlivnit dešťové srážky desítky či stovky kilometrů daleko? (už jsem o té teorii slyšel, že u nás neprší proto, že větrníky v Německu tu vodu ve vzduchu zadržují - připadá mi to jako nesmysl, např. kde tedy ta voda spadla?)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Šír 8.2.2020 12:53

Jak může pár větrníků kousek nad zemí nějak významně ovlivňovat dešťové mraky pár set metrů nad zemí? Další představa - energie obsažená v obrovských hmotách proudícího vzduchu, kolik z toho sebere pár větrníků nad zemí? Údaj o tom, že řada větrníků na pobřeží rozehnala hurikán z moře, mi připadá, slušně řečeno, směšný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Uzel 6.2.2020 12:13

Kdepak ve středověku. "Seriozní" debatu na téma andělů na špičce jehly jsem zaregistroval na ORF někdy v 80tých letech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 5.2.2020 15:01

.. troubo jeden zelenorudý, konfenzační pruhy za letadlem jsou zmrzlé zbytky spalných plynů, vycházejících z motoru letadla. Můžete je vidět až od určité výšky, ale vždy v závislosti na teplotě (-°C ) okolního prostředí. To, co jsem vám nabídl v odkazu, jsou viditelné změny proudění z laminárního na turbulentní v úrovni hladiny moře. Většího "kudavyidiote" než jste vy, aby jeden pohledal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Mara 5.2.2020 11:22

Mohl byste nejak upresnit to "neuveritelne svinstvo" pri vyrobe FV panelu? Asi mi neco uniklo. Mel jsem zato ze FV panel se sklada z kremikovych desticek, medenych dratku, skleneneho krytu a hlinikoveho ramecku. Coz jsou vsechno materialy bezne vyrabene pro spoustu ucelu a o neuveritelnem svinstvu pri jejich vyrobe jsme nikdy neslysel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Mara 5.2.2020 11:12

Experti na NP vedi co s tim - zastavte fofrniky nez bude pozde!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 5.2.2020 7:36

"Vliv CO2 a dalších skleníkových plynů je ale už znám století a nově poměrně precizně vyčíslitelný:" Ano. Spalování fosilů produkuje cca 10Gt CO2/rok, ve vzduchu země je CO2 cca 560 Gt, čili je to cca 2%. Evropa se podílí cca 10%, Česko cca 2%. Takže Evropa přidává 0,2% a ČR 0,04%. Voda se podílí cca polovinou tak 0,1% a 0,02% skleníkového efektu. Pokud tedy v ČR zcela zastavíme fosilní energetiku (auta, elektrárny, vytápění domácností, vlaky...) tak ubereme ze skleníkového efektu celých 0,02% a určitě zachráníme Zemi. No neberte to! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 4.2.2020 21:05

Mimochodem, ŽÁDNÝ "tehdejší" typ PWR nezpůsobil havárii, která by ohrozila obyvatelstvo, ani TMI 2 ne. Emise radioaktivity z TMI 2 nejenže nepřekročily roční limit, ale jsou dokonce menší, než emise některých elektráren na uhlí. Takže žádné převratně změny konstrukce nejsou nutné! Menší úpravy se dělají průběžně i u provozovaných elektráren. Požadovaná "vylepšení konstrukce" mají jediný cíl, stavbu jaderných elektráren zastavit, jak jsem se zmiňobval u Flamanville 3!

I když musím přiznat, že "kvalita" obsluhy TMI 2 mě šokovala, byla nepoměrně horší, než u nás! Tvořili ji zaškolení STŘEDOŠKOLÁCI bez speciálního vzdělání. Ti nejprve zapomněli před spuštěním otevřít ventil hlavního chladicího okruhu, takže se reaktor přehřál. Později několik hodin nepoznali, co se vlastně děje a situaci zvládli až přivolaní experti státního dozoru...

Ve Fukušimě byla poměrně stará (40 let) elektrárna s reaktory BWR zničena kombinací zemětřesení 9 stupně a vlny tsunami, která mimochodem zabila 20000 lidí, zničila jednu přehradu (přes 100 obětí), způsobila výbuch v jedné rafienerii (300 obětí) atd. Modernější Fukušima 2 i tuto přírodní havárii zvládla!

O Černobylu jsem tu psal několikrát, nebudu se opakovat.

Přesto by se havárie Fukušimy 1 zvládla, kdyby veškeré zdroje nebyly prioritně použity na záchranu lidských životů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dobrý 4.2.2020 20:50

Prispevek uplne mimo. Tady jde o to, kde prsi. A pocasi je ukazkovy priklad stochastickeho systemu, kde i mala zmena na zacatku muze mit obrovsky dopad na vysledek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2020 20:39

Na první přečtení to skoro vypadalo, že dostali rozum. Ale ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2020 20:31

Nikde se neprohánějí stovky proudových letadel 200 metrů nad zemí 24 hodin v kuse. Hory a kopce tady byly odjakživa, zatímco klimaplašani straší ZMĚNOU KLIMATU. Ten jev není jen zajímavý, ale kondenzace vodní páry ve vzduchu vede k tomu, že ta voda spadne někde na zem - jinde, než by spadla, kdyby někdo v tom vzduchu nešprudloval stovkami obřích vrtulí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 4.2.2020 19:27

KLimatické modely se červenají? Není divu, když se mají za co stydět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 4.2.2020 19:26

Článek se sice jmenuje "Síla větru", ale o jeho skutečné síle tam není nic, proto si dovolím předložit pár informací, o kterých si myslím, že nejsou všeobecně známé:

Výkon větru roste s třetí mocninou rychlosti větru. Poněkud srozumitelněji řečeno to znamená, že se výkon větru zvětší osmkrát, pokud jeho rychlost stoupne na dvojnásobek A samozřejmě obráceně.

Například 2 MW turbína s 40 m "křídly". Při normální hustotě vzduchu, 10°C a rychlosti větru 6m/s je výkon větru roven 780 kW, při rychlosti 18m/s je výkon 21MW, to je 27x více.

Při účinnosti 40% to dává výkon turbíny 343kW při 6m/s a 8,4kW při 18m/s..

Problémem není výkonnost větrných elektráren, ale jejich volatilita. A samozřejmě energetická hustota v měrné energetické jednotce na plochu, která je oproti klasickým a jádrovým elektrárnám mizivá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. David 4.2.2020 19:25

Jenom tak "na okraj", selským rozumem, nerozjebávají ony fofrníky laminární proudění v turbulentní v úplavu? A pak tlak, teplota a rosný bod jsou v hajzlu, když je za fofrníky takový maglajz v turbulencích, i hmyz je z toho na mrtvici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2020 19:02

"nebyl prokázán vliv antropogenní produkce CO2 na změny klimatu" no řekl bych, že i jenom dýcháním lidstvo produkuje 7 G x 1 kg (?) CO2 a ten nepochybně skleníkovým efektem zvyšuje teplotu Země. Problém je O KOLIK? O 10, 1, 0,1, 0,001, 0,0001.. oC? Z druhé strany Evropa se podílí na produkci CO2 spalováním fosilů asi 10%. Když úplně zastavíme průmysl, auta, elektrárny, topení doma... tak to bude mít elekt -10%, čili desetinu, čili skoro nic. A cena? J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 4.2.2020 18:55

Pokud jde o simulátory, mohu si nastavit cokoliv, i to, že za 2 roky bude Země horká, nebo studená, nebo tak akorát. Jak se mi hodí, abych na to vydělal. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 4.2.2020 18:42

Více zde:

https://www.bloomberg.com/news/features/2020-02-03/climate-models-are-running-red-hot-and-scientists-don-t-know-why

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2020 18:41

"tvorba jaderného odpadu" no je 1) jaderný odpad tj. z nemocnic, laboratoří... a 2) vyhořelé palivo. O tom 1) není pochyb, uskladnit. Ale 2) obsahuje 90% využitelné energie a lze jí dopálit, dokonce i v současných reaktorech (jako podíl v palivu). A veškeré vyhořelé palivo z Temelína je v myslím 40 ti sudech ve větší tělocvičně. Podívejte se na video o Temelínu. Takže to není tak špatné jak se to prezentuje. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 4.2.2020 18:37

Včerejší zpráva z Bloomberg

Climate Models Are Running Red Hot, and Scientists Don’t Know Why. The simulators used to forecast warming have suddenly started giving us less time.

Klimatické modely "horkem zčervenaly" a vědci nevědí proč. Simulátory používané k předpovídání oteplování nám náhle začaly dávat méně času.

Předpovědi některých modelů ukazují vzrůst teplot přes 5 stupňů Celsia - což by byla skutečná klimatická katastrofa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2020 18:33

"naivitou o bezpečnosti" nějak mi unkla informace o počtu jaderných nehod, tedy míněno atomových elektráren ve Francii. Mohu poprosit o data? děkuji. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 4.2.2020 18:31

https://www.kurzy.cz/zpravy/529349-britanie-planuje-do-r-2035-zakaz-prodeje-aut-se-spalovacimi-motory-vcetne-hybridu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 4.2.2020 18:27

Renčín: "Nemohly by tvé mozkové buňky odumírat potišeji?"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Krásenský 4.2.2020 18:24

Vámi uvedený příklad "Kolik andělů může současně tančit na špičce jehly" byl příkladem z oboru množin Viz Petr Vopěnka a jeho knihy o matematice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 4.2.2020 18:23

Ani Vy a ani já, pane Pivodo, za to autoři oněch studií ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 4.2.2020 18:13

Blabla. Tady je ale zjevně problém v laminárním vs. turbulentním proudění... Blbe

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 4.2.2020 18:03

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 18:01

"Intelektuále" viděl jste někdy kondensační pruhy za letadly? Všimil jste si někdy zvlnění oblačnosti od orografie? ....

To jsou všechno zajímavé ve viditelném světle až pikantní projevy pro fotografi, kdy i mírné narušení na hranici kondensace vede k velmi výraznému optickému jevu.

Naopak se vsadím, že infrateploměr či dokonce kameru jste do ruky nikdy pořádně nevzal a tak si prakticky neujasnil - nezviditelnil oblast spektra - kde se dnes o klimatickém vývoji rozhoduje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek