J. Pavelka 4.2.2020 11:37

No a kdzž stavíme baráky a vůbec , tím ovlivňujeme směr větru a ubíráme mu energii, , o výsadbě lesů větrolamů nemluvě...Ne že by to vliv mít nemohlo, ale to nejsou speciálně jen tz větrníky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Woloszczuk 4.2.2020 11:37

Nemáte pravdu, nejde jen o energii. Změní se způsob proudění, větrník sice převezme minimum energie pohybující se vzduchové masy, ale současně změní způsob jejího pohybu, turbulentní proudění za větrníkem je mnohonásobně větší než za pevnou překážkou stejných rozměrů. Kinetická energi, která vzduchy zůstane se nepoužije k pokračování jeho pohybu původním směrem, ale významaná část se "ztratí" v tyrbulentním víření za větrníkem, masa vzduchu musí významně zpomalit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Mara 4.2.2020 11:35

Nechci vypadat jako nejaky rejpal ale kdyz pisete ze "Na každém větrníkovém poli je vytrvale atmosféře odnímána vlhkost" - co se s tou vlhkosti deje?

Do ted jsem nepozoroval ze by kolem vetrniku byly nejake mocaly a mokrady... Samozrejme nemam moznost pozorovat vetrniky v mori...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šrajer 4.2.2020 11:34

Vliv větrníků by se snad dal spočítat stylem, kolik dodávají energie krát účinnost a potom porovnat či spočítat energii bouřek, to vše do poměru. To by dalo nějakou představu. Spíš je zajímavé a to téma zde také bylo, vliv CO2. Zde jsou nesrovnalosti. Jak může CO2, který je dle experimentu J.Tyndalla plynem jež zvyšuje tepelnou vodivost atmosféry, působit jednosměrně a vyzařovat teplo převážně zpět k zemskému povrchu, když teplo hledá rovnováhu a chladněji je v troposféře. Může mi to někdo vysvětlit? Podotýkám, že jsem aparát irského fyzika Johna Tyndalla objevil v jedné diskuzi vážených vědců, kterým se oháněl klimaalarmista. Dal jsem si tu práci a našel na wikipedii schema a popis. Z něj jsem došel k závěru, že CO2 v atmosféře způsobí její vyšší tepelnou vodivost, přičemž klimaalarmisti tvrdí, že skleníkový plyn je vlastně taková deka, ktera přikryje zemi a ta se oteplí. Z experimentu J.Tyndalla je ale zřejmé, že je to naopak. Atmosféra je tepelně vodivější, dochází k rychlejší výměně tepla a to všemi směry. Kdyby mě chtěl někdo přesvědčit že tomu tak není, musel by dokázat, že přenos tepla v CO2 probíhá jen jedním směrem, něco jako v polovodičové diodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 11:32

ale jistě, že prší tehdy, když dochází ke kondenzaci páry. Jen nějak nemohu pochopit, jak by mohl jemný vánek způsobit ubývání drobných srážek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 11:28

...A Mars year lasts almost 1.88 Earth-years, so the original image was snapped over 5.5 years ago. The orbiter captured the second image on December 25, 2019 and released the powerful comparison on Friday.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 4.2.2020 11:13

Máte pravdu až na jednu drobnost. Důsledek dopadu meteoritu i průměru 1 m je jiný než jeho kolegů o průměru 10, 20 či 100 metrů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 11:06

Všechny paradoxy současného zeleného šílenství se nevešly do jednoho blogu, protože by to bylo dlouhé. Jestli se Vám to líbilo, tak zkuste i další. Např.

https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=736374

https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=739639

a další.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 11:02

Skutečně jen proto? Proto např. prší na Šumavě???

Nebo je to proto, že nastanou podmínky, kdy v nějaké vrstvě atmosfery dojde k masivní kondenzaci páry, např. výstupem vduchu po úbočí nějakého horského hřebenu?

Víte, čem use říká vyčesávání vlhkosti stromy na horách?

Příčin, které ovlivní pohyb vzduch a tím i kondenzaci, je daleko víc, než jen přechod fronty. Proměnných, které ovlivňují fyziku atmosfery je spousta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.2.2020 11:00

Přesně.

Energie větru, přinášející vodu od moře je snížena o výkon větrných elektráren. Pokud jich je hradba, již je možno počítat s většími čísly.

Naše vláha je typicky od západu, od moře.

Ostatně to vidím na učivo tak deváté třídy, tedy pro ty, co se "rádi šťourají" ve fyzice a matematice.

Dále viz "mudrochytráky", kteří odvedou dešťovou vodu do WC a dále do kanálu ........ místo, aby s ní zavlažovali zahradu. Pak už se jen diví, že jim "malinko usychá". Za všemi průšvihy stojí "okamžitý nápad", delší přemýšlení toho moc nezkazí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 4.2.2020 10:57

Srážkové poměry na našem území zcela jasně dost silně ovlivňuje Českomoravská vysočina, což jsou kopečky, které zvedají terén v naší zemi o méně, než je výška bariéry z větrníků ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.2.2020 10:57

Asi fakt nechápu. Já se jen snažil naznačit, že energie, kterou větru odebere turbina je určitě mnohem větší, než energie kterou odebere statický objekt. Já netvrdím, že ve druhém případě je to nula.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:56

Díky za odkaz. Výborný článek. Ukládám si a s dovolením budu občas šířit. Škoda, že váš blog četlo tak málo lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 4.2.2020 10:55

Ne "tady", ale na prahu střední Evropy. v off-shore v severním moři. Odtamtud je to k našim hranicím už jen "kousek".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 4.2.2020 10:54

Že větrníky ovlivňují proudění vzduchu je nezpochybnitelné. Pokud tedy platí zákon zachování energie. Dosud však neznáme velikost toho vlivu, stejně jako u CO2. Pokud tu úroveň neznáme, stejně jako u CO2, musíme mu přikládat stejnou váhu jako údajnému vlivu CO2. To znamená, že objektivně je stavba větrníků stejně nebezpečná jako zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře.

To jsou fakta, se kterými se někteří fanatici prostě nesmíří a budou vás přesvědčovat pořád dokola, že to tak není. Bohužel to tak je a okecávání nevzdělanou a médii zpracovanou většinou nemá na fyziku žádný vliv, i když 100x opakovaná lež se pro někoho stává pravdou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 10:54

Podívejte se podrobně na dlouhodobé srážkové průměry

http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:54

Co kdybyste si ten článek nejdříve přečetl ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 10:53

Než začnu zbytečně urážet vás :-), poprosím: stoupněte si do silného větru (k nalezení na většině rozhleden a v okolí pohybujících se objektů aneb stačí vystrčit ruku z jedoucího auta) a zjistěte, kolik práce vám dá udržet sám sebe v klidu.

A jelikož práce je jen jiné slovo pro energii a jelikož platí zákon akce a reakce, můžete považovat za prokázané pokusem, že i nepohybující se těleso odebírá pohybujícímu se vzduchu energii.

Fyzikální puristé mi nepochybně namítnou, že práce je součin síly a dráhy, přičemž tady je dráha nula, ale já jim řeknu, že to vím taky a ať se zamýšlejí ještě jednou.

Praktická ukázka vlivu větru na (původně) nepohyblivý objekt je například zde: https://www.youtube.com/watch?v=jSazfffR72I.

Jo. dělám si z toho legraci, ale chápete, doufám, oč mi jde .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.2.2020 10:49

Zelený bolševik už zase lže, jako když Rudé právo tiskne...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 4.2.2020 10:48

Vítr má pohybovou (kinetickou) energii. Kolik energie mu vezmou větrníky se dá lehko spočítat.

Megawatty, efektivita větrníků, .... víc dat nepotřebujete. t

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 10:48

Odkdy prší ze slabého vánku?

Doposud platilo, že prší při přechodech front (teplá, studená, okluzní).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 10:45

Klasické fake-news.

Sonda zaznamenala zřícení skalního převisu a web reformy.cz z toho udělal globální oteplování na Marsu.

Možná by prospělo šiřitelům těchto debilních informací, že i na Marsu funguje gravitace, změny teplot a atmosféra. Výsledkem bývá eroze povrchu Marsu a tedy i občas zřícení skalních převisů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 10:43

Větrné farmy využívají větší procento z větrné energie při vánku než při silném větru (natáčejí lopatky, aby měly plný výkon). Tím zpomalují více slabé větry, a proto ubývá drobných přeháněk a zůstávají jen silné lijáky. Bližší, vč. odkazu na studii renomované university v

https://johnjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727324

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 4.2.2020 10:43

Hodně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:42

Nevidím dle vlákna komu byl dotaz určen ale řeknu svůj názor. Co se týče počasí u nás není tak důležité kolik tu máme větrníku my ale kolik jich mají naši západní sousedé. A nejvíce těch větrníků je právě na břehu Severního moře, odkud k nám chodí převážná většina srážek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 4.2.2020 10:40

Jo jo, pokud se do diskuze pustí Rada a Šejna, je výsledek zaručen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 4.2.2020 10:38

A kolik těch elektráren tady zatím máme?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 4.2.2020 10:37

Jenže ten vodík musíte stlačit na minimálně 200 atm a při tom chladit...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:35

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:34

Bohužel musím zcela souhlasit .

• reagovat
• nahlásit příspěvek