P. Aron 4.2.2020 10:33

Jinak víte, že na Marsu se také globálně otepluje ? A tají tam polární čepičky ? Doufám, že Gréta už shání kosmickou plachetnici(projekty existují) a půjde vyčinit Marťanům a vynadá jim : How dare you.

https://www.reformy.cz/globalni-oteplovani-na-marsu-nasa-sleduje-dramaticky-kolaps-polarnich-cepicek-na-marsu/?fbclid=IwAR1uVHiuTXFP4ZN4-Wxk87qizjj4XsF6gOnsFD9vRv3yro1cqXOAxfK4nBI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 10:31

Statistika říká jen to co píšete. Větrníky každopádně odebírají kinetickou energii proudícímu vzduchu. Je to něco, jako kdyby na pobřeží vyrostlo nové menší pohoří. Zda to opravdu ovlivňuje množství srážek na kontinentu lze těžko říci s jistotou. V každém případě ale z pohledu fyziky atmosféry je to naprosto oprávněná úvaha. K tomu si připočtěte složitost dynamiky atmosférických procesů, kde i malá změna může mít jinde velké následky. (Efekt mávnutí motýlích křídel)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 10:25

Co říká statistika:

roční srážkový průměr za posledních deset let je v Česku 657 mm. Dlouhodobý průměr je 674 mm. V posledních 10 letech jsou tedy srážky o 2,45% nižší, než je dlouhodobý průměr (tzv. normál). Opravdu si někdo myslí, že to je důkaz o škodlivosti větrných elektráren?

Nejsušší byly roky 2015 a 2018 (78% normálu) . Tehdy bylo horké suché léto. Nebýt těchto dvou mimořádně suchých roků, byl by desetiletý průměr nejspíš nadnormální. V tom horkém suchém létě foukal vítr od jihu z Afriky a nikoli od Atlantiku, kde údajně větrníky zabraňují tomu, aby k nám dorazil déšť.

Už jen čekám, až někdo příjde s objevem, že větrníky způsobují blokádu tlakových výší a níží, nebo že dokonce snižují sluneční aktivitu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pospíšil 4.2.2020 10:21

Místo dlouhých úvah by bylo možná rychlejší zajet do Rakouska, a informovat se tam,kde mají s větrnými elektrárnami nějaké to čtvrtletí bohaté zkušenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 4.2.2020 10:09

Bocek, dycinky bez háčku, Vhodné umístění větrných elektráren tak tipuji mimo Českou kotlinu. Jedinnou smysluplnou fotovoltaickou elektrárnou je LES, stačilo by jen trochu více vody, trochu vice CO2, hubení kůrovce jinak než odvozem a lepší hospodáře než "Kindermanažery " v LČR. Fotovoltaiku bych rád na každé J střeše a přebytky do TUV. Vodní elektrárny, které si nezákoně přivlastnily OZE bych nechal budovat všude , kde je mgh. Průmysl však vyžaduje zdroje stálé a nezávislé. Jinak prohlašuji, že JE mají stejný pohon jakoVodní, VE,FVE -tedy jadernou reakci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 10:08

Buďte rád, že je zatím řeč o jedné jediné planetě a že se zatím(?) nikdo nepokouší zabránit tepelné smrti Vesmíru.

Taky si říkám, jestli by nešel na nezvládnuté uhlíkové hospodářství napasovat rudý posuv některých vesmírných objektů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 10:05

Pan Rada má pravdu v tom, že podkrušnohoří leží v něčem, o čem jsme se už ve vlastivědě učili, že se jmenuje srážkový stín. A nezpochybňuju sucho posledních let. Podle starých kronik to vypadá, že už bylo na čase a že to zase přejde. Ale hlavně: o vlivu větrných elektráren jsem se doslechl už párkrát, takže to zkouším najít na přehledné a vysloveně efektní animaci na www.ventusky.cz. Mj. je tam rychlost a směr větru ve výškách 10 - 100 - 250 m nad zemí. Zatím se mi tam nepodařilo objevit ani náznak vlivu větrných parků.

Sám sobě namítám, že netuším, kolik z těch dat jsou měření, kolik model a jak moc je výsledek zhlazený, takže klidně věřím, že nějakých 20 km (zhruba z Chomutova do Loun, řekl bych) tam vidět být nemusí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 9:54

Nejenom lidi se chtějí mít pořád líp. I ta slunečnice "každým dnem otáčí se za sluncem". Tomu bych drogová závislost opravdu neříkal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Forman 4.2.2020 9:53

A teď už vyloženě žvaníte nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 4.2.2020 9:52

Tak ono bude něco na ,,tých chýroch", že větrníky v Severním moři oslabují vítr tak, že pak není schopen donést dešťové mraky až k nám? Já to tušil!!!!!!!!!!!!!!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 4.2.2020 9:48

To zní, jako byste preferoval leháro proložené 15% pracovního času, když zrovna fouká.

Vztah cen nemovitostí a sucha bych do toho radši netahal. Jestli dobře koukám kolem sebe, tak v posledních dvou třech letech je dost sucho a ceny nemovitostí dost rostou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 4.2.2020 9:48

Pane, Google neumí vše, ale jste-li englicky vzdělán, pak si můžete v originálu přečíst. o co jde. A nejste-li englicky vzdělán, pak děkujte z plna hrdla Googlu, že vám umožnil pochopit, o čem že je řeč. By.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 4.2.2020 9:46

Podobně "definované stabilní zdroje" energie si může dovolit společnost:

1. Evidentně zhlouplá nějakou pošahanou filosofií.

2. Společnost disponující penězi/schopná tisknout peníze nekryté a počítající s tím, že voliči nejsou schopni rozklíčovat obrovské (a stále rostoucí) mrhání státními penězi.

3. Společnost netechnická s hloupým vztahem k matematice a dalším exaktním vědám.

4. Společnost ekonomicky zhlouplá, viz již obecně používaný pojem "zadarmo".

5. Společnost ovládaná "televizním" pocitem, že se blíží konec světa, který by způsobila tím, "že by něco horečně nekonala". Společnost, která se ovšem ani nepodívá do atlasu, kolik místa zabírá na celé Zemi. A vážně přemýšlející/debatující o vlivu slunečního panelu na celou Indii. Příklad.

6. Atd., něco dalšího by se našlo. Popsáno zde i jinými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Polák 4.2.2020 9:43

Tak k věcné diskusi. Pokud jsem něco pochopil, tak autoři článku "poukazují" na to, že větrníky mají i negativní jevy. K tomu, aby to někdo pořádně změřil a spočítal by bylo, pochopitelně, potřeba investovat do vědeckého výzkumu. Na rozdíl od jiných diskutérů bych já byl pro to, aby ty granty atd. dostali.

Jsem dokonce ochoten akceptovat nějaký opravdu vědecky podložený závěr o tom, kolik činí nežádoucí oteplení od větrníků ve srovnání s tím, kolik oteplení může lidstvo teoreticky snížit odstraněním jeho vlastní generace CO2. I potom ovšem bude těžké mě přesvědčit, že by nebylo lepší stavět jaderné elektrárny.

Ale hlavně: jsem ochoten "naslouchat vědcům" a nikoliv dětem, které "pro záchranu" klimatu chodí za školu a nedej bože aby je někdo nutil dělat maturitu z matematiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kubáč 4.2.2020 9:29

"Zabíjení insektů" - Google překladač je dobrá Čecha !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pilík 4.2.2020 9:18

Je zajímavé, že nikdo se ještě nezmínil o tom, že vlivem výroby stovek GW elektrické energie větrníky se tato energie ze vzduchu prostě ztratí (zákon o zachování energie). Pak ovšem dochází k tomu, že střední Evropa přišla o zimní severozápadní proudění vzduchu, které je nahrazeno teplým a sušším prouděním z jižních směrů - kde větrníky nejsou. To denně pozoruji na komínu Malešické spalovny, kde dým směřuje převážně k severu, opačným směrem jen vzácně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šedivý 4.2.2020 9:02

To je zajímavé, že se sice pořád dočítáme o tom, jak je spousta možností akumulace - ale stále je to jen na papíře.

Že by v tom byl nějaký háček (velikosti kotvy na Titaniku)?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Forman 4.2.2020 9:00

Pokud zdroje energie a výroba energie neprojde trhem se zpětnou ekonomickou vazbou, je to všechno k ničemu. A že VE je jasně ekonomicky nevýhodný zdroj, je již dokázané.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:46

Lidská realita stojí na dominanci emotivity nad racionalitou.

"Neviditelnou energií" by v této situaci mohla být touha života po sobě samém která se ale při přebujení chtivosti mění v nezvládnutelnou a dlouhodobě neživotaschopnou.

Nejvýmluvněji situaci dokreslují případy drogově závislých. Lidstvo se dnes v tomto smyslu stalo závislé fosilně na stálém extenzivním růstu. Ten často nekriticky obhajujeme jak jedinou možnost jak závisláci, kteří si svět bez růstu dávek už neumějí představit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:36

Pane Bočku energie větru se dá využívat různě. Třeba přímo pro výrobu komodit s douhodobou skladovatelností jako je vodík. Metod jak akumulovat energii je daeko více. Ty sice problematiku komplikují ale konec konců akumulace jsou v přírodních procesech odjakživa běžným jevem.

Jinou variantou je život na fosilní dluh s minimem akumulace. Svého času jsme se utěšovali, že technologickýý pokrok povede záhy k jiné s hlediska těžby efektivnější technologii - jaderné... K tomu v dominantím úhrnu ale nedošlo - ba naopak. Našly se sice některé formy lokálně výhodnější ale v globálním úhrnu se těžba energií už zhruba století snižuje.

Vhodně umístěné a technologicky propracované VE jsou dnes vedle snižování měrné spotřeby jedou s mála cest jak si dlouhodobě udržet životní úroven a tím rozvojové šance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:23

Proč lžete - nebo si nalháváte: ..."Přicházíme o lesy kvůli kůrovci, kterého podporují ti samí zelení".

Kůrovec je podle poznání lesních inženýrů ve svém životním cyklu živočich velmi úzce vázaný na teplotu a vláhu prostředí. Teplota i vláha se ale začala měnit tak dramaticky jak nikdy za celá minulá tisíciletí a ještě déle.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:17

Princip předběžné opatrnosti bych používal "opatrněji " nebo chceteli důsledněji. Má totiž řadu velmi paradoxních aspektů.

Když se např. nedávno ukázalo, že i malé promile vzletů boeingů může vést ke katastrofě - pak byly dokonce v letu "předběžně opatrně" odkloněny na nejbližší letiště a dodnes tam stojí uzeměny.

Jiným - opačným - příkladen ja vývoj klimatu. Ten hrozí do budoucna dokonce civilizační skázou - na kterou ale mnozí velice váhají pohlížet jako na katastrofální riziko asi přesto že "náraz" bude rozložen na podstatně delší dobu a nejvlivnější lidé ho nejspíše přežijí nejdéle.

To přesto, že věda (dlouhou řadou studií a i vdokumentárních filmech) dokládá vývoj a rizikové okolnosti u rozvratu klimatického podstatně spolehlivěji s podstatně vyšší měrou fatálních konců.

https://www.csfd.cz/film/455787-je-s-nami-konec/prehled/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 4.2.2020 8:16

Těch 15% je energeticky nešťastných. Zatím co u německých off-shore se blíží k 50% ( z jedné vrtule dosáhnete ročně více než trojnásobek el.práce).Navíc diagram dodávky VE v Česku připomíná ústa přestárlé indiánky a bez smysluplné akumulace typu PVE jsou VE spolu s FVE energetickým harakiri.

K poklesu ceny stačí jen navštívit vísky Guntramovice, Dvorce,Horní Loděnice : spousta nemovitostí na prodej, kupujte ,kupujte -nebudou?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 8:03

Důvod vymizení - přibývání - může tkvět v pozměněném uhlíkovém cyklu.

Na planetě Zemi to geohistoricky "zvládly" přírodní procesy. Nyní bilanci vž všech biogenních rvků masivně narušily ty antropogenní vlivy a to až tak, že to zpětně začíná negativně měnit životní podmínky celé biosféry k dynamičtějšímu a obecně tedy méně úživnému.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:56

Blázny ze sebe dělají ti kteří ignorují přírodovědné principy těžby energií:

https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI

Pokud Vás zajímá více pak si projděte další články k tématu. V čaštině k tomu před lety vyšlo pěkné a doposud sotva překonané vysvětlení i v češtně:

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2008/cislo-9/ceka-nas-drasticka-zmena-zpusobu-zivota.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:51

Pane Štastný pokud bydlíte v oblasti se silnou orografií - jako jsou hory - tak právě Vy máte možnost si všimnout a porovnat míru vlivu vysokých pohoří a přízemních větrníků.

Ti co žijí jinde si dnes v době rozvinuté informatikymohou alespon pustit animace chodu vzdušných mas které názorně ukazují proč někde jsou deštné pralesy a jinde a třeba také těsně vedle oceánu hned pouště. Toto si mohou porovnat na gogle mapách porovnat i s dislokacemi větrníků po světě.

Ti vnímvější a schopní si dohledávat historické situace si dokonce mohou všimnout jak změny podnebí daleko úžeji krelují se změnami zalednění severní polární čepičky o kterých jsem psal už s kraje diskuse:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 4.2.2020 7:51

"Není Vám alespon divné, že i když přicházíme o celé lesy na mnoha tisících hektarech ... deficit srážek u nás přesto pokračuje ba narůstá už sedmým rokem? "

Asi jste se přepsal, ale právě ty lesy na deficit srážek mají vliv také. Pár větrníků změní počasí lokálně. Větrníková pole na pobřeží už budou mít větší vliv. Před 20 lety byl u nás nadbytek srážek a mluvilo se že budou vlhka, teď je sucho a mluví se že budou sucha. Ono i toto je způsobeno skleníkovými plyny a následnými změnami proudění, ale nejenom. A paradoxně, pokud bychom brali dnešní sucha a větrníky na pobřeží Německa, korelace by se nabízela. Doufám ale, že spíš falešná.

Přes to všechno jste napsal správně, že je třeba zohledňovat všechny vlivy i ty větrníky vliv mají. Jde spíš o to jak velký, jestli globální a jestli skutečně pár mrakodrapů nejsou horší. Jenomže na co lidé poukazují je, že je to vše zpolitizované, lže se a místo svobodné diskuse se tlačí rudá totalita, nátlaky nevzdělanců a psychicky nemocných lidí. To je špatně. Co se týká demontáže větrníků. Tam je taková lobby, že se to od možnosti snížit CO2 moc neliší.

Řešení je pak celková změna způsobu života s větší citlivostí k přírodě. Postavit mrakodrapy, žít ve městě, vystavět na polích solární panely, zapnout klimatizaci a nadávat na čmoudící auta není řešení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2020 7:47

"Vyřvat si ekologii" jako to činí sv. Gréta je snad špatné? No fuj! Teď vážně: Podle principu předběžné opatrnosti - horlivě požadovaného U JINÝCH by se PŘED masovou výstavbou větrníků mělo naprosto jasně ověřit a dokázat že: 1) nezabíjejí ptáky, netopýry a hmyz 2) nepoškozují zdraví lidí žijících v okolí, infrazvukem, hlukem atd. 3) nesnižují poudění vzduchu od moře do vnitrozemí 4) při jejich stavbě se nespotřebuje téměř více energie než mohou vyrobit 5) po dosloužení se dají ekologicky recyklovat a beze zbytku využít ..... No už prý některé občanské iniciativy začínají výstavbu větrníků bojkotovat dotazy "a jak to ovlivní rosničku zelenou, a jak kulíka nejmenšího....?". J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Forman 4.2.2020 7:44

VE jako podstatně levnější typ energie..... to si dál z nás budete dělat blázny ??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 7:41

Jesté je pro mě spíše to, že "nevím proč".

Pozdravení ale akceptuji a opětuji jako předpoklad k věcné diskusi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek