Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Síla větru
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kouřil 4.2.2020 10:40Jo jo, pokud se do diskuze pustí Rada a Šejna, je výsledek zaručen. |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
|
|
P. Aron 4.2.2020 10:33Jinak víte, že na Marsu se také globálně otepluje ? A tají tam polární čepičky ? Doufám, že Gréta už shání kosmickou plachetnici(projekty existují) a půjde vyčinit Marťanům a vynadá jim : How dare you. https://www.reformy.cz/globalni-oteplovani-na-marsu-nasa-sleduje-dramaticky-kolaps-polarnich-cepicek-na-marsu/?fbclid=IwAR1uVHiuTXFP4ZN4-Wxk87qizjj4XsF6gOnsFD9vRv3yro1cqXOAxfK4nBI |
|
M. Šejna 4.2.2020 10:45Klasické fake-news. Sonda zaznamenala zřícení skalního převisu a web reformy.cz z toho udělal globální oteplování na Marsu. Možná by prospělo šiřitelům těchto debilních informací, že i na Marsu funguje gravitace, změny teplot a atmosféra. Výsledkem bývá eroze povrchu Marsu a tedy i občas zřícení skalních převisů. |
|
|
P. Aron 4.2.2020 11:28...A Mars year lasts almost 1.88 Earth-years, so the original image was snapped over 5.5 years ago. The orbiter captured the second image on December 25, 2019 and released the powerful comparison on Friday. |
|
|
M. Šejna 4.2.2020 13:25Ten snímek s haldou kamení je mladší. První tedy starší snímek je bez té haldy. |
|
|
M. Šejna 4.2.2020 10:25Co říká statistika: roční srážkový průměr za posledních deset let je v Česku 657 mm. Dlouhodobý průměr je 674 mm. V posledních 10 letech jsou tedy srážky o 2,45% nižší, než je dlouhodobý průměr (tzv. normál). Opravdu si někdo myslí, že to je důkaz o škodlivosti větrných elektráren? Nejsušší byly roky 2015 a 2018 (78% normálu) . Tehdy bylo horké suché léto. Nebýt těchto dvou mimořádně suchých roků, byl by desetiletý průměr nejspíš nadnormální. V tom horkém suchém létě foukal vítr od jihu z Afriky a nikoli od Atlantiku, kde údajně větrníky zabraňují tomu, aby k nám dorazil déšť. Už jen čekám, až někdo příjde s objevem, že větrníky způsobují blokádu tlakových výší a níží, nebo že dokonce snižují sluneční aktivitu. |
|
|
P. Aron 4.2.2020 10:31Statistika říká jen to co píšete. Větrníky každopádně odebírají kinetickou energii proudícímu vzduchu. Je to něco, jako kdyby na pobřeží vyrostlo nové menší pohoří. Zda to opravdu ovlivňuje množství srážek na kontinentu lze těžko říci s jistotou. V každém případě ale z pohledu fyziky atmosféry je to naprosto oprávněná úvaha. K tomu si připočtěte složitost dynamiky atmosférických procesů, kde i malá změna může mít jinde velké následky. (Efekt mávnutí motýlích křídel) |
|
|
J. Vintr 4.2.2020 10:57Srážkové poměry na našem území zcela jasně dost silně ovlivňuje Českomoravská vysočina, což jsou kopečky, které zvedají terén v naší zemi o méně, než je výška bariéry z větrníků ... |
|
|
P. Aron 4.2.2020 12:33Českomoravská vrchovina nepochybně počasí ovlivňuje. Ale především na svém území a na Moravě. Srážky přicházejí na naše území převážně za západu a severozápadu. Takže na to co k nám přijde od Atlantiku a Severního moře vliv Vysočina opravdu nemá. |
|
|
J. Vintr 4.2.2020 12:46Já jsem to uvedl jen jako příklad, jak konfigurace terénu ovlivňuje srážky. Klimaalarmisté mluví o změně klimatu a operují mimo jiné i místními srážkovými poměry. Třeba zrovna jeden alarmistický fanatik jménem Rada. Větrníky můžou být právě jednou z pravděpodobných příčin změny. |
|
|
A. Teply 4.2.2020 14:16Procenta srážkového průměru v letech 2015-2019 jsou: 78%, 93%, 100%, 76%, 92%. Tj. průměr za posledních 5 let je 87,8%. Už i náš panelista pan Tolasz toto považuje za významný pokles srážek. A klimatické modely nám přitom tvrdily, že srážkové úhrny v ČR zůstanou stejné - jen budou extrémy v rámci roku... |
|
|
J. Vintr 4.2.2020 15:55V posledních letech je spíš problém nerovnoměrné rozložení srážek. Někde prší dost, někde málo. Jinak ty procentní průměry nejsou nijak objektivní - záleží na tom, co se vezme jako 100%. |
|
|
J. Schwarz 4.2.2020 10:38A kolik těch elektráren tady zatím máme? |
|
|
P. Aron 4.2.2020 10:42Nevidím dle vlákna komu byl dotaz určen ale řeknu svůj názor. Co se týče počasí u nás není tak důležité kolik tu máme větrníku my ale kolik jich mají naši západní sousedé. A nejvíce těch větrníků je právě na břehu Severního moře, odkud k nám chodí převážná většina srážek. |
|
|
Š. Hašek 4.2.2020 11:00Přesně. Energie větru, přinášející vodu od moře je snížena o výkon větrných elektráren. Pokud jich je hradba, již je možno počítat s většími čísly. Naše vláha je typicky od západu, od moře. Ostatně to vidím na učivo tak deváté třídy, tedy pro ty, co se "rádi šťourají" ve fyzice a matematice. Dále viz "mudrochytráky", kteří odvedou dešťovou vodu do WC a dále do kanálu ........ místo, aby s ní zavlažovali zahradu. Pak už se jen diví, že jim "malinko usychá". Za všemi průšvihy stojí "okamžitý nápad", delší přemýšlení toho moc nezkazí. |
|
|
R. Langer 4.2.2020 10:43Hodně. |
|
|
K. Křivan 4.2.2020 10:55Ne "tady", ale na prahu střední Evropy. v off-shore v severním moři. Odtamtud je to k našim hranicím už jen "kousek". |
|
|
J. John 4.2.2020 10:54Podívejte se podrobně na dlouhodobé srážkové průměry http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky |
|
|
V. Petr 4.2.2020 13:23To, co jste napsal jen potvrzuje náš názor, že "boj proti globálnímu oteplování" je šíleně drahý nesmysl! |
|
|
J. Pospíšil 4.2.2020 10:21Místo dlouhých úvah by bylo možná rychlejší zajet do Rakouska, a informovat se tam,kde mají s větrnými elektrárnami nějaké to čtvrtletí bohaté zkušenosti. |
|
L. Písařík 4.2.2020 9:52Tak ono bude něco na ,,tých chýroch" |
, že větrníky v Severním moři oslabují vítr tak, že pak není schopen donést dešťové mraky až k nám? Já to tušil!!!!!!!!!!!!!!!!
|
|
Š. Hašek 4.2.2020 9:46Podobně "definované stabilní zdroje" energie si může dovolit společnost: 1. Evidentně zhlouplá nějakou pošahanou filosofií. 2. Společnost disponující penězi/schopná tisknout peníze nekryté a počítající s tím, že voliči nejsou schopni rozklíčovat obrovské (a stále rostoucí) mrhání státními penězi. 3. Společnost netechnická s hloupým vztahem k matematice a dalším exaktním vědám. 4. Společnost ekonomicky zhlouplá, viz již obecně používaný pojem "zadarmo". 5. Společnost ovládaná "televizním" pocitem, že se blíží konec světa, který by způsobila tím, "že by něco horečně nekonala". Společnost, která se ovšem ani nepodívá do atlasu, kolik místa zabírá na celé Zemi. A vážně přemýšlející/debatující o vlivu slunečního panelu na celou Indii. Příklad. 6. Atd., něco dalšího by se našlo. Popsáno zde i jinými. |
|
|
P. Aron 4.2.2020 10:34Bohužel musím zcela souhlasit . |
|
|
I. Polák 4.2.2020 9:43Tak k věcné diskusi. Pokud jsem něco pochopil, tak autoři článku "poukazují" na to, že větrníky mají i negativní jevy. K tomu, aby to někdo pořádně změřil a spočítal by bylo, pochopitelně, potřeba investovat do vědeckého výzkumu. Na rozdíl od jiných diskutérů bych já byl pro to, aby ty granty atd. dostali. Jsem dokonce ochoten akceptovat nějaký opravdu vědecky podložený závěr o tom, kolik činí nežádoucí oteplení od větrníků ve srovnání s tím, kolik oteplení může lidstvo teoreticky snížit odstraněním jeho vlastní generace CO2. I potom ovšem bude těžké mě přesvědčit, že by nebylo lepší stavět jaderné elektrárny. Ale hlavně: jsem ochoten "naslouchat vědcům" a nikoliv dětem, které "pro záchranu" klimatu chodí za školu a nedej bože aby je někdo nutil dělat maturitu z matematiky. |
|
|
P. Aron 4.2.2020 10:35
|
|
|
Š. Hašek 4.2.2020 14:03
|
|
|
P. Kubáč 4.2.2020 9:29"Zabíjení insektů" - Google překladač je dobrá Čecha ! |
|
|
L. Písařík 4.2.2020 9:48Pane, Google neumí vše, ale jste-li englicky vzdělán, pak si můžete v originálu přečíst. o co jde. A nejste-li englicky vzdělán, pak děkujte z plna hrdla Googlu, že vám umožnil pochopit, o čem že je řeč. By. |
|
|
A. Bocek 4.2.2020 7:05Navíc Roční koeficient využití instalovaného výkonu je u větrných elektráren v České kotlině do 15%. Energetik kroutí hlavou, daňový poplatník pláče. Jen zelení pějí chválu nad"Krásnou tříprstou větrnou potvorou".Při projednávání větrných parků v ČR nejúčiněji pomáhá argument poklesu cen nemovitostí (O 25% do 5 km) ,chalup,chat, stejně jako rodinných domků. Viz příklady VP Rejchartice či VP Horní Loděnice v OL kraji. |
|
P. Rada 4.2.2020 7:39Kroutím spíše hlavou nad tím, že mnozí doposud lidé neumějí lépe využít "15%" podstaně levnějšího typu energie a dál jak za totality se argumentačně upínají k myšlence, že nejlepší život budou trvale mít při třísměnném každodenně celoročně vyrovnaném pracovním rytmu jakéhosi pracovního až koncentračního tábora hnaného na fosilní dluh s neobnovitelného zdroje. Pokles cen nemovitostí může být výmluvným příkladem stavu prostředí - ale proč jej nepopsat důsledněji např včetně porovnání míry změn vlivem sucha, rozpadu pracovních příležitostí atd. |
