V. Petr 4.2.2020 14:02

Stačí si porovnat výsledky výstavby reaktorů EPR v Evropě a v Číně.

Taišan, Čína: The construction of the first reactor at Taishan started officially on 18 November 2009, and the second on 15 April 2010. In June 2018, Taishan 1 achieved criticality for the first time. It entered commercial operation in December 2018. Taishan 2 reached these milestones in May 2019 and September 2019, respectively.

Ani rozpočet nebyl příliš překročen, jen o necelých 20%.

Flamanville 3 (France): First concrete was poured for the demonstration EPR reactor at the Flamanville Nuclear Power Plant on 6 December 2007. Stavba se neustále prodlužovala a prodražovala v důsledku úředních vymyšleností A nejnověji si zase regulátoři vymysleli, že se na hotovém zařízení má něco předělat. In October 2019 EDF announced that because of this issue costs would increase to €12.3 billion and that fuel loading would be delayed until the end of 2022 (with regular electricity generation starting in 2023 at the earliest).

Olkiluoto 3 (Finland):

The construction of the Olkiluoto 3 power station in Finland commenced in August 2005. In December 2019 the commissioning schedule was revised again: regular electricity generation is due to start in March 2021.

V případě obou reaktorů v Evropě se celkové náklady na jeden již dnes vyšplhaly na vyšší částku, než stály oba čínské bloky DOHROMADY!

Mimochodem, když byla ve Francii politická vůle, spouštěl se jeden další jaderný blok v intervalu necelých dvou měsíců! V důsledku toho má Francie dodnes nejlevnější elektřinu v západní Evropě, ač Macron dělá vše proto, aby tomu tak nebylo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 15:56

Naopak nákladovost VE či FV ke sprostředkovanému čerpání čisté fůzně kvantové sluneční energie doposud klesá.

Mohl byste prosím tuto svojí genialitu hodnou Járy Cimrmana poněkud rozvést ? O té hrubce ani nemluvě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 4.2.2020 16:57

Je fascinujici Vas sledovat, jak brojite pro "predbeznou opatrnost" u JE, a zcela nove neprozkoumane technologie byste si nejradeji dal do loznice-asi bych Vam to pral, spat u vrtule.

Je prokazano, ze za vetrnymi parky vznikaji pouste. Co Vam na tom neni jasne? Neco takoveho si mozna muze dovolit obrovska liduprazdna Cina nebo Rusko, ale ne mrnava Evropa.

Navic se zatim vzdy v novodobe historii ukazalo, ze OZE zpusobuji vic skody nez uzitku!

Bioplynky-smrdi, v SRN odstaveny. Biomasa-palime jidlo. Biopaliva-nicime motory a pudu. Vetrniky-zabijeji poletavce, fragmentuji svetlo. FV panely, elektromobily-neuveritelne svinstvo pri vyrobe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Mara 5.2.2020 11:22

Mohl byste nejak upresnit to "neuveritelne svinstvo" pri vyrobe FV panelu? Asi mi neco uniklo. Mel jsem zato ze FV panel se sklada z kremikovych desticek, medenych dratku, skleneneho krytu a hlinikoveho ramecku. Coz jsou vsechno materialy bezne vyrabene pro spoustu ucelu a o neuveritelnem svinstvu pri jejich vyrobe jsme nikdy neslysel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 4.2.2020 18:41

"tvorba jaderného odpadu" no je 1) jaderný odpad tj. z nemocnic, laboratoří... a 2) vyhořelé palivo. O tom 1) není pochyb, uskladnit. Ale 2) obsahuje 90% využitelné energie a lze jí dopálit, dokonce i v současných reaktorech (jako podíl v palivu). A veškeré vyhořelé palivo z Temelína je v myslím 40 ti sudech ve větší tělocvičně. Podívejte se na video o Temelínu. Takže to není tak špatné jak se to prezentuje. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 13:08

Nás nejvíce ovlivňují větrníky v Německu. A tam se na zemi další výstavba loni skoro zastavila kvůli odporu obyvatel. V Bavorsku platí 10x výška od nejbližších budov k bydlení, jinde v Německu je vzdálenost určena od skupiny 5 domů nebo pozemků k bydlení, myslím že na 1 km.

V odkazu, který je v blogu, na nějž jsem dal odkaz je hezky vidět na foto na moři, jak ovlivňuje vrtule vzduch v okolí .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 13:32

Ano větrníky ovlivnují okolí.... ale lze je stavět a provozovat tak, že to okolí dlouhodobě ovlivnije méně jak spaování fosilních zdrojů a přitom dosahují ve vhodných podmínkách efektivit těžby energií na úrovni která umožnuje udržitelnou civilizovanost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 13:41

Nějaká změna stejně přijde, protože zásoby lehce těžitelného uhlí nebudou věčně. Ta současná hysterie tomu pomůže, i když se asi vyplýtvají zbytečně biliony.

Ochraně tuleňů také pomohla kampaň, při níž členové Greenpeace stahovali zaživa tulení mláďata z kůže a ty drastické snímky zveřejňovali s tím, že to dělali lovci tuleňů....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Aron 4.2.2020 12:34

Hm tak mám pocit, že tady je veškerá další diskuse zbytečná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 12:36

Ano zabranují stejně silnému proudění "těsně" za překážkou ale turbulence se jen tak nevytratí. Teoretický vliv větrolamů až orografie je i pro "alarmisty" (jako jsem údajně já) daleko komplikovanější. Ti kdo sportovně létají nebo alespon modelařili... o nastolené turbulenci vědí své.

Pojem "těsnost" se ale dá demonstovat praktičtěji. Stavitelé větrných farem totiž nechávají s ekonomicko-energetických důvodů mezi stožáry více jak řádově větší rozestupy než je jejch výška.

Podobně vlny vznikající výstupem/ poklesem dříve homogennější vrstvy nad kilometrové pohoří třeba Krušných hor... lze však jako změny jemných kondensačních podmínek ve formě oblačnosti někdy pozorovat i sto kilometrů daleko.

Příznačné pro tzv "skeptiky" je vyumělkované spekulování za každou cenu - jen aby nedošlo na potřebu přiznat barvu a dokonce na nutnost v životě něco měnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 4.2.2020 13:07

Jenže vy chcete vrátit životní úroveň někam do středověku a pro tento IDEOLOGICKÝ záměr jen hledát zdůvodnění.

Např. podle nejnovějších zelených záměrů bychom měli snížit spotřebu masa na úroveň potravinových přídělů z doby Protektorátu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 13:53

Tvrzením, že se chci vrátit do středověku LŽETE!!!

Jsem naopak pro udržitelnost života při respektu k jeho komplexnosti a zákonitostem.

Tvrdím např. že základním projeven životaschopnosti je systémový pokes entropie = růst uspořádanosti.

Dnešní civlizace naopak entropii systému radykálně zvyšuje produkcí dál prakticky nerecyklovatelných extrnalit. Chová se k systémové životaschopnosti jak neuvážlivý extrémní destruktor těsně před svým vlastním koncem. Podkopáváme totiž své vlastní základy stability která je nadstavbou přírodního výběru.

Konkrétně nyní jsme sice v momentálním opojení s období ekonomockého přepychu - ale za cenu těžby neobnovitelného - tedy prakticky na dluh.

Navíc jsme velmi zranitelní pro změny stability prostředí které se začíná vymykat kontrole. Jsme tak na trajektorii která by při setrvání vedla nutně do civilizačního kolapsu. Svět se pod našima rukama mění jak nikdy a žel nikoliv obecně k lepšímu:

http://www.iliteratura.cz/Clanek/35425/barta-miroslav-et-al-povaha-zmeny

https://www.kosmas.cz/knihy/241338/vek-nerovnovahy/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 12:23

Větrníky jsou vysoké i 240 m. Ovlivňují atmosferu i mnoho km dále po větru. Jak daleko jste zkoumal vlhkost v okolí větrníků?

Víte co říká zákon o zachování energie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 4.2.2020 12:34

No právě. Energie. Jaký je podíl množství vyrobené (zachycené) energie větrníky a kynetické energie celé masy vzduchu (od země až do výšky větrníku), která za jednotku času projde danou oblastí? Neboli, odebírají větrníky proudícímu vzduchu významnou část energie?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 12:47

Odhad je v blogu, na nějž jsem dal odkaz v této diskusi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 12:55

Jak poměřit "významnou část energie" a vzhledem k čemu?

Např. pokud se změní synoptika tak, že nad střední Evropou víceméně zůstává tlaková výše s praktickým bezvětřím v létě vysušující...- kdežto nad Skandinávíí jde jedna fronta za druhou a nad oceány přibývajíu hurikány čím dál silnější. a s neobvyklejší dráhou pohybu - viz Sandy. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hurik%C3%A1n_Sandy)

Nenapadlo Vás, že spouštěčem takovýchto změn je velmi pravděpodobně něco zásadně jiného jak větrníčky?

Zkuste si ujasnit proč a jak funnguje globální cirkulace atmosféry.

https://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/vseobecna-cirkulace-atmosfery/

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/index.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 4.2.2020 12:28

Napadlo mě totéž. Jediný pokus o vysvětlení je v článku toto:

"Ve výsledku to vede ke zvýšeným srážkám v místě [tj. před větrníky?], protože proudícímu větru nezůstal žádný prostor než nahoře. Tak dopravuje tento vertikální pohyb více vlhkosti do atmosféry" [ta vlhkost před tím nebyla v atmosféře?]

V článku chybí to nejpodstatnější, tj. princip vysušování a oteplování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Mara 4.2.2020 11:42

Neni pravda ze sklenikove plyny vyzaruji teplo PREVAZNE zpet k zemskemu povrchu. K ohrivani zemskeho povrchu staci kdyz sklenikove plyny odrazi urcitou cast tepla ktere by jinak proslo skrz atmosferu ven.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 11:49

Skleníkové plyny navíc i ochazují nejvyšší vrstvy atmosféry podobným efektem jak vysálávání / absorpci zvyšuje černá barva chladičů oroti těm stříbřitě lesklým...

Při zemi se proto otepluje (často zesíleně i vodní parou) ale stratosféra kam zasahují jen nevymrzající skleníkové plyny se naopak ochlazuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. John 4.2.2020 12:15

Zkuste do vašich úvah zahrnout i zpětné vazby těch proměnných, které ovlivňují množství skleníkových plynů a obráceně. Ono to není tak jednoduchoučké, jak to vidí Gréta a její loutkovodiči.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 13:20

Pokud vím tak G. studovala kimatologii ze zájmu od zhruba 13let a dopracovala se k obecné tezi:

..."politici respektujete poznání vědy"...

Uspěla neobvykle právě tam kde věcně formulované výstupy vědy diplomaticky přeformulovali poitici ale kde oběma skutek utek.

Loutkovodiči jsou tedy nepochybně také ve hře a mají dnes mimořádně propracované multimediální metody. Jejich vlivnost se dá relativně snadno vyčíslit. Jen v ČR se na reklamu vynakládá 100 miliard korun ročně. To vede k situaci kdy i celou stránku kolem nyní psaného textu mám orámovanou vlezlou reklamou... která se mě snaží vést k růstu konzumu pro konzum loutkovedený reklamou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 4.2.2020 13:04

Ano, je to tak. Ovšem, CO2 zadržuje "teplo," resp. IR záření jen o určitých vlnových délkách a ostatní volně propouští. Na těchto vlnových délkách ale už dnes zadrží skoro vše, co může, takže zvýšení jeho koncentrace má už malý až zanedbatelný vliv na množství zadrženého tepla.

Viz.

0 -> 280 ppm 31 stupňů

280 -> 410 ppm 1.5 stupně a v porovnání s teplotou za vlády Přemysla Otakara II ani to ne.

410 -> 800 ppm ???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 13:15

máte tam chybu, pane Vaňuro

těch 31°C je celkový skleníkový efekt a nikoli jen skleníkový vliv CO2.

Zhruba 70% skleníkového efektu má na svědomí vodní pára, takže velmi zjednodušeně na CO2 zbývá asi 30 procet z těch 31°C.

Takže zhruba 10°C má na svědoméí těch 0 -> 280 ppm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kneifl 4.2.2020 16:37

Zase vám někd sáhl na oxid uhličitý, že, pane Šejno? Ve skutečnosti je efekt vodní páry a mraků 36-72 %, efekt CO2 9-26 % a metanu a ozónu dohromady 7-16 %.

Celý rozdíl je v tom, kolik je nezkondenzované páry a kolik mraků, a je v tom nejistoty až běda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 11:45

Prijděte si spektrální vlastnosti plynů a proměny energií viditelného na infračervené záření a energetické bilance...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

Přesvědčovat Vás ale nebudu. Přesvědčivé obecně je to, že když v souladu s jakoukoi teorií vycházejí pozorování i předpovědi - pak je teprve pokládána za věrohodnou. O radiačně aktivních vlastostech plynů a potažmo skleníkovém efektu ale nepochybovala věda už před stoletím. Dnes se vše jen zpřesnuje.

To ae ještě neznamená, že pozbývá platnosti i fakt, že vše se v každé generaci musejí lidé učit znovu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kouřil 4.2.2020 11:53

Z reakcí asi vidíte, s kým diskutujete. A tak je to na všech socmédiích. Blbost dostala prostor a kvete, zvláště když je tak hojně přihnojována.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 4.2.2020 12:07

Jo - až na to, že k tomu "přihnojování" asi rád přispíváte spekulacemi:

...". Pokud tu úroveň neznáme, stejně jako u CO2, musíme mu přikládat stejnou váhu jako údajnému vlivu CO2"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 4.2.2020 12:08

Šrejer to sem tapetuje několikrát pod každý článek o klimatu. Ani si nepřečte důkaz, který jsem sem několikrát dával, že skleníkový efekt opravdu funguje.

Zkuste to aspoň Vy na tomto webu:

http://images.remss.com/msu/msu_time_series.html

ověřte si tam, jak se otepluje spodní vrstva atmosfery a zároveň ochlazují svrchní vrstvy. Přesně podle předpovědi klimatologů a fyziků, kteří tvrdí od počátku, že pokud se díky skleníkovému efektu otepluje spodek atmosféry, tak to zadržené teplo musí chybět ve svrchních vrstvách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek