4.7.2022 | Svátek má Prokop


Diskuse k článku

KLIMA: Budou ještě zítra ledovce?

Autor, fyzik z Kapského Města, se zabývá vlastnostmi ledovců, které se vedle ledních medvědů těší zvláštní pozornosti klimatických alarmistů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Golich 20.1.2022 10:09

Blbce ze sebe děláte vy. Stromy v oblastech, kde je více denního světla mají obvykle více lesklé a více světlé listy, lze to pozorovat i na mnohých druzích dřevin z "třetihor". A mimo jiné jste zapoměl na objem vody v krajině, pokud tam les je a nebo není - to má zásadní význam v lokálním klimatu.

M. Šejna 20.1.2022 11:59

Podle vás je nejspíš blbcem i profesionální meteorolog pan Šálek, že?

Jen vy jste gényjuss. ;-D

Mimochodem, kolik světla je v mírném pásmu? Jak je zbarven les mírného pásma? Určitě ne světle zeleně

J. Prečuch 20.1.2022 22:11

Více lesklé =lesklejší a více světlé ? Světlejší , čeština umí stupňování . Jiné by to bylo ve spojení s podstatným jménem třeba více světlé - barvy .

M. Šálek 20.1.2022 9:24

Ale má tentokrát pravdu. To, že jste za slunného teplého dne zašel do chladného stínu lesa, nemění nic na tom, že celkově les absorbuje ze slunečního záření více energie, z velké části jej také přemění na latentní teplo (spotřebuje to na výpar/transpiraci) a "dodá" v této podobě do atmosféry. V lese je tedy za slunečného dne chladněji než na poli/louce/holé půdě, ale celkově je to pro atmosféru větší zdroj tepla (i vlhkosti; stromy "vytahují" z půdy více vody než třeba louka, viz https://1url.cz/HKOSx).

V. Wagenknecht 20.1.2022 9:37

To já všecko vím a chápu. Povězte, to jsou jenom úvahy nebo to i někdo skutečně měřil? Máte-li nějaké skutečné citace, sem s nimi, já jsem člověk zvídavý a rád se poučím, hledat se mi to moc nechce. Sedím na universitě a tak mám přístup na řadu databank a spoustu žurnálů. Úvahy, i za použití fyziky, jsou někdy docela zavádějící, protože člověk nezahrne všecky faktory, třeba protože je nezná. Já vám na to třeba řeknu, no jo, ale část té energie jde do glukózy a podobně, část se vyzáří fluorescencí chlorofylu, část se vyzáří infračerveně, zahrnul jste i to? Fotosyntéza, určitě znáte.

M. Šejna 20.1.2022 9:47

Pan Šálek je profesionální meteorolog, takže narozdíl od vás ví, o čem je řeč ;-)

V. Wagenknecht 20.1.2022 10:20

Já jsem profesionální chemický inženýr a mikrobiolog a vyzařování povrchů v závislosti na obsahu CO2 v plynu nad povrchem jsem měřil v laboratoři, takže taky vím, o čem je řeč. Když máte takové svalnaté řeči, tak mi sem dejte nějaké ty odkazy - tedy skutečné, peer-reviewed journals, ne nějaké novinové kydy - na měření tepelné bilance lesa ve srovnání s jinými povrchy. Určitě je máte, vy máte všecko.

M. Šejna 20.1.2022 11:50

Ono stačí zjistit rozdíl mezi albedem okrově zbarveného zoraného pole nebo vyschlé louky a albedem tmavě zeleného jehličnatého lesa. Zbytek už je triviální fyzika.

Pokud nevěříte, vemte si za slunečného počasi tmavě zelené tričko a pak si ho vyměňte za okrově zbarvené. Ten rozdíl v teplotě poznáte hned.

V. Wagenknecht 20.1.2022 12:20

Vy jste ten rozdíl experimentálně zjišťoval nebo jenom tak blábolíte?

V. Wagenknecht 20.1.2022 12:23

Jo, a odkazy/citace relevantních experimentálních vědeckých prací tak nemáte. To se to pak blábolí, když o tématu máte jenom zcela povrchní vědomosti, žejo. Fantazie pracuje na plné obrátky.

M. Šejna 20.1.2022 11:51

Stačí si nastudovat něco o albedu povrchů.

Pokud tomu něvěříte, zkuste to na vlastním oblečení. Tedy rozdíl mezi tmavým a světlým tričkem za slunečného dne.

V. Wagenknecht 20.1.2022 12:14

Z vašich argumentů je vidět, že jste skutečně pfyzik, co všechno ví, všechno zná a všude byl ne třikrát, ale nejmíň sedmkrát. Ajnštajn hadr.

V. Wagenknecht 20.1.2022 14:41

Když jste takový pfyzik, tak mi povězte, jaký výkon vyzařuje jeden průměrně vzrostlý člověk do svého okolí?

M. Šálek 20.1.2022 10:30

Samozřejmě, jednoduché to není, největší oteplovací účinek lesa je v mírných a vyšších zeměpisných šířkách a na konci zimy a na jaře, kdy je rozdíl albeda mezi (často zasněženou) holou zemí/travnatou plání/tundrou a lesem značný. V tropech je to zase opačně, tam lesy opravdu spíše klima ochlazují . Jsou tam i jiné vlivy. Viz např. https://1url.cz/QKO0g (pozor, je to jenom model), https://1url.cz/ZKO00. Zajímavý článek je také zde: https://1url.cz/mKO0c.

V. Wagenknecht 20.1.2022 10:33

Děkuji, podívám se.

V. Mertan 20.1.2022 12:14

Niečo o tom píše Jan Pokorný http://www.cbks.cz/SbornikTrebon18/Pokorny.pdf

V. Wagenknecht 20.1.2022 12:26

Také děkuji.

J. Novotny 20.1.2022 16:02

Možná, že tady bude důležitější vznik stoupavých proudů a k tomu je potřebný teplotní gradient, tedy takové políčko místo jednolitého lesa může udělat své - a je celkem jedno, jestli víc hřeje les, nebo to pole.

J. Pokoutný 20.1.2022 14:09

Mohu potvrdit. V době, kdy jsem jezdíval na vandry, jsme se chodívali ochladit do lesa, ne hrát si na polednici uprostřed širých lánů. To si totiž říkalo o úpal, úžeh, případně obé dohromady.

J. Novotny 20.1.2022 16:52

Ovšem teplo, které dá do výparu se opět uvolní až kondenzací, není nezbytně použitelné na přesuny teplého vzduchu směrem k vrcholu hory.

M. Kanda 20.1.2022 9:22

To co říkáte, je pouze jeden faktor. Zde se však uplatňuje i druhý, o kterém jste taktně pomlčel.

Lesy zadržují mnohem více vlhkosti než pole. Proto část tepla pohltí skupenské teplo nutné k odpaření. Okolí (les) je proto chladnější a ani nižší albedo tuto bilanci nezvrátí.

Tato skutečnost je popsána i v meteorologické literatuře včetně termínu lesní vánek. Je to proudění vzduchu vyvolané stykem teplejší plochy s plochou chladnější.

M. Šejna 20.1.2022 9:30

A protože platí zákon o zachování energie, tak jste zapomněl popsat, co se stane s tím teplem poté, když se odpařená voda zas vysráží zpět do kapek. ;-)

O. M. 20.1.2022 9:46

V horkém letním odpoledni přijde blahodárná bouřka, která skropí ten les i sousední pole a přinese příjemné ochlazení. Bez toho lesa bude až do noci úmorné hic.

M. Kanda 20.1.2022 9:47

To není pro tento případ podstatné, protože k tomu vysrážení dojde z 99% už mimo ten les.

J. Novotny 20.1.2022 16:58

Rozhodně je málo pravděpodobné, že by toto kondenzací uvolněné teplo působilo na ledovec na Kilimanžáru.

Z. Lapil 20.1.2022 10:33

Možná to platí obecně, ale na Zemi rozhodně ne.

Vážně: les má větší odparnou plochu a existuje něco jako měrné teplo odpařování nebo jak tomu fyzici říkají.

Praktickou zkušenost rozdílu teploty mezi polem a lesem zřejmě odbudete poznámkou o zastínění, ale zkuste si popovídat s nějakým pilotem větroně. Nejspíš se řeč brzy stočí na to, že hledat stoupavé vzdušné proudy nad lesem znamená koledovat si o předčasné přistání.

V. Šedivý 20.1.2022 7:03

Proto také už dávno nemáme "oteplování" ale "změnu klimatu". A pod to se vejde cokoli.

P. Rada 20.1.2022 7:35

Možná proto, že oteplování planety by samo o sobě nebyl pro civilizační život až tak nebezpečný jev, jako jeho důsledky spočívající ve změnách proudění vzdušných mas nesoucích vláhu nad pevniny...

J. Lukavsky 20.1.2022 8:00

"důsledky spočívající ve změnách proudění vzdušných mas nesoucích vláhu nad pevniny.." způsobené stavbou obrovských eko-větrníků. Ty odebírají část energie větrům které přínáší vláhu od moře do vnitrozemí. Je jich prý už 60 000, vysoké jsou 150 m.... J.L. end

M. Šejna 20.1.2022 8:37

Každá lidská stavba mění klima, i když podle popírají nemá lidstvo na klima žádný vliv. :-P