R. Langer 20.1.2022 8:38

Jo. Taky klimatizace mění klima.

Ale tak velikou, aby zvládla celou planetu, ještě nepostavili.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 8:41

Klimatizace přesouvá teplotu z domu ven a naopak.

Jak prosím může tento přesun změnit klima?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 8:52

no vida, kápl jste na ten problém, možná ani nevíte. Na to pouhé přesouvání je třeba dodatečné energie, nějakým bohulibým a dnes nad už i dovoleným způsobem vyrobené. Jak ledovce, tak klimatizace, tak koloběh CO2 jsou řetězce do sebe zakroucené, prostě koloběhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.1.2022 10:27

No právě! Jak?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 9:01

Pane Lukavský i "obrovské větrníky" či jen obrovské budovy ... působí na vzdušné proudění ale jen v rozsahu několika několika násobků své výšky. To odpovídá ploše, průžezu... a takto navozenému vlivu na vzdušné proudění a jeho energii. Podobně ale naopak působí i vykácení/rozpad lesů...

Zkuste si takto dotčenou plochu její energetické dopady porovnat s nárůstem velikosti průměrného letního odtávání severní polární čepičky. Porovnejte změnoy velikosti v energetické bianci. Zvažte zásadně odlišné albedo volného oceánu na kteroý působí právě přes léto celodenní svit. Jedná se zatím o zhruba 2 miliomy kilomerů čtverečních ale tato plocha ještě poroste. Mě vychází už nyní mnohořádový rozdíl vlivnosti.

Klimatologové a meteorologové pak hovoří o změnách gradientů teplot od polu k rovníku, o "vlnění" jet-streamu nebo praktičtěji o nárůstu neobvyklých meteorologických jevů:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tryskov%C3%A9_proud%C4%9Bn%C3%AD

https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/za-nesnesitelne-vedro-mohou-zmeny-tryskoveho-proudeni-v-atmosfere-40010587

Jak se kde aktuálně projevuje jet-stream na přízemním počasí je možné sledovat zde:

https://climatereanalyzer.org/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 20.1.2022 11:58

"působí na vzdušné proudění ale jen v rozsahu několika několika násobků své výšky" a co na to jinak oblíbený "efekt motýlých křídel"? Opravdu nemůže těch 60 000 větrníků snížit proudění vláhy z oceánu do vnitrozemí? Jistěže může, otázkou je o kolik. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 7:27

Předně by mělo být uvedeno co si kdo pod souslovím "klima skutečně ochlazovat" představuje. Podle doporučení WHO je např. sledovací doba min 30let a takto se metodicky měří 2m nad zemí. Výsledek dle pozemních stanic pak vypadá třeba takto:

crudata.uea.ac.uk/~timo/diag/tempts_decadesmooth_global.png

Vezmou-li se v úvahu i data nepřímá pak lze popsat období daleko delší:

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/cykly-koncentrace-co2

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/All_palaeotemps.svg

Ještě výmluvnější by bylo pokud by se uvažovalo i o zmíněném "teple" - tedy o naakumulované energii které je ale dnes zhruba 20x více v oceánech i když ty se oteplují zhruba polovičním tempem proti pevninám.

S toho všeho je patrné, že dnešní vývoj nemá co do velikosti obdobu už minimálně obdobu po deset tisíc let. Co se týká gradientu glob teplot pak dokonce celé desetimiliony let. Přesto takto nelze vyloučit, že se začne zemské klima ochlazovat - např přechodně v důsledku výbuchu supervulkánu, dopadu velké komety nebo termonukleátní války. Přeto by takto navozené ochlazování bylo jen epizodkou na oteplovací trajektorii v rozsahu deseti- tisíců let.

" Zajímavost" takového glob ochlazujícího jevu by sice mohla být opravdu vyjímečná ale přesto by bylo ještě vyjímečnější - chceteli "zajímavější" - pokud by po miliardách let existence vesmíru přestaly platit zákony fyziky.

Někteří lidé ale přesto takto i dnes uvažují - to je ale spíše o "zajímavostech " lidské psychiky které nakonec opakovaně předvádí i pan Zinga na kterého přímo reagujete. To, že "vrána k vráně sedá" už je takto vzato jev také "zajímavý" ale u lidí relativně běžný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.1.2022 8:26

Není z toho patrné zhola nic prolhanče jeden prolhaná!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 9:03

jen upozorním.

Ochladit by se mohlo po nukleární válce nebo dopadu komety.

Tyto jevy, ale uvolňují obrovské množství energie - tepla. Kam se ztratí?

Současně způsobí zatmění slunce "černými" mraky a na Zemi nedopadne tolik slunečního svitu a ta se ochladí

otázkou je zda toto teplo, co se nedostane až na zem, nebude zachyceno onou vrstvou černých mraků a tím se oteplí vyšší vrstva atmosféry nebo se odrazí do vesmíru.

Prosím, aby mne někdo nechytal na tu atmosféru, že je to fyzikální veličina a ta nemá vrstvy a ani se nemůže oteplit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 20.1.2022 10:25

No, teplo uvolněné oněmi jevy je zanedbatelné s celkovým ohřevem Země zářením Slunce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 20.1.2022 9:16

Posledne som meral teplo naakumulované v oceánoch a vyšlo mi -0,3 takže oceány sa ochladzujú.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. M. 20.1.2022 9:53

Nemá obdoby 10 000 let... :-)

Jaký je interval mezi dobami ledovými?

Někde jsem četl, že vstupujeme do druhé poloviny interglaciálu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 7:49

"Pouze" si ho vybral k překladu a k dalšímu šíření... a to vše je "pouze" v souladu s duchem i jeho dřívějších projevů. Nikoliv už v souladu s fyzikou atmosféry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 20.1.2022 7:56

V čem článek není v souladu s fyzikou atmosféry?

Za odpověď předem nepovažuji odkaz bez přímé souvislosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.1.2022 7:11

Nikdy jsem tak vysoko nebyl, ale jestliže "ledovec na světě má svůj počátek ve výšce 7600 m", tak to bílé, co je ještě výš, je co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 7:32

To "to bílé, co je ještě výš" - konkrétněji v cca 80km mohou být NLC.

tps://cs.wikipedia.org/wiki/Noční_svítící_oblak

Stratosféra totiž v důsledku rostoucího sycení skleníkovými plyny a platnosti fyziky naopak chladne. Takto má i laik dnes častější možnost sledovat s povrchu úkazy které byly dříve krajně vzácné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.1.2022 7:46

No já jsem měl spíš na mysli to bílé, po čem se leze třeba na Mount Everest.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 20.1.2022 8:02

Možná tam tolik nesnezi, přeci jen je to dost vysoko. A dost tam fouká, sníh se nestačí změnit v led. Taky nevím, fakt je, za na fotkách je to sama holá skála.

Nebo, jak znám pan Šejnu, je ledovec definován mj. rozlohou a na velehorské štíty se prostě nevejde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.1.2022 8:34

Pane Dvořáku

to, co je výš, je sníh.

Pod Mount Everestem začíná ledovec ve výšce 6500 m a končí na hranici 5500 metrů, kde taje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 20.1.2022 8:53

Díky. Tak to vidíte. A já jsem si vždycky myslel, že je to led od shora až dolů po "zelenou louku".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 20.1.2022 9:05

to je dobrá zpráva. takže kedovce v Himalájích se budou v budoucnosti přesouvat výše až nakonec budou osmitisícovky tamtéž mít čepičku jako klimandžáro??

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pankovic 20.1.2022 3:49

...lžete jenom z blbosti, nebo taky za cizí peníze

Co jste podělal před 12000 lety, že ledovec už nezasahuje k Frýdlantu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.1.2022 7:40

Před 12tis lety se především dominantněji jak vliv skleníkových plynů uplatnovaly parametry Zemské dráhy (CO2 méně jak 260ppm). Dnes už je tomu naopak (CO2 nad 400ppm). Takto velké sycením atmosféry je podobné jak ve třetihorách, kdy k propadům s důvodů prakticky stejného rozsahu změn trajektorie planety také nedocházelo.

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5f/All_palaeotemps.svg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.1.2022 8:25

Co to tady zase blábolíš za nesmysly, prolhaný Zelený bolševiku? Jaké parametry Zemské dráhy, voe?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.1.2022 6:02

Nelži zase, prolhaný Zelený bolševiku. Lžeš, jako když Rudé právo tiskne!

• reagovat
• nahlásit příspěvek