P. Rada 18.5.2023 13:33

Možná ano. Každopádně jste uvedl věcnost a ta se dá věcně rozvíjet/diskutovat. Např. tak že si si uvědomíme fakt, že na 1m2 plochy dopadá v česku celoročně průměrně 1MWh el energie.

Pokud by Vaše domácnost měla k dispozici na osobu 5.5m2 a technologii která by měla 100% efektivitu transformace - pak by mohla být soběstačná tisíc dní atd...

Nedávno jsem dokonce v běžném obchodě zahlédl fotovoltaický set určený pro montáž na balkony panelových domů. Zatím se mi to jeví drahé ale v případě aplikace jakožto zálohy pro blackout... už nyní může jít v některých případech o smysluplnou investici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 18.5.2023 13:29

V každé době se najdou šílenci a magoři, vo si postaví protistomovy kryt a zavazou ho zásobami. Nikdo z nich etesil, co dal, až potraviny cojdou....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 18.5.2023 13:28

Stabilita elektrické sítě je je základním parametrem jejího provozu. V poslední době byla na stránkách NP několikrát diskutována cesta k vykrývání krátkodobých výpadků, způsobených připojováním OZE, vedoucí skrz aplikaci gravitačních generátorů EE. Pokusím se stručně uvést základní údaje projektu, sestávajícího z tělesa o hmotnosti M = 10+6 kg, zavěšeného na ocel. laně délky L = 500 m a navíjecího bubnu o D = 30 mm.

Tažné síly F = 10.10+6 N, polohová en. těl. Ep = 5.10+9 J, mez kluzu v tahu ocel volba Sí = 500.10+6 Pa.

Příčná plocha lano Sl = F/Sí =10.10+6/500.10+6. Sl = =20.10-3 m2. Průběr lana dl = 0.16 m, hmotnost ml= 74.10+3 kg. Koef. bezpečnosti Ks = 1.

Namáhání navinutého lana ohybem: minimální délka vlákna na bubnu Omin = 94 m, stř. délka lana Os = 94.35 m, max. obvod Om = 94.7 m, max. poměrné protažení epsmax = 3.7.10-3. Modul pružnosti v tahu Ep = 210.10+9 Pa, tažné obvod. napětí Símax = epsmax.Ep = 777.10+6 Pa. Mez kluzu překročena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 18.5.2023 13:24

Když věříte každé hovadině ..

.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.5.2023 13:22

Spíše Sedláček nepochopil:

https://vtm.zive.cz/clanky/svycari-si-postavili-bizarni-gravitacni-baterii-ma-podobu-jerabu-a-ulozi-35-mwh/sc-870-a-207883/default.aspx

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.5.2023 13:20

Autor udělal chybu už jen v opomenutí poslání/významu kterým je předně rychlost výkonové odezvy vzhledem k požadavku stability energetické soustavy kde masivnější zálohy obvykle nabíhají řádově pomaleji - tedy, že masivnost se kterou kalkuloval je až druhořadý parametr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 18.5.2023 13:16

Naučte se číst, potom chápat psaný text a potom teprve reagujte

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.5.2023 13:14

Souhlas jen podotýkám, že analogický pokus už byl učiněn v projektu BIOSFÉRA 2. V tomto případě nejen že v hermetickém skleníku nečekaně došel kyslík (asi pro podcenění vlivu půdní bioty) ale kde se příznačně účastníci experimentu mezi sebou ve stresovém závěru porvali tak, že experiment musel být nuceně před-ČAS-ně ukončen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 18.5.2023 13:05

Vtípky mohou být zejména za krajně obtížné situace úlevou s beznadějnosti.

Důvtip se kterým přišel už Paracelsus před stoletími vážně vypráví o tom, že CO2 podobně jako žádná jiná substance není jen pouhou existencí zhoubná. Rozhodující je už od dob P. až míra koncentrace.

Zhoubná pro civilizační život pak může být větší či menší koncentrace CO2 než kterou vykazovalo Holocenní optimum předešlých 10tis let - což bio-fyzikálně dokládá dnešní věda.

Vtipem také není, že se na základě snahy cestovat do kosmu nebo i chmurného poznání růstu rizik pozemských, odlehle od původních zdrojů potravin, mnohdy v podzemí měst.... začínají ze strategických důvodů zkušebně budovat poloprovozy syntetizující potraviny v umělém osvětlení na umělém substrátu/roztoku... např. na bázi růstu řas... ale právě s využitím vzdušného CO2 tak aby šanci na přežití měli alespon někteří.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.5.2023 13:03

Takže každý, kdo vyrábí akumulátory na elektřinu, je vyrábí kvůli dotacím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláček 18.5.2023 12:50

Autor nepochopil, že cílem není efektivní řešení, ale čerpání dotací a grantů ne nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.5.2023 12:48

Tak to zkuste

V principu to máte správně. Jen je potřeba vypočítat velikost té haly a spočitat si jeden cyklus produkce biomasy.

Pro začátek vás upozorňuji, že spalováním fosilních paliv spalujeme biomasu která se přetvořila na uhlí, ropu nebo metan během statisíců až milionů let, takže ten váš zlepšovák a patent bude mít problém s veličinou zvanou ČAS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.5.2023 12:36

Prosím zadržte! Jako výsměch dotovanému zelenému bláznovství jsem si vymyslel projekt výstavby obrovské haly, kde by se za umělého osvětlení a v řízené atmosféře pěstovala rychle rostoucí biomasa. Jejím spalováním v bezemisní elektrárně získáme elektřinu a teplo. Zhoubný CO2 jímáme, štěpíme na kyslík vypouštěný do atmosféry a uhlík, ukládaný v nevyužitých uhelných šachtách. Začínají mi chodit zlepšováky, návrhy na změnu technologií i s výpočty. Všechno beru zpět. Byl to pouhý vtip!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Hudzieczek 18.5.2023 12:35

Spotřeba elektrické energie v naší domácnosti činí 5,5 kWh na osobu a den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 18.5.2023 12:34

Takto to dopadne, když autor článku a jeho podporovatelé nepochopí, k čemu má sloužit gravitační akumulace energie.

Mimochodem přečerpávací vodní elektrárny jsou budovány na stejném principu gravitační energie.

Rozhodně to závaží nebude sloužit k akumulaci energie u atomové nebo tepelné elektrárny. Bude to sloužit k akumulaci u vodních, větrných nebo fotovoltaických elektráren.

Samotné závaží nemusí být spouštěno svisle do jámy. Lze to aplikovat i na svahu a zátěž by se pohybovala směrem dolu po kolejích. Nemusely by se tedy budovat nákladné přečerpavací nádrže.

Samotné závaží nemusí mít jen 10 tun, jak píše autor. A ještě to závaží o velikosti o něco vetším než 1 m3 označuje za obludu.

Po kolejišti se může pohybovat klidně 1000 tun. Na normálních kolejích se počítá se zatížení jedné nápravy vagonu 25 tun. Takže jeden naložený vagon je až 50 tun hmotnosti. Dvacet naložených vagonů je 1000 tun. Pak už je stačí poslat po kolejišti s převýšením 1 km a máte dole celkovou potencionální energii 2,8 MWh

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.5.2023 12:32

No a na toto si nepamätá nikto z nás. A planéta sa ochladila aj bez zníženia emisií CO2.

Výraznejšie oteplenie sa vyskytlo koncom prvého a počiatkom druhého tisícročia nášho letopočtu (obdobie rokov 1000 – 1300 označujeme aj ako stredovekú teplú periódu). Priemerná ročná teplota vzduchu v Európe bola približne o 1°C vyššia ako v súčasnosti.

Veľké ochladenie pripadá na roky 1367-1379, kedy na Islande zahynulo veľa podvyživených ľudí. Záznamy z kroník hovoria o tom, že aj na našom území bývali chladnejšie roky. V období medzi rokmi 1400-1850 sa opäť vyskytlo výrazné ochladenie, zväčšila sa plocha ľadu na oceánoch.

Ale pri správnej motivácii dostatočne veľkým vedeckým grantom sa sústredím iba na roky 1980+ (aby som sa vyhol aj ochladeniu atmosféry v rokoch 1940 -1975) a budem bojovať proti otepľovaniu planéty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.5.2023 12:26

Ponúknem vám jedno vysvetlenie. Končí malá doba ľadová a teplota na planéte sa vracia k normálu, ktorý tu bol pred 1000 rokmi, pred nečakaným ochladením, ktoré spôsobilo hladomor.

Prirodzene a bez ohľadu na ľudskú činnosť. Čo je jasné z toho, že v rokoch 1940 -1975 došlo k ochladeniu atmosféry, napriek neustálemu nárastu počtu áut, ľudí i ťažby ropy.

Ale pokiaľ neviete pracovať s jednoduchými faktami sám, nechajte to na expertov s ekograntmi. Alebo na farára. Vyjde to na rovnako.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 18.5.2023 12:23

Tvůrčímu myšlení se meze nekladou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.5.2023 12:23

Pamatuji si, že v době svého studia strojní průmyslovky se někteří dokázali vykoupat v rybníku už koncem dubna.

Pamatuji si, že když jsem mnohem později studoval španělštinu, v lednu tehdy dosáhla teplota v ČSSR asi 16 stupňů Celsia (nikoliv Fahrenheita).

Mimochodem, při teplotě Fahrenheit 451 začínají hořet knihy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kotyza 18.5.2023 12:21

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 18.5.2023 12:17

Tak, tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.5.2023 12:16

Děkuji za snahu o vysvětlení.

Opravdu toto téma nechám na expertech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.5.2023 12:15

Radšej ani Slovensko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.5.2023 12:15

No prosím.

Už zde zazněl i "vědecký" argument (blábol), na který jsem zvyklý už od experta Jiřího Zlatušky (tehdy z Masarykovy univerzity v Brně), za který vás opakovaně zvolí rektorem Univerzity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.5.2023 12:13

A tu je tá rádioaktivita v Poľsku. Keby zasa nejaký tĺk sem oliezol s nelezom.

https://www.umcs.pl/pl/radioaktywnosc-informacje-rozszerzone,21785.htm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 18.5.2023 12:11

Ešteže urán neotepľuje planétu! To som si oddýchol.

https://necenzurovanapravda.cz/2023/05/zvysenou-radiaci-namerili-nejen-v-polsku-ale-take-na-vychode-rakouska/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.5.2023 12:11

Karel Šebesta (zde betálně zašitý jako Prokop Diviš) si možná kdysi přečetl nějakou učebnici ekonomie, ale o výzkumu, vývoji a implementaci nové technologie má velmi naivní představy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 18.5.2023 12:09

"... znakem prachobyčejné bezradnosti"?

Pocit bezradnosti je asi současný pocit občanů ČR, kteří kdysi v dobré víře volili ty politiky, kteří občanům slibovali, že to za ně možné problémy odborně vyřeší.

Německo teď řešit nebudu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Karza 18.5.2023 12:05

Blábol

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Řehořovský 18.5.2023 12:05

• reagovat
• nahlásit příspěvek