24.10.2019 | Svátek má Nina


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
9.1.2007 13:19

Re: Re: Re: Re: pavle 99

První odstavec: Vždyť také stagnuje, ten graf ukazuje, že od roku 1990 jsme nepotřebovali zvýšit kapacitu výroby el. energie a tedy jsme uvedli JETE do provozu v lepším případě místo některých uhelných elektráren, ale daleko spíše jen tak pro vývoz el. energie.

Druhý odstavec:

Zaprvé máme začátek roku 2007, takže za rok 2006 ještě nejsou údaje a zadruhé na tom grafu vyrobené el. energie se evidentně za celé období 15 let žádný zásadní útlum výroby neprojevil(tedy odstavený výkon je zatím nepodstatný), zato nárůst je zřejmý, těžební limity nám můžou být ukradené, když se fosilní paliva zhusta dováží. Ostatně ty dvě jaderky údajně už vyrábí asi 45% celkové produkce el. energie.

9.1.2007 16:05

Re: Re: Re: Re: Re: pavle 99

Ad 1 - ano správně jak říkáte - spotřeba "stagnuje" každý rok cca 3% nahoru. Kolikpak asi "nastagnuje" za dobu průměrné výstavby nového zdroje?

Ad 2 - předběžné údaje za rok 2006 potvrzují minimálně onu Vaši 3-procentní "stagnaci" a k tomu zkuste od grafu odečít v přístích 7-mi letech 5 GW zdrojů. Jak ten graf bude vypadat?

9.1.2007 10:01

Re: Re: Re: Odběr ale stoupá, Pavle nepletu a ta el. energie stagnuje, tomu se nedá říci nárůst viz

jak vyplývá z grafu na stránce 22. Výroba stagnuje, spotřeba stoupá, takže vývozmusí klesta ! a kromě toho, každá země vyváží co může, aby naopak mohla dovážet.

9.1.2007 10:26

janoryno

Ještě máte nějaké další moudro v zásobě? ;-D

9.1.2007 8:09

Re: Pavle nepletu a ta el. energie stagnuje, tomu se nedá říci nárůst viz

můžete prosím objasnit, od  jakého čísla u Vás končí "stagnace" a začíná růst? Pokud je  totiž číslo vyšší o cca 2,26% (konkrétně graf "čistá spotřeba"), normální lidé jej řadí do kategorie RŮST. Vaše definice bude zjevně jiná.

9.1.2007 8:21

pavle 99

Porovnejte si rok 1990 a 2005, tomu říkám stagnace.

9.1.2007 8:31

1990,

rok počátku velkého-odpojování-průmyslu. To je velká demagogie.

9.1.2007 8:41

Re: 1990,

Co je na tom za demagogii? Evidentně tenkrát republika zvládala vyrábět dostatek energie i bez Temelína a dnes je el. energie velký nadbytek i přes věčné odstávky právě třeba Temelína. Takže máme velké rezervy a ne že ne.

9.1.2007 8:47

Re: Re: 1990,

"...Evidentně tenkrát republika zvládala vyrábět dostatek energie i bez Temelína..." - byl jste v té době někdy v severních čechách? Asi ne.

Jinak to jestli MÁME nebo nemáme rezervy těžko může plynou z minulosti v grafu. (Z toho by mohlo plynout, že jsme MĚLI rezervy). Taktéž predikce do budoucna je o něco složitější, než prosté prodloužení grafu.  (A to ještě údajů, které se mi právě hodí.) Ona třeba životnost některých zdrojů není v grafu vůbec patrná a stajně tak v něm nenajdete územní limity pro těžbu uhlí, které (světe  div se) mohou omezit produkci z uhelných elektráren.

9.1.2007 8:58

Re: Re: Re: 1990,

Ano to si uvědomuji, ale ta čistá spotřeba a výroba jasně ukazují, že rezervy jsou a současná sporá funkčnost Temelína to ještě zkresluje.

9.1.2007 9:19

rezervy

Rezervy byt musi z principu, bez cca 30% rezerv (u nas zhruba 3 bloky JETE) nelze sit regulovat!

NB - cim vic "OZE", tim je toto cilo vyssi.

9.1.2007 9:22

Re: rezervy

Čím více JETE, tak také, protože výpadky jsou pohříchu časté ;-P

9.1.2007 9:39

Re: Re: rezervy

Mylite se. 1) Vypadky jsou zcela v mezich normy, akorat jsou medializovane, do znacne miry diky bezprecedentni informovanosti o JETE kuli Melku.

2) Jak jsem uvedl, potrebna zaloha v podminkach CR je trojnasobkem velikosti bloku JETE, takze jeho vypadek je touto kompenzovatelny. Vas argument by daval smysl,  pokud by byla velikost bloku JETE vetsi nez jinak nutna mira rezev.

9.1.2007 10:30

Re: Re: Re: rezervy

V mezích jaké normy? 8-o

V případě, že bude podíl JETE větší(dostavba) stoupá i to riziko výpadků. Prostě to je problematický zdroj oproti uhelným či vodním elektrárnám.

9.1.2007 10:41

Re: Re: Re: Re: rezervy

a saakra. Jak muze stoupnout riziko vypadku? Oni uhelky nepadaji?

9.1.2007 10:49

Delfíne, jste jak malé dítě,

tak si porovnejte jak často a na jak dlouho padají "uhelky" a jak často Temelín.

9.1.2007 11:06

Re: Delfíne, jste jak malé dítě,

když se tak honosíte srovnáním výpadků "uhelek" a JETE - můžete uvést odkaz na statistiku výpadků oněch uhelek? Odhaduji, že byste byl realitou překvapen.

9.1.2007 11:13

pavle 99

hledejte sám. Můžete mě ohromit kvalitou svých informací, ale spíše tiše odejdete z diskuze. ;-P

9.1.2007 11:25

Re: pavle 99

A nebyl jste to náhodou Vy sám, kdo začal argumentovat nesrovnatelně častějšími výpadky JETE? Nebylo by tedy elementární slušností (pravda nejspíše nevíte co to je) toto své tvrzení doložit fakty? Nebo si diskusi představujete tak, že plácnete libovolný žvást a všichni ostatní budou hledat údaje?

Potíž totiž je, že se podobné statistiky nikde nezveřejňují (ti kdo znají prostředí provozu tepelných elektráren, tak mohou čerpat ze svých zkušeností).

9.1.2007 12:35

Re: Re: pavle 99

Tak si to spočtěte, když neumíte hledat např. v roce 2004 bylo v obou blocích vyrobeno 12 692 384 MWh.

roční zpráva

9.1.2007 12:51

Re: Re: Re: pavle 99

a z toho nějak plyne, jak často se odstavují "uhelky" - zkuste si prosím (raději několikrát) přečíst, o čem je řeč.

9.1.2007 13:38

Re: Re: Re: Re: pavle 99

Ne, z toho plyne, že v roce 2004 v Temelíně čtvrt roku stáli oba dva bloky. Takže je tu značná rezerva. A ty "uhelky" si zjistěte sám jednotlivě, včetně důvodu proč stáli. Já žádnou tak poruchovou neznám. ;-P

9.1.2007 13:15

Milý septiku!

A co takhle uznat, že Pavel má v oboru podstatně větší přehled než vy, a jeho argumenty sedí? Neumíte prohrávat? Zdroje jsou?

9.1.2007 13:41

Mám si lhát JEbe?

Více zkušenosti mu neupírám, ale také je více zaujatý. Argumenty nesedí a Vy to navíc ani nedokážete posoudit. (Y)

9.1.2007 14:00

Re: Mám si lhát JEbe?

No, náhodou jsem vystudoval FEL a také fyziku. Takže snad to přece jen dokážu posoudit. Sprosťárnami argumenty nenahradíte.

9.1.2007 14:55

Re: Re: Mám si lhát JEbe?

Začal jste si tak nefňukejte a studium z Vás nezaujatého pozorovatele neudělá, takže se jím neohánějte. Ostatně bavíme se v obecné rovině a tedy svou odbornost těžko užijete a argumenty jste neuvedl žádné.

9.1.2007 15:19

Re: Re: Re: Mám si lhát JEbe?

Já jsem si začal? Děláte si lelgraci? Jó, vy myslíte toho septika! Jenže to byla jen reakce na to, jak jste pod tíhou argumentů Pavla 99 a s postupující ztrátou půdy pod nohama stupňoval svou agresi. Takže, kdo si začal?

9.1.2007 15:58

Re: Re: Re: Re: Mám si lhát JEbe?

jenom klid - víte co je podmínka nutná (nikoli postačující) pro správnou "nezaujatost"? Propadání z fyziky a matematiky už od základní školy.

9.1.2007 10:48

Re: Re: Re: Re: rezervy

V mezich toho co je obvykle. Pri zprovoznovani obcas vyskoci, po zahoreni jede jako normalni fabrika. Riziko vypadku je u kazdeho zdroje, pokud je velikost zdroje ktery vypadne pod dostupnou kapacitou, neni problem. Kapacity vodnich zdroju jsou u nas (lae i v Evrope) prakticky vycerpane, to snad vite.

Vas nazor je takovy typicky "zeleny" - spalovani uhli neni problematicke, desitky milionu tun CO2, statisice tun dalsich oxidu, desitky az stovky tun arzenu, kadmia, rtuti, uranu a dalsich lahudek rozprskanych do zivotniho prostredi (a principialne nezachytitelnych) je zcela zanedbatelne mnozstvi odpadu vuci nekolika tunam VJP, ktere jsou dobre odstineny od zivotniho prostredi a navic se daji efektivne zrecyklovat. Ostatne samotne stepne trosky jsou nebezpecne radioaktivni po par set let, takze jejich odstineni od prostredi je po recyklaci trivialni. 

Kdyz Vam dojdou argumenty, jako nahore, misto inteligentni argumentace blafete o pohadkach a hazite pitome smajliky.

9.1.2007 10:55

oprava, poznamka

Pokud je velikost zdroje, ktery vypadne, pod dostupnou kapacitou ZALOHY, neni problem - coz je priklad jadernych elektraren.

Vetsi problem se tyka vetrnych farem rozmistenych napriklad u pobrezi! V pripade Nemecka maji instalovane radove nasobky vykonu bloku JETE, ktere spolecne chaoticky fluktuuji z minuty na minutu!