Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Spor o ovou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Hlosta 10.9.2019 10:21Re: Co tam přechylování... Samozřejmě, miliardář(kterýkoliv!) s levicí u moci ve státě, to je nejhorší kombinace! |
|
D. Švik 10.9.2019 9:54Brexit Pokud se Borisovi podaří říjnový Brexit, velký klobouček. |
|
|
P. Hlosta 10.9.2019 10:02Re: Brexit Pokud ne, tak se Británie před světem zesměšní! Jestli to nedopadne, pak se EU povýší na nejvyššího dirigenta nad SVÝMI státy a může přitáhnout otěže a udidla se nám zařežou do huby. ;-) |
|
|
D. Švik 10.9.2019 10:08Re: Brexit Ano, hraje se tu i o nás. |
|
|
P. Grigar 10.9.2019 10:25Re: Brexit ..bohužel to nezáleží jenom na Borisovi. Poslanci jsou celí vyklepaní z možnosti předčasných voleb a zodpovědnosti za možné následky. Já bych rád, aby byl Mařák šťasten.. i já bych byl. |
|
|
P. Hlosta 10.9.2019 9:47Není nad byrokraty ;-)) Znal jsem člověka, který měl změněné příjmení ne vlastní vinou několikrát. Před válkou(nechci uvádět jeho celé příjmení) mu končilo -sl, při okupaci Německem -zl, po válce -slo. A po žádosti, aby mu ho opravili na původní, mu ho "přeopravili" na -sla. Taková byrokratická tvořivost. ;-)) |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 10:54Re: Není nad byrokraty ;-)) Řada lidí si jméno upravovala sama. Před válkou Višněvský, za války se psal Wischnewski, po válce opět Višněvský, po sametu opět Wischnewski. Podobně to měl jeden známý pražský fotograf. Někdy ta úprava jména je i srandovní. Říkal mi táta, že za války se jejich sousedka Anna Ptáková poněmčila na Ani Ptak. Ona i leckterá herečka se kdysi jmenovala Naďa a po sametu Nadia. Také měla jedna dříve jméno Ljuba, ale protože ta křesťanská víra, láska a naděje (Věra, Ljubov a Naděžda) nesmí znít tak blbě rusky, tak se zní stala Luba. |
|
M. Prokop 10.9.2019 9:44Češtině je přechylování vlastní, ale pokud nějaká nechce, tak proč ji nutit? Doklady a matrika jsou od toho, aby bylo lze jedince indentifikovat, ne znásilňovat něčím, co nechce a žádný význam to nemá. Totéž křestní jména a zbytečné dohadování se "soudní znalkyní" u méně obvyklých. Znalkyně asi zná, ale státu i jí je prd do toho, jak rodiče chtějí pojmenovat potomka či potomkyni. Leda pak usnadnit změnu jména v dospívání. V dnesšní době počítačů by to fakt neměl být problém. Kapitolkou samou pro sebe jsou ta cizí jména. U orientálních, kdy reportér či novinář často neví, co je jméno a co příjmení, je to zvláč pikantní, taktéž u islandských, kdo píše ... dottirová je u mne blbec a i u ruských příjmení je ová obvykle takový násilný ocas, když ruština sama přechyluje, ale krátce. Olivu jsem slyšel, co se týče českých jmen, tam má pravdu, ale ta cizí bych neprznil. |
|
|
P. Pavel 10.9.2019 10:03Re: Češtině je přechylování vlastní, Bývalá poslankyně Olga Zubová, ta co pomohla odstřelit Topolánka a jeho vládu, se původně jmenovala po ruském manželovi Zubov- Zubovová. Pak si to nechala jméno změnit na českou koncovku. |
|
|
M. Prokop 10.9.2019 10:06Re: Češtině je přechylování vlastní, Po ruském manželovi by se jmenovala Zubova. Zubovová je už to české doprasení. |
|
|
P. Pavel 10.9.2019 10:11Re: Češtině je přechylování vlastní, No, nevím možná jsem to zvojtil. Ale, jmenovala se Zubová. |
|
|
M. Prokop 10.9.2019 10:42Re: Češtině je přechylování vlastní, Proti ruštině jen rozdíl v dlouhém á. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 10:58Re: Češtině je přechylování vlastní, Ano, ta ruská jména jsou opravdu tvarem přivlastňovacího druhého pádu, což naši "vědci" v češtině popírají (Petr - Petrova - Petrová): Tomin - Tomina, Zubov - Zubova. |
|
|
L. Machala 10.9.2019 9:35Přechylování v běžném hovoru asi není problém; děje-li se to v přítomnosti dotyčné dámy a jí to vadí, tak na to může upozornit a požádat, aby její jméno nebylo komoleno. Problém však opravdu bývá s dokumenty - mám dceru (*1996 v Praze a má příjmení po matce) s cizinkou a obě mívaly problémy s českými dokumenty, protože jména v českých dokumentech nesouhlasila s jejich jmény v dokumentech cizích. Když si dcera poté, co bylo v ČR povoleno používat nepřechýlená jména, nechala vystavit nový rodný list, bylo sice již její jméno napsáno nepřechýlené, ale jméno matky zůstalo přechýlené, i když žádala, aby v nepřechýlené podobě byla v dokumentu obě jména. To prý ale nelze, takže byla nutná nová žádost o změnu zápisu jména matky a pak ještě jedna žádost o definitivní znění rodného listu. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:01Re: Přechylování v běžném hovoru Ono stejně blbě reagují ouřady i na Západě a v bigótním Irsku nechtějí recepční manžele se slovanskými jmény pustit do jednoho pokoje. |
|
|
K. Berka 10.9.2019 9:30Vidím jasný směr Tím směrem asi bude pozdrav : dobrý den paní lékárníková, továrníková ............... |
|
|
I. Širůček 10.9.2019 10:03Re: Vidím jasný směr Nebo paní doktorová - jo, jo, tituly se dají získat i sňatkem. Ale dnes je to diskriminace mužů, chlap, kterej si vezme doktorku je co? Pan "doktorkovej"? |
|
|
P. Han 10.9.2019 10:13Re: Vidím jasný směr Znalci znají. Milan Lasica kdysi vyprávěl, když byla jeho žena velvyslankyní v Rakousku, jak ho ve Vídni oslovovali Herr Vašáryová, zatímco znalci věděli, že to má správně být Herr Vašáry. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:03Re: Vidím jasný směr Srandovní bylo, že ten rakouský novinář se jmenoval Tichatschek nebo Woprschalek. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:02Re: Vidím jasný směr Pan doktorky. |
|
V. Sember 10.9.2019 9:29ová a ova Nevím, jestli to tady už někdo řešil, ale věc se má tak: přípona -ová neznamená přivlastňování, je to pouze způsob, jak jméno mužského rodu změnit na jméno rodu ženského. Třeba manželka či dcera pana Nováka se dle češtiny (českého pravopisu) jmenuje Nováková. V případě pana Konečného, je jméno jeho paní či dcery atd. Konečná. Pokud by šlo o přivlastňování, pak by ta ženská příjmení vypadala takto: Novákova, Konečného. |
|
|
D. Švik 10.9.2019 9:40Re: ová a ova Díky, jednoduché, jasné, české. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 11:06Re: ová a ova Ano. Přípona -ová neznamená přivlastňování, ovšem z toho přivlastňovacího tvaru vznikla. I kdyby se všichni jazykovědci, kteří se hádají každý rok jinak, zda psát Hospoda Na Mýtince/Hospoda Na mýtince/Hospoda na mýtince, posr*li. |
|
|
E. Chrapek 10.9.2019 9:28Když rovnost tak rovnost Ať si mohou i muži vybrat, třeba Ivan Bartošová. |
|
|
M. Malovec 10.9.2019 9:21Nemohu si vybrat mazi y a i je to diskriminace a ne, že ne. |
|
|
D. Švik 10.9.2019 9:23Re: Nemohu si vybrat mazi y a i A co teprve, když má soused větší barák a novější auto...ale i na to dojde, jen se tomu dnes už neříká komunismus, ale sdílená ekonomika. |
|
L. Harvánek 10.9.2019 9:45Re: Nemohu si vybrat mazi y a i Jenže s takovouhle diskriminací bych (nebo bich?) souhlasil. Neb bych se mohl vyjádřit ve smyslu že chci být bit. A to by nebylo (nebilo) příjemné. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 9:17Někteří diskutéři zde na konec svého komentáře připojí své jméno. Předpokládám, že je to i váš případ, pane Sogehtdasi. A jak se tedy jmenuje, pokud jste ženatý, vaše manželka? Sogehtdasová? P. Harabaska. |
|
|
P. Harabaska 10.9.2019 9:18Re: Někteří diskutéři zde na konec svého komentáře Patří ke komentáři: M. Valenta Datum: 10.9.2019 9:07 |
|
|
M. Malovec 10.9.2019 9:16Přivlastnění manželky bych snad chápal v případě krátké koncovky Malovcova, nikoliv Malovcová. V případě druhém bych neměl říkat moje manželka. Manželka by pak měla být v zájmu genderové vyváženosti všech. A je to. |
