4.12.2016 | Svátek má Barbora






VĚDA: Už je to i v Nature!

15.7.2009

Průšvih s financováním vědy v Česku je už i v prestižním vědeckém časopise Nature

V nejnovějším čísle jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature je článek mnichovského korespondenta tohoto časopisu Quirina Schiermeiera o současném ohrožení české vědy. Quirin Schiermeier se zaměřuje na vědu a vědní politiku v Evropské unii, Východní Evropě a státech bývalého Sovětského svazu. Při psaní se snažil vycházet z řady různých zdrojů a získat informace z různých stran sporu. Oslovil tak i jednoho s největších zastánců likvidace Akademie věd a protagonistů současné reformy Jana Zrzavého. Ten se však pro Nature bohužel odmítl k tématu vyjádřit, i když českým novinářům rozhovory poskytuje.

O problémech, které vznikají krácením institucionálního financování Akademie věd v příštím roce o 20 % a plánech jeho krácením v dalších dvou letech až o 45 %, jsem už dva příspěvky pro Neviditelného psa psal (zde a zde). Zmínil jsem i, že se tím nastoupí cesta k likvidaci této instituce. V diskuzích i pod příspěvky dalších autorů k tomuto tématu se objevila řada dotazů. Odpověďmi na ně bych se pokusil ozřejmit trochu podrobněji situaci, než uvedu zmíněný Schiermeierův článek.

Co je Akademie věd České republiky?

Jak plyne z diskuzí, řada lidí vůbec neví, co Akademie věd je. Představují si ji jako jakýsi sbor zasloužilých vědců, kteří sedí na jakýchsi trůnech a kam se občas hrábne pro jméno, když se naši politici opět nemohou shodnout na tom, kdo by měl být prezidentem. To ovšem není pravda. Tuto představu lidí by do jisté míry mohla naplňovat tzv. Učená společnost (omlouvám se všem jejím členům za toto zjednodušení). Akademie věd je organizací zastřešující 54 ústavů, jejichž hlavním úkolem je provádět základní výzkum v různých vědních oborech. Celkový počet zaměstnanců je zhruba 7700, z nichž více než polovina jsou vysokoškolsky vzdělaní badatelé. Tyto ústavy mají relativně vysokou samostatnost – jedná se o typ organizací, kterým se říká veřejné výzkumné instituce. Akademie je tedy obdobou toho, co je běžné i jinde ve vyspělém světě, tedy organizace zastřešující soustavu národních ústavů (laboratoří). Pochopitelně se jednotlivé ústavy zabývají i navazujícím aplikovaným výzkumem. Zároveň se také podílejí na výchově studentů a jejich zaměstnanci na vysokých školách také přednášejí. Proč nelze základní výzkum převést ze státní na soukromou organizaci? Důvodem je to, že doba a způsob využití základního výzkumu se nedá předpovědět. Lze předpovědět, co dostanu vylepšením kompasu, ale že bude obecná teorie relativity nutná k fungování GPS, se předpovědět nedalo. Jen málo firem si může dovolit tak dlouhodobé vize a riziko nejistoty s tím spojené. Takže prozíravé soukromé firmy sice základní výzkum sponzorují, ale bez státní podpory by probíhat nemohl.

K čemu je základní výzkum pro malý stát, proč jeho výsledky jen nepřebírat?

Hlavním posláním Akademie věd je základní výzkum. Na otázku, k čemu je základní výzkum České republice jsem už odpovídal v roce 1996 v Lidových novinách a ani po třinácti letech jsem názor nezměnil. Jestliže by vědecké bádání u nás zaniklo celkově nebo v části oborů, nebude to mít na první pohled žádný drastický dopad. Vlaky a autobusy budou jezdit, nemocnice fungovat, na školách se bude učit a zdánlivě se nic nezmění. Ostatně vědecký výzkum bude probíhat v jiných státech, licence se dovezou a filiálky zahraničních firem sem přivezou odborníky z mateřských podniků. Podle mého názoru se ovšem země bez vlastní vědy lehce může stát pouhou kolonií (to jsem jen parafrázoval myšlenku Frederica Joliot Curieho). Existují tak nejméně tři hlavní důvody, proč i malý stát má mít svůj vědecký výzkum.

Prvním je výchova vysoce kvalifikovaných odborníků. Výzkumné skupiny, alespoň v experimentální fyzice, jsou v západní Evropě téměř z šedesáti procent tvořeny z diplomantů a doktorandů. Velká část z nich po obhajobě ve vědě nezůstává, ale odchází do průmyslu, škol, státní správy i bank. Za dobu svého pobytu ve výzkumu se naučí vědecké metodice a využívání nejmodernější techniky. To vše pak uplatňují ba přímo vyžadují na svém novém pracovišti. Tím se zvyšuje celková úroveň technologie a hlavně lidského potenciálu ve státě. Zároveň se převod od poznatků základního výzkumu k aplikovanému velice těžko provádí, jestliže nemám lidi, kteří by k základnímu výzkumu aspoň trochu „přičuchli“.

Druhým je zvyšování technologické úrovně podniků. Vědecká pracoviště totiž vyžadují pro své výzkumy špičkové nestandardní přístrojové vybavení. Zadávají tak velkým i malým firmám zakázky řešitelné jen běžně nepoužívanými nebo zcela novými postupy. Nově získané zkušenosti pak tyto firmy využívají i při práci pro běžné zákazníky. Zvyšuje se tak celková technologická úroveň průmyslu ve státě. Stejný vliv má i možnost jednotlivých firem obracet se k odborníkům z výzkumu o rady při zavádění nových technologií.

Třetím je udržování celkové úrovně kulturnosti národa. Většina poznatků o světě získaných vědeckým bádáním se k veřejnosti dostává prostřednictvím médií. Ta sice mohou informace o nejnovějších objevech při průzkumu egyptských pyramid nebo počátku vesmíru čerpat ze zahraničních agentur, tyto informace však nemůžou nikdy nahradit zkušenost odborníka, který v daném oboru sám bádá. Takže kvalita populárně vědních časopisů a rubrik je jiná, když do nich píši i vědci provádějící výzkum v daném nebo aspoň blízkém oboru. Bez vědeckého výzkumu pak na vysokých školách nutně klesá úroveň výuky jejich studentů. Takže neexistence odborníků praktikujících vědecká bádání má hluboký vliv na celkovou kulturní úroveň národa v tom nejširším slova smyslu.

Je krize, všude se šetří, tak proč by se neměl krátit rozpočet na výzkum a vývoj?

Před vypuknutím krize se předpokládalo, že finance na vědu se budou navyšovat. To se teď změnilo a plánuje se, že rozpočet zůstane po následující tři roky zhruba stejný. To by pro Akademii nebylo tak špatné. Problém však je, že uvnitř tohoto rozpočtu dojde k převodům. Peníze, které se postupně odeberou Akademii věd, se předají Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tedy peníze, které využíval stát prostřednictvím státní organizace pro základní výzkum, se přelijí na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je použije pro sponzorování vývoje a inovací výrobků soukromých firem. Místo, aby soukromé firmy financovaly vývoj a inovace svých výrobků, na kterých budou vydělávat, a ještě třeba občas sponzorovaly základní výzkum, vezmou státu i ty peníze, které na základní výzkum původně plánoval. Peníze odebrané Akademii věd tak neskončí u daňových poplatníků například ve formě daňových úlev, ale u jednotlivých soukromých firem.

Proč Akademii věd nezrušit, vždyť výzkum se může provádět čistě na vysokých školách?

Čistě teoreticky by se možná i dal veškerý základní výzkum převést na vysoké školy. Ale patrně nikde ve světě tomu tak není. Jak už jsem psal, tak patrně všude existují organizace zastřešující systém národních ústavů. Ve velkých zemích je pak takových institucí i více. Jejich úloha je velice podobná úloze Akademie věd České republiky. Dovolil bych si z nich jmenovat Max-Planck Gesselschaft (Společnost Maxe Plancka) v Německu, což je organizace zastřešující 80 ústavů zaměřených hlavně na základní výzkum. Největší evropskou institucí tohoto druhu je pak francouzská CNRS. Abych nemluvil pouze o evropských příkladech, zmínil bych dvě podobné instituce v USA. Ty jsou zaměřeny oborově, což je pochopitelně při velikosti a nejen vědeckého potenciálu tohoto státu účelné. Já zmíním ty, které pracují v oblastech, které mě hlavně zajímají. První je DOE (Department of Energy), což je organizace zaměřená hlavně na oblast jaderné a částicové fyziky a možnosti jejího využití v energetice a obraně. Jde o 22 ústavů. Jedním z nich je například BNL (Brookhaven National Laboratory), kde je urychlovač RHIC, na který jezdí i naši studenti. Další pak FERMILAB (Fermi National Laboratory), kde je v současnosti největší fungující urychlovač na světě Tevatron. No a další takovou organizací je i známá NASA. Ta má téměř dvacet institucí zaměřených hlavně na kosmický výzkum. Kdo by se nejen v těchto státech zmínil, že by se tyto jejich organizace měly zrušit nebo se jejich institucionální podpora měla během dvou let srazit na polovinu, by byl asi považován za blázna.

Proč jsou pro současný návrh reformy a rozpočtu i někteří představitele vysokých škol?

Jeden z důvodů je ten, že základní výzkum se provádí jen na některých vysokých školách, případně některých jejich fakultách. Nepomůže ani to, že jsou to ty elitní. Převáží fakt, že jsou v menšině, a jejich názor je tak přehlasován. Proto třeba představitelé Karlovy university a pražských vysokých škol na mimořádném sněmu Akademii věd podpořili. Představitel Rady vysokých škol, který je z Vysoké školy báňské v Ostravě, právě naopak. Druhý důvod pak můžeme dokumentovat na příkladu zmíněného Jana Zrzavého, který je z Jihočeské university v Českých Budějovicích. Ten v rozhovoru, na který odkazuji na začátku příspěvku, přímo říká, že současný způsob hodnocení je nesmyslný a musí se změnit. Ovšem až poté, co zlikviduje, co má být podle jeho názoru zlikvidováno. Dále připouští, že v každém případě pro podporu velkých resortů (ministerstva průmyslu, zemědělství, zdravotnictví) se na jejich rozpočty sáhnout nesmělo. Jednou z mála organizací, na rozpočet které se tak tvrdě sáhlo, byla Akademie věd. Což je v souladu s přáním Jana Zrzavého. Jeho hlavním cílem, kterého chce dosáhnout libovolnými prostředky, je totiž likvidace pracovišť Akademie věd v Jižních Čechách a získání toho, co z nich zbude. Doufá, že nastavený způsob hodnocení a financování základní výzkum na vysokých školách těch pár let, než padne Akademie věd, nějak přežije a potom se podaří způsob hodnocení a financování zase změnit. I on sám však ve zmíněném rozhovoru připouští, že pokud se pak nastavený trend zvrátit nepodaří a chutě velkých resortů porostou, tak to základní výzkum v Česku opravdu zabije. Pro Nature sice uvádí jiný důvod, ale podle mého názoru hlavní příčinou jeho odmítnutí vyjádření pro tento časopis je, že pro zahraniční vědeckou komunitu by jeho rozehrání této šachové partie bylo nepochopitelné a absurdní.

Když přežila Akademie věd zredukování na polovinu, tak proč by ji další taková redukce neměla prospět?
Proč by se neměly peníze ze základního výzkumu převést na aplikovaný výzkum a vývoj, který je u nás slabý?

Tyto otázky spolu do značné míry souvisí. V roce 1993 byl Akademii věd rozpočet jednorázově zkrácen o třicet procent. Jako hlavní opodstatnění této akce bylo uváděno, že Akademie věd zdědila z minulosti příliš široké zaměření. Že má řadu ústavů, které provádějí pouze aplikovaný výzkum a čistý vývoj. Státem podporovaný by měl zůstat hlavně základní výzkum a na ten by měla být Akademie věd soustředěna. Aplikovaný výzkum a vývoj by měl být u resortních ministerstev a privátní sféry. Takže po velice náročné mezinárodní evaluaci si Akademie věd ponechala pouze kvalitní části zaměřené na základní výzkum a její velikost se scvrkla zhruba na polovinu. Dnes jde tedy o relativně kompaktní kvalitní organizaci provádějící průběžnou vnitřní evaluaci a zaměřenou prioritně na základní výzkum. Organizaci, která reprezentuje zhruba 15 % českých výzkumných kapacit, ale produkuje 38% publikací ve špičkových impaktovaných zahraničních časopisech, její podíl na citačním indexu na české práce je 43% a produkuje třetinu patentů. Odebrané části Akademie věd, zabývající se prioritně aplikovaným výzkumem a vývojem, se měly převést na resortní ministerstva a případně pak do privátní sféry. Ovšem tam dopadly často velice špatně. Byly prostě vytunelovány. A tytéž loby se teď snaží o další podobný krok. Mám obavy, že když se jim to povede, po dalších pár letech budeme mít aplikovaný výzkum ještě slabší a základní výzkum nebudeme mít žádný.

Reforma výzkumu a vývoje by měla vést k preferování toho kvalitního, tak proč by se toho měla Akademie věd bát?

To by bylo v případě, že by se jednalo o kvalitně a seriozně nastavený způsob hodnocení. Ale způsob implantovaný Radou vlády je velmi účelový a zmršený. A to říká i zmiňovaný Jan Zrzavý. Hlavní problém je, že se hodnotí nesrovnatelné věci dohromady. Tedy základní výzkum, aplikovaný výzkum, vývoj i prosté inovace. Takovým způsobem nelze rozhodovat o mezioborovém rozdělení peněz. Body dostáváte za tlustou monografii, publikaci v prestižním časopise (ovšem i za prostý komentář), patent, ale i za užitný vzor, příspěvek na konferenci, výzkumnou zprávu, vylepšení programu či metodiku. Všechny tyto položky jsou sice ohodnoceny jiným počtem bodů, ale důležité je nastavení příslušných poměrů mezi jednotlivými jejich typy. A toto současné nastavení je takové, že vede k inflaci hloupostí a málo kvalitních výsledků a také k potlačení základního výzkumu. To potvrzuje i Jan Zrzavý ve svém rozhovoru, a pravděpodobný důvod je také v jeho argumentaci uveden. Ten je, že bylo třeba nesahat na peníze velkých rezortů a tedy hlavně průmyslové loby. Je třeba poznamenat, že většina z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace má minimální zkušenosti se základním výzkumem a představitelé Akademie věd tam byli jen dva. Naprostou převahu tam tak má průmyslová loby.

Proč bazíruje Akademie věd na institucionálních prostředcích, proč si je nezíská z účelových, když je tak dobrá? Třeba právě i z Ministerstva průmyslu a obchodu nebo z Evropských fondů?

Problémem u Akademie věd je, že jde o státní organizaci zaměřenou prioritně na základní výzkum. Zároveň má pouze jeden dominantní zdroj institucionálního financování. Pokud bude tento zdroj drasticky zredukován, omezí se drasticky i možnosti této organizace získávat účelové prostředky. Možnosti využití financí z grantů jsou striktně omezeny, a nelze je používat na správu budov, údržbu zařízení a často i na platy. Peníze z evropských fondů jsou nejen takto specificky omezené, ale často mají i další omezující podmínky. Některé z nich nesmí jít například do bohatých regionů, mezi něž patří například Praha. A v Praze sídlí většina ústavů Akademie věd. Navíc je často podmínkou obdržení účelových financí dorovnání jisté části potřebných financí žádající institucí. A pokud na to ústavy Akademie věd prostředky mít nebudou, budou automaticky ze soutěží vyřazeni. A možná právě to je i účel redukce jejího rozpočtu. Odstraní se konkurence. A pak už nemluvíme o jedné miliardě, která se ji sebere v letošním roce a případně pěti miliardám, když se v budoucnu zruší úplně, ale i o účelových prostředky, o které už nebude soutěžit. A to už by mohla být suma, která i Hospodářské komoře a Svazu průmyslu a dopravy může stát za tuto akci. Pokud jde pak konkrétně o granty Ministerstva průmyslu a obchodu, tak ty jsou většinou specificky nastaveny na financování soukromých firem a cílený vývoj. Už podmínkami na velmi vysoké spolufinancování. Ty nemůže Akademie věd ve velké většině splnit.

Řež, 10. července 2009

No a teď už konečně ten slibovaný článek Quirina Schiermeiera (nejsem expert na jazyky, takže překlad není dokonalý, pro anglicky znalé je proto lépe nahlédnout do anglického originálu):

Čeští badatelé jsou rozzlobeni vládními změnami
Vědci v České republice jsou na nohou díky drastickým změnám v národním systému financování vědy, které podle nich dlouhodobě uškodí základnímu výzkumu.
Od příštího roku bude probíhat institucionální financování českých univerzit a výzkumných organizací podle striktních měřítek. Jednotlivé instituce mohou obdržet body za pestrou paletu publikací, za patenty, ale také za libovolný software, metodiku, užitný vzor, prototyp a ověřenou technologii vyvinutou pro interní potřebu. Vládní plán vytvořený během posledních tří let má za cíl zvýšit efektivitu výzkumu a vývoje. Dne 29. června byl schválen českým kabinetem.
Kritici však namítají, že popsaná rovnice pro výpočet financování dává hrubě zkreslený obraz reálných schopností české vědy a hrozí zničením jejich nejlepších částí. Argumentují tím, že chybně nastavená kriteria pro "inovace" degradují hodnotu knižních monografií a recenzovaných publikací a naopak zvýhodňují působivě znějící návrhy a samoúčelné patentové aplikace.
"Jediná obecná rovnice pro všechny odvětví vědy?", říká Jan Konvalinka, vedoucí výzkumné skupiny v Ústavu organické chemie a biochemie AVČR v Praze. "To je doslova alchymie"
Akademie věd, která zastřešuje 54 ústavů základního výzkumu, bude novou variantou financování velice těžce postižena. V roce 2010 ztratí miliardu korun (54 milionů USD), což reprezentuje 20 % jejího institucionálního rozpočtu. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš říká, že v budoucích letech má tento pokles vzrůst až na 45 % současného rozpočtu.
"Jestliže se nová rovnice bude striktně uplatňovat, dostaneme se na dráhu k likvidaci", říká Jiří Drahoš. "V jistém jejím bodě už Akademie nebude moci fungovat"
Na krizovém jednání minulý týden se vedení Akademie věd rozhodlo od ledna příštího roku zastavit financování oprav a nákupů. To se vztahuje i na pořizování vědeckého zařízení. Drahoš prohlásil, že v případě pokračování snižování rozpočtu se budou muset začít propouštět zaměstnanci.
Reforma je dílem Rady vlády pro výzkum a vývoj vedené českým premiérem Janem Fišerem a složené z představitelů vysokých škol, Akademie a průmyslu. Z počátku se předpokládalo, že aplikovaný a průmyslový výzkum budou posíleny bez poškození výzkumu základního. Změny zahrnovaly přesunutí části vědeckého portfolia na Ministerstvo průmyslu a obchodu a vytvoření nové Technologické agentury.
Původně vláda prohlašovala, že veřejný rozpočet na vědu by měl růst o dvě miliardy korun ročně až na 31 miliard v roce 2012. Ekonomická krize však tento plán zhatila a výdaje na vědu jsou zmraženy na hodnotě 25 miliard korun ročně.
Zmražení přichází po několik letech prosperity pro českou vědu. Ta zakoušela znatelný vzestup od okamžiku, kdy v roce 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie. V současnosti se v Česku vydává na výzkum a vývoj zhruba 1,4 % hrubého domácího produktu oproti 1,2 % v roce 2003. To je nejvíce z bývalých komunistických států Východní Evropy.
Jan Zrzavý, biolog z Jihočeské university v Českých Budějovicích, který byl na Radě vlády, která reformu navrhla, odmítl situaci komentovat. Řekl, že přesunutí diskuze na mezinárodní fórum by bylo "chybné a potenciálně škodlivé".

Ústav jaderné fyziky AV ČR
Osobní stránka autora



Diskuse


L
10:19
17.7.2009

Alice
10:47
17.7.2009

L
11:54
17.7.2009

Alice
12:08
17.7.2009

L
12:51
17.7.2009

L
13:31
17.7.2009

barik
15:48
17.7.2009

poznamka
15:53
17.7.2009

L
10:08
23.7.2009

L
12:05
17.7.2009

Alice
12:11
17.7.2009

L
13:46
17.7.2009

Alice
18:37
17.7.2009

L
9:55
20.7.2009

L
15:16
16.7.2009

L
8:44
16.7.2009

Zen
9:33
16.7.2009

L
9:42
16.7.2009

L
7:59
16.7.2009

Karla
12:04
16.7.2009

Karla
14:22
16.7.2009

Alice
20:18
16.7.2009

Alice
20:19
16.7.2009

Alice
20:21
16.7.2009

Zen
23:28
16.7.2009

Plocek Teplice
21:23
15.7.2009

para
22:52
15.7.2009

Chris Kelvin
23:54
15.7.2009

Prokop Novotný
17:38
15.7.2009

tmoravec
17:45
15.7.2009

Ivan Nový
17:33
15.7.2009

Zima Maratová
15:07
15.7.2009

Ludva
14:06
15.7.2009

para
14:19
15.7.2009

jenicek
14:22
15.7.2009

para
14:49
15.7.2009

Ludva
16:56
15.7.2009

ranbow
12:23
15.7.2009

Apea
12:45
15.7.2009

ranbow
13:03
15.7.2009

Zen
14:53
15.7.2009

dede
15:08
15.7.2009

Chris Kelvin
13:53
15.7.2009

Mgr. Milda
14:09
15.7.2009

certik
14:26
15.7.2009

Apea
15:32
15.7.2009

R.
11:53
15.7.2009

Arcus Tangens
12:50
15.7.2009

Chris Kelvin
13:51
15.7.2009

Mgr. Milda
14:24
15.7.2009

Chris Kelvin
11:25
15.7.2009

Honza
10:23
15.7.2009

Pete Brich
15:25
15.7.2009

slim
10:20
15.7.2009

slim
10:22
15.7.2009

certik
10:44
15.7.2009

Apea
11:32
15.7.2009

Reo
17:07
1.10.2009

fuf2
9:41
15.7.2009

Dej si pejzy
9:31
15.7.2009

Petr
9:58
15.7.2009

Zima Maratová
14:30
15.7.2009

Karla
2:21
16.7.2009

Machi
11:40
15.7.2009

Harry
16:13
16.7.2009

prduch
9:12
15.7.2009

Apophis
9:45
15.7.2009

jenicek
11:45
15.7.2009

viv
btw
9:11
15.7.2009

jenicek
8:38
15.7.2009

počet příspěvků: 111, poslední 1.10.2009 10:17









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.