22.5.2019 | Svátek má Emil


VĚDA: Rozvoj jaderné energetiky a klimatická politika

15.7.2008

Souvisejí spolu, nebo ne?

Jsem si vědom toho, že jako klimatolog bych se neměl vyjadřovat k otázce, zda jaderná energie ano nebo ne. Takové rozhodování do klimatologie nepatří, to musejí posoudit odborníci z příslušných oborů. Diskuse o jaderné energetice se však vede do značné míry i v souvislosti s „klimatickou politikou“, se schopností (nebo neschopností) jaderné energetiky přispět ke snižování emisí skleníkových plynů, zejména pak CO2. A to už s klimatologií přinejmenším souvisí.

Zcela jasně ale do klimatologie patří např. inventarizace emisí skleníkových plynů jako jedna z částí zdrojové složky jejich bilancí. CDIAC (Carbon Dioxode Information Analysis Center) na Oak Ridge National Laboratory udržuje, mimo jiné, databázi ročních emisí CO2 po jednotlivých zemích, zhruba od počátku 19. století. Je někdy velmi zajímavé porovnat tento vývoj pro různé státy, a to zejména za období, ve kterém rostly tyto emise nejrychleji, tedy od 2. poloviny 20. století.

V následujících čtyřech grafech je porovnání vývoje celkových emisí uhlíku a emisí, přepočtených na jednoho obyvatele, mezi Francií (jako typicky „jadernou“ zemí) a Rakouskem (jako typicky „nejadernou“ nebo spíše „antijadernou“ zemí). Samy o sobě pochopitelně nejsou důkazem ničeho. Energetická politika státu totiž není jen otázkou zdrojů elektrické energie, stejně jako klimatická politika nejsou jen emise uhlíku. Přesto však mohou naznačit jisté souvislosti a hlavně – je to zcela konkrétní zkušenost z nedávné minulosti.

Jak se tedy vyvíjely celkové roční emise uhlíku a emise, přepočtené na jednoho obyvatele, ve Francii a v Rakousku od roku 1950 do roku 2004?

Obr. 1

Obr.1: Vývoj celkových emisí uhlíku ve Francii (levá osa) a v Rakousku (pravá osa) v milionech tun uhlíku za rok.

Do začátku 80. let se emise vyvíjely v obou zemích relativně podobně. Od 2. poloviny 80. let je ale patrný jasný rozdíl ve vývoji; pokles emisí ve Francii a pokračující (jen pomalejší) růst v Rakousku. Lze jen odhadovat, že pokud by šel vývoj emisí ve Francii v posledních 30 letech podobnou cestou jako v Rakousku, emitovala by dnes Francie ročně kolem 150 milionů tun uhlíku, což je asi o 50% více, než je její současná realita. Srovnání roku 2004 s rokem 1990 (referenční rok z hlediska Kjotského protokolu) ukazuje, že ve Francii došlo za toto období ke zvýšení emisí uhlíku o cca 3%, zatímco v Rakousku o 21%.

Obr. 2

Obr 2: Podíl celkových emisí uhlíku ve Francii vzhledem k Rakousku.

V 50. letech 20. století emitovala Francie ročně cca 9-10x více uhlíku než Rakousko, na počátku 21. století je to ale už jen asi 5-6x více.

Obr. 3

Obr. 3: Vývoj emisí uhlíku v přepočtu na 1 obyvatele v tunách na osobu a rok.

Zatímco do počátku 80. let byly emise uhlíku na 1 obyvatele ve Francii vyšší než v Rakousku, od 2. poloviny 80. let je tomu zcela naopak. Emise uhlíku, připadající na 1 Francouze, jsou dnes výrazně nižší než emise, připadající na 1 Rakušana a rozdíl se s časem dále zvětšuje.

Obr. 4

Obr.4: Podíl emisí, přepočítaných na 1 obyvatele, ve Francii vzhledem k Rakousku.

V 50. letech minulého století emitovala Francie (v přepočtu na jednoho obyvatele) o cca 40 až 60% více uhlíku než Rakousko. Na počátku 21. století je však poměr opačný, Francie emituje v přepočtu na 1 obyvatele asi o 30% méně uhlíku než Rakousko.

Tolik fakta. Co z nich vyplývá nebo nevyplývá pro souvislost mezi klimatickou politikou (konkrétně redukcí emisí oxidu uhličitého) a rozvojem jaderné energetiky, to už ponechám na „laskavém čtenáři“… Pro úplnost musím ale ještě připomenout jednu důležitou skutečnost: přesto, že emise uhlíku za posledních 30 let ve Francii zřetelně klesly, zatímco v Rakousku stále mírně rostou, je Francie v rámci Evropy významným vývozcem elektrické energie, zatímco Rakousko je jejím čistým dovozcem…

Možná i tyto informace by měly být brány v úvahu při hledání odpovědi na otázku, jakou energeticko-klimatickou politiku vlastně chceme. Tu ve stylu Francie, nebo tu ve stylu Rakouska?

Autor je klimatolog



Diskuse


žaba(k) na prameni
14:41
17.7.2008

mueller
23:09
15.7.2008

para
23:28
15.7.2008

para
13:11
16.7.2008

Stoura
15:11
16.7.2008

karbet
10:05
16.7.2008

karbet
21:52
15.7.2008

Corsini
22:01
15.7.2008

karbet
22:08
15.7.2008

M. Zima
22:20
15.7.2008

karbet
22:37
15.7.2008

L.Metelka
22:14
15.7.2008

M. Zima
22:16
15.7.2008

Corsini
22:22
15.7.2008

karbet
22:40
15.7.2008

Corsini
21:39
15.7.2008

Ladislav N.
21:42
15.7.2008

M. Zima
21:48
15.7.2008

L.Metelka
21:54
15.7.2008

M. Zima
22:23
15.7.2008

Roman Šula
20:10
15.7.2008

L.Metelka
20:31
15.7.2008

Ladislav N. :-)))
20:33
15.7.2008

L.Metelka
20:40
15.7.2008

Ladislav N.
21:02
15.7.2008

L.Metelka
21:22
15.7.2008

R.
21:40
15.7.2008

L.Metelka
21:45
15.7.2008

čtenář zdrojů
21:28
15.7.2008

karbet
21:47
15.7.2008

L.Metelka
21:51
15.7.2008

karbet
21:56
15.7.2008

L.Metelka
22:13
15.7.2008

karbet
22:54
15.7.2008

L.Metelka
23:00
15.7.2008

karbet
22:57
15.7.2008

L.Metelka
22:59
15.7.2008

čtenář zdrojů
22:41
15.7.2008

karbet
23:16
15.7.2008

čtenář zdrojů
23:37
15.7.2008

karbet
10:38
16.7.2008

karbet
12:02
16.7.2008

Ladislav N.
21:51
15.7.2008

www racek
16:14
15.7.2008

harwey
14:27
15.7.2008

JJ
14:18
15.7.2008

i.h.
13:38
15.7.2008

honzak
14:18
15.7.2008

počet příspěvků: 225, poslední 5.8.2008 01:27









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.