23.5.2018 | Svátek má Vladimír


VĚDA: Proč se mladí muslimové radikalizují

11.4.2017

Krátce před prezidentskými volbami zveřejnili ve Francii dva sociologové z Centre national de la recherche scientifique (CNRS) předběžné výsledky studie, která se ptala skoro 7000 mladých Francouzů na jejich názor ve vztahu k poměrům mezi náboženstvím a společností. Cílem socioložky Anne Muxelové a jejího kolegy Oliviera Gallanda bylo lepší pochopení dynamiky politického a náboženského radikalismu francouských mladistvých. Jejich předběžná kvantitativní vyhodnocení potvrdila už v řadě prací etablovanou skutečnost, že muslimská mládež má daleko více než nemuslimská tendence k nábožensky-fundamentalistickému světonázoru.

Skutečně zajímavé jsou ale zjištění této studie s pohledem na kausální dynamiku, která stojí v pozadí, skrze náboženský konzervativismus, sociální odloučení a kulturní konfrontaci s většinovou společností zesílené identifikace s dominantním obrazem světa.

Doteď je to jedna z mála oficiálních studií, které jdou konkrétně po relativním významu výchovy a rodinného života ve vývoji identifikace – v rozporu ke standardnímu narrativu politicko-náboženské radikalizace coby vyjádření diskriminací, rasismem, nerovností ve vzdělání a uplatnění poháněné frustrace. Ke štěstí anti-Le-Pen koalice vyjde studie ve své komplexní podobě až po volbách, aby nebyla zbytečně dodána pochybnostem pravicových populistů o materialistickém narrativu o oběti vědecká legitimizace. „Le Monde“ se dokonce ptá, zda si jsou sociologové vědomi, že otevřeli Pandořinu skřínku.

Nápadný „náboženský efekt“

Studie se mezi říjnem 2016 a březnem 2017 ptala mladých mezi 14. a 16. rokem v 21 francouzských školních institutech. Anketa není záměrně reprezentativním míněním všech francouských mladých v tomto věku, nýbrž se koncentrovala na „městské citlivé zóny“: mladí z dělnických čtvrtí, s migračním pozadím a muslimské víry jsou „pře-reprezentováni“. Snahou bylo rovněž zohlednit i jiné demografické faktory, jako pohlaví, druh vzdělání a geografická poloha vzdělávacího zařízení (tedy je-li v městském či venkovském prostředí) . Toto nastavení vede k určitému zkreslení při extrapolaci pravděpodobného obrazu mínění celého muslimského obyvatelstva Francie. Muxelové a Gallandův vzorek reprezentuje především muslimskou mládež ve věku mezi 14 a 16 roky (25 % všech dotázaných), což samozřejmě ponechává stranou často konzervativnější názory starších členů rodiny. Přesto se vyjevují zajímavé kontrasty mezi dynamikou mladického vývoje identity v muslimském a nemuslimském prostředí.

V jednom rozhovoru potvrdili Muxelová a Galland, že zjistili mezi muslimskými dotazovanými zvláštní „náboženský efekt“ - muslimská mládež má trojnásobnou tendenci k „absolutní víře“ než jejich nemuslimští vrstevníci.

Víra je podle sociologů absolutní, když je viděna jako jedině správná, a náboženství vysvětluje svět lépe než věda. 11 % všech dotázaných má podle toho absolutistický náboženský světonázor – přičemž u muslimů to je 32 % (oproti 6 % křesťanských). 33 % muslimských dotázaných „akceptuje“ násilí a deliktní jednání jako legitimní žívotní styl. Podíl muslimských dotázaných, kteří jsou příznivě nakloněni k oběma kategoriím, leží podle předběžných výsledků kolem 12 %. Podle Gallanda „9 % křesťanských gymnazistů a 20 % muslimských gymnazistů je toho názoru, že je legitimní někdy za víru bojovat.“

Silný vztah k islámu koreluje s ochotou k radikalizaci

Důležitější než jejich pohledy na symptomy obzvláštního „religiózního efektu“ muslimských mladistvých je Muxelové a Gallandova inerpretace jeho vzniku. Muxelová říká, že „byla užaslá z významu náboženské socializace v rodinném kruhu pro vývoj muslimských mladistvých: hypotézy o odvrácení se od ateistického či nevěřícího prostředí nebo náboženství, které slouží k legitimizaci radikalizace z jiných důvodů, nejsou přesvědčivé. Právě naopak, tito mladiství dostávají náboženskou výchovu a vzdělání, které mají v jejich všedním životě a rodinném kruhu vysoký kredit.“

Skrze kvalitativní díl studie chtějí sociologové ještě intenzivněji zkoumat spojení mezi silným osobním vztahem k islámu a pravděpodobností radikalizace - spojení, které podle předběžných výsledků existuje.

Galland dále míní, že se nezdá, že by „čistě ekonomické vysvětlení obstálo“. V rámci studie nejsou muslimští mladiství znatelně pesimistější v pohledu na své vyhlídky než jejich nemuslimští vrstevníci. Sice Galland míní, že studie také ukazuje, že „vnímání diskriminace“ je mezi muslimskými mladistvými dvojnásobné a že to potřebuje hlubších analýz souhry identity a pocitu společenského znevýhodnění.

Začátek radikalizace v rodině a výchově

Ale Muxelová upřesňuje výroky svého kolegy, protože podle ní studie ukazuje, že individuální frustrace s vnímanou diskriminací může „náboženský efekt“ v procesu radikalizace pouze moderovat. Mezi dotázanými se „mladí muslimové, kteří se cítí diskriminováni, přiklánějí více k radikálním ideím než muslimové, kteří se necítí býti diskriminováni. Ale jestli se cítí diskriminováni nebo ne, mladí muslimové prokazují v průměru silnější vztah k radikálním náboženským myšlenkám než jiní mladí lidé.“

Tato studie upravuje z velké části efekt postavení oběti nerovnosti příležitostí, sociálního vyloučení a jiných materiálních faktorů. Na konci zbývá islám – jako náboženství, jako světonázor, jako hodnotový systém – jako nezávislá a silná, ne-li nejsilnější radikalizující síla. Počátek radikalizačních a izolačních procesů může být podle oficiálních vládních statistik s velkou mírou lokalizován do rodiny a výchovy. Diskriminaci a nerovnosti příležitostí jsou vystaveny i jiné společenské a náboženské skupiny, které ovšem vykazují daleko slabší tendence k fundamentalismu. Nikoli struktuální vyloučení většinovou společností, nýbrž v rodině předávaná mentalita kulturního odstupu a sebeizolace, vycházející z náboženského konfliktu, je odpovědná za muslimské paralelní společnosti ve Francii.

pro achgut.com

Přeložil Peter Zinga

Oxford

Alex Jost


Advantage Consulting, s.r.o.
JUNIOR PRODUKTOVÝ MANAŽER (PRO ABSOLVENTY!!!)

Advantage Consulting, s.r.o.
Ústecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Diskuse


Jiří_K
12:55
11.4.2017

J. Jurax
12:35
11.4.2017

Š. Hašek
13:05
11.4.2017

A. Alda
10:13
11.4.2017

J. Pražák
9:43
11.4.2017

M. Drašner
9:14
11.4.2017

A. Alda
10:16
11.4.2017

S. Netzer
8:08
11.4.2017

M. Prokop
8:55
11.4.2017

M. Prokop
8:56
11.4.2017

J. Jurax
12:40
11.4.2017

L. Křivan
7:53
11.4.2017

A. Bocek
6:55
11.4.2017

A. Alda
Jo.
10:23
11.4.2017

A. Alda
13:01
11.4.2017

J. Jurax
13:34
11.4.2017

A. Nový 840
13:55
11.4.2017

J. Jurax
18:50
11.4.2017

V. Pavelka 263
1:15
12.4.2017

J. Kovaříček
3:01
11.4.2017

L. Křivan
8:05
11.4.2017

J. Jurax
12:55
11.4.2017

V. Pavelka 263
1:25
12.4.2017

počet příspěvků: 33, poslední 12.4.2017 01:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.