7.5.2024 | Svátek má Stanislav


VĚDA: Do žen a do melounů se brzy uvidí?

2.12.2010

Víte, co je to MELOGEN či MELONOMIKA? Připomínají vám tyto pojmy jednu z tradičních zelenin, pěstovanou možná po tisíce let na všech kontinentech a oceňovanou nejrůznějšími lidskými civilizacemi? Nemýlíte se. Ale co vlastně znamenají - a jak je máme brát vážně?

Původně jsem chtěl tenhle blog, opět inspirovaný laponskou EPSO konferencí, nazvat „melouny za polárním kruhem“. Ale to byste možná očekávali povídání o sofistikovaných arktických sklenících, vytápěných thermálními prameny, fotovoltaikou či tulením tukem. Melounový ráj byl ale v Laponsku zatím vidět jen v přednáškovém sále, v podání španělského odborníka a melounového nadšence Pere Puigdomenecha (pěkné jméno na zapamatování, pravda?). A týkal se jednoho z nových projektů Centra pro výzkum zemědělské genomiky v Barceloně, zaměřeného na nejrůznější tykvovité rostliny. Zejména však na rozšifrování genomu, tedy dědičné jaderné informace, cukrového melounu, Cucumis melo.

Melouny, zejména ty cukrové a vodní, nejsou totiž pro Španělsko, ale i pro mnohé jiné tropické a subtropické země, plodinou jen tak ledajakou. Dle statistik jsou dokonce považovány za pátou pěstebně nejvýznamnější zeleninu světa. Ale hned druhou ve Španělsku, v těsném závěsu za rajčaty. Není tedy divu, že jak Evropa, tak Španělsko samo na současný výzkum „okurkovitých plodin“ a zejména melounů vydává nemalé prostředky. Právě ten současný „melonomikový“ má k disposici zhruba 4,1 milionů eur na tři roky. Podílejí se na něm jak místní španělské vlády, tak pět velkých soukromých firem. Zařazuje se i do široké mezinárodní spolupráce – se státy africkými, jihoamerickými, s Čínou. Rozluštění melounového genomu by neměl být zase takový problém, známé druhy a odrůdy jsou vesměs diploidní, genom je vcelku malý. A fenotypové znaky, nutné k jeho funkční analýze, jako tvar, barva, velikost plodů, jsou velmi variabilní. Středem zájmu jsou ovšem i kvalita plodů, tedy chuť i vůně, proces jejich zrání. A samozřejmě také geny určující odolnost k patogenům, škůdcům či stresům. Postup prací na rozšiřování „melounové genové databáze“ nazvané MELOGEN lze průběžně sledovat mj na www.icugi.org. Srovnáváno má být tuším 800 různých odrůd. A identifikováno (nikoliv ovšem funkčně) je již bylo zhruba 17 tisíc genů – tedy málem objem genového rozsahu člověka.

Ženy se však rozhodně nemusejí bát o svá tajemství, ono dávné, snad původně arabské, přísloví „Do žen a do melounů nevidíš“ bude jistě platit dál. Obávat se odhalení své podstaty nemusejí ani různé politické strany, obdobně jako ty melouny jinak barevné na povrchu, jinak uvnitř. Už i laici přece vědí, že vedle základní genetické informace řídí ono skutečné „vybarvení“ i obrovský soubor procesů tzv. epigenetických. Mnohá skrytá (nejen) biologická tajemství tedy zůstanou ještě dlouho zachována. A nejen v melounech.

Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora