19.4.2019 | Svátek má Rostislav


VĚDA: Byl jsem přímo vystaven plutóniu

6.4.2011

Plutónium je mimořádně jedovaté a k tomu radioaktivní. Držel jsem ve své ruce čerstvé MOX palivo s plutóniem. Kdy tedy umřu?

Ralph Nader, několikanásobný kandidát Strany zelených na prezidenta USA, jednou řekl, že půl kila plutónia rozptýleného ve vzduchu zabije 8 miliard lidí. Při svém strašení dost přeháněl (a asi také proto nikdy nedostal moc hlasů): půl kila, správně rozptýleného (a v tom je celý trik), by zabilo „jen“ asi 2 milióny lidí, což ale stejně dělá z tohoto syntetického kovu konkurenta nervového bojového plynu VX, co se jedovatosti týče.

Jeden odstavec únavného jaderného inženýrství. Plutónium, značené Pu, je umělý prvek, který je znám v pěti isotopech, všechny jsou jedovaté, všechny jsou radioaktivní. V jaderných reaktorech Pu najdeme ve všech stávajících provozovaných typech – tedy jak BWR ve Fukušimě, tak VVER v Dukovanech, či RBMK v Rusku. Podle typu paliva a vyhoření to je od nulového množství Pu u čerstvého uranového paliva, přes cca procento Pu u vyhořelého uranového paliva, po řádově deset procent Pu u čerstvého MOX paliva (tím se teď straší na Fukušimě, bloku 3). Nejčistší Pu najdeme v jaderných zbraních, až na příměsi gallia je tam v podstatě ryzí. V jaderných reaktorech je Pu jako oxid plutoničitý, PuO2; v jaderných zbraních jako kov v delta fázi.

První otázka je teplota tání MOX paliva.

Kovové Pu taje při cca 640°C (to je v bombách, nás netrápí, není v reaktoru), oxid PuO2 v jaderném palivu taje při 2400°C. Pro srovnání paliva, čistý oxid uraničitý UO2 taje při 2865°C . MOX palivo je směs UO2 a PuO2, s valnou většinou UO2. Ač tedy lze říci, že k tavení PuO2 paliva dochází dříve než k tavení UO2 paliva, v oné MOX směsi to je zanedbatelné; pokud tavím při 2800°C nebo 2865°C je z pohledu pozorovatele celkem stejné. Navíc v realitě teplot nad 2000°C je už v reaktoru roztavené skoro vše (ocel, zirkónium), takže tam bych problém z Pu nedělal.

Druhá otázka je toxicita.

Ta je velká, ale jen při vdechnutí nebo požití. Stejně tak radiotoxicita. Pu se usazuje v kostech a vysokoenergetické alfa částice ozařují kostní dřeň – ideální prostředí pro různé formy leukémie. To je velmi závažný problém a pojídat či dýchat Pu není radno.

Třetí otázka je, jak otrávit milióny lidí.

Palivo je ve formě PuO2 též z důvodu, že PuO2 má vysokou hustotu (11500 kg/m3); tedy moc samo od sebe vzduchem nelítá, ve vodě neplave. Pokud ho nerozleptáme vhodnou kyselinou, je těžké ho přemístit. Háček tedy je, že nejdříve se musí PuO2 nebo sloučeniny Pu nějak dostat z reaktoru ven (zprávy IAEA ze 30.3.2011 uvádějí, že se to NEděje - pokud se to stane, což v malém množství je pravděpodobné, mohou se dostat ven ze všech bloků, nejenom z bloku 3). A pak Pu přemístit mimo evakuovanou zónu a vpravit do těla lidí. Vdechnout PuO2 z paliva je skoro nemožné – prach ihned klesne na zem; ledaže by někdo palivo namlel na velejemné částice. Jiná šance je Pu nějak rozpustit a donutit lidi Pu vdechnout, sníst nebo vypít. Evakuace obyvatelstva a měření koncentrace Pu má za jeden cíl tomuto právě zabránit.

Reálné zkušenosti s kontaminací Pu.

Je jich několik. Většina z 500 atmosférických výbuchů jaderných zbraní byly testy Pu zbraní. Spad z Pu byl a je dodnes měřitelný (Pu z Nagasaki teď pravděpodobně měří ve Fukušimě), ale lidé na něj neumírají. V roce 1966 se srazil nad Španělskem americký bombardér B-52 při tankování paliva z KC135. Bombardér měl na palubě 4 jaderné bomby Mk28, dvě po dopadu explodovaly (nikoliv jaderně) a rozmetaly kovové plutónium na 2 hektarech. Dekontaminace byla drahá, ztráty na životech se neuvádějí žádné. Šlo o řádově deset kilo čistého kovového plutónia (s potenciálem zabít 40 miliónů lidí, tedy s jistou rezervou celé Španělsko). Podobná situace nad Grónskem o dva roky později. Podobná situace v roce 1961 v Severní Karolíně v USA. Žádné miliardy ani milióny mrtvých. Jednoduše žádní mrtví. Nikdo totiž Pu nejedl ani nevdechoval.

A mimochodem – když jsem měl v ruce ono MOX palivo, měl jsem rukavice; a také jsem si Pu nekousl ani nepřičichl. Pro hledače něčeho závažnějšího doporučuji se soustředit na Cs-137 a I-131, nikoliv na Pu. Anebo na mapu kontaminace, kterou jsem vysvětlil minule. Zde je její nejnovější verze, tentokrát z japonských dat; je vidět, že hodnoty dávkového příkonu klesají:

fuku21

Převzato z Skoda.blog.ihned.cz se souhlasem autora.



Diskuse


O. Vašek
9:40
6.4.2011

P. Rada
18:53
6.4.2011

I. Vitula
20:52
6.4.2011

počet příspěvků: 3, poslední 6.4.2011 08:52









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.