8.12.2016 | Svátek má Květoslava






ÚVAHA: Pokání

8.1.2016

Tak jako se vyvinul feudalismus ze své původní roztříštěnosti v rané fázi přes velké pozemkové vlastnictví až k feudálnímu absolutismu velkých států a jeho moc se zhroutila, tak i kapitalismus se z rané fáze menších výrobců přes vytváření stále větších výrobních celků, navzdory všem antimonopolním úřadům, dostal do dnešní fáze nadnárodních oligopolů provázaných se státem. Z toho plyne požadavek, máme-li globální podniky, měli bychom mít i globální vládu.

Jeden z adeptů na globální vládu, Evropská unie, nyní řeší zvýšený příliv migrantů vyvolaný neuváženou agresí na Blízkém východě. Avšak dlouhodobý a obecnější přísun lidí z Třetího světa je dán již strukturou světové výroby. Globalizace, řízená Amerikou, je výrazem západní nadvlády nad světem. Pokud existovala národní ekonomika a zaměstnávala celou strukturu obyvatelstva, nebyla imigrace potřebná. Podpory v nezaměstnanosti nebyly, pracovat museli všichni. Dnes už naše společenství není společenstvím práce, ale pro Evropany z velké části spíše nepráce - rozhodující výroba se odehrává ve Třetím světě, včetně negativních externalit. Tam naše podniky vytvářejí velkou část svých zisků, z kterých o sebe v Evropě necháváme pečovat a pobíráme všechny možné důchody a příspěvky v nezaměstnanosti. Neboť manuální práci (a nejen ji) si ošklivíme a na ni si dovážíme personál ze zahraničí s falešnou představou, že se nikdy nevzbouří a bude se o nás starat.

Imigrace (pohyb pracovních sil) je logickým důsledkem globální ekonomiky, trvá již desetiletí a bude trvat a zvyšovat se, neboť je objektivně podporována i naší velkopanskostí a přirozeným pohybem chudých k panskému stolu. Máme-li globální podniky, globální pohyb kapitálu, máme i globální dělníky a ti si svou svobodu pohybu vzít nedají.

Lidé v Evropě jsou líní mít i děti (to už je i v rozporu s pudem sebezáchovy) a příliv imigrantů bude určitě posilovat. Z toho plyne, že je nutno vzít jejich existenci jako holý fakt a zamýšlet se, jak spolu budeme žít. Že bychom proti migrantům vystoupili silou, tomu nevěřím, na to Evropa už nemá, nemá totiž ideály, za které by bojovala.

Anebo máme ideály, pro které se zřekneme svého pohodlí nebo budeme, nedej bože, riskovat i život?

V jazykovou a kulturní integraci nevěřím. Jakmile bude imigrantů nad nějakou kritickou hranici, dostaví se to, co známe i z našich dějin: nárok na národní a jazykové sebeurčení, na náboženské a kulturní sebeurčení a v tom jim jistě světový islám pomůže. Je velmi naivní představa, že muslimové se rozejdou do všech končin Evropy a budou se učit desítky malých jazyků a integrovat do desítek kultur. Muslimové chtějí být spolu, vytvořit si svou obec, číst si korán v arabštině. Že by se individuálně integrovali do naší smyslné kultury, rozpadu rodin, to pochybuji. Strach z imigrantů je celkem oprávněný, oni jsou mladí, draví, my již unavení, leniví, bez idejí a cílů – a pokud se sebou něco neuděláme, ve dvou generacích se staneme bezprávnou menšinou.

Tak co s tím?

Nakonec můžeme být rádi, že řešení problému globálního kapitalismu můžeme činit s nábožensky nám blízkými – muslimy. A přitom se zamysleme, proč se na nás dívají takto:

Přední egyptský ideolog Muslimského bratrstva S. Qutb psal už před 60 lety o svém studijním pobytu v Americe: „Kromě několika chvil jsem nezahlédl lidskou tvář s pohledem, který by prozrazoval lidskost. Místo toho jsem viděl jen poddajné davy či rozvášněné křepčící stádo, které zajímá jen chtíč, požitek, tanec, alkohol a peníze. V americké společnosti není místa pro duchovní prožitky, vyšší aspirace nebo dokonce ani pro flirt, který obvykle předchází konečnému kroku spáření.“

Spolu s ním se k podobnému názoru dopracoval i indický myslitel Maudúdí, který významně ovlivnil islám v moderní Indii a Pákistánu. Jeho polemické texty kritizují takové jevy západní civilizace, jako je alkoholismus a jeho destruktivní dopady na rodinný a sociální život, drogy, anabolika ve sportu, vysoké procento sebevražd, tolerovaná prostituce, předmanželská a mimomanželská sexuální promiskuita, rozpad rodinných vazeb, vysoká rozvodovost, nezodpovědný vztah k mateřství a využívání interrupce, veřejně deklarovaný ateismus a neuctivý vztah státu k církvím, mediální a filmová pornografie, nedostatečný vztah k dětem (odkládání dětí do jeslí, dětských domovů a baby-boxů) a týrání dětí.

Vyvrátí to někdo? Anebo to obhájí, že to tak má být?

Muslimové nás nevidí v příliš příznivém světle. Na druhé straně sami o sobě pronášení vznešené myšlenky o tom, že islám není pouhé „učení“; islám je všeobecná deklarace o osvobození člověka od poroby jinými lidmi. Proto islám od samého počátku usiluje o odstranění všech zřízení a vlád, které jsou založeny na ovládání člověka člověkem a na zotročování jedné lidské bytosti jinou.

Vede s nimi někdo polemiku?

Bohužel současné oficiální západní myšlenkové směry se pohybují v existenci tělesnosti a odmítají pojmy, jako je duch, pravda či idea, přestože právě ony vytvářely dynamiku evropských dějin, která neměla v jiných civilizačních okruzích obdoby. Musíme vstoupit do ideové konfrontace s islámem, ta politická je druhořadá a nevede ke konsensu. Síla každé civilizace je v morálních hodnotách.

Dnes dělíme svět na dobro, jímž je naše současná demokracie, která vyznává relativismus bez jakýchkoli norem, a zlo, jímž je vše ostatní.

Základem sporu je kategorie pravdy. Není-li pravda, život ztrácí cíl a stává se pouze biologickým přežíváním.

Nechceme-li prohrát, je třeba výzvě islámu čelit obhajobou pravdy. Myšlenkové východisko pro schopnost obhajovat pravdu a schopnost na změnu vůbec pomyslet je v pokání – sebekritice, sebereflexi, ve zpovědi vedené jako veřejná diskuse s islámem. Pouhé odmítání je k ničemu.

I my máme ideje, hodnoty, ke kterým má smysl se vracet, které konstituovaly naši civilizaci - už jenom étos práce je ojedinělý. Musíme být islámu soupeřem, kterého si bude vážit a se kterým bude spolupracovat.

Skutečná příčina našeho současného neblahého stavu je , tak jako vícekrát v historii, pýcha a smyslnost. Pyšnými jsou lidé, kteří se činí většími a významnějšími, než ve skutečnosti jsou; vyznačují se nadutostí a chlubivostí bláznů. A jak víme, pýcha předchází pád. Smyslnost je náš hédonismus – náboženství těla. Většina lidí už dávno zapomněla, že člověk může být duchovní bytostí.

Pro naše budoucí soužití s islámem nehledejme v Koránu jen ty citáty, které nás ujišťují v naší namyšlenosti; jsou tam i výzvy k diskuzi a ke smíru, jako je ten následující. (Pro vysvětlení - vlastníci Písma jsou křesťané a židé.)

Korán 29:46 – Nepři se s vlastníky Písma, leda způsobem nejvhodnějším - a pouze s těmi z nich, kdo jsou nespravedliví. A rcete: „Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to, co bylo sesláno vám, a náš Bůh a váš Bůh jedno jsou; a my do vůle Jeho jsme odevzdáni.“



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


B. Rybák
23:52
8.1.2016

Z. Rychlý
23:20
8.1.2016

J. Farda
22:10
8.1.2016

M. Čihák
co?
20:55
8.1.2016

J. Hruška
18:59
8.1.2016

Ś. Svobodová
13:49
8.1.2016

J. Urban
18:34
8.1.2016

J. Vavrochová
10:05
8.1.2016

K. Janyška
11:20
8.1.2016

J. Aspirin
9:49
8.1.2016

J. Chaloupka
9:43
8.1.2016

F. Lesniak
9:13
8.1.2016

Z. Vydra
3:44
8.1.2016

J. Vintr
2:14
8.1.2016

Z. Lapil
20:37
8.1.2016

S. Kalužík
2:05
8.1.2016

počet příspěvků: 19, poslední 8.1.2016 11:52









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.