16.10.2018 | Svátek má Havel


ÚVAHA: Člověk, rodina, stát a Babiš jako fenomén

12.5.2018

Někdy je užitečné podívat se na české problémy cizíma očima, někdy je užitečné podívat se na cizí problémy očima českýma. Aby to bylo možné, je dobré o věcech něco vědět. Pokusím se srovnat pojetí základních institucí (jednotlivce, rodiny a státu) v české a tradiční čínské společnosti. Zvláštní pozornost chci věnovat Babišovi, protože v jeho osobě jsou shrnuty mnohé rozpory současnosti. Tyto rozpory nejsou jen jeho osobní; jsou existenciální.

Pokud jde o roli jednotlivce (a jeho postavení ve společnosti), shledávám zde mezi oběma společnostmi značné rozdíly: Zatímco v Číně významní jedinci tradičně nechtěli, aby byli na veřejnosti známí, nechtěli ukázat svou tvář, takže obvykle jednali prostřednictvím dalších lidí, prostředníků, zde je situace zcela jiná. Babiš se nacpal všude - do podnikání, do médií, do politiky... Následovala fáze, kterou nazývám vypuzování Babiše - byl vypuzen z podnikání (svůj vliv může uplatňovat už jen nepřímo), z médií (svůj vliv může uplatňovat už jen nepřímo) a je otázka, jak to dopadne v politice - část veřejnosti by ho ráda viděla v roli premiéra, druhá část je toho názoru, že patří spíš před soud; možná se dočkáme obojího.

Pokud jde o rodinu, chci se o ní zmínit hlavně proto, že mi vadí nesmysly opakovaně publikované v českých médiích. Vezmeme-li za výchozí poměry v české rodině, jak jsou popsány v klasickém díle české literatury Otec Kondelík a ženich Vejvara od Ignáta Hermanna, můžeme usuzovat, že je to ženich, kdo se stává součástí rodiny manželky, a že dcera je tím, od koho rodiče čekají pomoc ve stáří: „Arci přes to všechno těšila se paní Kondelíková příslovím matek: kdo žení syna, ztrácí ho - kdo vdává dceru, nabývá s ní syna. A paní Kondelíková byla tak pyšna na toho nastávajícího syna.“ (Citováno podle vydání z r. 1910, s. 278)

Oproti tomu v čínské rodině dcera přechází do rodiny svého manžela. Povinností dcery je starat se o děti, pomoc rodičům se od ní neočekává. Starost o rodiče je naopak povinností synů. To je také jeden z důvodů, proč Číňané touží po synech - chtějí si zajistit péči ve stáří. A to je i paradoxní důvod, proč v tradiční čínské společnosti byl takový nadbytek žen a nedostatek mužů - ve společnosti, která sice nedokázala ovlivnit pohlaví dítěte, ale antikoncepcí dokázala ovlivnit počet potomků, rodiče plodili tak dlouho, dokud jim to dovolovala jejich ekonomická situace nebo dokud se jim nenarodil syn. Výsledkem byl model rodiny s např. třemi staršími dcerami a synem jako nejmladším. Z nadbytku žen vzešel i známý Maův nápad, že Čína daruje Spojeným státům deset tisíc žen.

Rovněž pokud jde o stát, poměry v obou entitách jsou velmi odlišné: Především, stát má v Číně vysokou prestiž, nesrovnatelnou s pojetím státu, jak je vnímán v Čechách. Za dobu svého studia na tamní právnické fakultě jsem se ani jednou nesetkal s někým, kdo by pochyboval o důležitosti státu. (Podotýkám, že právnické fakulty bývají centry nejrůznějších extrémů a extrémistů, obvykle včetně anarchistů.)

Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem bude trestní stíhání proti Babišovi probíhat - hodně to vypoví o fungování a nezaujatosti současného českého státu. Když bylo někdy koncem minulého desetiletí vzneseno obvinění proti prezidentu Čchenovi, většina veřejnosti nevěřila v jeho vinu a nikdo si neuměl představit, že by byl odsouzen. Odsouzen ale byl, k osmnácti rokům nepodmíněně, z kterých odseděl šest.



Diskuse


počet příspěvků: 5, poslední 12.5.2018 08:02









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.