K tématu připutuji poněkud oklikou.. Už si ani nevzpomínám na okolnosti, které mě přivedly do severního státu Minnesota, tam na místní, značně velikánské univerzitě se zúčastnit nějakého semináře a absolvovat pár přednášek. Posléze jsem z tamější adresy obdržel pečlivou češtinou vytvořený, rukou psaný dopis od dívky, jejíž matkou byla Češka, v rodné zemi stále sídlící, a otec byl Afričan, rodák z bývalé francouzské kolonie Gabonu. Nikdy jsem tam nebyl a neměl důvod po takové zkušenosti dychtit. Končina rovníková u západního pobřeží, rozsahem víc než třikrát větší než Česká republika, několik tuctů kmenů, a všeho obyvatelstva jen jedna desetina ČR.

Česká dcera odletěla doprovázet svého otce do jeho rodného afrického prostředí, v němž se on pustil do místní politiky, která ho ale přivedla do místního vězení. Dceři se ale ještě včas podařilo černý kontinent opustit se studentským vizem právě do onoho severomerického státu Minnesoty.

Začala usilovat o získání práva trvalého pobytu v USA, což se jí ale nedařilo, však proto její dopis s žadoněním, abych jí pomohl. Ledacos jsem vymýšlel, s nemnoho nadějemi a pak od ní dostanu jásající dopis, že se jí poštěstilo v loterii, vyhrála správnou cenu a získala „zelenou kartu“, neboli legitimní právo pobytu, které jí umožní stát se americkou občankou.

Americký Kongres odhlasoval nesmysl, na jehož tvorbě se značně angažoval senátor Edward Kennedy, nejmladší z Kennedyových bratří (prezident JFK a mladší bratr v roli Attorney General, posléze rovněž zavražděný): systém každoročního rozdávání až 55.000 permanentních vstupních oprávnění do USA - secured permanent residency visas - green cards. Takoví šťastlivci s předností před miliony trpělivě čekajících žadatelů. A ona se taková štěstěna rozrůstá, pořádně košatí. Výhra v loterii též znamená výhru pro všemožné příbuzenstvo, přívézt strýčky, mnohé babičky, autentické či toliko vymyšlené sestřenice. Bez ohledu na jakékoliv kvalifikace, legitimní smysluplné motivace.

- - -

„Kolik Američanů bude muset ještě zemřít, než Kongres už konečně zastaví ten nesmysl s VISA LOTTERY?“ Občas se přece jen ozvou tak naléhavé dotazy. Mezi nimi velice salutuji žurnalistce, komentátorce Michelle Malkin, dceři filipínských rodičů, otec lékař Apolo DeCastro Maglalang, ona narozena 20. října 1970 již jako Američanka ve Filadelfii. Projevila se jako klavírní pianistka, studentka na prestižní Oberlin College, pro její vkus příliš levicová, ale úspěšně promovala v roce 1988. Od té doby jí vyšlo již šest knih, ta první s titulem Invasion: How America Still Welcomes Terrorists, Criminals, and Other Foreign Menaces, kniha vyšla v roce 2002, stal se z ní New York Times Bestseller.

Přeložme titul knihy do češtiny: Invaze: Jak Amerika stále vítá teroristy, zločince, a jiné cízí hrozby. Její nejčerstvější text na toto téma, s datem 13. prosince 2017, v Townhall, s názvem „Still Dawling Over Deadly Diversity Visas“ - sloveso „dawdle“ slovník překládá jako „lelkovat, okounět“. Každopádně tento americký program preferenční systému privilegovaného vstupu do USA zásluhou loterie, se značnou osmiletou podporou Obamovy administrativy umožňovalo příval téměř 700.000 vetřelců. Před pouhými sedmi týdny v New York City šofér nákladního vozu - a přesvědčením džihadista - jménem Sayfullo Saipov svým vozidlem zkosil osm bicyklistů. Do Ameriky se dostal v roce 2010 zásluhou této loterie.. Zhruba v téže době do Bostonu dorazili dva bratři někde od Dagestánu, kteří se pak pokusili o částečně úspěšný masakr u závěrečného kilometru maratónu v Bostonu. Starší bratr rovněž extra vraždil a krvavou událost nepřežil, na rozdil od mladšího bratra, lapeného v nepoškozeném stavu. K smrti byl odsouzen, aniž by ovšem utrpěl sebemenši fyzickou nepříjemnost, se značnou pravděpodobností pozdějšího tichoučkého propuštěnína svobodu. Jejich rodičové se z pohodlného amerického pobytu vrátili do jakéhosi rodného Dagestánu, soptíce nad údajně nedokonalou péčí amerického pohostinství.

Již zmíněný Sayfullo Saipov kráčel ve stopách Egypťana Heshama Hadayeta, džihádisty, který se v roce 2002 zasoužil o smrt dvou osob v prostoru izraelského El Al na letišti v Los Angeles, do USA se dostal zásluhou loterie své vítězné manželky.

Imran Mandhai, v Pákistánu narozený džihádista, se na Floridu dostal zásluhou vítězství v loteriii svých rodičů.

Abdurasul Hasanovich Juraboev, další uzbecký džhádista, odsouzen za své teroristické počínání.

¨ Syed Ahmed, v Pákistánu narozený džihádista, odsouzen za teroristické iniciativy nedávno v USA a v dalších zemích v roce 2009.

Mousa Mohammed Abu Marzook, jeden z vůdců Hamasu, byl deportován kvůli svým teroristickým iniciativám v roce 1997, ten rovněž obdržel zelenou kartu zásluhou této loterie.

Ministerstvo spravedlnosti nedávno objevilo somálskou ženu, která rovněž vyhrála v DV loterrii. Vytvořila si celou falešnou rodinu, včetně neexistujícího manžela a dvou fiktivních dospělých dětí, které posléze se takto dostaly do USA a získaly americké občanství na základě falešných údajů.

Úsilí OSN objevilo pašeráky lidí (human traffickers), donutivší desítky držitelů této vítězné loterie, aby mladé ženské otrokyně zapsaly na seznam příslušníků „své rodiny“ a tak získali možnost vstupu do USA. Úředník State Departmentu svědčil v roce 2011, že v Bangladéši jeden agent zapsal všechna vítězná jména v telefonním seznamu.

Prozatím nejposlednějším pachatelem tohoto druhu je Akayaed Ullah, občan Bangladéše, který s velkým množstvím přibuzenstva se legálně přistěhoval zásluhou DV loterie. Usídlil se v Brooklynu v New York City, nasadil si sebevražednou vestu v úmyslu dosáhnout „maximum destruction“ na veřejnosti, spěchající do práce na New York Port Authority bus terminal.

Sebevražedný atentátník málo pohromy stačil dosáhnout a sám se jen částečně pošramotil. Nyní je zatčen. Již se ovšem našli jeho tuze progresivní.odhájci.

Prozatím se prezident Trump naúspěšně snaží zlikvidovat tento nesmyslný systém vítězné loterie.

KONEC