27.5.2016 | Svátek má Valdemar






USA: Bažení po užitečné harmonii

12.8.2014

Kompromis jako rozumná, vzájemně prospěšná dohoda nebo vzájemně se vylučující nesmysl? Do jaké škatulky například vložit někdejší polistopadovou opoziční smlouvu o spolupráci vzájemně popuzených rivalů? Klaus a Zeman ruku v ruce, že by potupný handl nebo chytrácké vyřešení nebezpečné paralýzy?

Nabízí se úhybné řešení v podobě odpovědi, že na tomto světě jsou zhruba dvě stovky víc či míň suverénních států, od Albánie po Zimbabwe, kdo by se v takovém množství mohl vyznat. Uskrovňuji se soustředěním na zem rodnou a zejména na tu adoptivní. Do té jsem poprvé nahlédl v dávném již roce 1960, kdy na Pražském hradě sídlil Antonín Novotný a do Bílého domu ve Washingtonu usilovali se nastěhovat Richard M. Nixon, zachmuřelý republikán, tehdejší úřadující viceprezident, a sličný senátor John F. Kennedy, první kdy katolík s takovou odvahou. O nominaci Demokratickou stranou soupeřil s hrubozrným Texasanem Lyndonem B. Johnsonem, sice se správným protestantským zázemím, ale svou personou, mentalitou, temperamentem na mnohé míle vzdáleným vkusu elegantních intelektuálů ze severovýchodního pobřeží. Ani jeden z nich neměl příliš naděje na vítězství. Toho ale dosáhl praktický, jakkoliv bizární kompromis, který s mnoha frustracemi na obou stranách vydržel až do střelby v Dallasu.

- - -

Čas plynul, vietnamská válka prohrána nikoliv na bitevním poli, ale v domácím, zejména mediálním prostředí. Jiné starosti vyvřely, islámský přepad amerického velvyslanectví v Teheránu po dobu 444 dní, jižan prezident James Earl Carter, přiliš se lišící od seveřana senátora Edwarda Kennedyho, bažícího převzít roli po zavražděném bratrovi. Tu ale vyhrál Ronald Wilson Reagan z opozičního republikánského tábora.

Tomuto všeobecně podceňovanému herci z Hollywoodu se podařilo vyhrát i studenou válku, sovětská velmoc se rozsypala.

Po Reaganovi dva texasští Bushové, otec a syn, v jejich mezidobí éra Williama Jeffersona Clintona, zručně si počínajícího politika, též značného chlípníka.

V novém století i tisíciletí se na scéně zjevil nejeden uchazeč o ultimální moc. Mezi nimi například Joseph R. Biden, vyznačující se mimořádnou pružností svých principů. Ač senátor a celoživotní demokrat prosazující zájmy své strany, v prezidentské kampani roku 2008 začal velebit kvality republikánského kandidáta Johna McCaina z opozičního tábora, rovněž senátora, a projevil ochotu stát se jeho spojencem - viceprezidentským kandidátem. Taková ambice ho ale spěšně opustila poté, co obdržel nabídku z vlastních řad - od kandidáta Obamy. Milerád ji přijal a s nemenší vervou se pustil do nemilosrdného kritizování svého včerejšího vzoru.

Volební utkání 2008 představovalo novum s dramatickým potenciálem: rasa versus pohlaví s příležitostmi k mnoha disonancím. Barack Hussein Obama, za stoprocentního černocha se vydávající syn bělošské matky, a Hillary Clintonová, první žena - seriozní uchazečka, též bývalá první dáma země, mnohonásobně šálená svým nenasytným chotěm.

Poločernoch neodolal pokušení s náznaky politicky korektních výhod vlastní pigmentace, k předpokládané škodě Clintonova tábora: v něm přece měl sexuální přeborník Bill zasloužilou pověst "bílého černocha".

"Hanba tobě, Obamo!" opakovala uchazečka Hillary, nikoliv ovšem česky.

Pokud kdy dostala nabídku viceprezidentské funkce podle známého vzoru JFK - LBJ, nic takového se neuskutečnilo. Značným překvapením však bylo oznámení nabídky a její přijetí funkce Secretary of State - ministra či tedy ministryně zahraničních věcí, ústavně té čtvrté nejdůležitější ve státě (po prezidentovi, viceprezidentovi a předsedovi Sněmovny reprezentantů).

- - -

Obama bude ve v Bílém domě definitivně končit v roce 2016, v němž by se měly realizovat ambice v minulosti pokořené uchazečky. Po vzoru mnohých předchůdců svou kampaň již zahájila vydáním své knihy s názvem Hard Choices. Tato předvolební "Obtížná rozhodnutí" jsou memoárem původního úsilí, její zkušenosti nejen v zahraničním počínání, též orální aktivistka Monika Lewinská se opakovaně objevuje v textu. Sebeportrét Hillary: důraz na její starosti o průměrného občana, vdovy a sirotky. Na poslední chvíli z rukopisu zmizely všechny nelaskavosti týkající se původního rivala Obamy a převládalo pak chvalitebné hodnocení s adjektivy jako kinder, gentler. S vlastním zdůrazňováním jejího ženství, jež se v kampani 2008 podceňovalo. Došlo k dohodě - kompromisu -, že Hillary nebude stát v cestě k Obamově znovuzvolení v roce 2012, za což Obama v roce 2016 podpoří její kandidaturu.

V příštím utkání 2016 se bude bitevní pole hemžit nejedním zájemcem. Mezi demokraty se setkáváme se jmény jako Elisabeth Warrenová, senátorka z Massachusetts, též její kolega Bernie Sanders z Vermontu a ovšem i Joe Biden, nynější viceprezident, bažící po dosažení té nejvyšší mocenské příčky, jak úspěšně potvrzeno nejedním takovým precedentem.

Prozatím nejlépe, organizačně a finančně, připravená je zájemkyně Hillary, s již dříve prokázanou schopností si realitu přizpůsobovat svým momentálním potřebám.

Například v dlouhém televizním interview (s Dianna Sawyer, TV-ABC) si postěžovala na materiální potíže, jež je postihly při opouštění Bílého domu v roce 2001. Clintoni byli údajně "dead broke" - nuzáci, obtížně přežívající, s dluhy, k tomu hypotéka, výdaje s domy, s výchovou dcery Chelsea. Bědující informátorka jaksi pominula zmínku o obdržených 8 milionech dolarů jako zálohy na její knihu, manžel Bill inkasoval 15 milionů z téhož důvodu a za svá řečnická vystoupení si účtoval něco kolem 200 000 dolarů za večer. Druh nuzáků s odhadovaným kontem 200 milionů dolarů.

Hillaryina kniha HARD CHOICES se skoro současně objevila na trhu s knihou

BLOOD FEUD: THE CLINTONS VS. OBAMA, jejím autorem žurnalista Edward Klein. Za nejvýznamnější její součást lze pokládat útok v Benghazi, Libye, při němž přišli o život čtyři Američané včetně velvyslance. K tomuto útoku al-Kájdy došlo 11. září 2012 - necelé dva měsíce před prezidentskými volbami, s případně devastujícím dopadem na jejich výsledek v neprospěch Obamy. Ten ve své kampani opakovaně zdůrazňoval, že jeho zásluhou mezinárodní terorismus již byl důkladně rozdrcen.

Vojenské hodnocení incidentu vyznělo jinak: plánovaný, s použitím potřebných zbraní provedený teroristický útok.

Došlo k předělávání reality: z šesti odstavců - celkem 248 slov - jich zbylo pouze 148, s vysvětlením, že šlo pouze o stylistické úpravy, vylepšení. Korespondence původně nijak tajná byla s ročním zpožděním prohlášena za utajovanou a datum jejího odtajnění byl posunut do roku 2019 až 2037.

Ben Rhodes, prezidentův poradce v otázkách národní bezpečnosti a též jeho speechwriter, formuloval e-mail lživé oficiální verze: nebyl to připravený útok teroristů, ale spontánní veřejné pobouření zaviněné videem urazivším sensitivní muslimy - videem, které nikdo neviděl. Tuto verzi v nedělním vysílání na mnoha televizních stanicích opakovala Susan Rice, Obamova velvyslankyně u OSN.

Bill Clinton v noci telefonoval Hillary velmi rozhořčen Obamovým požadavkem, aby i ona se veřejně ztotožnila s onou neuvěřitelnou báchorkou. Například na letišti v Delaware, kde pravidelně přistávají letadla zabitých Američanů, Hillary přítomné truchlící příbuzné ujišťovala, že pachatelé, oním videem údajně popuzení, budou zjištěni a potrestáni. Takto posloužila Obamovi, ovšem bez záruky, že se jí bude revanžovat svou podporou, aby se mohla stát v roce 2016 jeho nástupcem.

Jsou optimisté, kteří předvídají, že tato lživá Benghazi manipulace zcela pohřbena nebude. Upozorňují na precedent s aférou Watergate, kdy nedošlo k žádnému zabití, ale přesto způsobila prezidentskou rezignaci, tu prozatím jedinou v amerických dějinách..

Jakožto spíš pesimista jsem se na začátku tohoto textu uskrovnil soustředěním na dva státy - končinu původní a pak tu nynější čili pouhé jedno procento z 200 možností, nám v tomto světě k dispozici. Původní zmíněnou vlast krášlí obtížně přesvědčivé tvrzení, že PRAVDA VÍTĚZÍ. V druhém případě snad vhodnějším, realističtějším by mohl být princip podobného znění, nikoliv však obsahu, že totiž PRUŽNOST VÍTĚZÍ.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


P. Maleček
4:22
12.8.2014

počet příspěvků: 2, poslední 12.8.2014 11:55









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.