Vše začalo mýtem o větší míře demokratičnosti přímé volby prezidenta. Končí to svévolí, kdy jeden člověk sestavuje vládu mimo kontrolu a pověření parlamentu; tato vláda bude uzavírat právně závazné dohody a dělat rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. Miloš Zeman překonal všechny rekordy v natahování ústavy na skřipec: on ji prostě přetrhl.

Umožnilo mu to ubožácké pinožení politických lídrů. Svůj pučistický čin legitimizuje několika výmluvami: předstírá, že svým přetržením ústavy chce donutit politiky k předčasným volbám. A bezprostřední výmluvu mu poskytla Karolina Peaková svým motýlím přelétáním, kdy mění svoje zásadní stanoviska v rozmezí hodin.

Jedno je jisté: tato vláda reprezentuje Miloše Zemana, nikoli občany České republiky. Vznikla nestandardním způsobem jako výsledek souhry mezer a chyb v dikci ústavy. Ti, kteří ji psali, nepředpokládali, že jednou dojde k situaci, kdy alkoholický tabakista placený penězi Lukoilu sestaví vládu ze svých kamarádů a s touto veselou partou bude řídit zemi, zatímco volení zástupci občanů budou podle své nátury buď rozčileně kvokat, anebo mu polezou do zadku. V tomto směru je pozoruhodné podívání právě na sociální demokraty, kteří ve své viditelné většině nepochopili, jaké nebezpečí jim hrozí od tohoto člověka.

Bude to škola demokracie. Slováci si museli prodělat svého Mečiara a Bělorusové prožívají svého Lukašenka. Demokracie ale má samoočistnou funkci, i když to někdy trvá dlouho a jsou z toho ztráty.

Ta historická lekce je snadno čitelná. On ten ne-demokrat vždycky působí svou rozhodností, cílevědomostí, rázností. Jde pevně svou cestou a ti demokratičtí třasořitkové kolem něho vypadají směšně. Potíž je v tom, že pak ty jeho kroky vedou do pekel.

Což se osvědčilo vždy a všude, kde se takový člověk chopil moci. Navzdory tomu občané si podobné lidi stavějí do čela, jak se to stalo u nás.

Mimochodem, ke zvolení Zemana v přímé volbě přispěl i milenec Jany Nagyové svým historickým výrokem, že podporuje Schwarzenberga se skřípěním zubů: to je slovo člověka, který chce hrát v politice první housle. Pak ovšem vítězí hulvát, který jde za svým hlava nehlava.