22.7.2019 | Svátek má Magdaléna


SVĚT: O sedánce Bilderbergů na švýcarské Riviéře

5.6.2019

Podnět vzešel od politiků a finančníků, kteří na počátku studené války měli obavu z růstu antiamerikanismu v západní Evropě. Uskutečnit jej pomohl německý šlechtic Bernhard; jeho plné jméno neuvádíme, je na čtyři řádky. Byl to velice pohledný a podnikavý muž, do něhož se zamilovala dánská princezna Juliana. Vzali se, a když Juliana usedla na trůn, Bernhard se stál princem dánským. Zajímaly ho ženy, soudě podle (dvou přiznaných) nemanželských dětí, a vysoká zákulisní politika, neboť se chopil myšlenky uspořádat setkání mocných a vlivných, aby se v klidu a ústraní mohli radit o tom, kam se má ubírat svět.

K prvním sedánce došlo v hotelu Bilderberg v holandském městě Oesterbeek v roce 1954.

Od té doby se konají každý rok na různých místech, vždy však příjemných a luxusních. Ta letošní se sešla během minulého víkendu v Montreux u Ženevského jezera. Část jeho pobřeží je právem považována za švýcarskou Riviéru. Rostou tu palmy a jiné teplomilné rostliny a na stráních nad jezerem jsou vinice, kde se rodí hrozny, jež dávají výborné bílé víno.

Když někdo dostane pozvání na bilderbergskou sedánku, může to považovat za větší poctu a vyznamenání, než kdyby obdržel Podvazkový řád z rukou britské královny. Tentokrát se té pocty dostalo 130 osobnostem, většinou pánům středního až pokročilého věku a asi dvaceti eminentním dámám. Besedovali, pili a hodovali ve starobylém, ale stále noblesním hotelu Palace.

Jestli Bilderbergové nejsou spiknutím, mají pravidla, která z nich dělají znamenitou napodobeninu. Jsou snad nejuzavřenější klub a zároveň nejvíc tajnůstkářský na celé planetě. Sedánky jsou výlučně pro zvané, jejich účastníci se mohou podělit o pár myšlenkových perel s veřejností, ale nesmí prozradit, kdo je vyslovil. To dráždí a zároveň povzbuzuje různé pověsti o vládcích světa, kteří rozhodují o našem osudu.

Bilderbergové jsou lidé, kteří tahají za nitky světového dění - politici, oligarchové, bankovní a průmysloví magnáti, ideologové, akademici, zkrátka elita západního světa. Letošní diskusi řídil Henri de Castries, předseda pařížského Institutu Montaigne zabývajícího se veřejnou politikou a sociální soudržností.

Mezi prominenty byl americký ministr zahraničí Mike Pompeo, francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire, holandský premiér Mark Rutte, německá ministryně obrany Ursula van der Leyen a zeť amerického presidenta Jared Kushner. Vládce kyberprostoru ze Silicon Valley zastupoval generální ředitel Microsoftu Satya Nadella.

Nemohl chybět, a tak ho přivedli, jeden ze zakládajících otců bilderbergského klubu a jeho doyen šestadevadesátiletý Henri Kissinger, bývalý americký ministr zahraničí, poradce několika presidentů a chráněnec Rockefellerů. Je to ctihodný člověk, který vzbuzuje protichůdné pocity: mnozí ho velebí jako mírotvorce, někteří ostouzejí jako válečného zločince. Pronásleduje ho vlastní průpověď, kterou by psychologové patrně označili jako podvědomé doznání: „Nezákonné uděláme okamžitě, protiústavní chvíli potrvá.“

Dostavil se i švýcarský president Ueli Maurer, který měl několik soukromých rozhovorů s Mikem Pompeem o Íránu. Protože Švýcarsko je neutrální spojkou mezi Washingtonem a Teheránem, v ženevských diplomatických kruzích se hovoří o tom, že oba politici jednali o přípravě setkání amerického presidenta Donalda Trumpa s iráckým presidentem Hassanem Rúháním.

První otázka, kterou letošní sedánka projednávala, se týkala vybudování „stálého strategického pořádku“, což je zdrobnělina pro Nový světový řád, o nějž globalisté usilují.

Diskutovalo se také o budoucnosti kapitalismu, o Rusku, Číně, brexitu, Evropské unii, umělé inteligenci a klimatických změnách.

Jestli šlo opravdu o tak obecná témata, proč se tedy Bilderbergové skrývají za zavřenými dveřmi? To se pak nemohou divit, že se o jejich sedánce v klevetivé Ženevě povídá, že se zabývala hrozbou finančního krachu, jehož příchod uspíší Trumpova obchodní válka. A že vyvoleným to nahání strach, jelikož by padl dolar a peněžní trhy by zhroutily jako domek z karet. Kolují také různé spiklenecké a antisemitské pověsti, protože mezi hlavní mecenáše Bilderbergu patří Rockefellerové a Rothschildové.

Španělský publicista Daniel Estulin ve své knize Opravdový příběh Bilderbergského klubu (La Verdarera Historia del Club Bilderberg*) píše, že pravým posláním tohoto tajnůstkářského spolku je uskutečnění následujících cílů: zavést ústřední řízení domácí a zahraniční politiky, nastolit nový společenský řád, v němž nebude střední třída, jen „vládci a služebníci“, jedna mezinárodní identita a jeden soubor universálních hodnot; obyvatelé Země mají podléhat jednomu právnímu zákoníku a žít pod trvalou myšlenkovou kontrolou.

Autor zdůrazňuje, že bilderbergský klub má vlivné společníky - americkou Radu zahraničních vztahů a Třístrannou komisi, založenou v roce 1973 Davidem Rockefellerem. Tato nesvatá trojice usiluje o vytvoření celosvětového zřízení, v němž se národní státy vzdají suverenity ve prospěch ústřední moci.

Neprůhlednost je vždy pařeništěm dohadů, spekulací a spikleneckých teorií. Na druhé straně nevylučuje překvapení, buďme optimisty, třeba i povzbuzující a velmi vítané.

Co když Bilderbergové jsou tím, zač se prohlašují - mírumilovným debatním klubem a jsou „oddáni hodnotám demokracie, svobody a podnikání“, jak řekl místním novinářům organizátor sedánky, president a generální ředitel největšího švýcarského počítačového koncernu multimiliardář polského původu André Kudelski.

A - slyšme, slyšme - co dodal: „Když hovoříme o budoucnosti kapitalismu, neznamená to, že jej považujeme za jediný možný systém.“

Věřme, že tomu skutečně tak je. Neboť kdyby i Bilderbergové začali uvažovat o jiné možnosti hospodářského a sociálního uspořádání společnosti, posílila by naděje na zlepšení mezilidských vztahů a možná také v rovnějšího rozdělení bohatství ve světě, abychom mohli všichni slušně žít, ne v přepychu, ale dobře.

Autor je český novinář žijící v Ženevě.

Psáno pro televizi Prima

-------------------------------------------

*K dostání na Amazon v anglickém překladu The True Story of the Bilderberg Group.



Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Diskuse


I. Schlägel
14:05
5.6.2019

T. Hraj
15:19
5.6.2019

M. Prokop
18:02
5.6.2019

I. Spálený
12:35
5.6.2019

Ś. Svobodová
12:00
5.6.2019

M. Mařák
13:12
5.6.2019

M. Prokop
18:03
5.6.2019

Ś. Svobodová
22:12
5.6.2019

Ś. Svobodová
12:01
5.6.2019

Ś. Svobodová
22:18
5.6.2019

J. Jelínek
10:11
5.6.2019

P. Zinga
10:18
5.6.2019

Z. Frys
10:04
5.6.2019

M. Prokop
9:47
5.6.2019

Z. Frys
10:07
5.6.2019

P. Jášek
10:47
5.6.2019

T. Hraj
15:22
5.6.2019

P. Jášek
15:50
5.6.2019

J. Sedlář
9:23
5.6.2019

S. Netzer
9:04
5.6.2019

M. Mařák
9:24
5.6.2019

P. Lenc
7:50
5.6.2019

P. Kmoníček
8:38
5.6.2019

P. Lenc
9:14
5.6.2019

P. Jášek
10:50
5.6.2019

P. Sinclair
7:01
5.6.2019

K. Salajka
6:34
5.6.2019

K. Ignacio
6:20
5.6.2019

P. Kmoníček
8:39
5.6.2019

B. Novacek
2:44
5.6.2019

I. Hendrych
1:15
5.6.2019

K. Ignacio
6:25
5.6.2019

P. Kmoníček
8:40
5.6.2019

P. Jášek
6:08
5.6.2019

počet příspěvků: 45, poslední 5.6.2019 10:18









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.