28.9.2016 | Den české státnosti






ŠUMAVA: Proč tolik křiku kolem ředitele Stráského?

1.6.2011

Po jmenování Jana Stráského ředitelem Národního parku Šumava se zdálo, že se rozbouřená situace na Šumavě uklidnila. Jmenování Stráského přivítaly šumavskéBursíkem založený prales 1 obce, podporu mu vyjádřili hejtmani Jihočeského i Plzeňského kraje, jihočeské zastupitelstvo dokonce přijalo usnesení o podpoře kroků, které chce Jan Stráský ve své funkci konat. Ministr Chalupa, který Stráského do funkce jmenoval, po konzultacích se svým úřadem sice trochu upravil Stráského plány na boj s kůrovcovou kalamitou, ale opětovně jej podpořil. Demokraticky zvolené orgány, vláda, kraje a obce mu vyjádřily podporu. Sešla se zákonem stanovená Rada parku a i ona vyjádřila Stráskému podporu.

Přesto se po jeho jmenování strhla mediální bouře plná odporu jak k osobě Jana Stráského, tak k jeho plánům, jak řešit kůrovcovou kalamitu na Šumavě. Nepovažuji za férové, když mu Hnutí Duha, několik vědců z Jihočeské univerzity nebo Bedřich Moldan vyčítají to, co jeho předchůdci pro zvládnutí kůrovcové kalamity dělali běžně.

Nabízí se otázka, proč těmto Stráského kritikům nevadilo, že bývalé a jimi podporované vedení Národního parku Šumava těžilo v zónách zařazených do tzv. bezzásahovosti a na tuto těžbu v srdci parku za poslední dva roky vydala Správa NPŠ 115 výjimek? Harvestory v té době těžily v oblastech, kam byl lidem z důvodu ochrany přírody zakázán přístup. Proč aktivisté a dnes kritizující vědci neprotestovali, když byl minulým vedením Správy NP Šumava zřízen kalamitní štáb a kůrovcová těžba narostla a těžbyBursíkem založený prales 2 výrazně překročily všechny rekordy národního parku? Proč jim nevadilo, když v posledních dvou letech rychle narostly ohromné holiny a k tomu plochy odumřelého lesa. Nenávratně zmizela plocha vzrostlého lesa o rozloze několika tisíc hektarů, nejcennějších lesů na Šumavě. Jen za rok 2010 uschlo vlivem žíru kůrovce téměř milion vzrostlých smrků. Když nyní volají „neničte srdce Šumavy“, proč mlčeli, když minulé vedení kácelo právě v tomto srdci, v prvních nejcennějších zónách po tisících stromech? Jen za poslední dva roky bylo vytěženo téměř 700 tis. m3 kůrovcového dřeva. Proč nyní hlasitě protestují proti použití insekticidů k hubení kůrovce, když se používají na Šumavě každoročně a letos bude jejich použití o 20% menší než v loňském roce?

Všechna tato osočení mají za cíl poškodit ředitele Stráského v očích veřejnosti a zkomplikovat jeho misi. Není pochyb o tom, že na Šumavě je největší kůrovcová kalamita za posledních sto let, která vznikla chybnými rozhodnutími ministra Bursíka a bývalého ředitele Krejčího. Ve snaze vytvořit „divočinu“ a „založit nové pralesy“, ponechali rozsáhlé polomy uprostřed smrkových monokultur bez ošetření proti kůrovcům. Původních a stále platných 13% prvních zón parku před třemi lety rozšířili zavedením nového pojmu „bezzásahová zóna“ na dnešních cca 25%. Cílem a úkolem Stráského je zastavit kůrovce šířící se z této čtvrtiny parku, zatímco někteří vědci a Hnutí Duha si přejí co nejvíce suchého lesa, resp. divočiny. V kritice ředitele Stráského se tak mísí prosazování filosofie těch, kteří chtějí co nejrychleji rozšířit dnešních 25% bezzásahovosti na co největší plochu divočiny, i jiných, kteří pod rouškou ochrany přírody hájí svéBursíkem založený prales 3 ekonomické zájmy.

V důsledku kůrovcové kalamity se v minulých dvou letech těžilo na Šumavě dřevo za stovky milionů a ti, kteří z toho profitovali, dnes křičí, že se to změní. Není správné pro odborné kritiky Stráského používat všezahrnující pojem „vědci“. Řada vědců, profesorů i celých fakult podporuje Stráského zásahy směřující k zastavení kůrovcové kalamity. Několik vědců má však na Šumavě řadu výzkumných projektů za desítky milionů korun. Před dvěma lety například bombasticky prezentovali objev houby beauveria bassiana, která zachrání Šumavu před kůrovcem. Houbu tehdy demonstrativně rozprašovala nad Šumavou práškovací letadla a na stromy ji stříkali hasičskou stříkačkou. A výsledek? Každý se v suchém lese může přesvědčit. Podle informací MŽP na výzkum houby však toto ministerstvo poskytlo více než 6 milionů. Za poslední čtyři roky získalo Hnutí Duha na nejrůznější popularizující akce na Šumavě od Ministerstva životního prostředí 3,3 milionu. Troufám si tvrdit, že nikdo ze šumavských starostů, ani jeden z hejtmanů a zcela jistě ani ředitel Stráský nemá na Šumavě takové ekonomické zájmy, jako několik protestujících vědců a aktivistů.

Bursíkem založený prales 4

Autor je senátor jižní části Šumavy



International Trading and Consulting Company s.r.o.
Pracovnice čistírny oděvů - žehlířka

International Trading and Consulting Company s.r.o.
Hl. m. Praha, Středočeský kraj
nabízený plat: 19 000 - 25 000 Kč

Diskuse


L. Písařík
13:19
1.6.2011

Š. Hašek
18:25
1.6.2011

V. Říha
21:35
1.6.2011

K. Janyška
8:11
1.6.2011

P. Brodský
2:18
1.6.2011

R. Jonák
10:17
1.6.2011

V. Kain
11:26
1.6.2011

Š. Hašek
18:34
1.6.2011

V. Říha
21:46
1.6.2011

počet příspěvků: 12, poslední 1.6.2011 10:03









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.