26.4.2024 | Svátek má Oto


SPOLEČNOST: Syřané v Česku

19.12.2014

Kněz a publicista Halík v neděli rozvířil společenskou debatu. Nevím, jak a kde ji sledujete vy, ale na facebooku se to hemží především nenávistnými komentáři. Zkusím přidat svoji trošku do mlýna. Češi mají morální povinnost přijmout syrské uprchlíky a postarat se o ně pokud možno co nejlépe. My v Česku to totiž dlužíme mezinárodnímu společenství, a to nejméně ve třech případech. Napřed ti chytřejší a tolerantnější pomohli českým (a slovenským) Židům a později nám všem před Hitlerem. O deset let později nám všichni demokraté pomohli, když jsme utíkali před Stalinem a jeho pochopy v dresu KSČ, a za dalších dvacet let nás celý svět přijímal v našem úprku před Brežněvovými tanky.

Ti, co nám Čechům a stejně tak i dalším Východoevropanům pomáhali, se nás neptali, jestli jsme židé, katolíci, evangelíci nebo dejme tomu pravoslavní. Prostě pochopili, že se někde děje nějaké bezpráví a že mají morální povinnost nám pomoci. Ty nejvýznamnější si už 25 let připomínáme a sir Nicolas Winton letos dostal naše nejvyšší státní vyznamenání. Když zachraňoval naše Židy, neptal se zda-li náhodou nejsou ortodoxní, zda-li jsou adaptovatelní, nebo na cokoliv jiného. Prostě zachránil člověka. Ti srábkové v Evropě, kteří se báli Židy přijmout, kteří jim odmítali vydat víza a kteří hájili národní zájem, je vlastně odsuzovali na smrt v Osvětimi. Nechci, aby si kdokoliv o mně, o nás Češích myslel to, co si myslíme o některých státech před druhou světovou válkou. Proto musíme Syřany, Kurdy, nebo třeba Ukrajince z Podněstří přijmout a podporovat jejich lidské právo na slušnou existenci.

Na druhou stranu stejně jako povinnost přijmout uprchlíky existuje i naše neodnímatelná povinnost odmítat terorismus ve všech jeho podobách. Nikdo nemá právo ve jménu jakékoliv ideje, ideologie nebo víry omezovat nebo dokonce utiskovat a vraždit kohokoliv jiného. Teroristé ve škole Péšávaru, vrah z kavárny v Sydney, nedospělí idioti ve škole kdekoliv v USA, sektáři Óm šinrikjó v Tokiu, násilníci z Indie nebo masoví vrazi z Rwandy, vraždící žoldáci z Čečenska či ve východní Ukrajině a kdokoliv další patří před mezinárodní soud a mimo společenství slušných lidí. Máme povinnost takové jednání odsoudit a odsuzovat a nepřipustit jakýkoliv soucit nebo pochopení pro vrahy, útočníky a násilníky, kteří napadají bezbranného a slabšího. Ať již to dělají ve jménu kohokoliv.

Moderní demokratická společnost musí být schopna odlišit na jedné straně vyjádření a postoje jednotlivce nebo úzké skupiny a na straně druhé národ, rasu, společenství ve víře. Dějiny druhé poloviny 20. století nám přinášejí dostatek informací, ale i trpkých zkušeností, jak to vypadá, když se zaměňuje chování jednotlivce s postojem velké skupiny lidí, které spojuje rodný jazyk, víra jejich otců nebo třeba barva kůže. Nacisté a stejně tak i komunisté byli velmi rychle schopni vyvolávat kolektivní viny, hledat kolektivní odpovědnosti a odsuzovat velké skupiny obyvatel pouze na základě odlišnosti. Nechci, abychom my Češi po tolika zkušenostech znovu spadli do této totalitní pasti. Proto odmítám jakékoliv paralely mezi vyznavači Alláha a teroristy, stejně jako odmítám věřit Hitlerovi a následně Stalinovi, že Židé mohou za všechnu bídu světa. Ano, jsou bohužel mezi muslimy i vrazi, kteří mají na rukou krev nevinných lidí a kteří nepatří do moderní společnosti, ale před soud. Ti ale nejsou uprchlíky. Ti tady již možná dávnou jsou a bezpečně se pohybují ve svém prostředí. Ti nepotřebují cestovat někde z igelitového stanu v zimě Blízkého východu do Evropy, ti většinou letí letadlem, a to první třídou.

Demokrat se pozná podle toho, že je schopen odlišit individuální odpovědnost a kolektivní vinu. Ti, kteří dosud nepřekonali totalitní způsoby uvažování, chápou všechny muslimy jako třídního nepřítele. To je ale jejich problém. V žádném případě nechci, aby to byl postoj státu, ve kterém žiji.