Tak se všichni můžou přetrhnout, jak se snaží zdůvodnit, proč padla vláda a kdo za to může, v čem je ten pověstný zakopaný pes. Chce to konstruktivní kritiku. To znamená něco odmítnout, ale hned také přijít s nápadem, jak dál z toho marasmu.

A ono nic. Levice jen jásá a tváří se poučeně, sebejistě a vítězoslavně, až přihlouple. Kdo ale vlastně “vyhrál” Pyrrhovu cenu? Voliči, mlčící většina nebo ti, pro které jsme my sami, všichni rovným dílem nepoučitelní, vytvořili jim tolik blízké prostředí totality, v němž se cítí jako ryba ve vodě?

Co to tedy byla totalita počesku? Kdo by to nevěděl, nejsme přece Katuška Jau Jau. Vyhrožování, špiclování, donášení, intrikaření a otevřené i latentní násilí, záměrné vzbuzování psychózy strachu…. Vše v duchu někdejšího společenského klimatu: Poslouchat můžu, hlásit musím…

Čas však s klasikem oponou trhnul, teď jsme prý už svobodná demokracie, a ejhle, znovu tady máme specializované útvary policie, donašeče posvěcené zákonem, náhubkový zákon, vyšetřovatelé s odposlechy už nepotřebují své obušky, mučící nástroje vyměnili za psychický teror a zbytečné parlamentní vyšetřovací komise a komise, jež kontrolují tyto komise….

K čemu by byla fyzická výslechová mučení? Dnes už přece mají policisté vše dávno předem sepsané s přispěním sofistikovaných metod současnosti - nařízenými odposlechy mobilních telefonů, čtením cizích SMS a špiclováním až na pracovištích, zabudovanými “štěnicemi” v kancelářích i v soukromí či sledováním e-mailů a internetových stránek.

Prostě všechno, co na klávesnici napíšete, kde kliknete a na své platební kartě povinně uvedete, se může obrátit proti vám. Prý ochrana před globální hospodářskou krizí a bezpečnost v rámci protiteroristického boje. Vždyť i v USA mají po 11. září 2001 nový “vlastenecký” zákon “Patriot Act”.

Aby byl patřičně zdůvodněn, má pro jistotu dosti obecný název: “Uniting and Strengthening America by Providing Appropriate Tools Required to Intercept and Obstruct Terrorism – Sjednocování a posilování Ameriky poskytováním vhodných pomůcek potřebných pro stíhání a bránění terorismu”, v němž je povoleno takřka vše, co si bere zpět tolik opěvovanou svobodu.

Jde o “pomůcky” mající ochránit demokracii před nelidskou tváří, nebo jde o neototalitu s rádoby lidskou tváří? Spíš to vypadá na totalitní pseudodemokracii, s parlamentními urážkami, intrikami, otevřenými archivy, lustracemi, vydíráním, Kubiceho zprávami a Krakaticemi, podpásovými údery i s korumpovaním přeběhlíků… Ohrané klišé…

A co nová generace zločinců - Mrázek, Kožený, Krejčíř či Pitr? Z kdysi trestné spekulace je legální taktika a strategie obchodního podnikání, z nezákonného ovliňování a střetu zájmů je povolený lobbing, z korupce je oficiální trend, v němž jsou úplatky a výpalné tichou cestou zlegalizovanými provizemi.

Z provokatérů se stali novinářští investigativci… A zase je v nás nedůvěra ke komukoliv a strach o práci i život, nejistota z krize, hrůza z exekutorů i z toho, co bude zítra s rodinou i dětmi, a frustrace z politiků, co bezostyšně prohospodařují naše daňové poplatky. Tak jsme to fakt chtěli?

Jsme pod neustálým stresem, depresemi a tlakem, jako v dávném vousatém vtipu: Nemluv. Když mluvíš, nepiš. Když píšeš, nepodepisuj. A když podepíšeš, tak se nediv...

Olser.cz