24.5.2016 | Svátek má Jana






SPOLEČNOST: Až dojdou ombudsmani

1.9.2014

Do temné džungle kompetencí má vrhnout světlo nový úřad

Od patnáctého září začne pro čtvrt milionu pracovníků ve školství, ale též pro statisíce žáků škol všech stupňů a jejich rodičů nový život, rozumějte život lepší, ozdobený duhou a palmou smíru. Ministr školství Marcel Chládek ustaví křeslo pro školského ombudsmana a uvede do něj svého předchůdce Eduarda Zemana. Ano, to je ten prezidentův jmenovec, který prosazoval internet do škol v gesci několika soukromých firem a přátel jejich přátel, kteří by měli v rukou celý rozsáhlý byznys kolem projektu tekoucí jako finanční Mississippi. To je zapomenuto díky tehdejší a dnes též zapomenuté ministryni Petře Buzkové a Eduard Zeman začne napřímo, tedy osobní mediací, řešit šikanu v 7. B ve Škole Jaromíra Koblihy v Uzenici a nespravedlivé povýšení učitelky Mníškové, jehož se domohla podlézáním ředitelce Pišvejcové, a tak dále. Nejdříve na půl úvazku, ale realista Eduard Zeman již nyní předpokládá, že se to rozroste do úvazku plného.

Jistě nebude jen on sám řešit problémy střízlivě odhadnuto milionu lidí: ve školství pracuje 270 tisíc lidí, do základních škol chodí osm set tisíc žáků a středoškoláků čtyři sta padesát tisíc. A do toho započítejme rodiče a jsme na agendě čítající dva, tři miliony hlav. Co hlava, to zájem, co zájem, to snaha prosadit se. Nebude to mít snadné, ombudsman Eduard Zeman.

Vyšší princip

Z přelomu třináctého a čtrnáctého století pochází princip Occamovy břitvy, princip logické úspornosti. Moudrý františkán učil, že to nejjednodušší je správné. Měl na mysli logické důkazy, avšak staletí prokázala, že se princip hodí i pro životní praxi. Řídí se jím, nebo aspoň se o to snaží celá podnikatelská oblast. Naprosto se jím neřídí, opovrhuje jím a jde proti němu státní aparát. Analyzoval to profesor Parkinson ve svých milých knížkách a Parkinsonův zákon je denně citovaný v nejrůznějších souvislostech.

Institut ombudsmana je nádor, který vznikl z rakovinového bujení státní správy. V džungli zákonů, které nechápou ani ti, kdo je schválili a mnohdy ani netuší, že to udělali, v nepřehledném předivu kompetencí a nekompetencí se zdá býti nasnadě, že ustavíme někoho, kdo bude mít autoritu a bude plout nad hemživou bažinou života jako institucionální vznášedlo.

Úřad ombudsmana vznikl ve Skandinávii a dnes je zaveden v desítkách zemí světa, od Guayany po Kyrgyzstán. Ombudsmani mají chránit občana před úřední zvůlí. Ovšem ne dosti na tom! Jen v Británii, kolébce parlamentarismu, mají ombudsmana dětského, finančního, pro bydlení a penze, ombudsmana vězeňského, ombudsmana pro průmysl tuplovaných oken, finančního a nábytkářského ombudsmana a ombudsmana pro sektor stěhování, kde zkoumá, zda vše proběhlo efektivně, férově a za poctivé peníze. Ombudsmani se zřizují všude tam, kde selhává možnost dovolání standardní cestou. Že je to vyhánění ďábla belzebubem a že se nestandardnost řeší nestandardně? Ano, ale taková je realita už dvacátého a tím víc jednadvacátého století.

Školní džungle

Vliv úřadu plyne z jeho kompetencí. Sám Eduard Zeman poukazuje na to, že ve školství je spousta zamotaných kauz, u nichž není kam se odvolat. Jde o spory mezi učiteli a žáky, školou a rodiči, vedením školy a pedagogy, ale také mezi nadřízenými institucemi a řediteli. Právě k ombudsmanovi by se měly sporné strany uchylovat.

K velkým problémům řadí Eduard Zeman zamotanost systému, ve kterém se křižují kompetence a věci se kombinují neobvyklým způsobem. To je jistě správný postřeh a shoduje se s praxí. Mistr Occam by se ovšem podivil, že se zamotanost a nepřehlednost řeší tak, že se zřídí další úřad s nejasnými kompetencemi.

Jeho vliv může být především mravní. V naší realitě, v níž mají dva právníci tři právní názory, je mnohdy nemožné přesně definovat spravedlivé řešení sporu. Rozhádaní jedinci a rozhádané instituce se nepřestanou hádat, ale na stranu jednoho z nich se postaví ombudsman a snad se mu podaří spor řešit.

Můžeme jen odhadovat, jak bude Eduard Zeman fungovat.

Současná ochránkyně práv Anna Šabatová se o práva občanů zasazovala po celý život, seděla kvůli tomu ve vězení a po převratu se nikdy nenechala vtáhnout do státní mašinerie jako její poslušné kolečko. Jiná je pouť Eduarda Zemana životem. Jeho epizodu členství v KSČ lze vysvětlit iluzionismem šedesátých let, po převratu se ale věnoval politice, o nestrannosti tedy nelze mluvit. Za Miloše Zemana byl čtyři roky ministrem školství a prosazoval zrušení víceletých gymnázií. I dnes je mu proti mysli pozice nestátního školství a za vážný problém pokládá ingerenci krajů do školství. Jeho politická pozice je tedy vyhraněná a to zpochybňuje jeho kredit nezávislé osoby, schopné problémy nahlížet a řešit z nadhledu.

Pokud toho bude schopen, bude to příjemné překvapení.

LN, 27.8.2014



Diskuse


počet příspěvků: 6, poslední 1.9.2014 05:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.