Obviněný a zavazbený poslanec David Rath dostal možnost obhájit se nejen před svými kolegy v poslanecké sněmovně, ale i před celou veřejností, která mohla jeho vystoupení sledovat na mnoha serverech i v přímém vysílání ČT 24. A pan poslanec toho využil asi tak, jak jeho obhájci povedou jeho obhajobu před soudem: Věc je politicky zmanipulovaná, odposlechy byly nelegální, nelegální bylo i vedení vyšetřování z Ústí nad Labem.

Do své obhajoby vložil David Rath i kritiku reality vazebních podmínek, které označil za "torturu". Rovněž zkritizoval neúměrné použití policejní síly, jednak při samotném zatýkání a jednak při transportu z litoměřické vazební věznice. Mohl dostat lístek na autobus, dojel by i tak. Takhle byly zbytečně vyhozeny další statisíce či snad miliony. V této souvislosti je zajímavé, že totéž, už v předstihu, zkritizoval i poslanec Jeroným Tejc (ČSSD): "Ani známý terorista Breivik nemá takové zacházení, jaké se dostalo Davidu Rathovi."

David Rath se hájil stylem: já nic nevzal, to jiní vzali mnohem víc, miliardy, a to se nevyšetřuje…. Pochválil se, kolik školek, škol, nemocnic bylo postaveno a silnic opraveno za jeho vlády. To teď bude ohroženo – díky hysterii, kterou rozpoutal ministr vnitra Jan Kubice, přijdou čeští občané o miliardy z Bruselu. Pan Rath vznesl spoustu jiných pádných obvinění. Obvinil vládu, zástupkyni Bradáčovou, i opozici (ze zbabělosti). To nejkurióznější obvinění však padlo proti předsedkyni Poslanecké sněmovny: Že "svého poslance vydala během jedné minuty".

Teprve teď se dostávám k podstatě tohoto článku, který nejedná o obhajobě poslance Ratha Davidem Rathem, ale o statečné obhajobě poslance Ratha poslancem Paroubkem a poslancem Humlem. U těchto – čtených – obhajob se totiž používá stejné argumentace jako u samotné Rathovy obhajoby. Poslanec Jiří Paroubek (dnes NS-LEV, dříve ČSSD), přednesl tento pozoruhodný argument: "Ve 22:30, alespoň podle médií, se předsedkyně Sněmovny Němcová sešla s dozorující státní zástupkyní a byla jí požádána o vydání zatčeného Davida Ratha. Ve 22:30 - podle médií - předsedkyně Sněmovny dala souhlas ke stíhání."

Evidentně jde o omyl, protože sama Miroslava Němcová popsala časový sled poněkud jinak: Ono pondělí 14. května 2012 se o zadržení poslance Ratha dověděla v autě ve 20:30, věc konzultovala během jízdy s legislativci Sněmovny. Zdůvodnění zadržení obdržela ve 22:30, podepsala ho v 23:00. Zde se nedá mluvit o "jedné minutě" – jak v psaném projevu mluvil David Rath. Podivuhodné je, že se dva různí lidé tak stejně "mýlí".

Vysvětluji si to tak, že toto tvrzení o zbrklém rozhodnutí Miroslavy Němcové vychází z jednoho omylu (či záměru) jednoho člověka, jímž je pan David Rath, který dle mého šamaního čuchu psal projev i poslanci Paroubkovi. Poslanec Paroubek však věděl, že to tak nebylo, proto dodaný text (ještěže máme ty advokáty) obměnil a připsal "dle médií". Přesněji by mělo být "dle Paroubka", vlastně úplně nejpřesněji pak "dle Davida Ratha". Toto mé podezření (dle Jana Kovanice) je podpořeno i tím, jakým způsobem byla Paroubkem kopírována Rathova obhajoba, včetně poukazováním na "horší", jmenovitě uvedené případy.

Mluvilo ještě několik lidí, nejpřirozenější byl místopředseda ČSSD, předseda imunitního a mandátního výboru a předkladatel zprávy Lubomír Zaorálek, dřívější blízký spolupracovník Davida Ratha. Ten ho nehájil, jen by mu chtěl dát vodu (což se následně stalo nějakou obsluhující bytostí). Souhlasil s jeho výtkami na adresu těch jiných, více se provinivších, avšak dodal: "Přesto mám problém, snad to pochopíte, všechna ta jména vyslovovat, tady to opakovat a říkat, protože tak nějak cítím, že to není to pravé. Chápete, to je sice na jedné straně pravda, ale tuhle kauzu to neřeší. Podle toho, co máme k dispozici, tak jsou tady indicie, důkazy a podezření a já nejsem schopen tady říct: David Rath je nevinný. Já prostě to nedokážu říct. A je to důležité, protože tady nejde jenom o Davida Ratha - a já vím, že to je pro něho významný okamžik. Tady jde i o politiku, politickou stranu, tady jde o hodně. Je pro mě těžké říkat jako politik, že mi jde o stát a poslanec, který se mnou tady často vystupoval, je pod takovým podezřením. Takže já bych byl rád, kdybych tady mohl říci víc a kdybych mohl říci ano, toto je prokazatelně zneužití výkonné moci a my musíme tohoto poslance hájit. Já to prostě nesvedu." (Zvýrazněno JK.)

Jiří Paroubek to však svedl, a po něm i poslanec Stanislav Huml (dříve VV, dnes ČSSD), jenž opět hájil Davida Ratha argumenty Davida Ratha. Tak opakujícími se argumenty, jako by je snad napsal David Rath sám. Tedy, Humlova řeč byla napsaná, ačkoliv "do poslední chvíle váhal, jestli vystoupím nebo nevystoupím, ale po tom projevu kolegy Zaorálka jsem se rozhodl, že ano." Poslanec Huml se také odvolával na "zprávy z tisku", ale řekl přece jen něco nového: "Je však plnou odpovědností ministra spravedlnosti a premiéra této země, kde a jakým způsobem bude tato sporná vazba vykonávána a zda ji David Rath ve zdraví přežije." Tak doufejme, že ji přežije, že si na život nesáhne, a že mu na život nesáhne ani žádný z kolegů. Možná bychom mohli všem kritikům policejních manévrů připomenout, že ty se nedějí jen proto, aby David Rath neutekl, ale i proto, aby mu nikdo neublížil. (I kvůli tomu je v oné "sporné" vazbě.)

Načež ještě vystoupil pan poslanec Paroubek, který napravil samoděržavé rozhodnutí vedení Poslanecké sněmovny a požádal o možnost, aby před Sněmovnou mohli vystoupit obhájci Davida Ratha. O této žádosti byl "teď informován telefonicky". Hlasovalo se nakonec o jednom obhájci, žádost byla zamítnuta v poměru 75:76.

Tak Tejcova a Humlova obhajoba snad mohla být vyvolána známými výroky Davida Ratha během zadržení a krátce po něm. Ale poslanec Jiří Paroubek se ve své obhajovací řeči při obvinění Miroslavy Němcové "mýlil" stejně jako poslanec Rath, takže se mi opravdu zdá, jako by svou řeč dostal od Rathových obhájců. A nejen, že byl kontaktován před zasedáním Sněmovny, ale byl těmi obhájci zřejmě řízen i během ní!

Jediný, kdo zhodnotil Rathovu kauzu normálně, byl Lubomír Zaorálek. Moje podezření o Humlově vědomé spolupráci s Rathovými obhájci je podepřeno tím, že vystoupil po jediné rozumné řeči pana Zaorálka (ačkoli "původně nechtěl"). Tedy tak, aby překryl dojem ze Zaorálkovy řeči. Můj pocit pečlivě připraveného divadýlka posiluje i poměrná krátkost řeči poslance Ratha (45 minut) – aby se včas a při ještě bdělé pozornosti diváků dostalo i na vybrané pány kolegy.

Zajímavé bylo, že jen Zaorálek zmínil "indicie, důkazy a podezření". Ani Rath, ani Paroubek, ani Huml neřekli nic o oněch sedmi milionech! Ti hlavně hovořili "o těch druhých" a o naší "policejní demokracii" (Rath).

Poslanec David Rath byl "vydán spravedlnosti" (to jest zrovnoprávněn s neposlanci) v poměru hlasů 183:2. V těch hlasech "pro vydání" byly i hlasy pánů Tejce, Paroubka a Humla. Ti svou hlavní práci odvedli, když se zcela nezištně postavili na stranu nespravedlivě stíhaného kolegy. Vtírá se tak jedna ošemetná otázka:

Copak na ně asi David Rath ví?

Psáno v Praze dne 5. června 2012

************************************************
Neregistrovaným komentátorům je možno vyjádřit se k tomuto článku v Šamanově hospůdce U hřbitova.