22.3.2019 | Svátek má Leona


ROZHOVOR: Itálie možná přináší novou renesanci

18.2.2019

Británii čeká za měsíc a půl odchod z EU. Zatím to vypadá, že půjde o poměrně neučesanou a riskantní operaci. Myslíte, že Theresa Mayová dokáže s EU na poslední chvíli vytvořit nějakou rozumnou dohodu?

Neučesaná operace je hodně mírný termín. Ale je to napínavé, a zároveň komické. Vladaři EU stále opakují, že žádné další ústupky se nebudou konat, dohodu v této formě už parlament zamítl a nevypadá, že by se dvě stovky poslanců nechaly přemluvit, aby ji přijaly. Stejně tak je většina parlamentu proti „tvrdému brexitu“ bez dohody, a Mayová nepřipouští možnost druhého referenda. Kříšťálovou kouli na to nemám, ale mám pocit, že se vystoupení odloží, což by znamenalo, že Británie by mohla ještě kandidovat do Evropského parlamentu. Tam by se asi hodně jejích poslanců připojilo k Salviniho „populistické“ koalici a posílili by šance na demontáž některých institucí. Toho se asi bojí Macron, proto vykřikuje, že brexit se musí vykonat do stanoveného konce března. Šlapou mu na paty francouzští „populisté“ zprava i zleva, a jestli se jim podaří se domluvit na společném tažení proti němu, jako se domluvili Italové, má doprezidentováno.

Cítí se Britové průběhem brexitových jednání zrazení? A co říkají na snahy o opětovné referendum?

Ano, zrazení, a obě strany – odcházeči i zůstávači. Hodně výtek jde i na hlavu politiků odcházečských, že vedle plánu Mayové nevypracovali přijatelnější alternativu. Teď samozřejmě média a zůstávači zase nahánějí hrůzu, jaké katastrofy se budou dít, jestliže se odejde z EU natvrdo. Nedostatek potravin, zácpy kamionů v přístavech, umírání bez léků, krach univerzit bez studentů na stipendiích z EU, odtok investic, odstěhování mezinárodních firem, zákaz cestování do EU. Spousta Britů si vyřizuje druhé občanství v EU na základě sňatků a podobně. Nápadnou absurditou jsou žádosti o německé občanství od potomků uprchlíků před nacismem nebo i přeživších holocaust. Asi jim uniká, že Německo je pro židy opět nebezpečnější než Británie, i když ne ze strany Němců, ale muslimů. Opětovné referendum bere vážně mnohem míň lidí, než co jich hlasovalo proti brexitu v prvním. Vždyť ještě nikdo nevysvětlil, jak by měla být otázka položena. A co kdyby opět zvítězil brexit? Jaký, za jakých podmínek, jakou formou? Čili co by se jím vyřešilo, když všechny dosavadní navrhované formy jsou většině nepřijatelné? A jaký dopad by to mělo na občanskou důvěru v demokracii?

Francouzský prezident Emmanuel Macron stále čelí problému žlutých vest a nekončícím protestům. Navíc na veřejnost prosakují videa a fotografie, které dokazují leckdy velkou brutalitu zasahujících policistů proti demonstrantům. Je tvrdý zásah policie problémem pro demokracii? A co pro Macrona, neruší jeho aureolu vzoru a budoucnosti Evropy?

Existuje na to pěkné přísloví: chcípající kobyla nejvíc kope. Globalistická elita, která EU vládne, se začíná bát vzteku ovládaných občanů zbavených demokratického zastoupení a možnosti řídit své životy svobodně podle svého. Macron patří mezi ty nejvyplašenější. Sympatie, které mu vyhrály volby, mu spadly k 20 procentům. Surovost policie mu na sympatiích nepřidá. Možná zažíváme zhroucení jedné celé éry evropské politiky. Žijeme v dramatické době a můžeme do dramatu zasáhnout, važme si toho.

Francie je navíc v silném sporu s Itálií. Ve čtvrtek dokonce odvolala svého velvyslance z Itálie ke konzultacím. Francouzi tvrdí, že vztahy mezi zeměmi jsou nejhorší od druhé světové války. Italský vicepremiér Di Maio se totiž v Paříži setkal se zástupci žlutých vest, Francie to označila za zásah do její domácí politiky. Kdo je zhoršením vztahů vinen? A která strana je podle vás v právu?

Právo či pravda, jak praví otřepané klišé, je vždy na straně vítěze. Tím dosud byly elity Evropské unie a politici jako Merkelová a Macron. Občané ohlupovaní euronadšeneckými hesly si to nechávali líbit. To skončilo, a to, že žluté vesty mají takovou výdrž, svědčí o tom, že to není jen nějaká klasicky francouzská zpovykanost, ale že zrada elit na občanech pronikla hluboko do životů velkého počtu občanů. Macron zasahoval do politiky italské nařčeními z nehumánnosti, nacionalismu a populismu, které slibuje vymýtit. Itálie mu to oplácí. A dělá to s humorem, díky němuž já Itálii proti Francii fandím, a to do takové míry, že mám dnes raději vína italská než francouzská. Francouzi se berou moc vážně a mají sklon k pompéznosti, takže s nimi někdy není k vydržení. Pompézní Macron se začíná měnit v moliérovskou karikaturu. Salvini s Di Maiem si z něho udělali šaška.

Je současná EU soudržná?

Já doufám, že už ne. Že se díky Salvinimu, Le Penové, Wildersovi, Orbánovi a Polákům něco z „bruselských hradeb“ (jak tomu říká Salvini) ještě letos zhroutí, nastavený systém se rozpadne a sestaví se něco jednoduššího, volnějšího a tvořivějšího. Itálie nám možná přináší novou renesanci.

Evropská unie se chystá zintenzivnit boj proti dezinformacím. Nová zpráva Evropské komise hovoří o tvorbě mezinárodní skupiny, která bude ověřovat fakta. Evropská unie tak přitvrzuje před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, které by prý mohly být dezinformacemi ovlivněny třeba tak, jak se údajně stalo v případě referenda o brexitu. Dělá Evropská unie dobře? Na co si dát pozor?

Dávat pozor na každé sebemenší omezení svobody slova a každou známku cenzury. Upozorňovat na ně ve všech ještě necenzurovaných médiích, aby bylo vidět, jak zbaběle a záludně se nynější struktura EU chová. Mohlo by to pro ni být kontraproduktivní a přispět k jejímu pádu. A mimochodem, největší dezinformace před referendem vedla Cameronova vláda, která hájila zůstání v EU a strašila katastrofálními výmysly následků brexitu v letácích tištěných a doručených do milionů domácností na státní útraty. Takže dnešní tvrzení EU o dezinformacích brexitérů je samo o sobě hrubá dezinformace.

EU chce na boj s dezinformacemi najmout desítky lidí. Hodlá také finančně podpořit nezávislá média. V České republice je proponentem podobné myšlenky Miroslav Kalousek. Ten navrhl, aby některá média byla dotována ze státního rozpočtu. Jde o krok dobrým směrem? A jsou pak takováto média skutečně nezávislá?

Jakmile EU nebo státní rozpočet finančně podpoří „nezávislá média“, nebudou to média nezávislá, nýbrž závislá na EU a státním rozpočtu a budou tančit, jak financovatel zapíská. A že to podporuje pan Kalousek, je jen důkazem, jak hluboce se on a celé s ním spojené politické spektrum říkající si „liberální“ propadlo do bažiny totalitního myšlení. On by samozřejmě chtěl rozhodovat, která média podpořit a která ne?

Co byste si představoval jako dobrý výsledek v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu? Posílení euroskeptiků? Nebo spíše mandát pro silnější integraci EU?

Posílení euroskeptiků do takové síly, aby mohl parlament zrušit Komisi a s ní ty desítky vyžírkových direktorátů s tisíci perverzně placených byrokratů a vrátit vše před Maastrichtskou dohodu, kdy každý stát měl za sebe svobodu rozhodovat, jaké direktivy přijme, nebo nepřijme. Tak bych si to představoval, když takto zní otázka. Jestli to dopadne na silnější integraci, bude to jen odklad mnohem tvrdšího a bolestnějšího krachu. Čeští euroskeptici by se neměli tříštit do půltuctu odděleně kandidujících skupinek, protože tak si zaručeně vstup do europarlamentu znemožní. Kdo by je dokázal spojit, nemám tušení, ale začněte nad tím honem přemýšlet a vyjednávat.

Ptal se Marek Korejs, PL, 15.2.2019

Kurasovy knihy jsou k dostání ZDE.



POZOR: Závislost dětí na internetu: Hrozí psychické a zdravotní poruchy
POZOR: Závislost dětí na internetu: Hrozí psychické a zdravotní poruchy

Odborníci se shodují na tom, že časté vysedávání dětí u internetu a používání mobilních telefonů může vést k závislosti. Nadužívání digitálních technologií má negativní dopad na jejich zdraví i psychiku. Jaké jsou varovné příznaky a jak situaci řešit?

Diskuse


M. Mařák
22:31
18.2.2019

M. Mařák
20:49
18.2.2019

M. Mařák
20:51
18.2.2019

M. Mařák
21:21
18.2.2019

M. Mařák
21:26
18.2.2019

K. Janyška
21:35
18.2.2019

J. Jurax
18:08
18.2.2019

J. Jurax
18:20
18.2.2019

M. Mařák
18:35
18.2.2019

J. Jurax
18:53
18.2.2019

M. Mařák
18:59
18.2.2019

J. Jurax
22:42
18.2.2019

M. Mařák
18:40
18.2.2019

V. Podracký
12:49
18.2.2019

M. Valenta
10:15
18.2.2019

M. Mikulec
10:18
18.2.2019

M. Valenta
10:46
18.2.2019

J. Jurax
18:22
18.2.2019

A. Sedláčková
13:11
18.2.2019

J. Jurax
18:24
18.2.2019

M. Mařák
9:19
18.2.2019

M. Mařák
21:20
18.2.2019

M. Mařák
21:21
18.2.2019

M. Mařák
22:08
18.2.2019

M. Mařák
22:26
18.2.2019

V. Kain
14:19
18.2.2019

M. Mařák
14:40
18.2.2019

J. Jurax
18:55
18.2.2019

M. Mařák
19:16
18.2.2019

M. Mařák
19:19
18.2.2019

S. Netzer
19:21
18.2.2019

J. Jurax
22:44
18.2.2019

O. Roldán
0:29
18.2.2019

J. Kanioková
18:10
18.2.2019

počet příspěvků: 90, poslední 18.2.2019 10:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.