Měla jsi být žíhaný pes. A byla jsi plášťová holčička s povahou, kterou si prý zamilujeme...

Měla jsi být klidná a pohodová doga. Byla jsi celý život Kosatka dravá, která rozhodně nebyla ani trošku nástupcem důstojného vědce profesora Xerxe.

Byla jsi skvělý parťák na výlety – ne není určitě jiná doga (a ani moc jiných pesanů), kteří by Jizerky znali lépe než ty. Tvá fyzička byla navzdory ne zcela standardně narostlým tlapátkům neuvěřitelná. Zvládala jsi dlouhé trasy, a protože jsi nelovila ani zvěř, ani lidi, užívala sis svobodného pohybu neomezována vodítkem.

Byla jsi zkušená dovolenková cestovatelka – od skotských rašelinišť po teplá italská moře... od burgundských vinic po studený Balt. Všude jsi budila pozornost – on totiž takový mamut na cestách není až tak často vidět.

Byla jsi i skvělá chůva – navzdory bláznivé povaze a spoustě energie jsi své „trpajzlíky“ opečovávala s láskou. Ne – oni to ještě neví. Až přijedou na Velikonoce, jejich Betuškáááá doma nebude.

Bylo to krásných skoro osm let s báječným psím parťákem. Na dogu požehnaný věk. A ty jsi ho prožila naplno od prvního dne až po ten poslední. Děkuju.