Návrh na rozšíření počtu nadzvukových stíhaček přišel ve správnou chvíli. Řeči jsou řeči, ale činy jsou činy a pokud Česká republika významně posílí své stíhací letectvo, dá jasně najevo, že nechce stát stranou. Děje se to, co jsme před deseti lety nepředpokládali, že se stane – přituhuje.

Důvody jsou zřejmé. Rusko bylo, je a bude obr na hliněných nohou. Jeho momentální vládce Putin nemá co nabídnout, jenom nacionalismus, zpátečnickou ideologii složenou dílem z náboženské bigotnosti, dílem ze směsice nenávistí a fobií. Potřebuje vyvolat atmosféru konfrontace a jak tomu bylo i v minulosti, na ruku mu jdou ideoví spojenci v oblasti, kterou chce ovládnout. K předním osobnostem patří u nás Václav Klaus, který chce národu namluvit, že Rusko je ten správný vzor řádné zdravé společnosti. Je až neuvěřitelné, kolik idiotů na tuto tezi Klausovi skáče. V závěsu jde Klausovi prezident Miloš Zeman. Jejich vzájemnou vazbu nelze přehlédnout a málokdy se stává, že v loutkovém divadle vidíme ruce loutkovodičů tak nápadně.

Čtu, že Evropě hrozí studená válka. Toto prohlášení si žádá upřesnění.

Studená válka je žurnalistický pojem vyjadřující dlouhodobý střet ruského impéria prezentovaný takzvaným Sovětským svazem a západními demokraciemi, přičemž hlavní tíhu střetu nesly Spojené státy. Představa studené války Evropy a Ruska je komická. Evropa nemá žádnou věrohodnou vojenskou sílu schopnou se Rusku postavit a naopak, je prostoupena placenými, poblázněnými i čistě idealistickými spojenci Ruska, kteří tvoří pátou kolonu. Volba Miloše Zemana do funkce prezidenta České republiky je ukázkou, jak to funguje. Je to teď člověk likvidující ideový étos našeho režimu čistě v intencích kremelských zájmů.

Má to jeden pozitivní moment: moment mobilizační. Pětadvacet let po sametové revoluci vidíme, že vítězství zdaleka není definitivní, a kdo lituje tehdejší malověrnosti nebo neochoty se rvát, má teď příležitost. Zápas o příslušnost k Západu anebo tyranskému zaostalému Východu pokračuje. Všichni mají příležitost. Každý postoj se počítá.